Tento článek se zabývá charakteristikami klimatického regionu Mcely v souvislosti s nařízením vlády č. 103/2003 Sb., které se týká stanovení zranitelných oblastí a používání hnojiv. Toto nařízení implementuje směrnici Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. bylo vydáno k provedení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), a dalších souvisejících zákonů. Zranitelné oblasti jsou vymezeny katastrálními územími České republiky, jejichž seznam je uveden v příloze č. 1 k tomuto nařízení.
Mezi další související právní předpisy patří:
Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí provádí odborný subjekt pověřený Ministerstvem životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí předkládá vládě výsledky přezkoumání nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení a dále v intervalech stanovených v § 33 odst. 2 zákona.
Pro účely tohoto nařízení se zemědělským pozemkem rozumí souvisle obhospodařovaná plocha zemědělské půdy. Dusíkatou hnojivou látkou se rozumí minerální hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organominerální hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Období, ve kterých je ve zranitelných oblastech na zemědělském pozemku zakázáno používání dusíkatých hnojivých látek, jsou uvedena v tabulce č. 1 přílohy č. 2. Toto omezení neplatí pro výkaly a moč, zanechané hospodářskými zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku, a pro hnojení zakrytých ploch.
Tabulka č. 1: Období zákazu hnojení
| Klimatický Region | Minerální dusíkatá hnojiva | Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem |
|---|---|---|
| 0 - 5 | 1. 11. - 31. 1. | 30. 11. - 31. 1. |
| 6 - 7 | 1. 11. - 28. 2. | 30. 11. - 28. 2. |
| 8 - 9 | 15. 10. - 28. 2. | 15. 11. - 28. 2. |
Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem na orné půdě je zakázáno v období 1. 6. - 31. 7. a v období 1. 12. - 31. 1., s výjimkou případů následného pěstování ozimých plodin a meziplodin.
Způsob užití dusíkatých hnojivých látek se stanovuje podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při hnojení jednotlivých plodin je nezbytné dodržet limity stanovené v příloze č. 3.
Způsob užití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě, uvedený v tabulce č. 7 přílohy č. 2, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupně I až III), která jsou vymezena v tabulkách č. 2 až 5 přílohy č. 2.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 76, pokud nebyly meliorovány odvodněním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské pozemky byly odvodněny, je při používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha.
Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí být dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle tabulky č. 1 přílohy č. 2.
Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, připravená zemědělským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zemědělském pozemku nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku lze uložit hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace půdy tohoto zemědělského pozemku.
Na zemědělských pozemcích s ornou půdou nacházejících se na půdách ohrožených erozí vymezených v tabulce č. 6 přílohy č. 2 se nesmí pěstovat kukuřice, brambory, řepa cukrová, řepa krmná, bob polní, sója, slunečnice nebo čirok na zemědělských pozemcích se sklonitostí převyšující 7 stupňů.
Na zemědělských pozemcích s ornou půdou se sklonitostí převyšující 12 stupňů se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hodin po jejich použití.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
tags: #klimatický #region #mcely #charakteristika