Hustopeče jsou město v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 30 km jižně od Brna, v národopisné oblasti Hanáckého Slovácka. V současnosti (k 1. 1.). Celková výměra k.
Z geomorfologického hlediska se město Hustopeče většinově nachází v soustavě Vnější Západní Karpaty, podsoustavě Středomoravské Karpaty, celku Ždánický les. Jihovýchodní část pak náleží do soustavy Vídeňská pánev, podsoustavy Jihomoravská pánev, celku Dolnomoravský úval. Střední nadmořská výška se pohybuje mezi 200 až 250 m n. m. Nejvyšší body překračují 300 m n.
Geologické podloží Hustopečí je tvořeno mohutnými usazeninami o mocnosti až 1300 metrů, v nichž se střídají vrstvy pískovce a jílovce. Horniny pochází především z paleogénu, tedy období třetihor; na povrch vystupují písčité slíny prostoupené vápencovými konkrecemi (tzv. ždánské pískovce a hustopečské slíny). Třetihorní vrstvy jsou překryty čtvrtohorními usazeninami potoků.
V části katastru se na povrchu vyskytují jemné žluté hlíny - spraše, naváté někdy až ve vrstvách mocných několik desítek metrů. Na podkladu těchto sprašů vznikal během tisíců let také převažující typ půdy v Hustopečích, úrodná karbonátová (na vápník bohatá) černozem s velkým množstvím humusu.
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá Město Hustopeče do teplé klimatické oblasti T4. Podnebí v Hustopečích se tak vyznačuje velmi dlouhým, velmi teplým a velmi suchým létem, krátkým a teplým přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou a suchou zimou.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Na katastrálním území se nachází přírodní památka Přední Kopaniny a přírodní památka Kamenný vrch u Kurdějova, který je zároveň evropsky významnou lokalitou. Severní část území je rovněž součástí evropské sítě EECONET a zhruba polovina katastru spadá pod působnost Karpatské úmluvy.
Předmětem ochrany jsou v obou chráněných územích vzácné suché stepní trávníky, kde převažuje sveřep vzpřímený (Bromus) či kostřava walliská (Festuca valesiaca), místy též nízké suchomilné křoviny s trnkou obecnou (Prunus spinosa) či šípákové doubravy. Podle vyhlašovací dokumentace se jedná o jeden z nejvýznamnějších komplexů stepních trávníků na jižní Moravě.
Z vzácných rostlin se vyskytuje hadinec červený (Echium maculatum), hořec křížatý (Gentiana cruciata), čilimník bílý (Chamaecytus albus), střevíčník pantoflíček (Cypredium calceolus) a koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis); na vegetaci je vázán také ohrožený modrásek hořcový Rebelův (Maculinea alcon rebeli) a modrásek ligrusový (Polyommatus damon).
V katastrálním území města Hustopeče se nachází teké několik svahových nestabilit.
Největší část katastrálního území tvoří orná půda - asi 48 % a zabírá většinu plochy jižní části katastru. Zemědělsky intenzivně obhospodařované plochy patří mezi botanicky a zoologicky chudé lokality.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Pastviny a louky zabírají pouze 4,2 % katastrálního území. Jedná se převážně o svažité stráně v severovýchodní části katastru, které jsou kvůli svému sklonu nevhodné k obhospodařování. Tyto lokality, například “Kamenec” a “Přední Kopaniny”, patří mezi druhově nejbohatší území v katastru, o čemž svědčí i to, že část z nich je zařazená mezi Evropsky významné lokality v rámci soustavy Natura 2000.
Jako ovocné sady je využíváno asi 5,3 % výměry katastru. Jedná se především o meruňkové sady, z nichž velká část je v současné době neobhospodařovaných a ani se v nich nesklízí úroda. V posledních letech byly některé staré meruňkové sady vykáceny, aby na jejich místech mohly být vysazeny vinice.
Mezi rarity jižní Moravy patří sady mandloní v severovýchodní části katastru. Jedná se však o pouhé zbytky dříve rozsáhlých mandloňových sadů rostoucí dnes na dvou lokalitách o výměrách asi 1,7 ha a 2,5 ha. Mandloně brzy na jaře (v březnu) kvetou výraznými růžovými květy a v tuto dobu rozhodně stojí za návštěvu.
Také v Hustopečích dotváří typickou krajinu jižní Moravy vinice rostoucí na ploše asi 11,1 % katastru, a to hlavně v jeho východní části. Část vinic byla vysazená teprve před několika lety.
Severně Hustopečí leží na vodním toku Štinkovka dva rybníky “Zadní” o ploše 2,5 ha a “Přední” velký 3,5 ha. Přední rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu místní organizací MRS a jako většina současných rybníků je postižen uložením velkého množství živin (tzv. eutrofií). Zadní rybník byl v r. 2002 rekonstruován a odbahněn. Využíván je jako tzv. chovný a rybolov je na něm zakázán.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Lesy rostou pouze na ploše 1,3 % z celkové výměry katastru v jeho severovýchodní a východní části. Část porostů však bohužel tvoří nepůvodní trnovník akát.
I v zastavěném území města Hustopeče je možné pozorovat některé chráněné a vzácné živočichy. Na budovách hnízdí rorýs obecný, jemuž však kvůli rekonstrukcím domů valem ubývá vhodných hnízdišť. Z dravců je možné přímo ve městě pozorovat poštolku obecnou, která s oblibou posedává na kostelní věži. V zimě můžeme občas vidět krahujce obecného, lovícího prudkým útokem drobné pěvce.
Vzhledem k rozmanitosti přírodních enkláv se v Hustopečích a nejbližším okolí vyskytuje značné množství různých druhů hmyzu. Ze 152 druhů denních motýlů, zjištěných na Moravě, je z Hustopečí známo více jak 80 (např. 16 druhů okáčů, 15 druhů modrásků apod.), ale i 13 druhů lišajů, z nichž housenku nejznámějšího, lyšaje smrtihlava (Acherontia atropos), lze najít v letních měsících na méně ošetřovaných políčkách brambor.
Snad nejvýznamnějším motýlem Hustopečí je největší středoevropský motýl martináč hrušňový (Saturnia pyri), jehož rozpětí křídel dosahuje až 13 cm. Můžeme jej spatřit koncem jara i v intravilánu města, sedícího přilákaného světly na zdech domů. S jeho až 10 cm dlouhou zelenou housenkou se zase setkáme v polovině léta při sklizni meruněk, jejichž listy se živí. V meruňkových sadech se v květnu a v srpnu setkáme s oběma našimi otakárky, otakárkem ovocným (Iphiclides podalirius) a otakárkem fenyklovým (Papilio machaon).
Na okrajích lesa a na loukách poletují od března do října různé druhy ostatních motýlů; bělásků, žluťásků, modrásků, soumračníků, baboček a okáčů, od června k nim přibude několik druhů vřetenušek, z nichž vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica) je dominantním motýlem Přírodní rezervace Kamenný vrch u Kurdějova. Tam žije i velmi zajímavý modrásek ligrusový (Polyommatus damon), jehož housenka přezimuje v podzemních hnízdech mravenců. Kamenný vrch u Kurdějova je jedním z posledních míst v České republice, kde lze tohoto motýla spatřit.
Dalším velmi zajímavým druhem hmyzu Kamenného vrchu u Kurdějova a okolních stepních strání je kudlanka nábožná (Mantis religiosa). Vyskytuje se pouze v nejteplejších částech Moravy a je proslulá tím, že po úspěšné kopulaci si pochutná na svém přechodném manželovi.
tags: #klimaticke #podmínky #hustopeče #charakteristika