Klimatický summit v Paříži: Informace a cíle

Cíl pařížské klimatické konference je jasný: snížit emise CO2 tak, aby se globální teplota nezvýšila o více než 2 stupně Celsia. Tato dohoda nese své jméno po hlavním městě Francie, ve kterém byla sjednána během Klimatické konference v Paříži v roce 2015. Schválena byla 195 smluvními stranami v prosinci 2015. Jedná se o dohodu, která je v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, má navázat na Kjótský protokol a jejím cílem je omezit emise skleníkových plynů po roce 2020.

Organizace spojených národů (OSN) pořádá již téměř tři desetiletí klimatické summity COP, v celém anglickém znění „Conference of the Parties“, tedy „Konference stran“, které podepsaly Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu. COP26 je tak 26. v pořadí. Jednání summitu tak v komplexních jednáních sdružuje prakticky všechny státy na zemi v debatě o změně klimatu, která se z původního okrajového tématu stala globální prioritou.

Historie a vývoj klimatických konferencí

Konference se uskutečnila ve dnech 12.-23. února 1979 v Ženevě, kde sídlí Světová meteorologická organizace (WMO). Lidmi způsobená klimatická změna byla již tehdy ve vědecké komunitě považována za potenciálně závažný problém. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) a Mezinárodní rada vědeckých svazů na konferenci domluvily vytvoření Světového klimatického programu, který souvisí mimo jiné s rozvojem systémů předpovědí, informování a vytváření projekcí vývoje klimatu.

Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zakládají Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC). Tento vědecký panel od té doby vydává každých pět let souhrnnou hodnotící zprávu, která obsahuje přehled nových poznatků v problematice změn klimatu (a souvisejících technických i socioekonomických odvětvích) a jejich potenciálních dopadech, a navrhuje možná adaptační a mitigační opatření. S každým reportem vychází shrnutí pro tvůrce politik (Summary for Policymakers, SPM), jež shrnuje obsah reportu a má sloužit jako podpora politiků pro tvorbu legislativy řešící problém změn klimatu.

Setkání zástupců 172 států světa v Rio de Janeiru s cílem dohodnout se na principech udržitelného rozvoje. Jako výstupy setkání vznikly tři důležité dokumenty: Úmluva o biologické rozmanitosti, Úmluva o boji proti desertifikaci a pro úsilí ochrany klimatu a dodnes klíčová Rámcová úmluva o změně klimatu - UNFCCC.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (UNFCCC)

UNFCCC je mnohostranná dohoda o ochraně klimatického systému Země a omezení globálního oteplování, která byla přijata v červnu 1992 a vstoupila v platnost v březnu 1994. Dohody se účastní 197 států, které mají shodu na nutnosti řešit klimatické změny a na základě toho přijímají povinnost inventarizovat své emise a účastnit se každoročních konferencí (COP).

Kjótský protokol byl přijat na třetí konferenci (COP3) států účastnících se Rámcové úmluvy UNFCCC o změně klimatu. Rozvinuté průmyslové země se v něm zavázaly do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů v průměru o 4,2 % oproti emisím v roce 1990, konkrétní cíle jednotlivých zemí se však lišily.

Pařížská dohoda a její klíčové prvky

Pařížská dohoda byla sjednána v prosinci 2015 v Paříži a je to podobně jako Kjótský protokol právně závazná mezinárodní dohoda, která je součástí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Tato dohoda, kterou dosud podepsalo 195 zemí, v roce 2020 nahradila nynější Kjótský protokol z roku 1997. Dohoda zavazuje členské státy ke stanovení a dodržení tzv. národních závazků (NDCs, Nationally Determined Contributions) ke snižování emisí skleníkových plynů a stanovuje proces, kterým budou národní závazky sledovány a vyhodnocovány.

Na základě výzvy z COP21 v Paříži byla IPCC vypracována zpráva, která se zaměřuje na dopady oteplení o více než 1,5 °C a na scénáře snižování emisí skleníkových plynů, které budou směřovat ke splnění cíle 1,5 °C. Tuto zprávu vydal IPCC 8. října 2018.

Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, EGD) je balíček opatření Evropské komise představený v prosinci 2019 jako cesta k transformaci evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě ekologicky udržitelná. Přijetím Evropského klimatického zákona (Evropského právního rámce pro klima) v roce 2021 se klimatické cíle vytyčené Zelenou dohodou pro Evropu stávají právně závaznými. EU tak má do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, což znamená, že jako celek nebude do atmosféry vypouštět více emisí skleníkových plynů, než kolik z ní dokáže odstranit.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

V pondělí 30. listopadu bude v Paříži zahájen 21. klimatický summit. Dvoutýdenního vyjednávání se zúčastní na 20 tisíc lidí z celého světa. Cílem je nalézt společnou a hlavně právně závaznou dohodu, díky které se lidstvu podaří udržet klimatické změny na přijatelné úrovni. Poslední summity k velkému posunu nevedly. I proto se do pařížského summitu vkládají velké naděje. Podle odborníků totiž platí, že čím déle se bude účinné řešení klimatických změn odkládat, tím horší budou jejich dopady.

Očekávání a výzvy pařížského summitu

František Marčík z Glopolisu vyjmenovává několik bodů, podle kterých bude úspěch či neúspěch klimatického summitu možné poměřit. „Mělo by se dospět k ambicioznímu a dlouhodobému cíli. Podstatné je, aby dohoda byla právně závazná,“ říká Marčík.

Klíčové bude podle Marčíka vyřešení financování klimatických opatření tak, aby dohoda byla spravedlivá a zároveň přijatelná pro všechny. Součástí pařížské dohody by mělo být přijetí finanční pomoci rozvinutých států těm rozvojovým, která by jim pomohla se jednak vyrovnat s projevy změn klimatu, ale která by také vedla rozvoji zemí bez snižování emisí skleníkových plynů.

Od Paříže se očekává, že se země dohodnou na tom, že k roku 2020 bude ročně k dispozici 100 miliard amerických dolarů, které budou sloužit adaptaci na klimatické změny a zmírňování klimatických změn.

Dopady klimatických změn a potřeba akce

Projevy změn klimatu pociťujeme i v Evropě. Důsledkem je, že oproti předindustriální době se průměrná teplota zvýšila o 1 °C. Letošní srpnová vlna veder byla jedna z nejextrémnějších v historii ČR, upozorňuje Jozef Pecho z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Spolu s horkem jde v ruku ruce i sucho, které bylo jedno z nejhorších od roku 1947.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Jan Hollan z Centra výzkumu globální změny AV ČR dodává, že pro lidi není ani tak důležité, jak teplé jsou nebo budou ty „normální“ roky, ale právě ty, kdy počasí půjde do extrému. Běžně se hovoří o tom, že cílem lidského snažení by mělo být, aby průměrná globální teplota do konce století nestoupla víc jak o 2 °C.

To je i důvod, proč Hollan považuje klimatické změny za zásadní bezpečnostní riziko. Prostě proto, že pokud se některá území stanou kvůli proměnám klimatu neobyvatelná, pak se lidé vydají žít jinam. „Finance, které bohaté země mají dát na opatření proti klimatickým změnám, jsou vlastně investicí do své bezpečnosti,“ říká Hollan. Jde o to umožnil lidem žít tam, kde teď právě žijí. „V tomto smyslu je Paříž možné chápat i jako mírovou konferenci. Je to jednání o společném problému.

Investice do nízkouhlíkatých technologií

První dny pařížské konference se vyznačovaly vyhlašováním velkých koalic a příslibem celosvětových investic do čistých technologií. Přední světové osobnosti z politické i soukromé sféry se na pařížské konferenci dohodly na zrychlení vývoje čistých technologií pro výrobu elektřiny. Cílem je snížení globální závislosti na fosilních palivech, snížení globálních emisí skleníkových plynů a rozšíření přístupu k elektřině v rozvojových zemích.

Iniciativa Mission Innovation je tedy chvályhodná, ale zahrnuje zatím jen 20 zemí. Iniciativa Mission Innovation je tedy chvályhodná, ale zahrnuje zatím jen 20 zemí. Co ty ostatní? Připojí se k Mission Innovation? Budou mít jejich výzkumníci také peníze navíc, jako v zemích Mission Innovation?

Indie s Francií ohlásily vznik Mezinárodní agentury pro solární technologie a jejich uplatnění (International Agency for Solar Technologies and Applications - IASTA). Účelem této agentury má být zlevnění solárních technologií a jejich následné rozšíření po celém světě, zejména v rozvojových zemích. Cílem rozvojových zemí není primárně snížit emise (řada z nich má emise jen minimální), ale zvýšit dostupnost elektřiny pro všechny své občany. Výzvou pro ně je zajištění tohoto cíle bez zvyšování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že se jedná o tropické oblasti s dostatečnou intenzitou slunečního svitu, využití solárních technologií se přímo nabízí.

