Krkonoše, s nejvyšším vrcholem Sněžkou (1603 m n. m.), jsou oblastí s nejčastější lavinovou aktivitou v Česku. Krkonoše se rozprostírají mezi Českem a Polskem, přičemž jejich větší část se nachází na severovýchodě Česka.
Klima Krkonoš odpovídá mírnému klimatickému pásmu s výrazným vlivem Atlantického oceánu a převládajícími západními větry. Podnebí má výrazný oceánicky charakter, průměrná roční teplota ve vrcholových polohách Krkonoš se pohybuje mezi 0 oC a +1 oC a celoroční množství srážek dosahuje 1200-1600 mm. Výška sněhové pokrývky kolísá mezi 100 až 300 cm a ve vrcholových polohách se udržuje až 180 dní v roce.
Jako rychle se pohybující sněhové masy představují sněhové laviny vážné riziko pro lidi, majetek a infrastrukturu. Nárůst popularity zimní turistiky vedl k nárůstu počtu lavinových nehod. Lavina je obecně náhlé uvolnění a následný rychlý sesuv sněhové hmoty po dráze přibližně 100 m. Zjednodušeně - představte si množství sesuvu sněhu, který by mohl ohrozit lidský život zasypáním, zranit nebo zabít člověka.
Lavinová aktivita se řídí jak proměnlivými, tak stálými faktory. Zatímco variabilní faktory jsou připisovány meteorologickým podmínkám (např. déšť, teplota vzduchu, vítr, sněžení), které postupně vytvářejí sněhovou pokrývku a mohou vést k uvolnění lavin, trvalé faktory jsou připisovány vlastnostem terénu (nadmořská výška, sklon, aspekt (orientace), drsnost terénu atd.). Z hlediska lavin jsou v literatuře opomíjena nízká až středně vysoká pohoří.
Odtrhové zóny lavinových drah se nachází v rozmezí 1072 a 1575 m n.m.; lavinové dráhy jsou většinou orientovány na východ, jihovýchod a jih. Podle mapy zelené infrastruktury KRNAP jsou odtrhové zóny lavin tvořeny především alpínskými loukami (39,7 %), přirozenými cypřiši (32,7 %) a skalami a sutěmi (21,0 %), občasně se vyskytují smrčiny, rašeliniště a prameniště (<3 %) (MaGICLandscapes). Hranice lesa leží mezi 1200-1350 m n. m.
Čtěte také: Klimatické podmínky
V Krkonoších je každoročně zaznamenáno v průměru 20 sněhových lavin. Tento počet se v jednotlivých letech značně liší a pohybuje se v rozmezí 0-77 záznamů (v zimě 2011 nebyl zaznamenán žádný záznam, v roce 2005 77 záznamů).
Budoucí vývoj vlivu změny klimatu na laviny je nejednoznačný. V oblastech, kde sněhová pokrývka klesá, se očekává méně lavin, které budou vlhčí s kratším dosahem, zatímco v oblastech s vyšší nadmořskou výškou, kde převažují sněhové srážky padají laviny stále často a samovolně.
Ze zpráv Synop (povrchová synoptická pozorování) vyplývá, že fáze srážek v chladném období se částečně posunula od pevných ke smíšeným srážkám, přičemž v období 1983-2018 došlo na českých meteorologických stanicích k nejvýraznějšímu poklesu sněhových srážek v únoru (-10,5 % za dekádu) a v lednu (-6,3 % za dekádu) (Hynčica and Huth, 2019). Klimatické modely naznačují, že v letech 2021 až 2040 se sněhová sezóna v Česku zkrátí o 25 dní.
Z naší studie plyne, že mokré laviny jsou nejvíce ovlivňovány maximální a minimální teplotou vzduchu, výškou sněhu, směrem větru a průměrnou rychlostí větru. Z naší analýzy souboru lavinových dat, vyplývá že z hlediska typu lavin je více mokrých lavin z důvodu tání sněhu. Pokud jde o velikost, výsledky poukazují na to, že větší rozměry lavin se uvolňují v důsledku rostoucí teploty vzduchu a posunutí výskytu dešťových srážek dříve v zimě. Potenciální nárůst výskytu lavin velkých rozměrů může být zapříčiněn vyššími teplotami a jarními srážkami.
Počet a velikost mokrých lavin v únoru a březnu se zvýšil, což je v souladu se současnou literaturou. Ze zahraniční literatury vyplývá, že regionální lavinové roky s velkým dosahem lavin se v minulosti vyznačovaly bouřlivý zimami s příznivými anomáliemi sněhové pokrývky (husté sněžení, vyšší výška sněhu); v posledních desetiletích však např. ve Skalistých horách stále více působí vyšší teploty a mělká sněhová pokrývka (Peitzsch et al., 2021).
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
V posledních 30 letech pozorujeme nárůst počtu lavin s mokrým sněhem a posun vrcholu uvolnění lavin směrem k dřívějším obdobím roku, z poloviny dubna na začátek dubna v zimním období.
Laviny z mokrého sněhu mají tři spouštěcí mechanismy (nebo jejich kombinace), a to ztráta pevnosti, přetížení a postupné oslabování (Baggi and Schweizer, 2009). Konkrétně může být ztráta pevnosti způsobena infiltrací a akumulací vody na kapilární bariéře. K přetížení může dojít v důsledku srážek z částečně mokré a oslabené sněhové pokrývky. A k postupnému oslabování základní sněhové pokrývky, může dojít když se sněhová pokrývka stane izotermickou (nemění se teplota v celém profilu), což způsobí kolaps základních vrstev. To může být způsobeno teplem akumulovaným v zemi, které rozpouští nejspodnější sněhovou vrstvu.
Lidé navštěvující Krkonoše v zimě by měli vědět o lavinovém ohrožení v Krkonoších a možnosti výskytu mokrých deskových lavin. Od zimy 2006 jsou sněhové profily zaznamenávány Horskou službou Krkonoše, proto je dobré je před túrou zkontrolovat stejně tak jako lavinou předpověď, předpověď počasí a být odpovědným skialpinistou/turistou. Také doporučujeme pro bezpečný pohyb, nainstalovat si aplikaci Záchranka, Snowsafe a seznámit se skialpovými trasami.
Jak ukázali Germain et al. (2005), odstraňování stromů po kácení a lesních požárech ovlivňuje redistribuci sněhu, což může zvýšit četnost událostí na stávajících i nových lavinových drahách. Služby lesního hospodářství by měly vždy pečlivě zvážit, kde se odlesnění a heterogenita krajiny uplatňují.
Přestože sněhové laviny nepředstavují pro obyvatelstvo a sídla v Česku významné riziko, rostoucí popularita zimních sportů (lyžování mimo sjezdovky a skialpinismus) v posledních letech vedla k nárůstu společenskému vystavení sněhovým lavinám, a tím i k nárůstu počtu obětí (od roku 2005: 11 mrtvých, 15 zraněných a 28 stržených osob) (Horská služba, 2021) a ojediněle i dopravních nehod.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
| Období | Počet mokrých lavin | Roční průměr |
|---|---|---|
| 1961-1991 | 22 | 0,7 |
| 1991-2021 | 163 | 5,6 |
tags: #klimatické #podmínky #Krkonoše #charakteristika