Klimatické rozdíly v budovách a jejich vliv na zdraví

Kvalita vzduchu, který dýcháme, má rozhodující vliv na naše zdraví a pracovní výkonnost. Hlavně čistota, vlhkost a teplota vzduchu rozhodují o schopnostech člověka nejen dobře pracovat, ale také efektivně odpočívat.

Vzhledem k době, kterou člověk stráví v interiérech budov, má vnitřní prostředí v budovách významný vliv na lidské zdraví. S kvalitou prostředí v budovách je spojován výskyt alergií a jiných obtíží dýchacích cest. Je známo, že pokud se v budovách nevyskytuje vlhkost a je dostatečně větráno, tzn. je zajištěn přívod dostatečného množství čerstvého vzduchu, je riziko vzniku problémů spojených s kvalitou prostředí nízké.

Mezi hlavní neduhy bytů a rodinných domů patří:

• Nedostatečná ventilace čerstvého vzduchu.
• Hluk.
• Zima.
• Nedostatek denního světla.

V České republice se minimálně s jedním z těchto rizik potýká 22 % lidí. Nejvíce přitom obyvatele České republiky trápí nadměrný hluk (14 % lidí) a velká zima (9 %). Právě nedostatečné teplo je samozřejmě obřím tématem v současné energetické krizi. Nadměrná zima vede např. ke kardiovaskulárním chorobám nebo častým respiračním onemocněním.

Nicméně ani další rizika nevhodného vnitřního klimatu bychom neměli podceňovat, přinášejí řadu zdravotních problémů a nemocí, a to nejen fyzických, ale i duševních. Vlhkost a plísně způsobující mj. astma a dýchací potíže trápí 7 % obyvatel České republiky. Způsobeny jsou především zatékající střechou, vlhkými stěnami, podlahami nebo základy. Hniloba se nejčastěji objevuje v podlaze nebo okenních rámech. A 3 % Čechů považují svůj byt za příliš tmavý, což může vést mj.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Vliv oxidu uhličitého (CO2) na zdraví

Jistý a okamžitý ukazatel kvality vnitřního vzduchu je množství oxidu uhličitého CO2 v něm. Venkovní vzduch obsahuje cca 400 ppm oxidu uhličitého (CO2). Zdravému dýchání vyhovuje ještě 700 ppm CO2. V ČR "nesmí" překročit hodnota 1 500 ppm CO2 (1,5 objemových promile). V USA se uvádí nejvyšší možná vydýchanost vnitřního vzduchu už 1 000 ppm CO2.

Člověk v klidu vydýchá za 24 hodin přes 1 kg oxidu uhličitého (CO2). Pro srovnání: vzduch, který vydechujeme, obsahuje kolem 40 000 ppm CO2. To je asi 100 krát víc, než v čerstvém vzduchu. I vydechovaný vzduch stále obsahuje dost kyslíku, avšak pro lidské dýchání nevyužitelného.

V uzavřených málo větraných místnostech navýší přítomné osoby rychle množství CO2 ve vzduchu. Stejným tempem roste i množství vydechovaných virů. Jediný člověk (80 kg), v klidu sedící, vydýchá nevětranou místnost o objemu 60 m3 cca za hodinu. Tím se myslí, že za hodinu stoupne obsah CO2 na hodnotu převyšující 1 000 ppm, kdy podle ASHRAE startují potíže. Pokud by v nevětrané místnosti trávil celý den, byl by překročen PEL (5 000 ppm), i kdyby stále týž člověk celou tu dobu jen spal.

Když zapomeneme na větrání, rychle se ocitneme v nezdravém prostředí a přidušeni. Lidé často vydýchaný vzduch nezaznamenají, jeho typickým příznakem je ale únava a ospalost. Dlouhodobě pak ztráta imunity a nemocnost. Kvalitní celodenní dýchání je nutnou a nevyhnutelnou podmínkou pro úplné strávení potravy (bez vzniku zdraví škodlivých reaktivních radikálů).

