Klimatické podmínky Rastislavice

Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj.

Klasifikace klimatu mají jednu velikou nevýhodu, a to že vychází z poměrně dlouhé řady klimatických měření. Proto nevypovídají o klimatu, který odpovídá současnosti, ale minulosti. Například velmi používaná Quittova klasifikace z roku 1971 je postavena na datech z období 1901-1950.

Köppenova klasifikace podnebí

Köppenova klasifikace podnebí je konvenční klasifikace podnebí, která je zároveň nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací podnebí. Jejím autorem je německý klimatolog Wladimir Köppen. Klasifikace je utvořena podle rozložení teplot vzduchu a atmosférických srážek ve vztahu k vegetaci. K jejímu přepracování došlo roku 1918 na základě zohlednění většího množství získaných meteorologických dat. V Köppenově klasifikaci je stanoveno 5 hlavních klimatických pásem s 11 základními klimatickými typy. Klimatická pásma jsou značeny velkými písmeny: A-E.

Příklady klimatických typů dle Köppenovy klasifikace:

• Cfb - mírné oceánské klima; nejchladnější měsíc v průměru nad 0 °C (-3 °C), všechny měsíce s průměrnými teplotami pod 22 °C a nejméně čtyřmi měsíci v průměru nad 10 °C. Žádný významný rozdíl srážek mezi sezónními obdobími.
• Dfb - vlhké kontinentální podnebí s teplým létem; nejchladnější měsíc v průměru pod -0 °C (-3 °C), všechny měsíce s průměrnými teplotami pod 22 °C a nejméně čtyřmi měsíci v průměru nad 10 °C.
• Dfc - subarkrtické klima; nejchladnější měsíc v průměru nižší než 0 °C (-3 °C) a 1 až 3 měsíce v průměru nad 10 °C.

Quittova klasifikace podnebí

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější klasifikací na území ČR i SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální, resp. státní úroveň (pro ČSSR) a je tedy jemnější. Systém klasifikace vytvořil český klimatolog Evžen Quitt a publikoval ho roku 1971 v díle Klimatické oblasti Československa. Při určení klimatických oblastí autor vycházel z klimatologických dat období 1901-1950 a z území republiky rozčleněného na čtverce o straně 3 km (900 ha). Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší oblast (T5, MT11 a CH7). Na území naší republiky se vyskytuje jen 13 z 23 jednotek (ostatní se nacházejí na území Slovenska) ve třech klimatických oblastech.

Čtěte také: Klimatické podmínky

V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4.

Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.

Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.

Další regionální klasifikace

V rámci klasifikace podnebí či klimatu se v podmínkách ČR používají také dlaší klasifikace. Do této skupiny efektivních klasifikací podnebí určených indexy se řadí Langova klasifikace (1915), Minářova (1948), Končekova (1957) neboli klasifikace Atlasu podnebí ČSR (1958) a klasifikace M.

Langova klimatická klasifikace (1915)

Langova klimatická klasifikace, jež se používá zejména pro zemědělské účely, vyjadřuje vlhkostní poměry na našem území zavedením tzv. Langova dešťového faktoru označovaného „L“ nebo „(L) Df“. Hodnota tohoto faktoru se vypočítá jako poměr průměrného ročního úhrnu srážek v mm ku průměrné roční teplotě vzduchu daného místa ve °C. Vzhledem k tomu, že s rostoucí nadmořskou výškou se většinou zvyšuje průměrný úhrn srážek a snižuje průměrná teplota vzduchu, je L (Df) přímo úměrný nadmořské výšce. Podle L (Df) je pak vymezeno šest klimatických typů. Našemu území však odpovídá pouze typ semiaridní, semihumidní a humidní. Tuto klasifikaci by tedy bylo možné řadit i mezi globální, ale vzhledem k propracovanosti typů vyskytujících se právě u nás (uvedení plodin), ji řadím mezi regionální.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Klimatická klasifikace podle M. Mináře (1948)

Tato klimatická klasifikace vychází z výše rozebíraného Langova dešťového faktoru. Nevymezuje však šest, ale pět klimatických oblast a je pro zemědělství stručnější. Dále pak Minář vytvořil i klasifikaci na základě vláhové jistoty.

Klimatická klasifikace M. Končeka (1957), resp. klasifikace Atlasu podnebí ČSR (1958)

Končekova efektivní klasifikace patří spolu s Quittovou k nejznámějším v ČR i SR. Podle výše uvedených kritérií Konček vymezuje tři klimatické oblasti, pět podoblastí a 19 okrsků. Okrsky jsou vyčleněny na základě průměrného trvání slunečního svitu ve vegetačním období, průměrné lednové teploty a zařazení podle nadmořské výšky do nížin, pahorkatin, vrchovin nebo horských poloh.

Teplá oblast je ohraničená izolinií 50 letních dnů s denními maximy ≥ 25 °C za období 1926-1950 a izolinií průměrného začátku sklizně ozimého žita 15. července za období 1926-1940. Tato oblast je vhodná pro pěstování plodin, které jsou velmi náročné na teplotu (např. kukuřice). V Čechách ji nalezneme např. v Polabí a na Moravě v oblastech Dolnomoravského a Dyjskosvrateckého úvalu.

Pro mírně teplou oblast je hranicí červencová izoterma 15 °C za období 1901-1950 a na druhé straně výše zmíněná hranice teplé oblasti. Tato oblast je vhodná především pro pěstování obilnin.

