Klimatické změny a úbytek sněhové pokrývky v České republice

02.03.2026

Klima a klimatická změna patří v posledních letech k nejdiskutovanějším společenským tématům. České klima prochází proměnou, která se v příštích desetiletích projeví častějšími vlnami veder, úbytkem sněhové pokrývky i většími epizodami sucha. Změny však nezasáhnou všechny regiony stejně a mohou výrazně ovlivnit každodenní život, krajinu i hospodaření s vodou.

Debata o dopadech oteplování, sucha či extrémních výkyvů počasí se pravidelně vrací nejen v odborných kruzích, ale i ve veřejném prostoru a politice. „Klima (neboli podnebí) je průměrné charakteristické počasí na daném místě za delší časové období, typicky za několik desetiletí. Globální klima je výsledkem křehké rovnováhy, kde svoji důležitou úlohu na jedné straně hraje poloha Země vzhledem ke Slunci a na straně druhé „klimatický systém Země“ se vzájemným působením ovzduší, vody, ledu, zemské kůry a také všech živých organismů.

Změny teplot a nárůst tropických dnů

A jak se klima bude měnit, naznačuje například projekce vycházející z dlouhodobých meteorologických dat i klimatických modelů, které ukazují posun teplotních extrémů, úbytek sněhu i změny v půdní vlhkosti. Jedním z trendů, na který se zaměřila datová redakce Deníku.cz, je nárůst takzvaných tropických dnů, tedy dnů s maximální teplotou alespoň 30 stupňů Celsia. Zatímco dnes jde v řadě oblastí o výjimečné stavy a tropických dní příliš není, jinde i v dnešní době lidé přežívají více než měsíc tropických dnů. A bude hůř.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se na projektu ClimRisk podílel, je vysvětlení nárůstu jednoduché, maximální teploty se totiž již dnes v řadě oblastí blíží 30°C. „Ve chvíli, kdy se teplota posune v průměru o 1-2 stupně, tak právě v těch nejteplejších oblastech absolutní počet tropických dní stoupne nejvíce. Podle bioklimatologa s sebou vyšší počet tropických dnů i proměna našeho mírnějšího léta na kontinentální panonské klima, tedy oblasti severního Srbska nebo středního Maďarska, nese velké riziko jejich řetězení, a tedy i vzniku horké vlny, což je dlouhodobější úporná epizoda vysokých teplot.

„Důležité je i to, že dochází k výraznému nárůstu počtu tropických nocí, což jsou noci, kdy minimální teplota neklesá pod 20 stupňů. Změna se však nekoná jen na jihu Moravy, pozorujeme ji také třeba na Českomoravské vrchovině nebo dokonce ve vyšších polohách, kde se doposud žádné tropické dny nevyskytovaly, ale do budoucna mohou. „Máme místa, kde i v minulosti byly tropické dny poměrně často a dnes jsou tam mnohem častěji a v absolutních číslech vidíme největší nárůst, ale současně i lokality, kde předtím vůbec tropické dny nebyly.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Úbytek sněhové pokrývky

Opačný vývoj naopak čeká sněhovou pokrývku. Počet dnů s alespoň deseticentimetrovou vrstvou sněhu má na většině míst klesat, a to i v oblastech, kde byl sníh doposud samozřejmostí. Například v Liberci je v současnosti téměř 69 dní se sněhovou pokrývkou nad 10 centimetrů, za tři dekády to bude o téměř dvacet dní méně.

U pokrývky sněhu platí, že teploty nejsou v průměru výrazně pod bodem mrazu a existuje spousta dní, kdy se teplota přes den blíží nule nebo ji přesahuje. „V tu chvíli to samozřejmě není příznivé pro formování sněhu, a tím pádem obecně stačí relativně malý posun teploty k tomu, abychom se dostali nad 0 °C a ze sněhu se stal déšť,“ popsal Trnka.

Změny půdní vlhkosti a vegetační sezóny

Významnou proměnou má projít také půdní vlhkost. Projekce ukazují, že epizody půdního sucha budou v některých regionech častější a delší, jinde však suchých dní ubyde. Dopadů klimatického vývoje je víc. Podle Trnky se například setkáváme hlavně s prodlužováním vegetační sezóny. „Tím, že máme vyšší teploty, končí dřív zimní období nebo období vegetačního klidu a dříve začíná vegetační sezóna, a bohužel se tím zvyšuje riziko poškození pozdními mrazy,“ vysvětlil.

A protože jsou rostliny v citlivější fázi, než bývaly v minulosti, jelikož kvetou již v době, kdy je ještě relativně dlouhá noc, riziko pozdního mrazu je podle bioklimatologa skutečně velké. Delší vegetační sezóna by mohla znamenat například dvě sklizně či jiné výhody, nedostatek je však vody, a proto nelze zemědělskou půdu efektivněji a intenzivněji využívat - například pro biotopy na ochranu přírody.

„Je vidět to, že například Českomoravská vrchovina výrazně těží z té změny klimatu, protože se prodloužila vegetační doba a zlepšily se agroklimatické podmínky. Naopak jižní Morava spíše trpí nižší produktivitou a vyšší rozkolísaností sklizně, na druhou stranu ale zase potenciálně příznivějšími teplotními podmínkami pro pěstování například vinné révy,“ přiblížil bioklimatolog.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

tags: #klimatické #sněhové #oblasti #v #České #republice