Klimatické podmínky oslunění a rozvojové projekty v Liberci

V Liberci se v posledních letech aktivně řeší otázky spojené s životním prostředím a udržitelným rozvojem. Město se zaměřuje na snižování světelného znečištění, efektivní správu veřejného osvětlení a využití obnovitelných zdrojů energie.

Světelné znečištění a veřejné osvětlení

V posledních letech se zásluhou astronomů mluví hodně o světelném znečištění, které se stalo bohužel jakýmsi novodobým fenoménem obdobně jako předpony ECO nebo GREEN. V žádném případě nelze mluvit osvětleném znečištění, protože jak jsme se na základní škole učili, světlo není vidět. Jsou vidět pouze a právě jen předměty, které stojí v cestě letícímu světlu. Pravda je však taková, že pro příznivce temného nebe je mnohem jednodušší všechno svést na světlo než zajistit čistotu ovzduší a tak se tedy hodně diskutuje stylem: "Zhasneme-li veřejné osvětlení, neuvidíme ani znečištěné ovzduší".

Skutečnost je však taková, že veřejné osvětlení jako zdroj světla, které je veřejnou službou poskytovanou obyvatelstvu, je pouze částečným zdrojem "nočního" světla. Dalšími, a nebojím se říci daleko významnějšími zdroji světla, jsou světelné zdroje umístěné v okolí hotelových komplexů, nemocnic, výrobních hal, skladů, logistických center, obchodů i obchodních center, sportovních areálů, vozoven městské hromadné dopravy, v novodobých uzavřených areálech lukrativních rodinných domů atd. Dalšími zdroji světla jsou bezesporu i nasvětlené reklamy, kterých neustále přibývá, ale také, což si uvědomuje málokdo, okna naších domácností.

Správa veřejného osvětlení v Liberci

Veřejné osvětlení jakožto jeden ze zdrojů nočního světla je jedna z oblastí, kterou lze velice snadno zefektivnit a zabránit tak zbytečnému plýtvání. ELTODO-CITELUM, s.r.o. je v České republice největším správcem veřejného osvětlení a klade právě důraz na odstranění zbytečného plýtvání. Právě proto byla společnost oslovena nejen k zapojení se do světového unikátního projektu měření jasů noční oblohy, ale také k poskytnutí podrobných informací o typech svítidel veřejného osvětlení, které budou využity při tvorbě matematického modelu.

Pro zdárný průběh unikátního měření jasů noční oblohy byly stanoveny dva termíny a to noc ze 17. na 18.září a jako náhradní termín v případě nepřízně počasí i následující noc z 18. V Libereckém kraji spravuje společnosti ELTODO-CITELUM, s.r.o. veřejné osvětlení v celkem šesti městech a obcích v celkovém rozsahu 15.643 světelných míst veřejného osvětlení, 134 osvětlených přechodů a 39 reflektorů slavnostního osvětlení, jejichž správný provoz je ovládán z celkového počtu 241 zapínacích míst. Dále spravuje a provozuje zařízení světlené signalizace na celkem 27 křižovatkách s celkovým počtem 190 stožárů světelné signalizace.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Obecné možnosti ovládání veřejného osvětlení

Veřejné osvětlení lze obecně ovládat pěti způsoby:

1. Mechanické hodiny se spínacími kontakty, které podle aktuálního nastavení ovládají funkčnost veřejného osvětlení. Jejich nevýhodou je však nutnost častého seřizování podle měnícího se času západu a východu Slunce.
2. Použití zařízení s čidlem reagujícím na horizontální osvětlenost. Bez pravidelného seřizování čidla vlivem stárnutí a čištění povrchu čidla nelze správnou funkčnost veřejného osvětlení zajistit.
3. Ovládání zapínacích míst programovatelnými spínacími hodinami s předem nastavenými časy zapnutí a vypnutí veřejného osvětlení. Nevýhoda spočívající v nereagování na místní klimatické podmínky je však vyvážena velikou spolehlivostí, bezúdržbovostí (není nutno zajišťovat pravidelné seřizování ani čištění) a spolehlivým řízením spotřeby el.energie.
4. Využití ovládacích kabelů, které propojují jednotlivá zapínací místa. Jedná se o začátek dálkové komunikace s přenosem informací.
5. Přenos povelů prostřednictvím mobilních nebo radiových sítí.

Zajištění vypnutí veřejného osvětlení pro měření

Společnost ELTODO-CITELUM, s.r.o. Prvním krokem pro zajištění zdárného průběhu měření jasů noční oblohy bylo vytvoření nových spínacích harmonogramů, které zajistily požadované hodinové vypnutí v průběhu noci. Spínací hodiny, které jsou instalovány zajišťují v průběhu jednoho dne až čtyři zapnutí a vypnutí. Vlastní změna tedy spočívala ve využití druhého spínacího kalendáře, který doplnil již vložený spínací harmonogram. V druhém spínacím kalendáři se doplnily požadované časy vypnutí veřejného osvětlení v 01:00 hodin a opětovného zapnutí veřejného světlení v 02:00 hodin a to pro oba dva dny.