Chladná oblast se vyskytuje tam, kde průměrné červencové teploty nedosahují 15 °C.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Vzhledem k tomu, že po své první publikaci v r. 1957 byla Končekova klasifikace použita ve vydání Atlasu podnebí ČSR (1958), se tato klasifikace stala velice proslulou a někdy se nazývá též klasifikace Atlasu podnebí ČSR.

Klimatická klasifikace podle M.

Tuto klasifikaci vytvořila Kurpelová s kolektivem hlavně k agronomickým účelům. K vymezení jednotlivých oblastí bylo použito tří agroklimatických faktorů.

Teplá makrooblast se vyskytuje na území Dolnomoravského a Dyjskosvrateckého úvalu a je pro ni typické, že TS 10 nabývá hodnot od 3.100 do 2.400.

Mírně teplá makrooblast je ohraničená TS 2.400 a 2.000 a patří do ní oblasti vrchovin, středních výškových poloh a kotliny do 600 m.

Klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly vyčleněny výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu.

Vymezení klimatických regionů bylo provedeno na základě mnoha kriterií, mezi ty rozhodující patří: suma průměrných denních teplot rovných nebo vyšších než 10 ºC, průměrné roční teploty a průměrné teploty ve vegetačním období, dále průměrný úhrn ročních srážek a srážek ve vegetačním období, pravděpodobnost výskytu suchých vegetačních období v %, výpočet vláhové jistoty, hranice sucha a další faktory jako nadmořská výška, údaje o známých klimatických singularitách a faktor mezoreliéfu. Tyto údaje byly zpracovány Českým hydrometeorologickým ústavem z údajů let 1901 - 1950.

Klimatická regionalizace ČR (Moravec-Votýpka 1998) je založena na digitálním zpracování klimatických dat z let 1961 až 1990, naměřenými na 85 klimatologických stanicích ČR. Jejich klimatická kriteria jsou formulována odlišně od E. Quitta a jsou vztažena na plošnou jednotku 100 x 100 m (1 ha).

Klimatické diagramy meteoblue jsou založeny na 30 letech hodinových simulací meteorologických modelů a jsou dostupné pro každé místo na Zemi. Poskytují dobrý přehled o typických klimatických vzorcích a očekávaných podmínkách (teplota, srážky, sluneční svit a vítr). Simulovaná meteorologická data mají prostorové rozlišení přibližně 30 km a nemusí reprodukovat všechny místní povětrnostní jevy, jako jsou bouřky, místní větry či tornáda, ani místní rozdíly vyskytující se v městských, horských nebo pobřežních oblastech.

Hodinová historická meteorologická data od roku 1940 pro Dolní Domaslavice lze zakoupit pomocí history+. Stáhněte si proměnné, jako je teplota, vítr, oblačnost a srážky, ve formátu CSV pro libovolné místo na Zemi.

„Průměrné denní maximum“ (souvislá červená čára) ukazuje maximální teplotu průměrného dne pro každý měsíc pro Dolní Domaslavice. Stejně tak „průměrné denní minimum“ (souvislá modrá čára) ukazuje průměrnou minimální teplotu. Horké dny a chladné noci (přerušované červené a modré čáry) zobrazují průměr nejteplejšího dne a nejchladnější noci každého měsíce za posledních 30 let. Při plánování dovolené můžete počítat s průměrnými teplotami, ale buďte připraveni i na teplejší a chladnější dny.

Graf srážek je užitečný pro plánování sezónních jevů, jako je monsunové klima v Indii nebo období dešťů v Africe. Měsíční úhrny srážek nad 150 mm bývají převážně vlhké, pod 30 mm převážně suché. Poznámka: Simulované množství srážek v tropických oblastech a v členitém terénu bývá nižší než místní měření.

Graf ukazuje měsíční počet slunečných, částečně zatažených, zatažených a srážkových dnů. Dny s méně než 20% oblačnosti jsou považovány za slunečné, s 20-80% oblačnosti za částečně zatažené a s více než 80% za zatažené.

Diagram maximální teploty pro Dolní Domaslavice zobrazuje, kolik dní v měsíci dosáhne určitých teplot. Dubaj, jedno z nejteplejších měst na Zemi, má v červenci téměř žádné dny s teplotou pod 40°C.

Diagram srážek pro Dolní Domaslavice ukazuje, v kolika dnech v měsíci je dosaženo určitých úhrnů srážek.

Diagram pro Dolní Domaslavice zobrazuje dny v měsíci, během nichž vítr dosahuje určité rychlosti.

Růžice větrů pro Dolní Domaslavice ukazuje, kolik hodin za rok fouká vítr z daného směru. Příklad SW: Vítr fouká z jihozápadu (SW) na severovýchod (NE).

Od roku 2007 archivuje meteoblue data z předpovědních modelů počasí. V roce 2014 jsme začali počítat meteorologické modely s historickými daty od roku 1985 a vytvořili jsme souvislou 30letou globální historii s hodinovými meteorologickými daty.

Klimatické diagramy představují první veřejně dostupnou sadu simulovaných klimatických dat na internetu. Data jsou odvozena z našeho globálního meteorologického modelu NEMS s prostorovým rozlišením přibližně 30 km a nemohou reprodukovat detailní lokální projevy počasí, jako jsou tepelné ostrovy, proudění studeného vzduchu, bouřky či tornáda.

Tato data mohou být používána pod licencí Creative Commons „Attribution + Non-commercial (BY-NC)“.

tags: #klimatické #podmínky #Rastislavice

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Staré Město
• Článek o Pjér la Šé'z
• Proč je větrací komínek důležitý?
• Odpadové a vodní hospodářství v kostce
• Historie Věteřovské zastávky