Klimatické Živelné Pohromy a Statistiky v České Republice a Světě

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů. Přesná kalkulace škod, které způsobila kůrovcová kalamita po roce 2015, neexistuje.

Majitelé lesů byli poškozeni nejprve tím, že v průběhu přírodní pohromy prodávali dřevo hluboce pod cenou, protože ho na trhu byl nadbytek, a zároveň přišli o příjmy z prodeje dříví v dalších desítkách let. Mezi poškozené často patří obce, z jejichž majetku během pár let zmizely všechny lesy schopné produkce. Mezi dalšími oběťmi probíhající klimatické změny našli reportéři pořadu Bilance pěstitele některých odrůd, především chmele a ovocných stromů.

Jeden z chmelařů, Václav Burger, upozornil, že krajina tradičního českého chmele dlouhodobě vysychá, což má pro výnos velmi negativní dopady. Sucho snižuje nejen úrodu, ale i obsah hořkých látek v pivu. Vybudování záchytné nádrže na vodu však stojí více než 10 milionů korun pro jedinou oblast a takové náklady ohrožují samotnou rentabilitu pěstování. Vláda proto připravuje velký projekt, který má na Lounsko a Rakovnicko přivést pomocí rybníkové soustavy vodu z Ohře. Iniciativu za záchranu českého chmele nyní vede Plzeňský Prazdroj spolu s Microsoftem.

Na několika pilotních chmelnicích instalovali soustavu čidel, jež přesně analyzují potřeby rostlin v konkrétním období, počasí a také vlhkost půdy. Plzeňský manažer pro udržitelnost Ivan Tučník České televizi řekl, že výsledky měření má model umělé inteligence umět přepočítat pro všechny pěstitelské oblasti. Výsledkem projektu by tak měla být mobilní aplikace dostupná pro všechny pěstitele. Ministerstvo zemědělství od roku 2010 vyplatilo 5,3 miliardy korun zemědělcům jako podporu při odstraňování škod způsobených přírodní živelní katastrofou.

Podle meteorologů vyšší teplota atmosféry zvyšuje rizika mimořádných projevů počasí, jako jsou přívalové deště, bouře, vítr, kroupy nebo naopak mimořádné sucho. Jednou z institucí, která problematiku nyní intenzivně řeší, je Česká asociace pojišťoven. Pojistným matematikům totiž na základě globálních klimatických modelů vychází, že škody na majetku porostou. Nicméně částky, které pojišťovny musí vyplácet v případě opravdu extrémních přírodních událostí, jsou enormní.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Podle letošní zprávy globální konzultantské společnosti AON o klimatu a katastrofách loni hned čtyři evropské státy zažily nejnákladnější přírodní pohromu v dějinách země. Jen škody z historické povodně ve Slovinsku odhadují místní úřady v přepočtu na 250 miliard korun. Podle výkonného ředitele České asociace pojišťoven Jana Matouška jsou dopady klimatické změny současnou realitou a je potřeba podnikat kroky, aby se změna klimatu neprohlubovala a aby se společnost na mimořádné podnebí připravovala.

Další hospodářský sektor, který reportéři pořadu Bilance představili jako vysoce ohrožený klimatickými změnami, je podnikání na horách. Podle konzultanta Ondřeje Špačka je nevyhnutelné, že například níže položená lyžařská střediska kvůli oteplování postupně zaniknou. Většina horských oblastí podle Špačka bude muset posílit atraktivitu a služby v letních měsících tak, aby letní sezona postupně nahradila ve výnosech sezonu zimní a pracovní místa se podařilo udržet. Klimatologové z Akademie věd uvádí, že v příštích desetiletích bude dnů se sněhovou pokrývkou i na horách ubývat a lyžování se bude přesouvat do nejvyšších poloh, což ovšem v dlouhém výhledu znamená do Alp.

Škody 15 přírodních katastrof v minulém roce převýšily hodnotu jedné miliardy dolarů. Nejničivější byly požáry v Kalifornii, jejichž následky byly vyčísleny na 25 miliard dolarů (568 miliard korun). Celkem západ Spojených států stály 25 miliard dolarů (568 miliard korun). Druhou nejničivější katastrofou byl tajfun Hagibis, který pustošil japonské ostrovy v září a říjnu. Škody jdou do výše 15 miliard dolarů (341 miliard korun).

