Celosvětové hnutí stávkujících studentů za klima Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) by se mělo více zaměřit na Asii. Na výročním setkání studentských aktivistů ve švýcarském Lausanne to podle agentury Reuters prohlásila jeho zakladatelka Greta Thunbergová. Účastníci akce plánují v pátek na závěr pětidenní konference demonstraci.
„Během posledního roku se toho hodně stalo. Globální emise kysličníku uhličitého se samozřejmě nesnížily, takže jsme stále na začátku,“ řekla šestnáctiletá Thunbergová.„Budeme muset dělat mnohem více,“ dodala s tím, že svou pozornost by hnutí nyní mělo upřít do Asie, kde se zatím studentské stávky příliš nekonají.
Podle vědců globální oteplování způsobené skleníkovými plyny ze spalování fosilních paliv již způsobilo sucha, záplavy, vlny veder, tání ledovců a vzestup hladiny moří. Celosvětové emise oxidu uhličitého byly loni na rekordní úrovni.
Zářijový klimatický summit OSN v New Yorku je podle Thunbergové „skvělou možností pro světové vůdce ukázat, že nás i vědce skutečně poslouchali“. Aktivistka, která ve snaze maximálně chránit životní prostředí odmítá létat letadlem, se na konferenci na druhé straně Atlantiku vypraví na závodní jachtě.
Dosažení dohody oznámil na začátku plenárního jednání klimatické konference COP28 v Dubaji její předseda Sultán Džábir. Zástupci téměř 200 zemí se shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv.
Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima
Předsednictví konference zveřejnilo návrh finálního usnesení v noci na dnešek, na závěr dvoutýdenních jednání, která se protáhla o jeden den.„Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech,“ uvedl Džábir a jeho slova podle listu provázel v plénu potlesk delegátů vestoje. Předseda konference označil klimatickou dohodu za „historický balík“ opatření.
Dříve představený návrh dohody vyzýval k „odklonu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky“.
Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala dohodu z COP28 jako dobrou zprávu pro celý svět. „Svět se zavázal ke ztrojnásobení kapacity obnovitelných energií a zdvojnásobení tempa zlepšování energetické účinnosti do roku 2030. To dodává silné obrátky odklonu od fosilních paliv,“ prohlásila. Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra řekl, že závěry summitu jsou začátkem konce fosilních energií.
Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.
Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti
Dnes představený text se nicméně odvrátil od termínu „konec fosilních paliv“, podotkla už dříve AFP. Po něm volaly některé ambiciózní hlasy, ale zamítly ho ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií. Také podle agentury AP nešel návrh dohody tak daleko, že by usiloval o postupné vyřazení fosilních paliv, které žádalo přes sto zemí.
Místo konání klimatické konference OSN v brazilském městě Belém, 8. listopadu 2025. Belém (Brazílie) - Globální oteplování téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30.
V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. "Nyní je téměř nevyhnutelné, že globální oteplování za krátkou dobu překročí 1,5 stupně Celsia, a stojí za tím zcela jasně nedostatečná opatření v ochraně klimatu v posledních letech a pokračující nárůst emisí skleníkových plynů," řekl Skea, který se na úvod konference připojil prostřednictvím videohovoru.
Podobně nahlíží na stav klimatu také předseda konference COP30 a brazilský diplomat André Corrêa do Lago. "Buď se společně vědomě změníme, nebo nás změní tragédie," uvedl ve svém nedělním dopise vyjednavačům.
Výzvy k jednotnému postoji však komplikují Spojené státy. Ačkoliv je největším producentem uhlíkových emisí Čína, historicky vypustily do ovzduší více oxidu uhličitého USA, píše agentura AP. Trump v září na Valném shromáždění OSN označil změnu klimatu za největší podvod na světě. Předtím také rozhodl, že Spojené státy znovu odstoupí od pařížské dohody o klimatu. Poprvé se tak rozhodl ve svém prvním funkčním období, následující administrativa prezidenta Joea Bidena se ale k dohodě opět připojila.
Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž
Klimatické konference COP se konají už 30 let, ale teplota Země dál roste a extrémy počasí se zintenzivňují, připomínají agentury.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude letošní rok pravděpodobně druhým nebo třetím nejteplejším od průmyslové revoluce. Posledních 11 let (2015 až 2025) bylo nejteplejších od začátku měření před 176 lety, přičemž roky 2023, 2024 a 2025 byly třemi nejteplejšími z nich.