V práci, ve škole i na úřadech je potřeba kromě roušek a desinfekce především intenzivně větrat. Zatímco intenzivnějším větráním na úroveň 600 ppm snížíme podíl vydechovaných částic na 50 %, při 2 000 ppm bude tento podíl čtyřnásobný. Rozdíl v potenciální virové náloži je obrovský.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Vlhkost a plísně

Interiéry respektive části interiérů, které jsou špatně větrané, jsou častěji příčinou kontaminace prostředí plísněmi. Plísně rostou v místech s vyšší vlhkostí (kolem 70 %), samozřejmě přednostně na vlhkém podkladu. Pak jim většinou nevadí ani suchý vzduch. Velmi častým místem nálezu plísní jsou obložené zdi, stropy opatřené podhledy, pod tapetami a přilepenými koberci.

Plísně představují poměrně značné riziko vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytující plísně také nejvíce alergizují. Kromě alergií mohou plísně vyvolávat nepříjemné pocity jako je dráždění dýchacích cest, obtíže podobné syndromu nemoci z budov, ale také těžká onemocnění dýchacích cest (nespecifické zápaly plic) nebo se mohou podílet na vzniku některých nádorových onemocněních.

Tepelná pohoda a větrání

Snaha o minimalizaci spotřeby energie na vytápění vede nutně ke stavbě budov s velmi kvalitním obvodovým pláštěm z hlediska tepelné izolace i těsnosti. Utěsněním vnitřního prostoru však přestává být funkčním přirozené větrání.

Stav, kdy prostředí odebírá tělu tolik tepla, kolik právě produkuje, označujeme jako tepelná rovnováha. Teplo, které člověk vydává do okolí, závisí na teplotním spádu, tj. na rozdílu teplot mezi povrchem těla a teplotou okolí.

Pro tepelnou pohodu místnosti to znamená, že množství tepla, které člověk vydá do okolí konvekcí, má být minimálně stejné, pokud možno větší, než teplo předané do okolí sáláním. Z této podmínky plyne maximální přípustný rozdíl mezi teplotou vzduchu a stěn (o kolik mohou být obvodové stěny a otvorové výplně chladnější než vzduch v místnosti).

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Optimální teplota vnitřního vzduchu je pro oblečeného člověka 21,5 ± 2 °C v zimním období. Teplota okolních ploch, tedy stěn, stropu, oken apod. nemá být nižší než o 2 °C. V letním období se tato hodnota pohybuje 26 ± 2 °C, je závislá zejména na teplotě ve venkovním prostředí, neboť člověk vnímá teplotu relativně.

Podle toho, zda hnací silou pro pohyb vzduchu pro větrání jsou síly přírodní (vztlakové), popsané fyzikálním zákonem, nebo ventilátor, který je poháněn motorem, rozdělujeme větrání na přirozené a nucené.

Základním výkonovým parametrem vzduchotechnického zařízení je vzduchový výkon (též objemové množství nebo objemový průtok vzduchu) v jednotkách m3/h, nebo m3/s. Nejčastějším parametrem větrání místnosti je výměna vzduchu, která určuje, kolikrát za hodinu se vzduch v místnosti nahradí (vymění) čerstvým vzduchem. Minimální hodnota (je vyžadována hygienickými předpisy a platí i pro bytové jednotky) je 0,5 (tj.

Přirozené větrání funguje na základě stejných fyzikálních zákonů, které způsobují pohyb vzduchu v atmosféře - vítr. Jejich znalost umožňovala zejména našim předkům navrhovat složité větrací soustavy, které byly využívány dokonce jako teplovzdušné vytápění. Různé průduchy a větrací šachty takového systému můžeme dodnes vidět na některých našich hradech.

Nucené větrání využívá k dopravě vzduchu ventilátor. Stěžejní výhodou těchto systémů je právě nezávislost na klimatických podmínkách, přesné nastavení průtoku vzduchu a také možnost vzduch filtrovat, ohřívat nebo chladit a dopravovat na libovolné místo. Vzduch se dopravuje potrubím a do prostoru přivádí přes koncové elementy, které mohou být různé konstrukce a mohou v místnosti navozovat různé obrazy proudění vzduchu.

