Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období. Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období. Klima na Zemi je velmi rozmanité.
Rozdíly počasí v rámci celé Jižní Ameriky jsou nesmírně různorodé díky poloze od Karibiku na severu skoro až k Antarktidě na jihu. Po celé délce se táhne pohoří Andy, takže na stejných zeměpisných šířkách najdeme jak tropickou Amazonii, tak šestitisícové vrcholy And s celoročním ledovcovým pokryvem.
Poloha velké části Jižní Ameriky je v meziobratníkové zóně. Severní část je pod vlivem Azorské tlakové výše. Na východ od And působí vliv pasátů Azorské výše - severovýchodní větry, a výše Jihoatlantické. Východní pobřeží obratníkových šířek je pod vlivem východních a severovýchodních větrů, které přinášejí obratníkový mořský vzduch. Na západním pobřeží převažují jižní větry svázané s východním okrajem Jihopacifické výše. V mírných šířkách dominuje západní proudění spojené s Jihopacifickou výší.
Pobřeží Pacifiku ovlivňuje chladný Peruánský proud, který celoročně zasahuje k rovníku, během zimy na jižní polokouli. Vliv stálých podobratníkových výší - Jihopacifické, Jihoatlantické - se projevuje v zimní části jižní polokoule.
Měsíční suma oslunění v červenci: Ohňová země - 50 hodin, Orinocká nížina 150 hodin, Amazonská nížina - 200 hodin, východní pobřeží Brazílie. V lednu: Ohňová země, Amazonie. Nejslunečnější oblasti Brazílie jsou v červnu.
Čtěte také: Klimatické podmínky
Malá oblačnost je na západním pacifickém pobřeží Kolumbie a v pásu Chile od 43° jižní šířky - vliv vlhkého vzduchu od západu. Malou oblačnost má i pás pobřeží Pacifiku, který je pod vlivem pasátů Jihopacifické tlakové výše a místy i na východě.
Nejnižší úhrny srážek jsou na pobřeží. Na severním pobřeží Brazílie jsou maximální srážky. Východní úbočí And je vystavené severovýchodním větrům. Na severozápadě kontinentu (5° severní šířky) a na západním úbočí And jsou celoroční srážky - stálá západní cirkulace. Na severovýchod od And brání další bariéry - Cordillera de Perijá a Cordillera. Málo srážek je i v oblasti na východ od Venezuelského zálivu - maximum na léto, minimum. V oblasti Guayany je typický rovníkový průběh srážek - maximum připadá na jaro severní polokoule, minimum přelom léta a podzimu, druhé maximum je v zimě a minimum. Na jihu - za obratníkem - Pacifik - maximum zima, minimum.
Podnebí světa je možno rozdělit do několika oblastí, ve kterých převládá specifické klima. Od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem. Tak pestré je klima naší Země nebo-li podnebí Světa.
Vzduchové hmoty představují velké objemy vzduchu s horizontálně nevýraznými gradienty meteorologických prvků. V závislosti na geografické poloze vzniku vzduchových hmot (VH) rozlišujeme arktickou nebo antarktickou VH, polární VH, tropickou VH a ekvatoriální VH. Kromě ekvatoriální vzduchové hmoty můžeme rozdělit uvedené typy podle vlastností povrchu, nad nímž vznikají, na mořskou a kontinentální VH, které lze podle lokální oblasti utváření blíže specifikovat (př. subpolární, monzunová aj.). Mořský vzduchu s sebou přináší vyšší srážkové úhrny, letní ochlazení a zimní oteplení přízemní atmosféry v porovnání s pevninou. Kontinentální vzduch je naopak suchý, v létě horký a v zimě studený.
Příklady vzduchových hmot:
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Klimatický jev El Niño, který bývá spojován se zvyšováním teplot, oficiálně začal. Jeho vliv na klima sahá daleko za hranice Tichého oceánu. Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
tags: #klimatické #zóny #Jižní #Ameriky #charakteristika