Konference navazuje na Pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Ta vstoupila v platnost v loňském roce a k dohodě se připojilo 184 států světa i Evropská unie. Státy se zavázaly vypracovat akční plány v oblasti ochrany klimatu a snižování emisí v souladu s Pařížskou dohodou. Opatření navržená v těchto plánech však nestačí k omezení růstu globální teploty pod 2°C.
“Obnovitelné zdroje jsou hlavním nástrojem v proměně světové energetiky. Solární a větrné elektrárny jsou již dnes jedním z nejlevnějších opatření, kterými lze průběžně nahrazovat spalování uhlí. Vyšší podíl energie z obnovitelných zdrojů zajistí dynamicky se rozvíjející možnosti ukládání energie do baterií,” komentuje nejdostupnější řešení pro snižování spotřeby fosilních paliv Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Jako klíčové opatření pro snižování emisí vidí rozvoj obnovitelných zdrojů také OSN.
Technologie solárních a větrných elektráren se na trhu prosadily díky poklesu jejich ceny za posledních 10 let. Solární panely jsou levnější o více než 80 % a cena větrných turbín spadla o téměř 70 %. Podle scénáře Mezinárodní energetické agentury (IEA) musí každý rok mezi lety 2018 a 2030 růst výkon nových kapacit obnovitelných zdrojů v průměru o více než 300 gigawattů, aby se podařilo dosáhnout cílů Pařížské dohody. Pro srovnání: letos IEA odhaduje, že vůbec poprvé během etapy rozvoje moderní energetiky dojde k překročení 200 gigawattů nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.
“Malé ambice v rozvoji čistých zdrojů energie se bohužel týkají také Česka. Česká vláda odmítá otevřít prostor k navýšení podílu obnovitelných zdrojů. Podíl zelené elektřiny by se měl u nás zvýšit během celého příštího desetiletí o pouhý jeden procentní bod. Česko však potřebuje sebevědomý plán rozvoje solárních a větrných elektráren nebo elektromobility, abychom se dokázali odpoutat od závislosti na fosilních palivech. To je také jedním z důvodů, proč dostane Česká republika prostor na summitu až ve středu, tedy v den, kdy se o slovo může přihlásit každý,” dodává Martin Sedlák.
Svaz moderní energetiky proto nedávno publikoval studii vypracovanou ve spolupráci s konzultační společností Deloitte, která mapuje možnosti rozvoje zelené energie v Česku. Tato analýza dokládá, že Česko může pohodlně zvýšit podíl obnovitelných zdrojů během příštího desetiletí zejména ve výrobě elektřiny. Ekonomicky realizovatelný potenciál počítá s výstavbou až 9 000 megawattů solárních elektráren zejména na průmyslově znečištěných lokalitách jako jsou bývalé doly nebo skládky a 1 400 megawattů větrných turbín.
Pokud se nepodaří zajistit potřebné snižování emisí, bude v důsledku změn klimatu narůstat množství, rozsah a intenzita extrémních jevů: such, požárů, vln horka, povodní, přívalových dešťů. Kromě toho tají ledové a sněhové příkrovy, ledovce a permafrost a mizí hmyz a některé přírodní druhy.
Také Česko pociťuje důsledky sucha a veder, prodělává rychlé přechody z teplých zim do léta, trápí nás přívalové deště a řada obcí nemá dostatek vody.
Nejvíce emisí nyní jde na vrub Asii. Historicky však nesou největší odpovědnost Evropa a USA. V minulosti vypuštěné emise oxidu uhličitého z atmosféry jen tak samovolně nezmizí - jejich rozklad potrvá stovky, či spíše tisíce let. Ze všech emisí, které lidstvo historicky od roku 1870 vypustilo do atmosféry, připadá na členské státy EU 22 %, na USA pak 25 %.
Česko patří se svými emisemi oxidu uhličitého k největším znečišťovatelům v Evropě. V přepočtu na obyvatele připadá na průměrného Čecha nebo Češku téměř 10 tun emisí oxidu uhličitého ročně. Příčinou je vysoký podíl uhlí ve výrobě energie. Na uhelné elektrárny připadá téměř polovina roční produkce elektřiny v ČR.
Klíčové snížení emisí na základě Pařížské smlouvy, které je rámováno dohodou států na udržení růstu průměrné teploty o 1,5 °C, vytvoří potřebné investice ve výši 1,7 bilionu dolarů ročně. Investice do moderní energetiky promítnuté v úspoře nákladů za znečištění ovzduší, snížení nákladů za zdravotní péči a redukce škod na životním prostředí pak převýší nutné náklady.
tags: #klimatický #summit #Švýcarsko