Dalším vzniklým spolkem je Africká iniciativa pro obnovitelnou energii (African Renewable Energy Initiative). Tvoří ji 54 zemí, které přislíbily investovat celkem 20 miliard dolarů do nových obnovitelných zdrojů na africkém kontinentě během příštích 10 let. Cílem všech iniciativ a spolků je dát silný signál, že svět je připraven poskytnout nezbytné zdroje na zajištění finančně efektivní a čisté elektřiny ve všech zemích světa.

Globální pohled na snižování emisí

USA je druhý největší producent CO2 hned po Číně a největší historicky. Když USA poprvé podepsala Pařížskou dohodu v roce 2016, jejím prvním NDC (Nationally Determined Contributions-„Národně stanovené příspěvky“) cílem bylo snížit úroveň emisí skleníkových plynů oproti roku 2005 o 17 % do roku 2020 a o dalších 9-11 % do roku 2025.

Čína je se svou enormní populací a těžkou závislostí na uhlí největším znečišťovatelem na světě. Je zodpovědná za více emisí než USA a EU dohromady. Od roku 2000 se zvyšovalo napětí mezi pozicí Číny v oblasti jejích globálních ekologických závazků a očekáváními mezinárodního společenství. Čína v posledních letech udělala podstatný závazek vůči cíli zmírňující změny klimatu. Mimo svou odhodlanost pro čistší vzduch, udělala Čína mimořádný pokrok ve vývoji průmyslu v oblasti obnovitelné energie. Průmysl obnovitelné energie byl v dvanáctém pětiletém plánu Číny označen pilířem strategického významu, což způsobilo, že obnovitelná energie v roce 2005 rychle převzala 25 % celkové národní výroby energie. Z Číny se v posledních letech stal největší investor v oblasti obnovitelné energie a zároveň největší producent.

Klimatická konference COP27 v Egyptě

Po dvou nocích navíc oproti původnímu programu skončila klimatická konference COP27 v Egyptě. Účastníci se nakonec shodli na podobě fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu nejchudším zemím a následně schválili znění závěrečného dokumentu konference. V prohlášení dvě stovky zemí znovu vyzývají k „urychlenému“ snížení emisí skleníkových plynů a potvrzují také dřívější závazek utlumit spalování uhlí. Text se ale nezmiňuje o konci ropy a zemního plynu.

Zásadní byla shoda na podobě fondu pro zranitelné země. Chudší země mají dostávat prostředky na zmírnění neodvratitelných důsledků oteplování Země, jako jsou stále častější sucha, záplavy a bouře, ale i stoupající hladina moří a vznik pouští. V závěru se nepíše o konkrétních sumách, ani o tom, kdo bude peníze poskytovat. Zvýhodněny mají být země, které jsou zvláště ohroženy, na což naléhala Evropská unie.

Reakce a hodnocení výsledků COP27

Chudší země světa dohodu o vytvoření nového fondu vítají. Mezi nejaktivnější země v prosazování nového klimatického fondu patřil Pákistán, který letos postihly ničivé povodně. Jeho premiér Šahbáz Šaríf zřízení fondu přivítal a označil ho za „první rozhodující etapu na cestě ke klimatické spravedlnosti“.

Přes jednomyslnou shodu na závěrečném prohlášení je místopředseda Evropské komise Frans Timmermans k jeho znění kritický. Považuje dohodu za nedostatečnou a kritizoval závazky některých států ohledně úsilí o omezení růstu teploty. Dohoda podle něj nenutí velké emitenty skleníkových plynů vynakládat dostatečné dodatečné úsilí o urychlení snižování emisí.

Podle francouzské ministryně pro energetickou transformaci Agnès Pannierové-Runacherové výsledek COP27 celkově postrádá klimatické ambice. „Nedosáhli jsme žádného pokroku v otázce nutnosti vyvinout další úsilí pro snížení emisí skleníkových plynů a postupném vyřazení fosilních paliv. Svět ale podle ní zároveň „ztrácí drahocenný čas“ ve snaze udržet oteplování planety pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou dobou kvůli nedostatečným ambicím snížit emise skleníkových plynů.

Tabulka: Klíčové body Pařížské dohody

tags: #klimatický #summit #v #Paříži #informace

Oblíbené příspěvky:

• Environmentální Koordinátor: Popis Práce
• Citace a novelizace zákona
• Vliv vodních zdrojů na život
• Jak se zbavit skvrn od potu
• Vysvětlení živé a neživé přírody