Klimatické podmínky a charakteristika Krušných hor

Krušné hory, dříve též Rudohoří (německy Erzgebirge), jsou geomorfologický celek a pohoří podél česko-německé hranice na severozápadě Čech a jihu Saska. Údolí Svatavy odděluje na západě Krušné hory od Smrčin, resp. Elstergebirge a Vogtlandu. Na severovýchodě na Krušné hory navazuje u Krásného lesa a Nakléřovského průsmyku Děčínská vrchovina. Z jihu jsou ostře ohraničeny údolím Ohře, ve východní části pak Mosteckou pánví. Severní hranice je vzhledem k pozvolnému klesání obtížně definovatelná.

Krušné hory jsou kerné pohoří. Tvoří je nakloněná deska, jejíž jižní okraj byl vyzvednut podél zemského zlomu. Proto směrem k severu klesají povlovně, zatímco na jihu jsou omezené 500-700 m vysokým příkrým svahem.

Z geologického hlediska leží až na úrovni Collmbergu (312 m). Geologická historie Krušných hor začíná v předprvohorním období, kdy se patrně vytvořily nejstarší usazeniny a vyvřeliny, později změněné vlivem tlaků a tepla v hloubce zemské kůry na tzv. šedé a červené ruly. Geomorfologický vývoj celé soustavy byl silně ovlivněn až třetihorní zlomovou tektonikou, která způsobila silné poklesy na jv. straně pohoří a vznik jezerních depresí, jako např. Komořanské jezero na Mostecku.

Území Jáchymovska s katastry Abertamy a Hřebečná leží v západní části geomorfologického celku IIIA-2 Krušné hory, v geomorfologickém podcelku IIIA-2A Klínovecká hornatina a geomorfologickém okrsku IIIA-2A-2 Jáchymovská hornatina. Geologické podloží tvoří silně zvrásněné metamorfované horniny krušnohorského krystalinika - proterozoické svory a ortoruly a ordovické fylity s vložkami kvarcitů, amfibolitů a žulových porfyrů. Ojediněle se vyskytují průniky hornin neogenního vulkanismu, jako je např. lávový nefelinit na Božídarském Špičáku nebo čedič se sloupcovitou odlučností odkrytý v lomu nad Hřebečnou.

Na horských potocích se nachází několik umělých nádrží, mezi ty největší patří Přísečnická, Flájská a Křimovská přehrada, sloužící jako zásobárny pitné vody. Toky na severu netečou podél hor, ale směrem od hlavního hřebene pryč do německých nížin, postupně se však většina z nich sejde v řece Muldě.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Klimatické podmínky

Podnebí v oblasti hřebene je drsnější, s prudkými bouřemi, s větry zejména na podzim a v zimě, se studenou zimou, s krátkým, několikatýdenním létem, které je však poměrně teplé. Průměrné teploty ve výšce 900 m jsou kolem 4 °C, v 1 200 m je to kolem 2,5 °C. V zimě jsou hory turisty vyhledávanou oblastí, sněhová pokrývka dosahuje místy až 4 m. Sníh tu padá až 100 dní v roce (ve výšce 1 200 m je to až 214 dní).

Množství srážek odpovídá poloze Krušných hor a jejich výšce. Na hřebenech tu ročně spadne 1000 až 1200 mm vody, v nižších polohách méně (více na německé straně). Krušné hory jako celek způsobují tzv.

Jáchymovsko leží v klimatické oblasti chladné, vrcholové oblasti Krušných hor kolem 1000 m n.m. až v oblasti velmi chladné. Průměrná roční teplota se pohybuje od 5°C do 3°C (podle nadmořské výšky), průměrný roční úhrn srážek dosahuje 700 - 1000 mm, v nejvyšších polohách i více. Zima bývá dlouhá a vyznačuje se trvalou sněhovou pokrývkou, která vytváří dobré podmínky pro zimní sporty.

Využití pozemků ve městě Krupka (dle ČSÚ k 31. 12. Na území města Krupka je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 6,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 1000 mm. Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do teplé klimatické oblasti T2, mírně teplých oblastí MT9 a MT4 a chladných oblastí CH7 a CH6. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 - 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 - 9 °C.

Flóra Krušných hor

Klima Krušných hor je chladné a vlhké, pouze úpatí leží ve srážkovém stínu. Nejvyšší část Klínovecké hornatiny náleží mezi nejchladnější klimatické oblasti ČR.Aktuální vegetace Krušných hor se začala utvářet na konci poslední doby ledové, tj. přibližně před 12 000 lety. V té době byly Krušné hory porostlé nesouvislými porosty bříz a borovic, nejspíše kleče. Do té doby datujeme vznik rozsáhlých rašelinišť a slatinišť.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

• Rašeliniště: Na vrcholcích Krušných hor najdeme rašeliniště, kde porost tvoří řada druhů rašeliníků - suchopýr pochvatý, vřes, šícha černá, vlochyně, rojovník, borůvka, brusinka.
• Lesní porosty: V lesních podrostích se často vyskytují různé druhy kapradin, bylin a rostlin, které jsou odolné vůči stínu a vlhkosti.
• Luční biotopy: Typické luční biotopy vláhou a živinami dobře zásobených poloh náhorní plošiny zastupují horské trojštětové louky s ohroženým koprníkem štětinolistým.
• Horské tundra a subalpinská vegetace: Ve vyšších polohách Krušných hor, zejména na hřebenech a vrcholcích, se nachází charakteristická horská tundra a subalpinská vegetace.

