Klimatický vývoj v Evropě: Data a grafy

Zpráva Světové meteorologické organizace o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná společně se službou Evropské unie pro změnu klimatu Copernicus, se zaměřila na rok 2021 a přináší informace o rostoucích teplotách, vlnách veder na pevnině a v mořích, extrémním počasí, měnících se srážkách a ustupujícím ledu a sněhu.

Teploty v Evropě se za posledních 30 let zvýšily více než dvojnásobně oproti celosvětovému průměru, což je nejvíce ze všech kontinentů světa. Teploty nad Evropou se v období 1991-2021 výrazně zvýšily, a to průměrným tempem přibližně +0,5 °C za desetiletí.

V důsledku toho alpské ledovce v letech 1997-2021 ztratily 30 metrů tloušťky ledu. Grónský ledovec taje a přispívá ke zrychlujícímu se zvyšování hladiny moří.

V létě 2021 došlo v Grónsku k tání a vůbec poprvé byly zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit. V roce 2021 vedly vysoce nárazové povětrnostní a klimatické události ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než půl milionu lidí a způsobily hospodářské škody přesahující 50 miliard USD. Přibližně 84 % těchto událostí tvořily povodně nebo bouře.

„Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních projevů počasí v bezpečí. Letos, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a suchem, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu," uvádí generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas.

Čtěte také: Vysvětlení klimatického optima

Řada zemí v Evropě byla velmi úspěšná ve snižování emisí skleníkových plynů. Evropa je také jedním z nejpokročilejších regionů v přeshraniční spolupráci při přizpůsobování se změně klimatu, zejména v nadnárodních povodích. Zdravotní akční plány pro horko zachránily mnoho životů před extrémním horkem.

"Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může hrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda," pokračuje Taalas.

Podle šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (pracovní skupina I, IPCC AR6 WGI) se předpokládá, že v budoucnu bude přibývat katastrof souvisejících s počasím, klimatem a vodou. Četnost a intenzita extrémních horkých jevů, včetně mořských vln veder, se v posledních desetiletích zvýšila a předpokládá se, že se bude zvyšovat bez ohledu na scénář emisí skleníkových plynů.

Nejsmrtelnějšími extrémními klimatickými jevy v Evropě jsou vlny veder, zejména v západní a jižní Evropě. Změny v produkci a distribuci pylů a spor vyvolané změnou klimatu mohou vést k nárůstu alergických onemocnění. Více než 24 % dospělých žijících v evropském regionu trpí různými alergiemi, včetně těžkého astmatu, zatímco podíl dětí v regionu je 30-40 % a stále roste.

Změna klimatu ovlivňuje také rozšíření nemocí přenášených vektory. Podle regionální kanceláře WHO pro Evropu bylo v roce 2019 v evropském regionu WHO přibližně půl milionu předčasných úmrtí způsobeno antropogenním znečištěním ovzduší jemnými částicemi, z nichž významná část přímo souvisí se spalováním fosilních paliv. Děti jsou vůči dopadům změny klimatu zranitelnější než dospělí, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce.

Čtěte také: Klíč k udržitelné budoucnosti

Většina škod způsobených požáry je způsobena extrémními událostmi, na které nejsou ekosystémy ani komunity přizpůsobeny. Dopravní infrastruktura a provoz jsou ohroženy jak postupnou změnou klimatu, tak extrémními událostmi (např. vlnami veder, silnými lijáky, silným větrem a extrémní hladinou moře a vlnami).

Vnitrostátně stanovené příspěvky (NDC) jsou základem Pařížské dohody a dosažení těchto dlouhodobých cílů. NDC ztělesňují úsilí jednotlivých zemí o snížení národních emisí a přizpůsobení se dopadům změny klimatu. V roce 2021 Evropská unie (EU) ve svém zákoně o klimatu učinila klimatickou neutralitu, tedy cíl nulových čistých emisí do roku 2050, v EU právně závaznou.

Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU, a je jeho vlajkovou lodí v oblasti pozorování Země, která funguje prostřednictvím šesti tematických služeb: Atmosféra, Moře, Země, Změna klimatu, Bezpečnost a Nouzové situace. Poskytuje volně přístupná provozní data a služby, které uživatelům poskytují spolehlivé a aktuální informace týkající se naší planety a jejího životního prostředí.

Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) provozuje dvě služby z programu EU pro pozorování Země Copernicus: Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) a Copernicus Climate Change Service (C3S). Služba C3S poskytuje směrodatné informace o minulém, současném a budoucím klimatu a také nástroje, které umožňují tvůrcům politik a podnikům zmírňovat změny klimatu a přizpůsobovat se jim.