„Emise skleníkových plynů v roce 2018 rostly. K naplnění cílů Pařížské dohody je nezbytné, aby země připravovaly nová a účinnější řešení,“ uvedla. Ředitel vědeckého centra pro výzkum Země Michael Mann na univerzitě v Pennsylvánii dodal, že rok 2019 byl z hlediska výskytu extrémního počasí horší než rok 2018. „V roce 2019 došlo ve světě k ještě většímu výskytu extrémního počasí než o rok dříve. Kromě jiného šlo o požáry od Amazonie až po Arktidu. Také se vyskytly zničující požáry v Kalifornii a Austrálii. Na poslední klimatické konferenci OSN v Madridu se nepodařilo dosáhnout výrazného pokroku ohledně snižování emisí skleníkových plynů.

Katastrof způsobených výkyvy počasí je nyní ve statistikách čtyřikrát až pětkrát více než v 70. letech minulého století a působí také sedmkrát více škod, vyplývá z nově zveřejněné publikace Světové meteorologické organizace (WMO), která je součástí OSN. Přesto ale kvůli těmto pohromám umírá méně lidí. Vědci totiž umí lépe varovat. V 70. letech minulého století svět zasáhlo v průměru asi 711 živelních pohrom ročně, v letech 2000-2009 tento údaj vystoupal v průměru na 3536 ročně neboli deset denně, uvádí zpráva, která vychází z dat belgického Centra pro výzkum epidemiologie pohrom (CRED). Od roku 2010 pak počet registrovaných pohrom mírně klesl na 3165 ročně. WMO připisuje zvyšující se četnost kalamit globálním změnám klimatu i skutečnosti, že tyto události jsou častěji hlášeny.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Pokud v 70. a 80. letech zahubilo extrémní počasí v průměru celosvětově asi 170 lidí denně, v desetiletí po roce 2010 tento údaj klesl na zhruba čtyřicet úmrtí denně. Nejvíce úmrtí způsobily bouře, záplavy a sucho. Dohromady pak za sledované období padesáti let kvůli kalamitám zemřelo přes dva miliony lidí. „Zlepšení systémů včasného varování před více druhy nebezpečí vedlo ke značnému poklesu úmrtnosti,“ uvedl podle agentury Reuters generální tajemník WMO Petteri Taalas. „Dobrá zpráva je, že se učíme, jak žít s rizikem a chránit se,“ okomentovala závěry zprávy v rozhovoru s tiskovou agenturou AP Susan Cutterová, ředitelka výzkumného ústavu zabývajícího se pohromami na americké Univerzitě Jižní Karolíny.

Pět nejsmrtelnějších pohrom od roku 1970 zasáhlo Afriku a Asii. Nejtragičtější byly sucho v Etiopii v roce 1983 a cyklon Bhola v Bangladéši v roce 1970. Při každé z těchto tragických událostí podle WMO zemřelo na 300 tisíc lidí. Přes devadesát procent veškerých registrovaných úmrtí připadá na rozvojové země, uvádí zpráva a poznamenává, že jen asi polovina ze 193 členských států WMO má systémy včasného varování před nebezpečím.

Škody způsobené pohromami v 70. letech v průměru dosahovaly 49 milionů dolarů denně (převedeno na hodnotu dolaru v roce 2019). V období od roku 2010 až 2019 působily katastrofy škody již 383 milionů dolarů denně. Všech pět nejničivějších událostí z pohledu škod od roku 1970 postihlo USA. Nejhorší v tomto ohledu byl hurikán Katrina v roce 2005.

My lidé ovlivňujeme klima více, než si uvědomujeme. Zajímá-li vás více, může se vám hodit znalost pojmu „digitální uhlíková stopa“. Všechna zařízení, která nás spojují se světem skrze internet, potřebují ke své funkci elektřinu. Podle velikosti námi posílaných dat přes internet se dá vypočítat, kolik energie se spotřebuje na jejich přesun z datových center přes telekomunikační sítě na naše jednotlivá zařízení. K tomu je potřeba přidat uhlíkovou intenzitu elektrické sítě, která to vše umožní. Existují firmy a organizace, které pomohly tyto výpočty zautomatizovat a zpřístupnit je široké veřejnosti.

