Klimatické podmínky Halštatu v České republice

Podnebí Rakouska je ovlivněno přítomností Alp, na malém území zde proto najdeme velké klimatické rozdíly v závislosti na nadmořské výšce. Stejně jako v případě Česka se země nachází na rozhraní oceánského klimatu na západě a kontinentálního na východě.

Jižní svahy Alp ovlivňují větry z oblasti Středomoří. Největší vliv má jižní vítr zvaný fén, který zvyšuje pocitovou teplotu až o deset stupňů a někdy přináší i písek ze Sahary. Jedná se o teplý a suchý vítr vyskytující se na závětrné straně hor.

Jen zhruba třetina území Rakouska leží v nadmořské výšce nižší než 500 m. Přibližně dvě třetiny území zaujímá pohoří Alpy ležící převážně v západní polovině země. Podle podrobnějšího členění se jedná o Východní Alpy, které se kromě Rakouska rozkládají i na území Švýcarska, Lichtenštejnska, Německa, Itálie a Slovinska. Ty se ještě dále dělí do menších celků.

Významným prvkem Alp jsou ledovce, jejichž plocha se však vlivem klimatické změny neustále zmenšuje. Jako příklad můžeme uvést ledovec Hintertux v Zillertálských Alpách, Dachsteinský ledovec nebo nejdelší rakouský ledovec Pasterze.

Východně od masivu Alp leží oblast Vídeňské pánve, která odděluje Alpy od nížin na východě. Na východě přechází do Panonské pánve, která dále pokračuje na území Maďarska. Na území Rakouska zasahují i některá pohoří, která jsou součástí Českého masivu, např.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Nejvýznamnější a největší rakouskou řekou je Dunaj (Donau) pramenící v Německu a protékající severní částí země včetně hlavního města Vídně. Tento evropský veletok je intenzivně využívaný i pro lodní dopravu. Z území Rakouska teče Dunaj přes Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko a Rumunsko do Černého moře.

Další významnou řekou je Inn pramenící na území Švýcarska a tekoucí z jihu na sever západní částí Rakouska, kde se vlévá do Dunaje. Na ní stejně jako na dalších alpských řekách se nachází množství vodních elektráren. Řeky v horských oblastech jsou charakteristické nestálým tvarem koryta.

V korytě vznikají ostrůvky z naplavenin, které vlivem proudění mění svůj tvar nebo úplně mizí. Na horním toku najdeme velké množství peřejí a kaskád. Důležitá je také řeka Salice (Salzach) s pramenem v Kitzbühlských Alpách ve středu země, která tvoří část hranice s Německem a vlévá se do Innu.

Největším jezerem v Rakousku je Neziderské jezero, které leží ve východní části země u hranic s Maďarskem. Jedná se o největší jezero ve střední Evropě, které nemá žádný odtok. Druhým největším jezerem je Atterské jezero (Attersee) nacházející se na severu země nedaleko Salcburku.

Z dalších jezer je významné Bodamské jezero (Bodensee), které sdílí Rakousko společně s Německem a Švýcarskem. Alpská jezera jsou velice často využívaná pro cestovní ruch. Příkladem turisticky vyžívaných vodních ploch jsou Zellské jezero (Zellersee), jezero Achensee v Tyrolsku nebo Halštatské jezero (Hallstättersee) v oblasti Solné komory.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V zemi žije cca 9,1 milionu obyvatel, především vlivem migrace jejich počet roste. Stejně jako v ostatních zemích západní a střední Evropy je v Rakousku nízká porodnost a obyvatelstvo tak postupně stárne. Více než polovina populace je koncentrovaná ve městech. Necelá čtvrtina celkové populace země žije ve Vídni.

Rakušané tvoří přibližně 77,7 % populace. Největší národnostní menšinu tvoří Němci, kterých žije v zemi cca 2,5 %. Dále se zde setkáme s Bosňáky (cca 2 %), Turky (cca 1,8 %) Srby (cca 1,6 %), Rumuny (cca 1,6 %) nebo Chorvaty (méně než 1 %). Zbytek tvoří příslušníci dalších etnik (Maďaři, Poláci aj.).

Turci do země přicházeli hlavně v 50. letech 20. století, kdy Rakousko uzavřelo s Tureckem dohodu o náboru zahraničních pracovníků. Obdobnou smlouvu uzavřelo v 70. letech s Jugoslávií. V důsledku toho se do země dostali Bosňáci, Srbové, Chorvati a Slovinci. V Rakousku se usídlila také spousta obyvatel českého původu, kteří se sdružují do krajanských komunit.

Převažujícím náboženstvím Rakouska je křesťanství. 55 % populace náleží k římským katolíkům. K pravoslavným křesťanům patří 4,9 % obyvatel Rakouska a 3,8 % tvoří protestanté. Dále v zemi žijí vyznavači islámu (cca 8,3 %), hlavně mezi přistěhovalci např.

Úředním jazykem je němčina. Ta se používá převážně v psaném projevu. V mluveném slovu se používá velké množství regionálních dialektů. Rakouská němčina je velice podobná bavorštině. Má od standardní němčiny rozdílnou slovní zásobu, výslovnost a v některých případech i gramatiku.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Pro Voralbersko je typický dialekt zvaný alemanština, kterým se mluví také na jihu Švýcarska nebo v Alsasku.

Rakouská vlajka je složená ze dvou červených pruhů v horní a dolní části a bílého pruhu uprostřed. Jedná se o jeden z nejstarších dosud používaných národních symbolů. Poprvé byla použita v roce 1230. Vlajka vznikla původně z erbu dynastie Babenbergů zahrnující stříbrný pás na červeném poli, kteří jej přejali od šlechtického rodu Otakarů. Ti se pravděpodobně také inspirovali v barvách korutanského vévody Adalberta. Podle legendy přijal podobu vlajky již rakouský vévoda Leopold V. Po obléhání města Akko ve Svaté zemi během třetí křížové výpravy měl bílý plášť celý zmáčený krví. Po sundání opasku zůstal na jeho plášti bílý pruh.

tags: #klimatické #podmínky #Halštat #Česko

Oblíbené příspěvky:

• Příznaky a prevence respiračních onemocnění
• Ohrožené druhy ptáků
• Udržitelnost a recyklace kovů
• Model klimatu střední Evropy
• Článek o mladých nacistech