Druhým krokem bylo zajištění změny spínacích harmonogramů ve všech 241 spínacích hodinách. Požadovaná změna spínacího harmonogramu pro zdárný průběh měření byla ohlášena s dostatečným předstihem. Z tohoto důvodu bylo možno většinu spínacích harmonogramů ve spínacích hodinách změnit v rámci pravidelných kontrol funkčnosti zařízení, které společnosti pro správnou činnosti zařízení provádí. Celkem se při pravidelných kontrolách podařilo zajistit změnu ve 176 spínacích hodinách.

Třetím a posledním krokem byla nutnost zajištění zpětného uvedení spínacích harmonogramů do původního stavu. S ohledem na využívaný systém spínání veřejného osvětlení byl pro zajištění zpětné změny dostatek času - celý rok.

Celkový stav veřejného osvětlení v den měření

Zajištění součinností obcí pro zdárný průběh měření jasů noční oblohy se, jak se později ukázalo, podařilo zajistit v celém Libereckém kraji téměř stoprocentně. V mnoha obcích Libereckého kraje je veřejné osvětlení v době od 22 do 4 hodin vypnuto nebo se reguluje.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Fotovoltaická elektrárna na Zlatém návrší

Největší fotovoltaickou elektrárnu ve stotisícovém Liberci chce do tří let postavit místní radnice na rekultivované skládce Zlaté návrší v průmyslové zóně Sever v Růžodole. Vyrůst by měla na ploše sedmi hektarů a ročně by mohla vyrobit kolem 8,6 gigawatthodin elektrické energie. Náklady na výstavbu radnice odhaduje na 290 milionů korun, pokusí se na ni získat evropskou dotaci.

"Záměr výstavby fotovoltaické elektrárny na bývalé skládce na Zlatém návrší představuje snahu maximálně využít jinak nevyužitelné a zatížené území k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Skládka na Zlatém návrší vznikla za komunistického režimu na místním potoce bez jakýchkoli pravidel. Od konce 70. let do roku 1985 se tam vozily průmyslové i domovní odpady z celého města. V některých místech měla skládka na výšku až 20 metrů a léta z ní unikaly škodliviny do řeky Nisy. Zabránila tomu až sanace před 15 lety za 78 milionů korun, na kterou Liberec získal evropskou dotaci 55 milionů korun.

Podle harmonogramu, který radní města schválili, by příprava výstavby solární elektrárny o výkonu skoro 8,9 megawatt (MW) měla trvat zhruba rok a půl. Město ji chce začít stavět v roce 2027 a uvést do provozu o rok později.

"Součástí projektu bude i instalace bateriového úložiště, ze kterého by mohlo být následně napájeno veřejné osvětlení. To by městu přineslo významné úspory. V nadcházejících letech nás navíc čeká transformace dopravního podniku a rozvoj elektromobility, ke kterému nás vede evropská legislativa. Vyrobená elektřina by tak mohla sloužit k průběžnému nabíjení elektrobusů během dne. V neposlední řadě půjde o zdroj, jehož přetoky bude možné sdílet v rámci vzniklého Energetického společenství Liberec, což dále zvýší efektivitu a přínos celého řešení," dodal Prachař.

Financování projektu by mělo být zajištěno kombinací dotací z evropských nebo národních fondů, zejména z Modernizačního fondu, a případného vlastního podílu města. Aktuálně mezi největší fotovoltaické elektrárny v Liberci patří ty, jež jsou v libereckých závodech výrobců automobilových dílů. V Magně je s výkonem 2,4 MW a v Densu s výkonem 1,7 MW.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Úpravy sídliště v Ruprechticích

Roky slibovaná úprava části sídliště v Ruprechticích v Liberci, která má pomoci zlepšit i podmínky k parkování, nezačne ani letos. Město musí znovu vypsat zakázku, ze které vybere firmu, jež práce provede. Jde o první z pěti etap úprav oblasti ohraničené ulicemi Konopná, Třešňová a Rychtářská s více než 770 byty. Lidé si tam na nedostatek míst k parkování stěžují dlouhodobě. Panelové domy v této lokalitě byly postaveny v 70. a 80. letech minulého století. V době výstavby však nikdo nepočítal s tím, že každá domácnost bude mít jednou auto a některé i dvě.

Liberec napodruhé vybral v soutěži firmu, která upraví část sídliště v Ruprechticích. Podle náměstka primátora Jiřího Šolce (Starostové pro Liberecký kraj) doufal město v lepší nabídku. „S cenou úplně spokojení nejsme, ale odráží to realitu na současném stavebním trhu," řekl. Radnice původně počítala s tím, že cena nepřesáhne 12 milionů korun. Ve zrušeném prvním kole dostala dvě nabídky kolem 14 milionů, v tomto byla cena od Metrostavu nejnižší.

Díky úpravám přibude v Rychtářské ulici nejpozději do léta příštího roku několik desítek parkovacích míst. Součástí zakázky jsou také přeložky plynovodu, oprava chodníku, obnova betonového schodiště a ocelového zábradlí, doplnění odpočinkových ploch městským mobiliářem a rekonstrukce veřejného osvětlení. To vše by měl Metrostav zvládnout do 16 týdnů od převzetí staveniště.

tags: #klimatické #podmínky #oslunění #Liberec

Oblíbené příspěvky:

• Výskyt bromu
• Středočeské penziony pro školy v přírodě
• Ovzduší v Horní Bříze
• Ohrožené rostliny v ČR
• Alternativní řešení odpadů