Klimatické Poměry Pálavy: Charakteristika

Okres Břeclav se nachází v nejjižnějším cípu Moravy a je krajem lužních lesů, sněhobílých skal, vinic a polí, s bohatou historií a četnými památkami. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov. Převážně nížinaté území okresu se rozkládá v oblasti Dyjsko-svrateckého úvalu, Středomoravských Karpat a Dolnomoravského úvalu.

Dominantou tohoto území je vyvýšenina Pavlovských vrchů. Ráz krajiny ovlivňuje nejen tok řeky Dyje, která směřuje od Břeclavi ke státní hranici a u Lanžhota se vlévá do Moravy, ale i chráněná krajinná oblast Pálava s reliéfem Pavlovských vrchů. V roce 1986 byla zapsána na listinu biosférických rezervací pod patronací UNESCO. Od roku 2003 je CHKO Pálava součástí biosférické rezervace Dolní Morava, do níž dále patří Lednicko-valtický areál a lužní lesy v oblasti soutoku Dyje a Moravy a podél Moravy směrem na Hodonín.

Geomorfologická Charakteristika Pavlovských Vrchů

Geomorfologický podcelek Pavlovské vrchy má charakter členité vrchoviny o rozloze 44 km², střední výšce 270 m a středním sklonu 5°59´. Ze Z a SZ hraničí s Dyjsko-svrateckým úvalem, ze SV se Středomoravskou nivou, z V a J s Valtickou pahorkatinou. Pavlovské vrchy leží v záp. Podloží tvoří flyšové jílovce a pískovce ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů s tektonicky odloučenými krami ernstbrunnských vápenců.

Fenoménem jihomoravské krajiny jsou bradla Pavlovských vrchů. Příkrovově nasunutá odolná vápencová bradla, která byla vypreparována z měkčího flyšového obalu a modelována mechanickým zvětráváním, jsou mohutným exotem v geologicky i geomorfologicky odlišném prostředí. Jejich úpatí jsou překryta sutí. Charakteristické jsou zbytky zarovnaných povrchů, tvary způsobené periglaciálními procesy a sesuvy.

V opuštěné cihelně u Dolních Věstonic lze nalézt pozoruhodný profil tvořený sprašemi s pohřbenými půdami interglaciálů (NPP Kalendář věků), okolí je světově proslulé archeologickými nálezy pavlovienu. Sprašový profil na klasické lokalitě v Dolních Věstonicích (v. stěna bývalé cihelny). Nad spraší risského glaciálu (R) spočívá půda z posledního interglaciálu (PK III), v nadloží tři polohy spraší z posledního glaciálu (W1 až W3), oddělené fosilními půdami interstadiálů (PK II, PK I).

Čtěte také: Klimatické podmínky

Krasové Jevy

Vápenec je odolný vůči zvětrávání, avšak dobře jej rozpouští voda. V bradlech se vyvinuly povrchové i podzemní krasové tvary, z nichž nejvýznamnější je jeskyně Na Turoldu. Na Pavlovských vrších se setkáváme jak s povrchovými, tak s podzemními krasovými jevy. Nejlépe jsou tyto krasové útvary vyvinuty v jižní části Pálavy na vrchu Turold, který byl ale v minulosti silně poznamenán těžbou. Z povrchových krasových jevů na Turoldu jsou zajímavé menší věžovité útvary ve vrcholové partii lomu a škrapy, vyvinuté pouze na malé ploše východně od vrcholu.

Jeskyně Na Turoldu

Podzemní systém jeskyně Na Turoldu se nachází v přírodní rezervaci Turold, který leží v bezprostřední blízkosti města Mikulova. Spolu s jeskyní Liščí díra vytváří více než 2 km chodeb, síní a dómů. První zmínky o původní jeskyni na Turoldu (která byla později zničena těžbou vápence) pochází již z roku 1669. Současný podzemní systém byl objeven v roce 1951 a v letech 1958 až 1967 byl zpřístupněn pro veřejnost. Vchod do jeskyně, odkrytý při lámání kamene v patě stěny lomu Na Turoldu, vede do složitého labyrintu chodeb a síní.

• Nejvýše položené patro tvoří holé puklinovité chodby mezi mohutnými skalními bloky.
• Střední patro má prostornější síně s neobvyklými tvary stěn charakteru korálových útesů s množstvím dutinek, které jako bělostná kamenná pěna přechází místy do hráškovitých až keříčkovitých výrůstků s drúzami drobných třpytivých krystalků kalcitu. V návštěvnících vyvolávají dojem procházky po dně jurského moře.
• Průchod do spodního patra vyniká vzácnou tzv. „turoldskou“ výzdobou připomínající svými tvary květák nebo mýdlovou pěnu.
• Spodní patro tvoří strmě klesající chodby uzavřené vodou.

Jeskynní systém v PR Turold spadá pod Správu Jeskyně Na Turoldu, která je regionálním pracovištěm Správy jeskyní ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Pálava zde s jejich pracovníky spolupracuje na zajištění ochrany všech přírodních fenoménů, živých i neživých, nacházejících se v této přírodní rezervaci.

Vegetační Stupně a Ochrana Přírody

Pavlovské vrchy leží v 1.-3. vegetačním stupni, jsou středně zalesněné převážně dubovými a habrovými pařezinami s lípou a teplomilnými keři. Na již. svazích se nachází stepní lady s dubem pýřitým, četné jsou vinice a sady. Zvlášť hodnotné lokality jsou chráněny i formou zvláště chráněných území. Patří mezi ně NPR Děvín-Kotel-Soutěska, NPR Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen, NPP Kalendář věků, PR Turold, PR Svatý kopeček a PP Kočičí skála.

Ochrana Zimujících Netopýrů

Nejdůležitější je ochrana zimujících netopýrů, kteří vyžadují klidový režim jeskyně v zimním období. Časté rušení, změny teploty prostředí v souvislosti s pohybem většího počtu osob apod. mohou zimující netopýry budit. To může narušit netopýří biorytmus a kvůli úbytku zásob energie mohou i uhynout. Proto je jeskyně pro veřejnost otevřena jen v období od 1. 5. do 30.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #poměry #pálava #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Nejlepší dobrodružné filmy o přírodě
• Odpadkový koš do každé místnosti
• Ekologická alternativa
• Tapety Skotsko
• Ochrana kanalizace