Markéta Beníšek pracuje jako manažerka rozvoje partnerství v digitální marketingové agentuře Footprint Digital. Vlastní certifikát Climate Reality Leader, získaný v programu vedený bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem. Al Gore vytvořil velice působivou prezentaci, se kterou dokáže vysvětlit komplexní téma, jako je klimatická věda, i nepoučenému laikovi. Když jsem ji slyšela naživo v celé nezkrácené tříhodinové verzi, skutečně to se mnou otřáslo. Nejvíce šokující bylo vidět záběry živelných a ekologických katastrof z míst po celém světě. Díky tomu jsem si uvědomila, kolik lidí se snaží věci změnit k lepšímu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Nicméně, jako jednotlivci máme spoustu možností, jak snížit uhlíkovou stopu. Můžeme tak učinit například skrze naši domácnost, jídelníček nebo i šatník. Výroba elektřiny a tepla je jeden z nejvíce znečišťujících faktorů. Měli bychom si proto vybírat dodavatele využívající obnovitelné zdroje. Dále, můžeme odebrat alespoň trochu živočišných produktů z našeho jídelníčku a nahradit ho pokrmy na rostlinné bázi, ideálně sezónními a lokálními potravinami. Velkého rozdílu můžeme také dosáhnout pečlivějším výběrem věcí do našeho šatníku. Módní průmysl je nesmírně znečišťující. Pokud tedy podpoříme menší firmy s udržitelnou výrobou, může to udělat veliký rozdíl. Pro někoho může být dobrou alternativou i nákup oblečení tzv. z druhé ruky, který v posledních letech nabírá na popularitě.

Minulý rok se do učebnic zapíše jako rok extrémů a anomálií. Neuplynul takřka týden, aby odněkud nehlásili nevídanou živelnou pohromu či teplotní rekord. „Extrémní úkazy jsou novou normou,“ uzavřel své bilancování profesor Petteri Taalas. Loňský rok začal na mnoha místech nižšími teplotami než obvykle. Oficiálně si extrémní mráz vyžádal 215 obětí a napáchal škody za třiadvacet miliard dolarů. Podle některých odhadů však bylo obětí mrazů nejméně třikrát tolik - a reálná cena pohromy se mohla blížit až ke dvěma stům miliard dolarů. Sněhové bouře navíc měly ještě jeden zásadní dopad: dočasný kolaps texaské rozvodné sítě.

Změny klimatu stupňují ale nejen pravděpodobnost vzniku podobných mrazů, ale i jejich intenzitu. Jak dokazuje studie publikovaná v akademickém časopise Science, oteplování planety má za následek narušení a „rozpínání“ takzvaného polárního víru, což umocňuje sílu mrazů v regionech severní polokoule - například právě těch texaských. Symbolem letní vlny horka se stala kanadská provincie Britská Kolumbie, především pak tamní obec Lytton. Několikadenní extrémní horko zapříčinilo vlnu lesních požárů, v nichž obec během chvíle lehla popelem.

Kauzalní spojitost mezi změnami klimatu a výskytem či intenzitou tornád zatím není zcela prokázána, přední vědci se však začínají přiklánět k názoru, že existuje - ač zatím není zcela zřejmé, jak přesně funguje. Na každý pád tornáda do souvislosti s klimatickou krizí kladou i přední demokratičtí politici včetně prezidenta Spojených států Joea Bidena. „Při oteplování klimatu je všechno intenzivnější - všechno,“ řekl doslova k následkům pohromy.

Podle Světové meteorologické organizace, která spadá pod OSN, byl loňský rok jedním z vůbec nejteplejších v historii měření. Posledních sedm let, období mezi 2015 a 2021, je pak sedmi nejteplejšími lety v naměřené historii. Trend rostoucích teplot bude i nadále pokračovat, protože pro jeho zvrat lidstvo stále nedělá dost. A tak se bude zvyšovat i četnost a intenzita extrémních projevů počasí.

Statistiky

Následující tabulka shrnuje některé klíčové statistiky týkající se klimatických pohrom:

tags: #klimaticke #zivelne #pohromy #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu v ČR
• Kontroly emisí v Zlíně-Malenovicích
• Designové odpadkové koše
• Závěsné odpadkové koše
• Studie o emisích z dopravy