Klimatické žaloby v českém právu: Cesta za spravedlností a ochranou klimatu

Občané požadující účinnou klimatickou politiku nenašli u české justice zastání. Po letech soudních sporů zamítl v listopadu 2025 klimatickou žalobu Ústavní soud. Pro iniciativu stojící za klimatickým sporem se státem jde o milník, příležitost se ohlédnout.

Vznik a cíle klimatické žaloby

Klimatická žaloba vznikla v roce 2019 jako reakce na nedostatečnou klimatickou politiku České republiky. Spolek sdružil několik stovek občanů a občanek ze všech koutů republiky a nejrůznějších profesí, kterých se dotýkají projevy změny klimatu, ať už jde o usychající lesy, hrozící záplavy nebo nesnesitelné vlny veder. Zemědělci a lesníci namítali úbytek úrody a zásah do vlastnických práv, mladí lidé zase nejistou budoucnost. Stát, který by měl své obyvatelstvo před klimatickou katastrofou chránit a připravit společnost na bezuhlíkovou budoucnost, ale nekonal, i když se k tomu zavázal na mezinárodní úrovni.

Průběh soudního sporu v České republice

Žalobu podal spolek Klimatická žaloba a další žalobci v roce 2021. Soudy uznaly nebezpečí změny klimatu a její současné i budoucí dopady na život, zdraví a majetek českých občanů. Soudci též uzavřeli, že se stát nemůže ze své odpovědnosti vyvinit s odkazem na velké státy, které znečišťují víc (argument „kapky v moři“). Soudy ani neřekly, že by stát dělal pro klima dost. Přesto u české justice nenašli občané zastání. Soudci žalobu z formálních důvodů zamítli. V mezinárodním právu ani v českém právním řádu ani v ústavním pořádku nenašli „konkrétní povinnost“, kterou by český stát, respektive jeho ministerstva mohli porušit.

Téměř každý další rok od podání žaloby byl tím „nejteplejším v historii“. Na podzim 2024 zasáhly Moravu zničující povodně - jev, jehož pravděpodobnost zvyšuje změna klimatu. Na ministerstvu životního prostředí se vystřídali čtyři ministři, jedna ministryně a jeden zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Podle nezávislé studie předních klimatologů Česká republika možná už vyčerpala svůj uhlíkový rozpočet, tedy spravedlivý podíl na globálních cílech zabránění změně klimatu. Pro splnění svých závazků by tedy náš stát musel přejít k razantnímu odčerpávání uhlíku. Česká energetika přitom stále závisí z velké části na spalování uhlí a výroba energie z obnovitelných zdrojů pokulhává. Minulá vláda nepřijala aktualizaci Politiky ochrany klimatu z roku 2017 - toto otálení bylo podle Nejvyššího správního soudu již v roce 2024 „na samé hraně zákonnosti“.

Národní klimaticko-energetický plán obsahuje pouze vágní cíl „směřování ke klimatické neutralitě v roce 2050“. Jestliže minulá vláda klimatickou politiku „prokrastinovala“, jak to dokládá i tři čtvrtě roku trvající ignorování pravomocného rozhodnutí o klimatické žalobě, pak nastupující garnitura ji zcela odmítá. Ani přes výše zmíněné nedostatky klimatické politiky soudy ochranu právům českých občanů zatím neposkytly. Soudní zdrženlivost bez ohledu na realitu klimatické krize a nedostatečnou politiku státu posvětil v prosinci Ústavní soud. Právo na příznivé životní prostředí a globální cíle Pařížské dohody tak zůstaly jen jako prázdné fráze.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Evropský soud pro lidská práva a klimatické žaloby

Evropský soud pro lidská práva vydal v roce 2024 přelomové rozhodnutí ve věci švýcarských seniorek. Soud stanovil nároky na klimatickou politiku států a jasně deklaroval, že změna klimatu je otázkou lidských práv, jejichž ochranu nelze vyprázdnit. Státy musí podle ESLP stanovit jasný závazný rámec pro naplňování svých klimatických závazků, jehož plnění je třeba pravidelně monitorovat a aktualizovat v souladu s vědeckými poznatky. I toto lidskoprávní „minimum“ v České republice chybí.

Ve chvíli, kdy se k moci dostávají zástupci krajní pravice a vlády od klimatických cílů ustupují, jsou klimatické žaloby cestou, jak se proti celoplanetární lidskoprávní krizi bránit. Od první úspěšné klimatické žaloby proti státu uplynulo deset let. Často se přitom zapomíná, že za klimatickými žalobami nestojí týmy právníků, ale obyčejní lidé ohrožení změnou klimatu, a jejich osudy. Důvody, pro které před lety Klimatická žaloba vznikla, stále trvají.

Cesta Klimatické žaloby: Od prvního podání po Štrasburk

Příběh naší žaloby se začal psát v dubnu 2021. Tehdy jsme ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti podali*y žalobu na vládu a příslušná ministerstva. Důvodem byla nedostatečná opatření k omezování emisí (mitigaci) a k přizpůsobení se změně klimatu (adaptaci). Požadovali*y jsme, aby stát přijal takové kroky, které skutečně ochrání naši budoucnost.

