Při návrhu topných systémů a výpočtu tepelných ztrát budov je klíčové správně interpretovat a aplikovat klimatické údaje. Norma ČSN 38 3350 udává hodnoty, které jsou evidentně průměry za otopné období, nikoli za celý rok. Je důležité rozlišovat, zda pracujeme s průměrem za otopné období, nebo s průměrem celoročním.
Pro oblasti s nadmořskou výškou do 400 m n.m. jsou lednové teploty -10 až -12 °C, v noci a k ránu -15 až -20 °C a absolutní minima až -30 °C. Běžné zdivo z plných cihel rodinného domu v tlouštce 450 mm reaguje na pokles průměrné venkovní teploty o 10 °C téměř 2-3 dny. Pokud je dům dodatečně zateplen izolací, tato perioda se ještě prodlouží. Samozřejmě musíme následně delší dobu tuto vrstvu zdiva prohřívat nebo poněkud zvýšit vnitřní teplotu místností než by bylo potřebné proti klouzavé regulaci.
Tak byly z klimatických pozorování stanoveny průměrné teploty otopného období označované jako tes a průměrné počty dnů (d) s těmito teplotami v otopném období pro výpočet spotřeby tepla pro vytápění. D = (tis - tes) . Podle způsobu zjištění průměrných venkovních teplot rozlišujeme denostupně meteorologické (např.
Dle vyhlášky č. den. Tím je definován začátek otopné sezony, její konec je zrcadlově obráceně. Pro CZT, kdy se teplárny tímto nařízením musí řídit. Zdrojem tepla záleží na obyvatelích domu, kdy otopnou sezonu zahájí.
V případě použití např. čerpadla vzduch-voda, kdy lze velice snadno stanovit očekávaný sezonní topný faktor (SCOP). Tj. by měl poskytnout výrobce tepelného čerpadla). Pro TČ to ve fázi projektu dostačuje. lokalitě lze bilancovat konkrétní provoz zdroje tepla.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Příkon pro zdroj tepla udávaný ve wattech (W) nebo kilowattech (kW) se zjišťuje na základě výpočtu tepelných ztrát domu podle ČSN 06 0210. K této hodnotě musíme připočítat potřebný příkon pro přípravu teplé užitkové vody a další příkony potřebné pro vzduchotechnická zařízení eventuelně určité technologie apod. Potom musíme posoudit současnost těchto příkonů a tak optimalizujeme příkon zdroje.
Zohlednit průměrnou roční teplotu, neboť teplou vodu připravujeme celoročně. N - počet pracovních dní soustavy [např. rodinný dům N = 365 dní].
Čtenář si může svoji spotřebu tepla pro vytápění spočítat. Navrhujeme-li si dům, umístíme obytné místnosti s většími okny na jih a ložnice, spíže, garáž atd. na opačnou stranu. Velmi prospěšná je prosklená "zimní zahrada" (stačí jednoduché zasklení), která zvětší obytný prostor do pozdní roční doby, i v zimě vytvoří tepelnou clonu a omezí infiltraci studeného vzduchu. Při dešti zde můžeme třeba grilovat a pohodlně vyvětráme ven. J.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimaticke #udaje #dle #csn #38 #3350