Klimatické údaje a normy pro vytápění v České republice

Při návrhu topných systémů a výpočtu tepelných ztrát budov je klíčové správně interpretovat a aplikovat klimatické údaje.

Norma ČSN 38 3350 uvádí hodnoty, které jsou evidentně průměry za otopné období, nikoli za celý rok. Je důležité rozlišovat, zda pracujeme s průměrem za otopné období, nebo s průměrem celoročním.

Pro oblasti s nadmořskou výškou do 400 m n.m. jsou lednové teploty -10 až -12 °C, v noci a k ránu -15 až -20 °C a absolutní minima až -30 °C. Běžné zdivo z plných cihel rodinného domu v tlouštce 450 mm reaguje na pokles průměrné venkovní teploty o 10 °C téměř 2-3 dny.

Pokud je dům dodatečně zateplen izolací, tato perioda se ještě prodlouží. Samozřejmě musíme následně delší dobu tuto vrstvu zdiva prohřívat nebo poněkud zvýšit vnitřní teplotu místností než by bylo potřebné proti klouzavé regulaci.

Tak byly z klimatických pozorování stanoveny průměrné teploty otopného období označované jako tes a průměrné počty dnů (d) s těmito teplotami v otopném období pro výpočet spotřeby tepla pro vytápění. D = (tis - tes) . Podle způsobu zjištění průměrných venkovních teplot rozlišujeme denostupně meteorologické (např.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Dle vyhlášky č. den. Tím je definován začátek otopné sezony, její konec je zrcadlově obráceně. Pro CZT, kdy se teplárny tímto nařízením musí řídit. Zdrojem tepla záleží na obyvatelích domu, kdy otopnou sezonu zahájí.

V případě použití např. čerpadla vzduch-voda, kdy lze velice snadno stanovit očekávaný sezonní topný faktor (SCOP). Tj. by měl poskytnout výrobce tepelného čerpadla). Pro TČ to ve fázi projektu dostačuje.

Příkon pro zdroj tepla udávaný ve wattech (W) nebo kilowattech (kW) se zjišťuje na základě výpočtu tepelných ztrát domu podle ČSN 06 0210. K této hodnotě musíme připočítat potřebný příkon pro přípravu teplé užitkové vody a další příkony potřebné pro vzduchotechnická zařízení eventuelně určité technologie apod.

Potom musíme posoudit současnost těchto příkonů a tak optimalizujeme příkon zdroje. Zohlednit průměrnou roční teplotu, neboť teplou vodu připravujeme celoročně. N - počet pracovních dní soustavy [např. rodinný dům N = 365 dní].

Čtenář si může svoji spotřebu tepla pro vytápění spočítat. Navrhujeme-li si dům, umístíme obytné místnosti s většími okny na jih a ložnice, spíže, garáž atd. na opačnou stranu. Velmi prospěšná je prosklená "zimní zahrada" (stačí jednoduché zasklení), která zvětší obytný prostor do pozdní roční doby, i v zimě vytvoří tepelnou clonu a omezí infiltraci studeného vzduchu.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Při dešti zde můžeme třeba grilovat a pohodlně vyvětráme ven. Část 4-8 zavádí metody umožňující posuzovat energetickou náročnost částí soustav pro výrobu tepla obsahujících lokální ohřívače vzduchu, sálavá topidla a kamna. Výpočet je založen na výkonových charakteristikách výrobků uvedených ve výrobkových normách a na dalších potřebných charakteristikách ke stanovení náročnosti výrobků tak, jak jsou začleněny v systému (soustavě).

Část 4-10 stanovuje metodu pro hodnocení výroby elektrické energie na místě nebo v okolním prostředí budov pomocí větrných elektráren a popisuje výpočet energetické výkonnosti těchto systémů. Větrné elektrárny popsané v tomto dokumentu jsou malá zařízení, jaká se mohou vyskytnout při domácí výrobě a využití elektrické energie ve spojení s určitými budovami. Tato norma zahrnuje větrné elektrárny <= 75 kW.

Část 5 pokrývá výpočet energetické náročnosti vodních částí soustav pro akumulaci používaných pro vytápění, přípravu teplé vody nebo obojí. Tato norma nepokrývá dimenzování nebo kontroly částí soustav pro akumulaci.

