Klimatické údaje Bruntál: Dlouhodobý přehled

Město Ostrava je jedním z významných sídelních, průmyslových a intelektuálních center v Česku. Podle počtu obyvatel (284,8 tisíce osob) i rozlohy je třetím největším městem Česka a zároveň největším městem Moravskoslezského kraje.

Okres Ostrava-město je tvořen statutárním městem Ostrava ve svých správních hranicích 23 městských obvodů a dalšími 12 obcemi, z nich 3 mají statut města (Klimkovice, Šenov a Vratimov). Celkovou rozlohou 332 km2 je nejmenším okresem v kraji a třetím nejmenším v celé republice. Z celkové plochy okresu zaujímá zemědělská půda 46 %, lesní půda 16 %, vodní plochy necelá 4 % a zastavěné plochy a nádvoří se rozprostírají na zhruba 7 % území okresu. Počtem obyvatel přes 317 tisíc je druhým nejlidnatějším okresem v Česku a nejlidnatějším v kraji.

Na dynamice rozvoje města Ostravy je do značné míry závislá i dynamika rozvoje celého regionu. Pokud mluvíme o provázanosti Ostravy a regionu, musíme zdůraznit i celostátní a mezinárodní souvislosti. Ostrava má výhodnou strategickou polohu - nachází se 360 km východně od hlavního města Prahy, 310 km severně od Vídně, blízko státní hranice s Polskem, která probíhá cca 10 km severně od městského centra, hranice se Slovenskem je ve vzdálenosti 50 km východním směrem.

Nejnižší místo 208 m n. m. je položeno v povodí Odry v severovýchodním výběžku Antošovic, nejvyšším bodem je kóta v západně situovaném Krásném Poli s 336 m n. m.

Počátek osídlení ve 13. století na soutoku řek Ostravice a Lučina, kde se dnes nachází Slezskoostravský hrad, je spojen s obchodní tzv. jantarovou stezkou, kterou obchodníci používali odpradávna jako hlavní cestu spojující Baltské a Středozemní moře. V Ostravě se potkávají ještě další velké řeky - Opava a Odra. Dvě z uvedených řek mají navíc velký historický význam. Ostravice a Odra totiž tvoří hranici mezi Moravou a Slezskem. Tím však výčet zdejších vodních toků nekončí. Doplňují jej početné říčky, potoky a potůčky, opomenuty by určitě neměly být Porubka, Černý potok, Polančice, Plesenský potok a svým názvem nejpozoruhodnější Ščučí.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Území Ostravy spadá do mírně teplé klimatické oblasti, avšak liší se určitými zvláštnostmi, způsobenými vysokou koncentrací průmyslu, hustou zástavbou a specifickými podmínkami Ostravské pánve. Díky tomu zde panuje klima s horkými, vlhkými léty a mírnými zimami.

Hospodářství a zaměstnanost města Ostravy, jeho ekonomický potenciál a současná struktura jsou silně ovlivněny předchozím dlouhodobým historickým vývojem. Hlavním momentem pro rozvoj města Ostravy bylo objevení kvalitního černého uhlí v roce 1763, které mělo za následek vytvoření těžkého průmyslu - založení železáren.

V poválečném období byl ekonomický vývoj založen na urychlení industrializace. V rámci průmyslu představovalo hornictví, metalurgie a strojírenství nejméně jednu třetinu. Důležitým rysem těžkého průmyslu je většinou jeho koncentrace do několika geografických oblastí, kde se stávají regionální ekonomika a zaměstnanost rozhodujícím způsobem závislé na několika velkých podnicích. Takovým regionem byla i Ostrava s celým svým širokým zázemím.

Šlo o oblast, v níž dlouhodobě probíhal politicky motivovaný proces preference těžkého průmyslu (zejména těžby uhlí, hutnictví železa a těžkého strojírenství). Jeho výsledkem byla deformovaná a monostrukturní ekonomická základna regionu, kde např. v průmyslu paliv bylo v aglomeraci zaměstnáno více než polovina pracovníků tohoto odvětví a v hutnictví železa dokonce 70 % pracovníků odvětví z celého Česka. Ostatní průmyslová odvětví, zemědělská výroba a z velké části i terciéra pak nutně plnily pouze doplňkovou funkci.

