Klimatické podmínky pro uložení sbírky

Ukládání a ochrana sbírkových předmětů v depozitářích a ve stálých expozicích je věda. Přesto tomu běžná praxe v mnoha muzeích neodpovídá, jak se o tom přesvědčujeme při kontrolách dodržování zákona č. 122/2000 Sb. a poznatky z kontrol budeme, samozřejmě neadresně, zveřejňovat.

Pečlivé ukládání a ochrana sbírkových předmětů v depozitářích a ve stálých expozicích je jedním ze základních předpokladů, jak uchovat sbírku - jako jednu nedělitelnou věc hromadnou a veřejný statek - pro příští generace, tj. dlouhodobě, což nám nejen ukládá zákon, ale je to základní podmínka pro naplňování smyslu muzea, jímž je získávání poznatků o světě z hmotných dokladů a jejich zprostředkování a interpretace veřejnosti.

Péče o sbírkové předměty a tedy ani úroveň ukládání a ochrany sbírkových předmětů v depozitářích a stálých expozicích, nemůže být dobrá, pokud nejsme přesvědčeni, že nejen sbírka, ale každý jeden sbírkový předmět za tu námahu stojí.

S prohřešky proti řádné péči o sbírku a jednotlivé sbírkové předměty se nejčastěji setkáváme tam, kde sbírka není odpovědně tvořena, obsahuje balast, funguje spíše než jako sbírka jako „řízená skládka“ náhodně vybraných věcí.

Kvalitní sbírka je zatím uložena v ne zcela vyhovujících prostorách, provizorně. Zasloužila by si nový, moderní depozitář, proto muzeum usiluje o rekonstrukci dosavadních depozitářů nebo dokonce o výstavbu nového objektu.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Pokud neztrácíme ze zřetele „proč to všechno děláme“ (viz výše), nelze vnímat depozitář jako místo, kde jsou sbírkové předměty uloženy a dále se s nimi již nepracuje. Bohužel, ani nejmodernější depozitáře nejsou zárukou kvalitního uložení předmětů, když si toto neuvědomujeme.

Depozitář není jen vizitkou pasivní péče o sbírkové předměty, ale vypovídá také o tom, jak je sbírka využívána. Je třeba vycházet z toho, že jakákoliv manipulace (při výběru předmětů na výstavu, při inventarizaci…) sbírkovým předmětům neprospívá a na způsobu uložení, volbě obalů, umístění evidenčních čísel atp.

Je potěšující, že se už jen málokdy setkáme s depozitáři, kde by nebyla žádným způsobem monitorována vzdušná vlhkost a teplota a stále častěji se tak děje s pomocí moderních systémů, které nejen měří, ale naměřené hodnoty samy archivují.

Správce depozitáře by měl vědět, jak podmínky v depozitáři regulovat (třeba jen „primitivním“ větráním), mít k dispozici mobilní odvlhčovač či zvlhčovač a vědět, kdy nezbude nic jiného než sbírkové předměty třeba i vystěhovat.

S podivem při kontrolách dodržování zákona č. 122/2000 Sb. zjišťujeme, jak malá pozornost je věnována prostředí ve stálých expozicích, na rozdíl od prostředí v depozitářích. Přitom ale i ve stálých expozicích jsou sbírkové předměty-exponáty uloženy dlouhodobě, třeba i více než deset let, uchovávány a vystaveny nepříznivým vlivům.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Třebaže je zřejmé, že jen málokdy může být udržováno stejné prostředí v expozicích a v depozitářích, vždy je možné prostředí v expozicích optimalizovat. To se ale daří jen tehdy, pokud máme na paměti, že „vystavování není omluvou pro omezení péče o sbírkové předměty“.

Nezbytná je ochrana sbírkových předmětů v depozitářích i ve stálých expozicích před krádežemi, vloupáním a požáry. Tato ochrana nespočívá pouze v zabezpečení objektů a prostor, kde jsou sbírkové předměty uloženy, mechanickými a elektrickými systémy napojenými na centralizované pulty ochrany, ale také v přijetí opatření, která upravují přístup zaměstnanců ke sbírkovým předmětům a zmírňují následky krádeží a vloupání.

Základními opatřeními jsou stanovení „Režimu zacházení se sbírkou nebo jednotlivými sbírkovými předměty“ podle ustanovení § 9 odst. 1 písm. g) zákona č. 122/2000 Sb. (depozitářní řád, badatelský řád atp.), vydání dalších vnitřních norem, řádně vedená evidence sbírkových předmětů a řádně vedená inventarizace sbírkových předmětů. Platí, že čím je sbírka lépe spravována, tím je také lépe zajištěna její bezpečnost.

Správci sbírek zapůjčují sbírkové předměty pro vystavování jiným právnickým či fyzickým osobám v tuzemsku i v zahraničí pro vystavování a poskytují je k dočasnému užívání např. z důvodu jejich preparování, konzervování a restaurování nebo pro badatelské účely.

Poskytnutím sbírkových předmětů k dočasnému užívání jiné právnické nebo fyzické osobě se ale nezbavují odpovědnosti za jejich odpovídající uložení a ochranu. Protože naplňovat tuto odpovědnost nemohou v těchto případech přímo, musí podmínky optimálního uložení a ochrany sjednat smluvně a jejich dodržování podle možností také, hlavně v případě dlouhodobých zápůjček, kontrolovat. Péče o ní musí být tudíž za všech okolností - v rámci aktuálních podmínek a možností - optimální.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Je tedy optimální ukládání a ochrany sbírkových předmětů v depozitářích a stálých expozicích „vědou“?

Galerie Středočeského kraje spravuje, eviduje a zpřístupňuje k 31.1. 2025 spravujeme 10 064 sbírkových předmětů, které představují ucelený sbírkový fond naší galerie. Sbírka GASK je v zásadě rozčleněna do šesti podsbírek: podsbírky malby, kresby, grafiky, fotografie a nových médií, plastiky a užitého umění a dále samostatné podsbírky iluminace.

Sbírkové předměty jsou uloženy v depozitářích s nejvyšším standardem péče a zabezpečení, důraz klademe zejména na optimální klimatické podmínky.

Nedílnou součást péče o sbírkové fondy tvoří konzervace a restaurování sbírkových předmětů. Galerie Středočeského kraje sice nedisponuje vlastním restaurátorským pracovištěm, ale dlouhodobě externě spolupracuje s licencovanými restaurátory.

Digitalizace uměleckých děl je zcela zásadní pro zhodnocování a uchovávání sbírkových fondů. Galerie Středočeského kraje se věnuje systematické digitalizaci svých sbírek již více než 15 let.

tags: #klimatické #podmínky #pro #uložení #sbírky

Oblíbené příspěvky:

• Státy s vysokou prašností
• Význam lesního ekosystému
• Projekty rekonstrukcí střech v ČR
• Zajímavosti Zakarpatské Ukrajiny
• Žena a Příroda: Hlubší Souvislosti