Tato evropská norma specifikuje metody pro posuzování dodané energie na vytápění prostorů a na přípravu teplé vody pro účely stanovení energetické náročnosti budovy na základě měření během fáze provozu a obsazenosti. Tyto metody zahrnují posouzení množství dodaných energonositelů na vytápění prostoru a přípravu teplé vody na základě měření a také posouzení ukazatelů energetické náročnosti soustav a částí soustav pro vytápění a přípravu teplé vody na základě měření.

Tato norma nepokrývá měření dodané energie pro soustavy pro větrání, chlazení, úpravu vzduchu a osvětlování.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Tato norma stanovuje podmínky měření, požadavky a zkoušky pro konstrukci, funkci a bezpečnost axiálních a radiálních turbínových plynoměrů třídy 1,0 s mechanickým indikačním zařízením (dále uváděných jako měřidla), které mají přípojky pro měření průtoku plynu v ose potrubí. Tento dokument platí pro turbínové plynoměry používané pro měření objemu topných plynů 1. a 2. skupiny plynů, jejichž složení je specifikováno v EN 437, při maximálních pracovních tlacích až do 420 bar, skutečných průtocích až do 25 000 m3/h v rozsahu teplot alespoň 40 K a pro rozsah teploty vnějšího prostředí alespoň 50 K.

Tato mezinárodní norma specifikuje vlastnosti a požadavky na součásti jako jsou trubky, tvarovky a ventily pro potrubní systémy z termoplastů uložených v zemi i v nadzemních průmyslových aplikacích, které jsou vyrobeny z některého z následujících materiálů: PB, PE, PE-RT, PE-X nebo PP.

Jde o trubky, tvarovky, ventily a jejich spoje a spoje se součástmi vyrobenými z jiných plastů a neplastových materiálů v závislosti na jejich vhodnosti, které jsou určeny pro dopravu kapalných i plynných médií a také tuhých látek v médiích pro průmyslové aplikace jako jsou: chemické továrny, průmyslové kanalizace, energetika (doprava vody pro chlazení a obecné použití), těžební průmysl, provozy galvanického pokovování a moření, polovodičový průmysl, podniky zemědělské výroby, zařízení pro hašení požáru, úprava vody a geotermální aplikace.

Tato norma stanovuje metodu a podmínky výpočtu ustáleného měrného tepelného toku prostupem tepla a větráním celé budovy a jejích částí. Norma je využitelná jak pro výpočet tepelných ztrát (vnitřní teplota vyšší než venkovní teplota), tak pro výpočet tepelných zisků (vnitřní teplota nižší než venkovní teplota). Pro účely této normy se předpokládá rovnoměrná teplota v celém vytápěném nebo chlazeném prostoru.

Výsledek výpočtů může být použit jako vstup pro výpočet roční potřeby tepla a špičkového výkonu vytápění nebo chlazení, pro vyjádření vlastností budovy z hlediska přenosu tepla prostupem a větráním nebo pro posouzení souladu se specifikacemi vyjádřenými hodnotami měrných tepelných toků prostupem a/nebo větráním.

(ICS: 91.060.50 Dveře. Část 1 určuje metody pro výpočet součinitele prostupu tepla oken a dveří, které se skládají ze zasklení a/nebo z neprůsvitných výplní montovaných v rámu, s okenicemi nebo bez nich. Tato norma zohledňuje různé druhy zasklení, neprůsvitné výplně v oknech nebo ve dveřích, různé druhy rámů a tam, kde je to vhodné, závisí přídavný tepelný odpor různých druhů uzavřených okenic a vnějších žaluzií na jejich průvzdušnosti. Soubor ISO 10077 nezahrnuje fasády budov a lehké obvodové pláště, které jsou obsaženy v ISO 12631.

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. (2) Požadavky podle odstavce 1 písm. (4) Požadavky podle § 2 odst. 1 písm. b) jsou splněny, je-li měrná spotřeba tepla vztažená na jednotku objemu budovy eVN rovna nebo menší, než jsou hodnoty uvedené v příloze č. 1. Hodnotí se buď celá budova nebo její ucelená část, která je z vnější strany obklopena vnějším prostředím.