Následné transformační a restrukturalizační změny byly spojeny s výrazným snižováním pracovních míst. Uvolňované pracovní síly byly v první polovině devadesátých let zčásti absorbovány přechodem do drobného podnikání, do služeb, drobné řemeslné výroby a obchodní sítě, a část přešla do starobního důchodu. V současné době se s postupným poklesem těžkého průmyslu na území města dostává do popředí i jeho role obchodního, administrativního, vzdělávacího a kulturního centra regionu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

V dopravní infrastruktuře patřila k nejzávažnějším problémům nedostatečná silniční síť a její nízká technická úroveň, zejména pro tranzitní dopravu. Propojení Ostravy na dálniční síť zajistila až výstavba dálnice D1 zahájená v roce 1999, jenž vede ve směru sever - jih od hranice Polska přes Ostravu do Brna. V blízkosti města Ostravy se nachází mezinárodní letiště Leoše Janáčka v Mošnově.

V městě Ostravě jsou početně zastoupeny všechny stupně školního i předškolního vzdělávání. Výuku v řadě vysokoškolských studijních oborů nabízejí Ostravská univerzita, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a pobočka Panevropské univerzity.

V životním prostředí patřila Ostrava k nejhůře postiženým oblastem Česka. Vlivem ukončení těžby uhlí, restrukturalizace průmyslu a investicím směřujícím do oblasti životního prostředí Ostravy, docházelo k zlepšování životního prostředí a ovzduší. Avšak v posledních letech podle měření Českého hydrometeorologického ústavu patří ve znečištění rakovinotvorným benzopyrenem k nejzamořenějším oblastem Česka. Také koncentrace prachových částic jsou v ostravském ovzduší nejvyšší v zemi. V oblasti čistoty vod dochází v posledních letech k významnému zlepšování ve většině sledovaných ukazatelů. Velký vliv na zlepšování jakosti povrchových vod na území Ostravy mělo zprovoznění ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze v roce 1997.

Na území Ostravy se nachází chráněná krajinná oblast Poodří, národní přírodní rezervace Polanská niva či národní přírodní památka Landek. K chráněným územím patří rovněž přírodní rezervace Polanský les, Rezavka, rybník Štěpán a Přemyšov a řada dalších přírodních památek (namátkou Heřmanický rybník, lesní rezervace Turkov).

Cestovní ruch v městě Ostravě se snaží desítkami různorodých akcí, ať již hudebních festivalů (Colours of Ostrava, Beats for Love, Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, Svatováclavský hudební festival), divadelních (Dream Factory Ostrava), folklorních (Folklor bez hranic Ostrava) či sportovních (Zlatá tretra), přilákat turisty. Dostatek zeleně a hojnost příměstských lesů dává Ostravě možnost budovat řadu sportovišť. V Ostravě je jedno z největších přírodních koupališť v Česku. Blízkost Beskyd a Jeseníků dává nepřeberné množství námětů na turistické a lyžařské trasy. Hned za hranicemi města leží mezinárodní, bohatě navštěvované 18jamkové golfové hřiště v Šilheřovicích.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Bohatá průmyslová historie města Ostravy zanechala jeho obyvatelům i návštěvníkům také bohaté technické dědictví, jehož hodnota jen poroste. Dnes už evropsky známé Hornické muzeum Landek Park a expozice v národní kulturní památce Dole Michal dobře mapují historii hornictví. Národní kulturní památka Dolní oblast Vítkovice zahrnuje rozsáhlý průmyslový areál Vítkovických železáren s unikátním souborem industriální architektury. Soubor tří na sebe navazujících celků - černouhelného dolu, koksovny a vysokopecního provozu - je zapsána v seznamu Evropského kulturního dědictví.

Obec Karlovice se nachází v Moravskoslezském kraji v SO ORP Bruntál. Území obce se skládá ze 2 místních částí (Karlovice a Zadní Ves) a ze tří katastrálních území - Karlovice ve Slezsku, Adamov u Karlovic a Nové Purkartice. K 31. 12.

Obec Karlovice leží na křižovatce komunikací č. II/451 a II/452 a má velmi dobré napojení na komunikaci I/45, spojující Bruntál s Krnovem. Nachází se zde také železniční zastávka. Ze sociálních služeb nacházejících se v obci jsou dostupné základní lékařské služby (ordinační doba 1x týdně). Nejbližší nemocnice jsou v Bruntálu a Rýmařově. Ze základních služeb jsou v obci dostupné: prodejna potravin, pekařství, prodejna drogistického zboží, několik pohostinství, dále pak pošta a základní a mateřská škola.

Geomorfologicky patří většina území do provincie Česká vysočina, subprovincie Krkonošsko-jesenická soustava, oblasti Jesenická oblast, celku Zlatohorská vrchovina, podcelku Hynčická hornatina a okrsku Holčovická vrchovina. Východní část území spadá do celku Nízký Jeseník, podcelku Brantická vrchovina a okrsku Krasovská vrchovina.

