Klimatické poměry v krajině jsou ovlivňovány mnoha faktory, včetně geografické polohy, nadmořské výšky, reliéfu terénu a vegetace.
Klimatické poměry Českého středohoří jsou i přes jeho menší rozlohu mimořádně pestré a zahrnuje teplé, mírně teplé i chladné klimatické oblasti. Na celém území Středohoří se projevuje určitá klimatická mozaika, která je dána zejména vysokou členitostí terénu, tedy převýšením, svažitostí a orientací vůči světovým stranám. Klimatické poměry na jihozápadě a severovýchodě oblasti jsou značně rozdílné. Jihozápad je díky srážkovému stínu Krušných hor výrazně suchý a teplý. Tato oblast patří mezi nejsušší v České republice. Nejvyšší vrcholy Českého středohoří se vyznačují velkým počtem větrných dní. Zajímavostí jsou i četné mikroklimatické fenomény, jako jsou výdechy teplého vzduchu z rozsedlin na straně jedné a výdechy studeného vzduchu z podmrzajících sutí na straně druhé.
V krajině rozlišujeme makroklima, mezoklima a mikroklima.
Hydrologie a klimatologie jsou důležité pro stanovení vodní bilance území resp. meteorologie a klimatologie pro stanovení vodní bilance území resp. Hydrologie jako věda zkoumá vodu, vzájemného působení hydrosféry, atmosféry a biosféry; vč. hydrometrie. Hydrologie - základní pojmy, význam, vývoj. Kvantitativní a kvalitativní parametry vodních toků. Monitoring hydrologických jevů u vodních toků: vodní stavy, průtoky, režim splavenin, plavenin. Statistické vyhodnocování - hydrologický režim řek. Teplota vzduchu - Vlhkost vzduchu - Srážky - Výpar. Monitoring meteorologických prvků u vodních toků. Využití DPZ a moderních metod prezentace dat v hydrologii a klimatologii.
Klimatické poměry ČR jsou ovlivněny její polohou ve střední Evropě. Mezi základní klimatické charakteristiky patří:
Čtěte také: Klimatické podmínky
Země, která obsahuje části jednotlivých geosfér, se nazývá krajinou. Geosystémy chorické představují prostorové jednotky středního měřítka označované jako geografické krajiny. Geosystém jako geosystému považujeme soubor těch prvků krajiny a jejich vztahy, které tvoří původní a trvalý základ pro ostatní struktury. Materiální a strukturální podstatu fungování prvků prvotní struktury krajiny člověk zatím měnil nejméně. Zařazujeme sem abiotické prvky geosystému jako geologický podklad a substrát, půdy, reliéf, vodstvo, ovzduší.
Krajina není statický, ale dynamický objekt. Změny v krajině vlivem přírodních nebo socioekonomických impulsů mají vliv i na lidskou společnost a její činnost. Vývoj krajiny od jednoduché až po tzv. krajinnou sukcesí. Sukcese kulminuje ve stabilizované krajině, která má charakter krajiny klimaxové. Krajina se tedy neustále mění. Mění se i její organické a anorganické složky a tím se mění její vzhled. Vývoj krajiny je ovlivňován přírodními a socioekonomickými procesy (STALMACHOVÁ, 1996, s. 30 - 38). Klimatické. Vliv člověka a lidské společnosti na utváření krajiny (odlesňování, zemědělství, vliv osídlení, průmyslu, mentality, využití krajiny a využívání krajinných složek - např. vody, přírodního bohatství a zdrojů, zprostředkovaně vliv lidské společnosti na koloběh vody, globální oteplování, klima aj.). Je podmíněné mimo jiné i kulturou, politikou a ekonomikou.
Čtvrtohory představují z geologického hlediska poměrně krátký časový úsek, avšak příroda v něm prodělala významné změny. i člověk. Čtvrtohory bývají také nazývány jako antropozoikum - epocha zrodu lidstva. Kolísání klimatu se projevuje i v rámci dob ledových, které jsou víceméně pravidelně členěny výkyvy teplejšími (interstadiály). Více autorů se přiklání ke koncepci rozsáhlé periodicity klimatických výkyvů a podle zvolené rozlišovací úrovně rozeznávají 12-20 klimatických period.
Krajinný ráz je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, daný přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Krajinný ráz úzce souvisí s typem krajiny. Přírodní charakteristika krajinného rázu vychází z primární, tj. přírodní krajinné struktury. Zahrnuje vlastnosti krajiny určené jak trvalými přírodními podmínkami daného území resp. Kulturní charakteristika krajinného rázu vychází ze sekundární krajinné struktury, především ze současného způsobu využívání krajiny člověkem, tedy aktuálního land use/land cover. Zohledňuje také historické krajinné struktury, tj. Nedílnou součástí krajinného rázu je rovněž estetická stránka krajiny, která je vyjádřením přírodních a kulturních hodnot, harmonického měřítka a vztahů v krajině.
Vodním tokem se označuje voda tekoucí v korytě ohraničeném dnem a břehy, kterým se odvádí srážková voda z určitého území, nebo podzemní vody vyvěrající do toku. Délka vodních toků jsou podle normy ČSN definovány jako délky střednice půdorysného obrazu koryta řeky, udávané v kilometrech. Řečiště vodních toků se nepřetržitě vyvíjí, což vede buď ke zkracování, nebo zvětšování její délky (př. změny v úsecích delt, vývojem zákrutů a regulačními úpravami). Křivolaký průběh řečišť je jejich přirozeným znakem, přičemž míra křivolakosti je velmi rozličná.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Povodí je území, z něhož odtéká voda z atmosférických srážek nebo akumulovaná v ledovcích a ve stálé sněhové pokrývce povrchovou i podzemní cestou do jediného závěrového profilu. Je omezené rozvodnicí či rozvodní čárou, což je čára vymezující geografickou hranici mezi dvěma povodími. Orografické povodí je vymezeno rozvodní čárou (rozvodnicí), která probíhá přes nejvyšší kóty, mezi nimi ležící hřebeny a sedla v bezprostřední blízkosti sledovaného vodního toku.
Klimatické poměry poskytují zejména informace o množství, rozložení a chodu jednotlivých klimatologických charakteristik (př. srážky, teplota, sytostní doplněk atd.). Kromě zmíněných ukazatelů hraje důležitou roli také výpar a výparnost. Výparnost, kterou lze zjistit z map výparnosti či výparu z volné hladiny nebo odvozením z grafu vztahu mezi výparem z vodní hladiny a nadmořskou výškou povodí, ukazuje hodnotu maximálně možného výparu při stálém dostatku vláhu v půdě. Rozdíl mezi výparností a srážkami umožní určit oblasti s nadbytkem nebo nedostatkem vláhy v půdě.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #poměry #v #krajině #charakteristika