(5) U budov s vnitřními trvalými zdroji technologického tepla většími než 25 W/m3 a při stavebních úpravách těchto budov, při nichž se nezmění tvar budov a vnější půdorysné a výškové uspořádání, se požadavky podle odstavce 1 písm. (6) Požadavky podle odstavce 1 písm. (7) Pro budovy památkově chráněné nebo budovy uvnitř památkových rezervací platí požadavky podle odstavce 1 písm.

(2) Při stanovení spotřeby tepla pro vytápění a větrání se uvažují průměrné klimatické podmínky na území České republiky. (4) Podkladem pro výpočet tepelné ztráty ve vybraných vytápěných místnostech jsou údaje uvedené v příloze č.

(7) Vzduchový objem budovy Va (m3) pro výpočet intenzity výměny vzduchu se stanoví ze vztahu Va = 0,8 . h1činitel zahrnující délku otopného období a průměrný rozdíl teplot mezi vnitřním prostředím a vnějším vzduchem(kh.K)Aplocha všech uvažovaných ochlazo- vaných konstrukcí(m2)Ajplocha svislých stěnových konstrukcí a podlahy nad vnějším prostředím(m2)Anplocha konstrukcí proti nevytápě- ným prostorům(m2)Aoplocha oken(m2)Asplocha střechy(m2)Azplocha konstrukcí přilehlých k zemině(m2)Ujsoučinitel prostupu tepla svislých stěnových konstrukcí a podlahy nad vnějším prostředím(W/m2. K)Unsoučinitel prostupu tepla konstrukcí proti nevytápěným prostorům(W/m2. K)Uosoučinitel prostupu tepla oken(W/m2. K)Ussoučinitel prostupu tepla střechy(W/m2. K)Uzsoučinitel prostupu tepla konstrukcí přilehlých k zemině(W/m2.

(3) Součinitelé prostupu tepla konstrukcí se stanovují měřením nebo výpočtem podle českých technických norem,2) přičemž musí obsahovat všechny nestejnorodosti připadající na charakteristický výsek. Poslední člen na pravé straně rovnice pro výpočet Evp (0,1.A) představuje přirážku na tepelné mosty a tepelné vazby konstrukcí v obvodovém plášti budov. Za součinitele prostupu tepla oken se dosazuje hodnota normová, tj. hodnota bez přirážky 1,15. Činitelé teplotní redukce se stanoví podle přílohy č.

(4) Činitel h1 = 94 (kh.K) je pro budovy s převažující vnitřní výpočtovou teplotou v budově ti = 20 ºC. U jiných, např. h1 = 5,81 . (5) Výpočtová vnitřní teplota ti a relativní vlhkost φi ve vybraných vnitřních prostorech je uvedena v příloze č. h2 činitel zahrnující délku otopného období, průměrný rozdíl teplot mezi vnitřním prostředím a venkovním vzduchem, intenzitu výměny vzduchu podle § 3 odst. 1 písm.

(3) Činitel h2 = 13 (kWh/m3) pro budovy s převažující vnitřní výpočtovou teplotou ti = 20 ºC. Pro jinou převažující vnitřní teplotu, např. h2 = 0,81.

(1) Bere se zřetel na tepelné zisky z vnitřních zdrojů tepla a zisky ze slunečního záření. Při jiné vnitřní teplotě se použije hodnota stanovená ze vztahu: Dx = 242 . (2) Budova je vyhovující z hlediska spotřeby tepla, je-li zjištěná hodnota měrné spotřeby tepla eV nebo hodnota eA rovna nebo nižší než hodnoty eVN, eVA uvedené v příloze č.

(1) Obsahem energetického průkazu budovy je základní soubor údajů klasifikující budovu z hlediska základních užitných hodnot a energetické účinnosti, jímž se sleduje hospodárnost výroby a distribuce energie s důrazem na zachování optimální účinnosti při provozu zdroje pro výrobu tepelné energie a rozvodu tepelné energie. (4) Základní údaje budovy se zpracují podle údajů uvedených v příloze č.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. doc. Ing. Grégr v . Příloha č. 1 k vyhlášce č. Příloha č. 2 k vyhlášce č.