Fytogeograficky leží Jáchymovsko ve fytogeografickém obvodu České oreofytikum, fytogeografický okres 85 Krušné hory. Nižší okrajová část území pod Jáchymovem na úpatí Krušných patří k mezofytiku, fytogeografický okres 25 Krušnohorské podhůří. Lesy patří do přírodní lesní oblasti (PLO) 1 Krušné hory. Také v současném využití krajiny a krajinném pokryvu převládají lesy, které jsou dnes téměř výhradně smrkové, jen místy na svazích s vtroušeným bukem.

Koprník štětinolistý je horská, zákonem chráněná, bylina. Hromadně roste v Krušných horách na české i německé straně zhruba od 500 m. n. m. až po 1240 m n.m. okolo vrcholu Klínovce. Může dorůstat do výše od 30 cm až do 60 cm a jako horská bylina je zcela mrazuvzdorná. Dříve se využíval jako léčivka, uplatnění nacházel např. při léčbě ženských potíží, při dýchacích potížích a kladný vliv má na trávicí soustavu. Dnes už se tato rostlina příliš nepoužívá. Pokud byste ji přesto chtěli vyzkoušet, neměly by ji užívat těhotné ženy, neboť překrvuje malou pánev.

Na podzim poznáme modřín opadavý v krajině už zdaleka. Ještě než opadá, zbarví se do zlatožluta, a tak jsou koruny modřínů v jehličnatých i smíšených lesích velmi nápadné. Přirozeně u nás kdysi rostl jen v Jeseníkách. Pro své dřevo a krásný vzhled byl lidmi rozšířen do mnoha lesů a parků. Vyhovuje mu vlhká půda, do které hluboko zapouští kořeny, ale zároveň potřebuje dostatek světla, proto svou korunou přerůstá nad okolní stromy. Mnohé kroky v hospodaření byly vzhledem k přítomnosti národní přírodní rezervace realizovány v souladu a s podporou orgánů ochrany přírody.

Dopad lidské činnosti

Krušné Hory byly od raného středověku jedním z nejvýznamnějších území Střední Evropy z pohledu těžby nerostných surovin. Tato skutečnost byla v roce 2019 potvrzena i zapsáním části Krušnohoří na seznam UNESCO jako specifická krajina dlouhodobě ovlivňovaná těžbou jak na české, tak na německé straně hor. Geologická struktura a rozlámání Českého masivu při třetihorním vrásnění ovlivnily průnik mineralizovaných vod z hlubin, které zformovaly žilná ložiska některých částí Krušnohoří. Na české straně šlo v minulosti o těžbu především stříbrných a cínových rud s několika periodami rozvoje a úpadku, ale i o další cenné minerály (zinkové, vizmutové rudy, v posledním století pak o rudy uranu a v budoucnosti snad i lithia).

Naším zájmovým územím je oblast mezi Jáchymovem a Abertamy, kterou velmi intenzivně ovlivnily uvedené procesy od 15. do konce 20. století. Jde přitom o oblast periferní, kde těžební aktivity sice dominovaly, ale minimálně do konce 19. Modelové území velmi podstatně ovlivnil odsun českých Němců v letech 1945-1947 a následné uzavření oblasti z důvodu utajované těžby uranové rudy převážně realizované politickými vězni pro potřeby SSSR.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Rozsáhlé modelové území v oblasti západní části Krušných hor se vyznačuje podprůměrnou ekonomickou aktivitou v oborech potenciálně ovlivňujících krajinu, zejména v průmyslu, ale i zemědělství. Proměny tohoto území byly velmi intenzivní a bylo jich několik, byly spojené jak s hospodářskými, tak sociálními zlomy, které byly intenzivní zejména po roce 1945. Výsledkem je změna ekonomické aktivity, v níž dnes dominují služby zejména maloobchod, služby a cestovní ruch, tedy aktivity, které databáze úplně nezachycují a jejich vliv na podobu krajiny je relativně nižší.

V zájmovém území se nachází rozsáhlá národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště, které na ploše 930 ha chrání mimořádně cenný soubor horských rašelinišť, rašelinných luk a horských smrčin s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.

RedakceKrušné hory, zejména jejich severovýchodní část, jsou charakteristické velkoplošnou obnovou porostů zničených v uplynulých desetiletích v důsledku imisí, kůrovcové kalamity, drsných klimatických podmínek aj. V posledních letech, zejména po zimním období 1995/96, bylo zaznamenáno významné odumírání porostů nejen cílových, ale i náhradních dřevin.

Lesy koncem 20. století poškodily kyselé deště, došlo k přemnožení hmyzích škůdců. Dnes jsou osazovány jak listnatými stromy, tak i jehličnany: duby, buky, jasany, javory, břízami a jedlemi.

Tabulka: Klimatické charakteristiky Krušných hor

tags: #klimatické #podmínky #Krušné #hory #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro piknik
• Legislativa pro nebezpečné odpady
• Katedra ekologie a její členové
• Průvodce tříděním odpadu
• Střední školy s ekologickým zaměřením