Globální vývoj teplot

Graf začíná v době vrcholu poslední doby ledové, 20 000 let př. n. l. Můžeme pozorovat přirozené oteplení, které proběhlo během konce doby ledové, a následné ustálení teplot v nynější době meziledové. Během přirozeného přechodu z doby ledové do doby meziledové se planeta Země v průměru oteplila zhruba o 7 °C, toto přirozené oteplení trvalo přibližně 7 000 let. Během posledních 100 let se planeta kvůli působení lidmi vypouštěných skleníkových plynů oteplila o více než 1 °C. Toto oteplování bude pokračovat dokud lidstvo nepřestane zvyšovat koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

V případě, kdy lidstvo co nejrychleji odstoupí od využívání fosilních paliv, se růst teplot zastaví na 1,5 °C nad hodnotami, které byly běžné před průmyslovou revolucí. V případě, kdy lidstvo naopak bude pokračovat využívání fosilních paliv, bude růst teplot pokračovat a před koncem tohoto století dosáhne približně 3,5 °C, což je dvakrát více než rozdíl mezi dobou ledovou a meziledovou.

Údaje zvýšení teploty jsou však udávány jako průměr celé planety. Kontinenty se oteplují přibližně dvakrát rychleji, severní ledový oceán téměř čtyřikrát rychleji.

Dopady změny klimatu v České republice

Změna klimatu a s ní související teplotní extrémy zvyšují spotřebu energie na chlazení a větrání, což se projeví v energetickém hodnocení budovy. Přestože na globální úrovni se vědci i politici snaží odvrátit ohřátí planety o 1,5 °C, Česko už je za touto hranicí. „Nárůst teploty v ČR je přibližně dvojnásobný než nárůst světové průměrné teplotní anomálie,“ vysvětluje rozdíl mezi českým a globálním průměrem Ondřej Přibyla, koordinátor webu Fakta o klimatu.

Nejvýraznější je nárůst teplot v zimní sezoně a během letních prázdnin. Loňský prosinec byl podle Zahradníčka také suchý, oproti dlouhodobému průměru spadlo jen 76 procent srážek. Trend bude podle vědců pokračovat i v letech 2021 až 2040. „Je to velké riziko pro rozvoj sucha na jaře a v létě,“ popisuje důsledky Zahradníček.

„Sníh je velice důležitý pro doplnění podzemních vod, na to čekáme už několik zim po sobě a nic se neděje. Tím, že začne dříve jaro, začnou rostliny časněji růst a spotřebovávat půdní vláhu, která jim potom chybí dřív, než tomu bylo v minulosti.„V dubnu a květnu pak prakticky vždy přijdou mrazy od severu a severovýchodu,“ dodává Zahradníček. „To je meteorologická situace, na kterou nemá změna klimatu žádný vliv.

Budoucí scénáře

„Emisní scénáře nám říkají, že množství CO2, které už jsme do atmosféry pustili, ovlivní období do roku 2050. Pesimistický model mluví o výrazném oteplení klimatu, ke konci století by se zimy oproti současnosti mohly oteplit o dalších pět stupňů,“ upozorňuje expert. „Scénář, který počítá s tím, že začneme něco dělat, mluví ‚jen‘ o 2,7 stupně. Kdybychom dodrželi pařížský scénář, udržovali bychom ke konci století klima na současné úrovni, která je ale výš než normál z 80. let, na který jsme byli zvyklí.

„Na jižní Moravě už dnes máme teplo jako ve Středomoří v druhé polovině 20. století,“ doplňuje ho kolega Marek Lahoda. „V letech 1961 až 1990 byla v Brně průměrná teplota 8,7 °C, loni to bylo 11,5 °C.

Změny v atmosféře a rizika oteplování

Lidská činnost v čele se spalováním fosilních paliv (uhlí, ropy a zemního plynu) vede ke zvyšování koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Vyšší koncentrace CO2 a dalších skleníkových plynů v atmosféře vedou k silnějšímu skleníkovému efektu. Zesílený skleníkový efekt vede k oteplování vzduchu i vody v oceánech. Od průmyslové revoluce narostly teploty vzduchu v průměru o 1,2 °C, ale většinu tepla pohltila voda v oceánech, jejíž teplota také dlouhodobě narůstá.