(%) Obytné budovy Trvale užívané Obývací místnosti, (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje) 20 60 Kuchyně 20 60 Koupelny 24 90 Klozety 20 60 Vytápěné vedlejší místnosti (předsíň, chodby aj.) 15 60 Vytápěná schodiště 10 60 Občasně užívané budovy - v době provozu Obývací místnosti, (obývací pokoje, ložnice, jídelny, jídelny s kuchyňským koutem, pracovny, dětské pokoje) 20 60 Kuchyně 20 60 Koupelny 24 90 Klozety 15 60 Vytápěné vedlejší místnosti (předsíň, chodby aj.) 10 60 Vytápěná schodiště 10 60 Občasně užívané - mimo provoz 5 80 Administrativní budovy Kanceláře, čekárny, zasedací síně, jídelny 20 60 Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, hlavní schodiště, klozety aj.) 15 60 [Vytápěná vedlejší schodiště 10 70 Haly, místnosti s přepážkami 18 70 Školní budovy Učebny, kreslírny, rýsovny, kabinety, laboratoře, jídelny 20 60 Učební dílny 18 65 Tělocvičny 15 70 Šatny u tělocvičen 20 60 Lázně a převlékárny 24 90 Ordinace a ošetřovny 24 80 Vytápěné vedlejší místnosti (chodby, schodiště, klozety šatny jen pro svrchní oděv aj.) 15 60 Mateřské školky Učebny, herny, lehárny 22 50 Šatny pro děti 20 60 Umývárny pro děti, WC 24 80 Izolační místnosti 22 50 Jesle Učebny, herny, lehárny 22 50 Šatny pro děti 20 60 Umývárny pro děti, WC 24 80 Izolační místnosti 22 50 Zdravotnická zařízení Zdravotnická střediska, polikliniky, ordinace 24 50 Čekárny, chodby, WC 20 60 Pokoje pro nemocné 22 60 Domovy důchodců Obývací místnosti, tj. požadavků 70-90 Hotely a restaurace Pokoje pro hosty 20 60 Koupelny 24 90 Hotelové haly, zasedací místnosti, jídelny, sály 20 60 Hlavní schodiště 15 70 [Kuchyně 24 80 Vedlejší místnosti (chodby, klozety) 15 70 Vedlejší schodiště 10 70 Koleje a ubytovny Pokoje, hovorny, společenské místnosti 20 60 Společná noclehárna 16-18 60 Umývárny 24 80 IZařízení mimo provoz 5 80 Divadla, kina, koncertní sály a jiné kulturní místnosti Hlediště, sály, včetně přilehlých prostorů 20 60 Chodby, schodiště, klozety 15 70 Kancelářské místnosti 20 60 Šatny pro účinkující 22-24 60 Koupelny 24 90 Výstavní sály, depozitáře 15 55 Sportovní haly Tělocvičny, haly 15 70 Šatny, převlékárny 22 60 Umývárny, sprchy, místnosti pro masáž 24 90 Nádraží, letiště Čekárny, letištní odbavovny (uzavřené) 20 60 Nádražní haly (uzavřené) 15 70 Všeobecné prostory Šatny pro odkládání svrchního oděvu 15 60 Šatny pro převlékání 20 60 Umývárny do půli těla 22 80 Sprchy a převlékárny 24 90 Kancelářské místnosti, vrátnice apod. Příloha č. 3 k vyhlášce č. Nevytápěný prostorbs, bn (-)Půda - netěsná krytina0,83- těsná krytina,bez tepelné izolace0,74- těsná krytina s tepelnou izolací0,57Místnosti sousedící - převážně s vytápěnými místnostmi,např. Příloha č. 4 k vyhlášce č.

1) Vyhláška č. 3) Vyhláška č. Oba autoři se dohodli na tom, že je vhodné rozdělit rozsáhlý komplex norem pro energetické výpočty na dva samostatné soubory (1.soubor norem - stavební, 2.soubor norem - energetické systémy budov). V českém prostředí jde patrně o první pokus utřídění technických norem s tímto zaměřením.

Informace v článku jsou platné ke dni 25. 6. Materiál vznikl z iniciativy obou autorů. Pohnutky, které je k tomu vedly, vyjadřují krátkým a stručným komentářem. Mým původním úmyslem bylo shromáždit a utřídit značné množství normativních předpisů, které mají nějaký vztah k tepelně energetickým výpočtům ve výstavbě.