Klimatizace a její rizika

Letní vedra jsou čím dál intenzivnější a klimatizace se stává běžnou součástí domácností, kanceláří i zdravotnických zařízení. Lidé ji vnímají jako účinný nástroj proti přehřátí a únavě. Jenže málo se mluví o jejích stinných stránkách.

Jedním z nejčastějších problémů spojených s klimatizací je vysušování vzduchu. Klimatizační jednotky totiž snižují vlhkost v místnosti, což může vést k vysoušení sliznic nosu, krku a očí. Suchý vzduch z klimatizace podle odborníků dokonce může narušit přirozenou obranyschopnost sliznic, čímž zvyšuje riziko infekcí horních cest dýchacích.

Další riziko představují prudké teplotní rozdíly mezi venkovním a klimatizovaným prostředím. Časté přechody z horka do chladu mohou organismus zatěžovat, především u lidí s oslabenou imunitou, dětí a seniorů. Tělo se nedokáže rychle přizpůsobit a vzniká tzv. termoregulační stres. Ten může vést k bolestem hlavy, svalovým křečím, ale i zánětům močových cest nebo kloubů.

Neudržované klimatizace mohou být zdrojem škodlivých mikroorganismů. Filtry, které nejsou pravidelně měněny nebo čištěny, se stávají živnou půdou pro bakterie, viry, plísně i roztoče. Jeden z nejznámějších případů je tzv. legionelóza - bakteriální infekce způsobená Legionellou pneumophilou, která se může šířit právě prostřednictvím kontaminované klimatizace.

Klimatizace hraje významnou roli i v tzv. syndromu nemocných budov (Sick Building Syndrome). Tento fenomén se projevuje nespecifickými symptomy jako únava, bolesti hlavy, podrážděné oči či kožní vyrážky u lidí, kteří dlouhodobě pobývají v uzavřených, klimatizovaných prostorách bez přístupu čerstvého vzduchu.

Klíčem k bezpečnému užívání klimatizace je prevence, pravidelná údržba a ohleduplnost k vlastnímu tělu.

Řešení pro zlepšení vnitřního prostředí

Kvalita vnitřního vzduchu v celém domě by se vždy měla co nejvíc blížit čistému venkovnímu vzduchu. Ideální cestou k tomu je instalace řízeného větrání v domě, které automaticky monitoruje kvalitu vnitřního vzduchu (nejlépe na více místech) a v případě, že obsah CO2 vystoupí nad nastavenou hodnotu, spustí akci, tzn. větrá. Jinou cestou je strojní větrání, které udržuje vnitřní hladinu CO2 na úrovni do 700 ppm.

K moderním stavbám patří moderní technologie. V tomto bolavém případě rozhodně některý ze systémů řízeného větrání. Osvětu i praktické instalace ve prospěch zdravého klimatu v obytných budovách provádějí v Česku pod pojmem AirComfort už léta společnosti BEAM ČR a SMART-VAC. Na řešení tohoto úkolu se účinně podepisují především technologie a jednotky řízeného větrání RENSON.

Produkty a systémy RENSON reagují na skutečnost, že ve většině moderních budov dnes není úplně zdravě, velmi účinně. Hlavní roli v těchto procesech řízeného větrání hrají samoregulační nadokenní ventilační mřížky Invisivent. Umožňují hladce zásobovat interiéry domů čerstvým vzduchem. Dělají to se schopnostmi nejen nesnížit tepelně izolační kvalitu rámů oken, ale také vysoce účinně tlumit případný vnější hluk.

Mřížky Invisivent Air a Invisivent Comfort z nabídky RENSON jsou také řešením nanejvýš estetickým a stávají se v domech a bytech vhodným vstupem vzduchu i pro vyspělejší systémy řízeného větrání.

Tabulka: Doporučené hodnoty CO2 a jejich vliv na zdraví

tags: #klimatické #rozdíly #v #budovách #vliv #na

Oblíbené příspěvky:

• Analýza dopadů odstoupení USA od Pařížské dohody
• Izraelská flora a fauna
• Zdravý dětský pokoj
• Třídění odpadu v domácnosti
• Bioodpad v Pasekách: Co Potřebujete Vědět