Klimatický summit v Madridu: Shrnutí

30.11.2025

Madridská konference o klimatu málem skončila bez jakékoli závěrečné rezoluce.

Tak trochu připomínala ráz české politiky: Mnoho vzletných slov, žádná odpovědnost.

Globální kontext klimatických změn

Rok 2014 byl nejteplejším rokem v historii měření, čímž se potvrzuje dlouhodobý trend.

Průměrné globální teploty vzduchu na povrchu pevniny i moří byly v roce 2014 o 0,57 °C nad dlouhodobým průměrem 14 °C referenčního období 1961-1990. Teplota v roce 2010 překročila podle WMO dlouhodobý průměr o 0,55 °C a o 0,54°C v roce 2005.

„Celkový trend oteplování je podstatnější než jaké bylo pořadí jednotlivých nejteplejších roků,“ říká generální tajemník WMO Michel Jarraud.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

„Čtrnáct z patnácti nejteplejších roků spadá do současného století.

Přibližně 93% přebytečné energie, zachycené v atmosféře skleníkovými plyny z fosilních paliv a další lidské činnosti, končí v oceánech.

Tepelný obsah oceánů je tedy klíčem k porozumění klimatickému systému.

V roce 2014 se v mnoha zemích zkombinovala rekordní vedra s přívalovými srážkami a záplavami nebo se suchem v jiných zemích.

Postoj České republiky

Česko letos na summitu zastupuje také celou Evropskou unii.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Úkolem české delegace je tak koordinovat společný postup sedmadvacítky.

Situaci letos zkomplikovala mimo jiné i ruská invaze na Ukrajinu.

Česká republika plní cíle z Paříže a v roce 2050 sníží emise uhlíku dokonce o 80 %.

Prosadili jsme tam, že chceme vlastní energetický mix a nesouhlasíme s tím, že jádro je špinavý zdroj, protože jádro nemá emise.

Chceme rozhodovat o našem mixu bez toho, aby nám moc do toho mluvila Evropská komise, což je pro nás strategické a nejdůležitější.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Výzvy a kritika

Generální tajemník OSN António Guterres předem vyzval představitele států, aby místo vzletných slov během projevů předložili ambiciózní plány transformace energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství.

Klimatická dohoda nestačí a nepřekonali jsme hluboké rozdíly, řekl Guterres.

„Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla,“ uvedla.

Dopady klimatické změny

Změna klimatu ovlivňuje i psychiku a v této oblasti běží spousta skvělého výzkumu.

Spolupráce napříč vědeckými obory je největší výzva.

Aktivity mládeže

Tisíce převážně mladých lidí v Glasgow demonstrovalo za rychlejší kroky k ochraně klimatu i v pátek.

Účastníci volali po „systémových změnách“ a klimatické spravedlnosti, zejména pro chudší státy.

Aktivistka Thunbergová opouští USA a zakončuje téměř tříměsíční pobyt v Severní Americe, jehož pomyslným vrcholem byl v září její plamenný projev na půdě v OSN.

Zúčastnila se i ekologických kampaní v Kalifornii či Coloradu.

Řešení a inovace

Španělsko, Portugalsko a Francie se dohodly na stavbě produktovodu pro přepravu takzvaného zeleného vodíku z Barcelony do Marseille, což posílí energetickou nezávislosti unijních zemí.

Teplárna České Budějovice zahájila přestavbu uhelného kotle K12 a novým palivem v kotli bude dřevní štěpka, čímž firma ušetří asi třetinu veškerého uhlí, které spaluje dnes.

Do roku 2030 chce městský podnik přestat spalovat uhlí.

Pařížské podzemí je protkané rozlehlou kanalizační sítí a radnice pro odpadní vody našla nové využití, kdy voda, která odtéká ze sprch, záchodů nebo myček nádobí nově slouží k vytápění tří škol, tělocvičny a plovárny pro děti.

Udržitelná mobilita

Vídeň zrychluje tempo na své cestě za klimatickou neutralitou a v roce 2024 snížila emise CO₂ o téměř 6 %, tedy více než dvojnásobně oproti zbytku celé země.

Města po celé Evropě stanovují ambiciózní klimatické cíle, přičemž mnohá z nich usilují o klimatickou neutralitu do roku 2030 nebo 2050.

K dosažení skutečného pokroku nestačí pouze politiky a plány, záleží na snížení emisí z městské dopravy.

Evropská unie přichází s návrhem, aby se ve všech městech členských států zavedla standardní rychlost 30 km/h, což má zásadní přínosy zejména pro bezpečnost chodců a cyklistů.

Vídeň slaví velký úspěch: po třech letech práce otevřela svou první „cyklodálnici“ Mega-Rad-Highway, která na sedmi kilometrech spojuje centrum s Donaustadtem a ukazuje, jak může vypadat moderní město pro lidi, ne pro auta.