První vítězství a následná nečinnost státu

V červnu 2022 vydal Městský soud v Praze průlomový rozsudek. Dal nám za pravdu v oblasti mitigace a nařídil ministerstvům přijmout ambicióznější cíl: snížit emise o 55 % do roku 2030, v souladu s nařízením EU. V otázce adaptace však soud porušení práva neshledal, a žaloby také zprostil Vládu ČR jako celek.

I když byl rozsudek pravomocný, ministerstva se jím neřídila a žádná dodatečná opatření nepřijala, čímž nerespektovala rozhodnutí soudu. Proti ignorování správního rozsudku ze strany ministerstev však v českém právním řádu není ochrany.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Právní bitva u vyšší instance

V únoru 2023 Nejvyšší správní soud (NSS) původní rozsudek zrušil a vrátil věc k dalšímu projednání. Podle NSS neexistuje právní povinnost, která by česká ministerstva zavazovala k dalšímu snižování emisí, i když česká klimatická politika je „na hraně zákonnosti“.Evropské i mezinárodní závazky jsou podle NSS příliš obecné. Odborné posudky volající po nutnosti ještě více snižovat emise soud nepřesvědčily. Městský soud v Praze vázaný názorem NSS pak v říjnu 2023 naši žalobu zamítl.

Uzavření cesty v České republice

Definitivní tečku za řízením před obecnými soudy udělal NSS v listopadu 2024, kdy naši žalobu zamítl. Soud se přitom odmítl řídit tehdy čerstvým a zásadním rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva ve věci švýcarských seniorek.

Vzhledem k tomu, že jsme přesvědčeni*y o trvajícím zásahu do základních lidských práv osob žijících v ČR, podali*y jsme v únoru 2025 ústavní stížnost. Tu však Ústavní soud v listopadu 2025 zamítl, ale nevyloučil úspěch dalších klimatických žalob v budoucnu. Žádný z českých soudů neřekl, že by český stát dělal pro ochranu dost a plnil své závazky. V době, kdy Česko možná vyčerpalo svůj uhlíkový rozpočet a projevy klimatické krize sílí, soudy spíše než lidská práva řešily formální kritéria.

Další krok: Evropský soud pro lidská práva

Vyčerpali*y jsme všechny vnitrostátní právní prostředky, ale naše úsilí nekončí. Aktuálně připravujeme stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, kterou plánujeme podat v únoru 2026. Věříme, že mezinárodní instance potvrdí to, co české soudy opomněly: že ochrana klimatu je nezbytnou podmínkou pro ochranu lidských práv nás všech. Stát sice sepisuje akční plány, legislativní návrhy, dotační výzvy apod., vše je však zoufale nedostatečné a emise skleníkových plynů v posledních letech dokonce rostou.

Boj proti klimatické změně není jako boj s dalšími negativními jevy - chudobou, kriminalitou, korupcí apod. Pokud podle mezinárodního expertního panelu IPCC nepřijmeme razantní opatření v následujících 10 letech, nebude už cesty zpět. Klimatická žaloba žádá, aby se opatření podnikaná Českou republikou dostala do souladu s cíli Pařížské dohody. Žalobu financují hlavně členové spolku a individuální dárci. Mimo to jsme také získali finanční grant od Center for Climate Integrity, který nám pomohl pokrýt náklady na přípravu a podání žaloby.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Možné důsledky úspěšné žaloby

V případě úspěchu bude žaloba představovat silný impuls státním orgánům být důslednější při ochraně českých občanů před změnou klimatu, a důležitým precedentem pro obdobné případy u nás i v zahraničí.

Když vyhrajeme, může soud státu uložit, aby:

• se zdržel kroků, kterými evidentně ohrozí splnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu (např. udělováním emisních výjimek největším producentům CO2),
• Politiku ochrany klimatu a další koncepční dokumenty uvedl do souladu se závazky České republiky,
• svůj závazek dle Pařížské dohody upravil způsobem, který zamezí nebezpečné změně klimatu,
• své nástroje ochrany klimatu (např. dotační programy) uvedl do souladu se svými koncepčními dokumenty nebo aby posílil adaptační opatření,
• obětem změny klimatu (např. zemědělcům) byl přiznán nárok na nápravu a pomoc při zavádění potřebných opatření

Spolek Klimatická žaloba ČR

Spolek Klimatická žaloba sdružuje přes 400 osob z celé České republiky, kterým není lhostejná nečinnost státu v ochraně klimatu. Pro úspěch české klimatické žaloby před štrasburským soudem může být počet členů zásadní.

Jak můžete pomoci:

1. Vstupem do spolku, čímž posílíte náš společný hlas.
2. Chcete být v obraze? Přihlaste se k odběru newsletteru Klimatické žaloby.

Chronologie klimatické žaloby

tags: #klimaticke #zaloby #v #ceskem #pravu

Oblíbené příspěvky:

• Odpad z Mělníka: Cesta a zpracování
• Charakteristika klimatu Poodří
• Příčiny a dopady znečištění
• Likvidace skládky Čáslav
• Náklady na likvidaci asfaltové lepenky - Příbram