Klimatický region Moravská Třebová

Moravská Třebová (moravsky Střebová, německy Mährisch Trübau) je město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží na severozápadní Moravě. Město založil roku 1257 Boreš z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí.

Za symbol města Moravská Třebová byl schválen radou dne 17. Velmi poukazuje na největší památku Moravské Třebové, jsou na něm moderním způsobem vyobrazeny renesanční zámecké arkády. Jedná se o důstojný symbol, který zaujme díky své jednoduchosti a modernímu pojetí. Vyobrazení zámeckých arkád jednoznačně definuje rozpoznatelnost renesanční památky z 13. století. Použití barev u městského znaku červené a modré, je v souladu s historií a dědictvím města. Z dávných historických pramenů bylo ukázáno, že město používá svůj znak již od 13. století, jedná se o bílo-červeně šachovanou orlici se zlatou korunou, která je vyobrazenou na podkladu modrého štítu. Protože znaky Moravské Třebové, Olomouce a moravské zemské orlice byly prakticky stejné, požádalo v roce 1992 město o úpravu a schválení znaku ČNR. Návrh byl schválen 11.

V Moravské Třebové se pravidelně od roku 2000 koná Fotofestival Moravská Třebová. Vždy poslední víkend v květnu se koná hudební festival Moravskotřebovské Arkády. V sobotu se koná vystoupení žáků z místní ZUŠ a ve večerních hodinách několik známých umělců. V nedělním programu se představí několik sborů z Moravské Třebové a okolí. Mezi další hudební festivaly patří Hřebečský slunovrat, Moravskotřebovský bramborák. Festival Kejkle a kratochvíle připomíná dřívější dobu.

Málokteré město se může chlubit tolika zajímavostmi, jako právě Moravská Třebová. Například v muzeu města, o jehož sbírky se zasloužil především mecenáš a cestovatel Ludwig Holzmaister (1849-1923). Právě díky předmětům, které na svých cestách nashromáždil, vznikla interaktivní expozice Muzeum egyptské princezny aneb cesta kolem světa, ve které budete obdivovat předměty z Indie, Barmy, Tibetu či Japonska. Vrcholem je ovšem mumie princezny Hereret, u níž díky počítačovému tomografu a 3D technologii spatříte její skutečnou podobu. Za prohlídku stojí také renesanční zámek, kde se vám představí nejen dějiny Moravské Třebové, ale také měšťanský či venkovský život v minulých stoletích. Nenechte si ujít ani technické památky na Hřebči s upravenými důlními stezkami, nebo úzkokolejku v Mladějově, po níž se v létě můžete svézt vláčkem.

Charakteristika okresu Svitavy

Okres Svitavy vznikl jako správní celek v dnešní podobě v roce 1960 sloučením převážné části čtyř bývalých okresů: Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy. Tvoří jihovýchodní výběžek Pardubického kraje. Svoji rozlohou 1 335 km² je největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 29,5 %. Hustota zalidnění 77 obyvatel na km² je v kraji nejnižší. Je vnitrozemským okresem, na východě sousedí s Olomouckým krajem, na jihu s Jihomoravským krajem a s krajem Vysočina, na západě a na severu hraničí s okresy Pardubického kraje (Chrudim a Ústí nad Orlicí).

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Území okresu leží v nadmořské výšce od 270 m (místo, na kterém opouští řeka Loučná území okresu) po 778 m (katastr obce Pustá Rybná). Převážná část okresu je tvořena Svitavskou pahorkatinou, na jihozápad zasahuje Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy). Východní část okresu je tvořena Moravskotřebovskou pahorkatinou a na jihovýchodě je Malá Haná (součást Boskovické brázdy).

Hydrologické poměry jsou ovlivněny polohou okresu na hlavním evropském rozvodí. Z centrální části okresu odvádí vody řeka Svitava, jihozápadní část okresu leží v povodí Svratky, východ je v povodí Třebůvky. Tyto řeky odvádějí vody do Dunaje, zatímco severozápad okresu leží v povodí Labe (Třebovka a Loučná). Největší vodní plochou je s 82 ha rybník Hvězda. Vydatné zdroje podzemních vod zejména v oblasti Březové nad Svitavou umožňují zásobovat vodou uživatele mimo okres.

Klimatické poměry jsou v jednotlivých částech okresu odlišné. Nejpříznivější podmínky má severozápad a jihovýchod okresu s průměrnou roční teplotou nad 7ºC a úhrnem srážek do 600 mm. Centrální část okresu je chladnější a vlhčí, průměrná roční teplota je 6ºC, průměrné srážky 700 mm. Ještě chladnější a vlhčí je jihozápadní část okresu.

Z celkové rozlohy okresu tvoří zemědělská půda 81 360 hektarů, z toho orná 61 446 ha, trvalé travní porosty 16 580 ha, sady a zahrady 3 334 ha, vodní plochy 954 ha. Na lesní půdu připadá 31 % rozlohy okresu.

Klimatická regionalizace a charakteristiky

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7).

Evžen Quitt (22. července 1933 - 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. V letech 1963 až 1972 vedl klimatologické oddělení ústavu a od roku 1993 působil v brněnské pobočce Ústavu geoniky Akademie věd České republiky. V akademii věd byl pracovně činný až do roku 2009. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa.

V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4. Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá. Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11. Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.

Vliv klimatických změn

V důsledku klimatické změny dochází stále častěji k extrémním výkyvům počasí, jež vedou k nedostatku srážek a vzniku sucha, nebo naopak k extrémním srážkám a povodním. Součástí práce je také zhodnocení regionálních rozdílů v hydrologickém režimu českých povodí a identifikace oblastí, kde dochází k výrazným změnám v dostupnosti vody a SSP5-8.5.

