Klimatické změny a jejich důsledky

Klimatická změna je proces, který ovlivňuje v zásadě všechny lidské aktivity. Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Scénářů, co tyto změny mohou znamenat pro naše obyvatele, je hned několik. Otázkou ale je, zda se ně stihneme připravit, nebo ne.

Globální oteplování a jeho příčiny

Globální oteplování je pozorovaný a předpokládaný trend směrem k vyšší globální průměrné teplotě ve srovnání s předindustriální úrovní, s důsledky, jako je vzestup hladiny oceánů, tání ledovců, změny klimatických zón, vegetačních zón a stanovišť, změny v průběhu srážek, silnějších nebo častějších extrémů počasí, jako jsou povodně, bouře a sucha, šíření parazitů a tropických nemocí, stejně jako nárůst environmentálních uprchlíků, či změn zemědělské produktivity.

Hlavní příčinou změny klimatu je tzv. skleníkový efekt. Některé plyny v zemské atmosféře se chovají trochu jako skleněné tabulky skleníku - zadržují sluneční teplo a nedovolují mu uniknout ven, v tomto případě zpět do vesmíru. To vede ke zvyšování teploty na povrchu Země.

Mnohé z těchto skleníkových plynů se v přírodě běžně vyskytují, nicméně v důsledku lidské činnosti se koncentrace některých z nich v atmosféře zvýšila. Jedná se zejména o tyto plyny:

Čtěte také: Definice a význam klimatických změn

• oxid uhličitý (CO2)
• metan
• oxid dusný
• fluorované plyny

Ke globálnímu oteplování nejvíce přispívá CO2 produkovaný lidskou činností. Do roku 2023 se jeho koncentrace v atmosféře zvýšila na 51 % nad úrovní před průmyslovou revoluce (před rokem 1750). Jiné skleníkové plyny, které vznikají v důsledku lidské činnosti, jsou uvolňovány v menším množství. Metan má na skleníkový efekt větší vliv než CO2, jeho životnost v atmosféře je však kratší. Oxid dusný, stejně jako CO2, je skleníkový plyn s dlouhou životností, který se v atmosféře hromadí v průběhu desetiletí až století.

Dopady klimatických změn

Jako dopady globálního oteplování jsou označovány mnohé změny ovlivňující lidstvo i Zemi. Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Změna klimatu postihuje všechny regiony světa. Ledovce v Arktidě i Antarktidě ustupují, hladina moří stoupá. V některých regionech dochází stále častěji k extrémním povětrnostním jevům a srážkám, zatímco v jiných se lidé potýkají s intenzivnějšími teplotními vlnami a obdobími extrémního sucha. Opatření v oblasti klimatu je proto nutné provádět nyní, jinak se dopady klimatických změn ještě prohloubí.

Dopady na zemědělství

Zemědělství je oblast, která patří mezi nejvíce ohrožené klimatickou změnou. Je to způsobeno jeho přímou závislostí na počasí. Klimatická změna mění a v příštích desetiletích bude měnit podmínky pro zemědělské hospodaření. Dopady, které již zažíváme, a které budou zásadně ovlivňovat zemědělskou produkci a ekonomiku se budou stále prohlubovat. Četnější a intenzivnější meteorologické extrémy jako je sucho, vysoké teploty, jarní mrazy, změny v rozložení srážek, absence sněhu apod.

Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby. Zemědělskou produktivitu ovlivňují jak změny teplot, tak i změny srážek. Otázkou zůstává, zda zvýšené koncentrace oxidu uhličitého povedou ke zvýšení výnosů. Otázkou je také, jaké dopady budou mít adaptační opatření, například používání jiných plodin, jiných pěstebních postupů.

Čtěte také: Klimatické podmínky

Dopady na lesnictví

Růst dřevin je zásadní měrou limitován klimatem. Vzhledem k dlouhověkosti dřevin je však velmi omezená možnost operativní reakce lesnického hospodaření na rychle probíhající klimatickou změnu. Dopady, které dnes pozorujeme, tak budou velmi pravděpodobně ještě zesilovat. Kombinace vyššího slunečního záření, vyšší teploty, společně s dřívějším začátkem vegetační doby vede k zvýšení výparu z půdy i výdeje vody dřevinami, a tak k rychlejšímu vyčerpání zásob vody v půdě. Sucho působí na dřeviny negativně samo o sobě, zároveň dřeviny oslabuje pro napadení škůdci (např. kůrovci) a zvyšuje riziko vzniku lesního požáru.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Proto se postupně rozpadají. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů. Bez intenzivního zalesňování původními listnatými lesy tak vzniknou holiny a schopnost lesů pohlcovat CO2 se změní opačným směrem. Takže než vyrostou nové stromy, rozpadající se lesy budou vypouštět CO2.

Podle údajů Ministerstva zemědělství bylo v roce 2023 odlesněno přibližně 10 tisíc hektarů lesů. Budoucnost českých lesů je přímo závislá na přijetí účinných opatření na ochranu a obnovu lesů. Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024-2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 %, to je o přibližně 5 %. Cílem je zvýšit velmi nízkou úroveň biodiverzity a zlepšit ekologickou stabilitu lesních porostů v Česku.

