Klimatické podmínky Opavska: Charakteristika

11.03.2026

Statutární město Opava leží v Moravskoslezském kraji a rozkládá se v poměrně členité krajině nad soutokem Opavy a Moravice, v jejich úrodném údolí, které je na jihozápadě ohraničeno výběžky Nízkého Jeseníku.

Z geomorfologického hlediska náleží zájmové území do dvou provincií, jejichž hranice probíhá západní částí katastrálního území statutárního města. Větší východní část katastru spadá do provincie Středoevropská nížina, subprovincie Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina, severní část spadá do podcelku Hlučínská pahorkatina a okrsku Kobeřická pahorkatina, jižní část spadá do podcelku Popovská nížina a okrsků Otická nížina, Opavsko-moravická niva, Komárovská nížina a Kravařská rovina.

Okrsek Kobeřická pahorkatina je plochou pahorkatinou s plochou 123,49 km². Je tvořena sedimenty pleistocenního pevninského zalednění a sprašovými hlínami, vyskytuje se zde plochý periglaciální georeliéf s plošinami. V území převažuje 2. a 3. Okrsek Otická nížina je rovina s rozlohou 17,71 km², která se nachází na sedimentech pleistocenního zalednění, říčních sedimentech a sprašových hlínách a tvořená plochým periglaciálním reliéfem. Území je nepatrně zalesněno a převažuje zde 2. a 3. Okrsek Opavsko-moravická niva je protáhlou rovinou s rozlohou 60,07 km². Je tvořena téměř 2 km širokou údolní nivou s příznačnými volnými meandry řeky Opavy. Území je nepatrně zalesněné a vyskytuje se zde 2. Okrsek Komárovská nížina je rovinou až plochou pahorkatinou s rozlohou 22,72 km².

Rozkládá se na pleistocenních fluviálních, eolických, svahových a ledovcových sedimentech, povrch je rovinný. Vyskytují se zde říční terasy. Území je nepatrně zalesněno převážně smrkovým porostem, převažuje zde zejména 3. Okrsek Kravařská rovina je protáhlá rovina, jejíž plocha činí 23,17 km². Rozkládá se na pleistocenních fluviálních, eolických a ledovcových sedimentech. Převažuje zde bezlesí a 2. Okrsek Zlatnická pahorkatina je plochá pahorkatina s rozlohou 103,35 km². Je tvořená spodnokarbonskými převážně břidlicemi moravických vrstev a pleistocenními sedimenty. Oblast je nepatrně zalesněná smrkovými, místy borovými porosty a převažuje zde 3. a 4. Okrsek Heřmanická vrchovina je členitou vrchovinou s rozlohou 263,22 km². Je tvořena spodnokarbonskými drobami a břidlicemi hradeckých a moravických vrstev a denudačními zbytky sedimentů badenu. Vyskytuje se zde 3. až 5. Okrsek Těškovická pahorkatina je členitou pahorkatinou, jejíž rozloha činí 155,05 km². Vyskytuje se zde erozně denudační povrch s plošinami holoroviny, široce zaoblenými hřbety a hlubokými údolími. Nachází se zde 3. a 4.

Z geologického hlediska je území statutárního města Opava tvořeno zejména dvěma částmi. V širokém pásu, který zabírá centrální část statutárního města, se nachází nivní sedimenty. Na ně pak navazují ve všech směrech plochy spraše a sprašové hlíny.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Severozápadní část katastru statutárního města Opava je převážně rovinatá s nadmořskou výškou okolo 300 m. Část Kylešovice se rozkládá v nadmořské výšce okolo 250 m. Nejvíce členitý terén se nachází v jihovýchodním cípu katastru v části Podvihov, kde terén směrem k jihu stoupá až k výšce okolo 530 m. V katastru se nachází několik významnějších vrcholů - U Ztracené cesty (292 m n. m.), Kliplák (285 m n. m.), Okruhlík (497 m n.

Z hlediska zastoupení půd se v území statutárního města nachází podél všech vodních toků fluvizem glejová, na kterou v okrajových částech navazuje glej modální či glej fluvický. V jihozápadní části katastru převažuje luvizem modální, jižněji od intravilánu se vyskytuje také hnědozem modální. Na jihovýchodním okraji intravilánu se nachází menší plocha kambizemě arenické. Severovýchodní část katastru statutárního města je tvořena zejména hnědozemí modální, na kterou severněji navazují opět luvizemě modální. Severně od Stříbrného jezera se vyskytují plochy šedozemě modální. Západní okraj části Jaktař je lemován černozemí černickou, na kterou ze severu navazuje malý ostrůvek černice fluvické.

Celková rozloha řešeného území činí 9 056,6 ha. Průměrná roční teplota vzduchu je 8,2°C a množství atmosférických srážek činí 700 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území statutárního města do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a mírně suchým létem, přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.

Samosprávná městská část Malé Hoštice se nachází v severovýchodní části města Opava, které leží na území Moravskoslezského kraje ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Opava. Velikost městské části činí 555,1 ha. Většina zastavěného území leží v rovinatém terénu v severovýchodní části města Opava.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Z geomorfologického hlediska se městská část nachází v systému Hercynském, provincii Středoevropské nížiny, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina, celku Opavská pahorkatina. Severní část katastru pak spadá do podcelku Hlučínská pahorkatina. Jižní část katastru do podcelku Poopavská nížina. Většina zastavěného území městské části se pohybuje v nadmořské výšce kolem 350 m n. m. Nejvyšší body na katastru přesahují nadmořskou výšku 500 m. Jižní částí katastru protéká vodní tok Opava. V intravilánu městské části se pak nachází několik menších nejmenovaných vodních toků a ploch.

V území městské části Malé Hoštice mají své zastoupení 4 půdní typy. V jihozápadní části katastru jde o fluvizem glejovou, v severovýchodní části o hnědozem modální a v severozápadní a jihovýchodní části jde o luvizem arenickou.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá katastrální území městské části Malé Hoštice do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, mírně teplým až teplým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a normálně dlouhou a mírnou zimou. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 600-650 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8-9 °C.