Analýza vlivu odběrů vod a klimatických změn na vodní zdroje v Česku ukazuje značnou regionální variabilitu. Co se týče srážek, obecně platí, že scénáře předpovídají variabilnější vývoj. Scénář SSP2-4.5 ukazuje na mírný nárůst srážek, zatímco scénář SSP5‑8.5 předpovídá výraznější změny s vyššími úhrny srážek v západní a jižní části Česka.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Výpočet SPI indexu potvrzuje výskyt extrémně suchých a vlhkých období, přičemž rozdíly mezi jednotlivými povodími naznačují potřebu přizpůsobit vodohospodářská opatření regionálním podmínkám.

Teploty vzduchu jsou, na rozdíl od srážek, dle očekávání rovnoměrněji rozloženy mezi jednotlivými povodími, což umožňuje analyzovat jejich změny pro celé území Česka. Ve srovnání s normálem z období 1991-2020 oscilují změny průměrné měsíční teploty mezi 0 °C a +2 °C u obou scénářů přibližně do roku 2055. Od tohoto roku lze pozorovat výraznější nárůst změny teplot vzduchu u obou scénářů, zejména u pesimističtějšího scénáře SSP5-8.5.

Zatímco se změna průměrné měsíční teploty vzduchu oproti normálu pohybuje v prvních čtyřech dekádách (mezi lety 2020-2060) v celorepublikovém měřítku okolo +1 °C, v dekádě 2060-2070 překračuje u scénáře SSP5-8.5 hodnotu +2 °C a průběžně roste až k extrémním +5 °C ke konci století.

Současná změna klimatu a přetrvávající sucho vyvolávají otázky o budoucím vývoji teplot a srážek na území ČR. Jedna z nejvíce postižených oblastí je jižní Morava a zde se nacházející povodí řeky Dyje.

Podle Trnky se klima jižní Moravy stále více blíží Chorvatsku. Změna je ale znát už dnes, například na plodinách, kterým se na jižní Moravě daří. "Máme tam kukuřici, slunečnici. Stejně jako vinařství. Lidé běžně pěstují fíky.

Vinařská oblast Morava

V České republice se nacházejí dvě vinařské oblasti - Čechy a Morava. Vinařská oblast Čechy tvoří Litoměřická a Mělnická vinařská podoblast a vinařskou oblast Morava podoblasti Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácká.

Vinná réva se pěstuje na vinicích o rozloze asi 18 100 ha a vinařská oblast Morava zahrnuje 96 % ploch registrovaných vinic v rámci celé České republiky. Na Moravě se pěstují především bílé odrůdy (65 %) a v menší míře pak odrůdy modré (35%).

Klima je zde převážně vnitrozemské s občasným vlivem vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového vzduchu z vnitrozemí. Vegetační období je o něco kratší než v západní Evropě. Ve většině let však vyniká vyšší tepelnou intenzitou v letních měsících. Krajině dominuje CHKO Pálava. Klima je zde velmi teplé a suché. Půdy jsou převážně vápenité a na západním okraji této podoblasti nalezneme půdy pískové s příměsí jílu, ale i půdy sprašové. Z bílých odrůd se zde převážně pěstuje Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sauvignon, ale i Müller Thurgau, Chardonnay, Tramín červený nebo Pálava.

Slovácká vinařská podoblast má největší počet vinařských obcí i viničních tratí a nachází se v Jihomoravském a částečně i Zlínském kraji. Půdy jsou převážně jílovité, štěrkopískové a kamenité. Půda kamenitá a více záhřevná je pak vhodná pro odrůdu Ryzlink rýnský. Z bílých odrůd se zde pak dále setkáme s odrůdami zejména Müller Thurgau, Muškát moravský a Sylvánské zelené.

Velkopavlovická vinařská podoblast sousedí s ostatními třemi podoblastmi a v počtu hektarů vinic se řadí na druhé místo. Klima je zde převážně teplé a místní půdy obsahují vysoký podíl hořčíku. Viniční svahy mají převážně jihozápadní a jižní orientaci a jsou na podzim omývány teplými fénickými větry urychlujícími zrání hroznů. Nacházíme zde půdy převážně písčité, sprašové vyskytující se na vápenatých jílech, slínech a slepencích. Daří se zde především modrým odrůdám, které se pěstují přibližně na 42 % z celkové plochy vinic.

Znojemská vinařská podoblast je dle počtu hektarů vinic nejmenší moravskou vinařskou podoblastí ležící na jihozápadě vinařské oblasti Morava. Vyrábějí se zde svěží, aromatická, chuťově plná a kořenitá bílá vína. Nejčastěji jde o odrůdy Veltlínské zelené a Müller Thurgau, nicméně daří se zde i odrůdám Ryzlink rýnský, Sauvignon nebo Rulandské bílé.

Využití pozemků v Malé Moravě

Obec Malá Morava se rozkládá 7 km západním směrem od města Hanušovice, příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Šumperk. Katastr Malé Moravy se postupně zvedá z údolí řeky Moravy, jímž prochází silnice a železniční trať z Hanušovic do Čech, k západu do prvních kopců ze skupiny Králického Sněžníku a směrem na jih až k hoře Jeřáb, nejvyššímu bodu Hanušovické vrchoviny. Z geologického hlediska se na území obce nachází dominantně ruly orlicko-sněžnického krystalinika.

Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území obce vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití lesní půdy. Velký podíl území zaujímají trvalé travní porosty. Orná půda zaujímá pouze 499,1 ha, zahrady 7,5 ha.

tags: #klimaticky #region #moravska #trebova

Oblíbené příspěvky:

• Materiály pro odpadkové koše
• Princip lambda sondy
• Dopad Coca-Coly na planetu
• Chov Nosnic v Ekologickém Zemědělství
• Středisko ekologické výchovy