Dopady na vodní hospodářství

Voda je základ života. Je proto nezbytné pečovat o její kvantitu i kvalitu a věnovat jí odpovídající pozornost. Voda, jako stěžejní faktor krajiny, z ní mizí. Podařilo se sice zlepšit například čistotu povrchových vod, ale nerozumné hospodaření s vodou v krajině v kombinaci s klimatickou změnou může mít katastrofické důsledky.

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Simulace ukazují, že průměrné průtoky podle optimistických scénářů klesnou o 15 až 20 %, v těch pesimistických dokonce o 25 až 40 %. Nasycenost půdy vodou se sníží a vytvoří podmínky pro zrychlený odtok vody. Takový pokles zákonitě způsobí častější sucha a povodně na jaře a v létě. Dojde také ke zkrácení zimního období a množství sněhové pokrývky, která nejen chrání půdu před odparem v zimním období, ale vytváří nezbytné zásoby vody v půdě na začátku vegetačního období. Výrazně se zhorší i kvalita a množství povrchové a podzemní vody.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Dopady na lidské zdraví

Lidské zdraví je ovlivňováno klimatem jak přímo (chladem nebo teplem, srážkami, záplavami a požáry) tak i nepřímo environmentálními důsledky (např. šířením nemocí, neúrodami) nebo sociálními důsledky (např. migrací vyvolanou suchem). Také teplotní variabilita, tedy zvýšené kolísání teplot, má vliv na lidské zdraví. Při větších klimatických změnách je pro lidi výrazně obtížnější se přizpůsobit.

Podle IPCC budou negativní důsledky oteplování na zdraví s největší pravděpodobností převažovat nad pozitivními. Úmrtnost i nemocnost v určitém místě mají typický průběh písmene U: mimo střední teplotní rozmezí typické pro oblast se úmrtnost prudce zvyšuje ve směru zvyšování extrémů. Změna úmrtnosti v závislosti na globálním oteplování závisí na míře oteplování, na zkoumaném regionu a dalších faktorech, jako jsou adaptační a demografické trendy.

Nepřímé důsledky globálního oteplování zahrnují regionální změnu zdravotních rizik prostřednictvím změn v rozsahu, populaci a potenciálu přenašečů infekce, jako jsou komáři (např. anofeles, přenašeč malárie), blechy nebo klíšťata. Vzhledem k oteplování se některé oblasti výskytu přenašečů stanou pro ně s největší pravděpodobností neobyvatelnými, zatímco jiné, pro ně dosud neobyvatelné oblasti by se mohly stát jejich novými stanovišti.

Socioekonomické dopady

Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství. Socioekonomická stabilita je v ohrožení. Podle dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) se četnost a intenzita veder a záplav bude nadále zvyšovat. Projekce na základě klimatických scénářů IPCC pak ukazují, že se sucho a nedostatek vody projeví zvláště v oblastech s vysokou teplotou a nízkými srážkami, jako je jižní Morava.

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Adaptace a mitigace

Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace). Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem.

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku. V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

Zranitelnost české společnosti

Zranitelnost české společnosti je dobře patrná ve všech scénářích vývoje změny klimatu podle EEA, od základního na pravé straně obrázku až po extrémní scénář SSP3, respektive RCP 8.5 počítajícím s průměrným oteplením v Evropě o více než 3 °C během dalšího čtvrtstoletí viz předchozí graf.

Doporučení a opatření

• Zlepšení infrastruktury a investice do udržitelných technologií: Modernizace budov (zateplení, systémy zachycování vody a příprava na chytré technologie) a infrastruktury může snížit rizika poškození a ztrát.
• Využívání modelů pro predikci klimatických rizik: Dále je vhodné sledovat a analyzovat vývoj klimatických rizik v oblastech, kde probíhá občanský a podnikatelský život i kde se nachází nemovitosti.
• Dlouhodobé plánování: Zásadní je také vytvoření krizových plánů a investice do adaptace na změnu klimatu.

Cíle udržitelného rozvoje OSN

Důvody těchto kroků jsou pragmatické a empiricky doložené Zprávou o udržitelném rozvoji v Evropě 2023/2024 podle cílů udržitelného rozvoje OSN (17 SDGs). Jsou v ní zdůrazněny výzvy, kterým Česko čelí. V mnoha ohledech dosahujeme průměrných a nadprůměrných hodnot.

1. Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie. Další rozvoj v této oblasti je tak pro nás naprostou nezbytností. Ke zvýšení úrovně Česka vůči průměru EU by mohly přispět investice jak do zelených technologií a digitalizace, tak do udržitelných průmyslových procesů. Například formou podpory malých a středních podniků a startupů, které se inovativními řešeními v rámci udržitelnosti zabývají.
2. V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů, ale 30 % je stále málo. Do roku 2030 bychom v souladu s cíli udržitelného rozvoje měli dosáhnout minimálně na 45 %.
3. V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU, konkrétně 9,2 tun CO2e na hlavu oproti průměru EU 6,3 tun CO2e. Jejich redukce a efektivního využívání zdrojů můžeme dosáhnout jedině proaktivním přístupem k energetické tranzici a zvyšování národní energetické nezávislosti.

tags: #klimatické #změny #důsledky

Oblíbené příspěvky:

• Problémy životního prostředí v JV Asii
• Vliv prostředí na život
• Češi a ekologie: Statistika
• Definice ekologické niky člověka
• Udržitelná móda a ekologické tašky