Atmosférický CO2 se částečně rozpouští v oceánu, kde vytváří kyselinu uhličitou. Vyšší teploty mořské vody způsobují zmenšování plochy a tloušťky mořského zámrzu v Severním ledovém oceánu. Hladina světových oceánů se zvyšuje rychlostí 3,3 cm za desetiletí.

Tranzitivní riziko pro českou ekonomiku

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi patří česká ekonomika mezi ty, které produkují spíše vyšší množství skleníkových plynů. Ze srovnání je patrné, že česká ekonomika má podobnou odvětvovou strukturu emisí jako některé další postkomunistické země s historicky vysokou závislostí na uhlí a těžkém průmyslu. Hlavním zdrojem emisí je sektor energetiky.

Důležitým indikátorem, jak jednotlivá odvětví přispívají k emisím skleníkových plynů, je emisní efektivita. Vyšší emisní efektivita znamená, že daný subjekt dokáže vyprodukovat více s menším množstvím emisí, což ukazuje jeho udržitelnost. Zvýšení emisní efektivity je podstatné pro udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jinými slovy pro její udržení budou podniky muset nejen snížit emise prostřednictvím technologických inovací a čistších zdrojů energie, ale také zvyšovat produktivitu a efektivněji využívat zdroje.

Při úvahách o přechodu na emisně neutrální ekonomiku se pozornost logicky zaměřuje na sektory s vysokou produkcí emisí a nízkou emisní efektivitou. Sektory nejvíce vystavené tranzitivnímu riziku jsou označovány jako klimaticky relevantní sektory (Climate Policy Relevant Sector, dále CPRS).

Vysokou produkci přímých emisí v ČR vykazují doprava a skladování (H), zpracovatelský průmysl (C), stavebnictví (F) a velkoobchod s maloobchodem (G). Mezi emisně nejnáročnější odvětví pak v ČR patří výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (D), těžba a dobývání (B), zásobování vodou a nakládání s odpady (E) a zemědělství (A).

Směrnice CSRD a hodnocení klimatického rizika

V reakci na nízkou kvalitu a značnou heterogenitu informací o vlivu zejména nefinančních podniků na klima byla v roce 2022 přijata Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD, Corporate Sustainability Reporting Directive). Ta zavádí nové požadavky na zveřejňování transparentních a relevantních informací v oblasti klimatického rizika, přičemž klade důraz na dostatečnou kvalitu dat a jejich srovnatelnost napříč zeměmi EU. Směrnice se opírá o Standardy EU pro vykazování udržitelného rozvoje (ESRS), které obsahují přesné definice ukazatelů a specifikují metody měření, jež společnosti musí při vykazování informací o udržitelnosti využívat.

Povinnost zveřejňovat zprávy o udržitelnosti podle směrnice CSRD bude nabíhat postupně, a to podle typu společnosti a její velikosti. Společnosti budou muset zveřejňovat informace o své udržitelnosti prostřednictvím zpráv o udržitelnosti, které budou obsahovat nejen cíle v oblasti udržitelnosti, ale také klíčové ukazatele výkonnosti (KPI).

V roce 2023 tvořily úvěry nefinančním podnikům přibližně 28 % z celkového objemu úvěrů poskytnutých bankovním sektorem, což představuje zhruba 36 % HDP. V roce 2023 dosáhly úvěry pro klimaticky relevantní sektory celkového objemu 715 mld. Kč, z čehož 305 mld. Kč bylo poskytnuto podnikům podléhajícím směrnici CSRD.

Výzvou pro banky bude hodnocení klimatického rizika v sektorech zemědělství a stavebnictví, kde je podíl subjektů s vykazovací povinností nízký. Směrnice CSRD zvyšuje nároky na subjekty v oblasti povinného zveřejňování informací. I když nejistota spojená s klimatickými změnami zůstane nadále významná vzhledem k jejich komplexnímu a globálnímu charakteru, nově dostupná data umožní finančním institucím lépe porozumět souvisejícím rizikům a účinněji je řídit.

České národní bance umožní nová data lépe analyzovat klimatická rizika zejména v bilancích bank a jejich možné důsledky pro celkovou finanční stabilitu v ČR.

Tabulka: Klimatické charakteristiky

tags: #klimatický #vývoj #Evropa #data #a #grafy

Oblíbené příspěvky:

• Roční klima Liberec
• Svoz odpadu Orlová - podrobný rozpis
• Co dělat, když Passat hlásí "Emise do dílny"?
• Dopady klimatických změn na vodní zdroje
• Pálení odpadu v ČR: Co se mění?