Jde o výpočty prováděné při navrhování a vyhodnocování staveb, o výpočty sloužící k navrhování systémů vytápění a přípravy teplé vody, o výpočty prováděné při zpracovávání průkazů energetické náročnosti budov, o výpočty uplatnitelné v energetických auditech apod. Zmíněné výpočty jsou uskutečňovány dnes a denně rozsáhlou skupinou projektantů, auditorů, analytiků a expertů na všech možných úrovních.

Uvedené výpočty jsou (mají být) nejen exaktním nástrojem správného návrhu stavby a tepelně energetických systémů v ní instalovaných, ale současně praktickým nástrojem při efektivním snižování energetické spotřeby. Zdá se však, že současná invaze evropských technických norem pro oblast energetických výpočtů a hodnocení budov, které jsou v České republice přejímány, překročila, pro svůj rozsah a složitost, meze "absorbovatelnosti" jejích uživatelů.

Svým způsobem se tak stává kontraproduktivním činitelem místo potřebného a účelného nástroje. Stále častěji mám pocit, že tvůrci řady norem spíše předvádějí svou vědeckou erudici a pomíjejí původní zadání. Tedy tvorbu užitečné pomůcky široce uplatnitelné v praxi, s jejíž pomocí během několika hodin získám reálný a uplatnitelný výsledek.

Jsem si jist, že v Česku není jediný člověk, který všechny tyto normy zná, ovládá, orientuje se v nich a s úspěchem je bezchybně aplikuje ve své každodenní práci. Dopad na osoby, které mají tyto normy používat, to jest projektanty, zpracovatele energetických průkazů budov, energetické auditory, pedagogy apod. je různý.

Dopad množství nových norem je samozřejmě také úměrný schopnosti jejích uživatelů nastudovat tisíce stránek komplikovaného odborného textu, zvládnout a ověřit desítky výpočtových postupů a metod a správně je umět aplikovat. A to je, myslím, ona limitní situace. Drtivá většina uživatelů toho časově není schopna.

Proto používá softwarové nástroje, jejichž kvalitu (ani výpočtový algoritmus) však není rovněž schopna ověřit a přebírá (zvyšuje) tak riziko své právní odpovědnosti za dílo (vadný nebo chyby produkující software). Tak lze snadno, nevědomky a lavinovitě šířit systematickou výpočtovou chybu s různou mírou dopadu.

To je však jen jedna ukázka pasti, kterou nám moderní společnost, v podobě nových norem, klade do cesty. Tato past nemá jednoduché řešení a ani tento článek neposkytuje východisko. Je alespoň dobré si tyto souvislosti uvědomovat a riziko omezovat. Níže uvedený soubor norem je pouze pokusem o takové uspořádání (utřídění), které by uživatelům pomohlo ve snadnější orientaci.

Nečiní si nárok na úplnost. Předložené uspořádání do podkapitol není, a ani nemůže být, absolutně přesně vymezené. Současně však nepochybuji o přínosu a účelnosti předloženého příspěvku. Technické normy jsou skutečně zpravidla velmi komplikované, je jich příliš mnoho a přes veškeré koordinační snahy jsou nepřehledné a vzájemně ne zcela kompatibilní.

Můžeme si je jistě pracovně roztřídit na několik skupin - ty, které jsou určeny pro širší okruhy uživatelů, například projektantů, dále normy pro specialisty (detailní popis jako vhodný základ pro tvorbu softwaru, podmínky měření a interpretace jeho výsledků). Převážná většina v současné době platných norem je výsledkem mezinárodních aktivit (CEN, ISO).

Jen velmi malá část norem je původních českých, a i ty v řadě případů alespoň zčásti tvoří "rozcestníky" k použití norem převzatých. V oblasti stavebně-energetické je klíčovou pracovní komisí CEN TC89 Thermal Performance...

Tabulka: Výpočtová vnitřní teplota a relativní vlhkost ve vybraných vnitřních prostorech

tags: #klimatické #údaje #vytápění #normy

Oblíbené příspěvky:

• Zlomeniny v přírodě
• Instalace Vodovodního Čerpadla: Kompletní Návod
• Dopad dopravy na životní prostředí v ČR
• Ryby a životní rovnováha
• Jak identifikovat ohrožené děti ve školách