Holčovická vrchovina - jedná se o členitou vrchovinu, tvořenou převážně zvrásněnými spodnokarbonskými fylitickými břidlicemi a drobami. Údolí jsou hluboce zařezaná, založená převážně na zlomech. Nízký Jeseník je vrchovinou, která stoupá směrem od východu k západu a od okolních celků je oddělena příkrými zlomovými svahy.

Východní část území je výrazně plošší. Plošiny, které tvoří zarovnaný povrch, většinou vznikly v subarktických podmínkách a jsou oddělené údolími, sedly a kotlinami. Pro reliéf Nízkého Jeseníku jsou na rozvodí typické široké zaoblené hřbety. Údolí jsou většinou asymetrická, na okrajových částech území výrazně hluboká (neobvyklé nejsou pravoúhlé ohyby řek, např. Opavy, Moravice, Hvozdnice) se svahy probíhajícími přímočaře. Příkré svahy odhalují často skalní podloží, takže se při jejich úpatí tvoří haldy. Vodní toky si vytvořily na některých svých částech tzv. průlomová údolí (např. Moravice u Valšova či Černý potok u Bruntálu). Zřídka se objevují říční terasy. V období čtvrtohor zde byly činné sopky (Malý a Velký Roudný, Uhlířský vrch a Venušina sopka). Podél severního a západního okraje území leží denudační zbytky sedimentů kontinentálního zalednění.

Povodí řeky Opavy se nachází v mírném podnebném pásmu v oblasti přechodu oceánského klimatu ke kontinentálnímu s převládajícím západním prouděním vzduchu. Výrazně se zde uplatňuje vliv morfologie území na úhrny srážek, kdy převládajícímu západnímu proudění brání vysoké vrcholy Hrubého Jeseníku, Nízkého Jeseníku a Zlatohorské vrchoviny. Střed obce se nachází v nadmořské výšce kolem 480 m a je obklopen kopci v rozmezí výšek od 600 až více jak 700 m n. m. Celková rozloha řešeného území činí 2 163,1 ha.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (72,5 %). Zemědělská půda (21,1 %) je tvořena ornou půdou (0,5 %), trvalými travními porosty (17,7 %) a zahradami a ovocnými sady (2,9 %). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (4,6 %) a zastavěné plochy (0,8 %).

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá obec Karlovice do chladné podoblasti CH7.

List "prům. denní teploty 2014-2015" obsahuje průměrné denní teploty za uvedené období pro některé lokality v ČR, které byly v předchozích letech dlouhodobě sledovány. List "Globál. zář. 07-2004 až 06-2015" obsahuje souhrny denního globálního záření v kJ/m2 za uvedené období pro Hradec Králové. Lze předpokládat, že kolísání slunečního svitu v předchozích obdobích bude pro všechny lokality stejné jako pro Hradec Králové.

Následující listy označené lokalitami obsahují průměrné měsíční teploty a počet dnů vytápění, kde d je počet dnů, θes vnější průměrná hodnota, D13 počet denostupňů při vnitřní průměrné teplotě 13 °C, D17 počet denostupňů při vnitřní průměrné teplotě 17 °C, D18 počet denostupňů při vnitřní průměrné teplotě 18 °C, D19 počet denostupňů při vnitřní průměrné teplotě 19 °C. U některých lokalit se jedná o data od roku 2000, u některých pouze o data z posledních let.

Rada města Bruntálu ocenila žáky, studenty a týmy zdejších základních a středních škol za jejich úspěchy ve školním roce 2023/2024. Slavnostní ceremoniál se konal v úterý 19. listopadu 2024 ve velkém sále Kina Centrum. Odměny oceněným předali starosta města Bruntálu Martin Henč a místostarostové Petr Rys a Radek Zatloukal. Za naše gymnázium převzala ocenění v nesportovní kategorii jednotlivců Anežka Vrbová (VIII. A). V nesportovní kategorii týmů byl Radou města Bruntál oceněn školní Ekotým ve složení Tereza Tesařová, Tereza Hejbalová, Klára Vokálová, Alžběta Blažková, Veronika Pomykalová, Kamila Charvátková, Anežka Lipowská, Karolína Kulinová, Terezie Horváthová, Nikola Kerhartová, Vendula Tesařová, Prokop Vojtíšek, Štěpán Buček, Julie Sobková, Tobiáš Ziegler, Natálie Bystrická, Karel Holba.

tags: #klimatické #údaje #Bruntál #dlouhodobé

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro boj s odpadem
• Problémy znečištění v Karibiku
• Život na farmě Mokřiny
• Obnovitelná energie: plusy a mínusy
• Adaptace na klima v ČR