Nejhorší recyklovaný odpad: Problémy a řešení

V posledních dnech se na město obracelo více obyvatel s podněty na přeplněné kontejnery na směsný odpad, zejména v Hylvátech, na sídlišti Dukla a v Podměstí. Často zazníval názor, že situaci způsobuje přechod z pytlového sběru na sběr tříděného odpadu do popelnic a kontejnerů. Město proto provedlo kontrolu obsahu přeplněných kontejnerů, aby zjistilo skutečnou příčinu problému.

Výsledky kontroly obsahu kontejnerů

Výsledky ukazují, že obsah kontejnerů tvořily z velké části materiály, které do směsného odpadu vůbec nepatří:

• Plast: 45-55 %
• Bioodpad: 20-25 %
• Papír a karton: 10-15 %
• Sklo: 3-5 %
• Nápojové kartony: 2-4 %

Jak je vidět z fotografií pořízených během kontroly, směsný odpad reálně tvořil pouze cca 30-40 % celkového obsahu. Více než polovina objemu kontejnerů byla zaplněna odpadem, který měl skončit v nádobách na plast, papír, sklo nebo bioodpad. Kontrolované kontejnery na tříděný odpad přitom byly poloprázdné.

Proč je správné třídění důležité

Nesprávně vytříděný odpad má několik negativních dopadů. Kromě toho, že omezuje možnost odkládání směsného odpadu, v okolí kontejnerů vzniká nepořádek, odpad mimo nádoby láká hlodavce a způsobuje zápach. Městu navíc rostou náklady na likvidaci odpadu, což by v dlouhodobém horizontu mohlo vést ke zvyšování poplatků.

Přeplňování kontejnerů na směsný odpad je tedy velmi často způsobeno nedodržováním základních pravidel třídění, a ne jejich nedostatečnou kapacitou.

Čtěte také: Města s nejhorším ovzduším na světě

Příklady z praxe

Dolní část Domoradic je těžko přístupná a nezajíždí tam popelářský vůz. Lidé tam proto měli velký kontejner na směsný komunální odpad. Přes opakovaná upozornění do něj ale odkládali věci, které tam nepatří. Podle Ivany Pokorné z vysokomýtských technických služeb je ale problém v Domoradicích dlouhodobý. Přestože velký kontejner stál hned vedle popelnic na tříděný odpad, lidé tam prý házeli úplně všechno. Bohužel zneužívali této možnosti a do kontejneru dávali odpad, který tam nepatří. Byly tam plasty, papír, sklo, byly tam stavební odpady, lednice, televize. Pokud ti občané mají k mání velký kontejner, tak se nesnaží třídit a všechno házejí do toho jednoho velkého kontejneru a mají to bez práce.

V době našeho natáčení už za popelnicemi na tříděný odpad vznikala černá skládka. Lednice, fritovací hrnec nebo rozbité lehátko lidé odložili jednoduše u popelnic. Než pracovníci technických služeb kontejner odvezli, bylo u něj i upozornění. Snažili jsme se sem dávat upozornění, nejméně dva roky zde bylo napsáno, že se odpad musí třídit. Bylo zde napsáno, že pokud tak nebude činěno, kontejner bude odvezen. Lidé z dolní části Domoradic teď mají k dispozici menší kontejner, který by při správném třídění měl stačit na odkládání běžného odpadu z domácností.

Lázně Bělohrad upozorňují na opakující se problém se špatným tříděním odpadu. V černých kontejnerech na směsný komunální odpad se stále častěji objevuje stavební suť, beton či obklady. Město Lázně Bělohrad eviduje v poslední době zvýšený výskyt stavebního odpadu v běžných popelnicích i černých kontejnerech na směsný komunální odpad. Nevhodně uložený stavební odpad může vážně poškodit nádoby na odpad i svozovou techniku. Radnice zároveň upozorňuje, že do černých nádob nepatří ani vytříděný plast, papír, sklo, kovy nebo jedlé tuky. Lázně Bělohrad žádají občany o větší ohleduplnost a dodržování pravidel nakládání s odpady.

Problém s recyklací plastů

McAfee nemá nic proti recyklaci papíru, skla a kovů. Má ale zásadní problém s recyklací plastů. Nevidí v ní udržitelnost, smysluplnost a nakonec, ani pomoc životnímu prostředí. Tvrdí, že snaha třídit a svážet plasty k recyklaci je plýtvání časem a energií. Přínos úspory uhlíku a skleníkových plynů během recyklace plastů byl a je ve skutečnosti velmi, velmi malý, tvrdí McAfee.

Ukázalo se totiž, že plasty efektivně recyklovat zrovna neumíme. Za místní příklad dává města jako Filadelfie, kde polovina separovaného a teoreticky využitelného plastového odpadu stejně skončí na skládkách, nebo progresivní Chicago, kde jsou schopni zrecyklovat jen 9 % z celkového objemu vlastních plastů.

Čtěte také: Studie o ekologické zátěži rodičovství

V roce 2017 se jen 9 % všech sesbíraných a přetříděných plastů podařilo recyklovat do podoby sekundárně využitelného materiálu a jen 16 % z nich se dočkalo svého přetvoření v nový výrobek. Protože o plast zachráněný recyklací vlastně nemá průmysl zájem. Je tak drahý (ve smyslu výdeje energie, přepravy, financí), že vyjde řádově levněji vyrobit originální nový plast. Papír, sklo i kov se s takovými problémy nepotýká.

Alternativní řešení: Skládkování

Co s tím? Vybodnout se na celou recyklaci plastů a doslova to zabalit. Začít je znovu ukládat na skládkách, respektive na dobrých, nových, kvalitně zajištěných a solidně monitorovaných skládkách. Prostě odrušit prozatím celé to schéma s recyklací plastů, které víc žere, než dává. Na dobrých skládkách by totiž nehrozila kontaminace životního prostředí, tedy únik plastů do moří, oceánů. Ani postupný vznik všezamořujících mikroplastů.

McAfee doplňuje, že namísto hrátek s recyklací plastů by se hodilo zacílit svou energii na dekarbonizaci průmyslů a zdanění těch, kteří znečišťují nejvíce. Přeci jen, polovinu světových emisí skleníkových plynů lze dohledat k původci, kterým je 25 největších korporátních koncernů a států. To je skutečný zdroj problému. Ono vážně nemá cenu tady řešit drobnosti, hádat se o vaše úsporné žárovky a brčka, když 70 % veškerých emisí produkují tři odvětví globálního průmyslu.

Jak může pomoci každý z nás

Prosíme proto všechny obyvatele, aby důsledně třídili odpad a odkládali jednotlivé materiály do nádob, které jsou pro ně určeny.

Praktické tipy pro úklid odpadu v přírodě

1. Když jde člověk na procházku do přírody, ale třeba i jen do parku a ví, že ho tam čeká nepořádek po předchozích návštěvnících, hodí se vzít si sebou dva pytle nebo tašky.
2. Na větší úklid je dobré vzít si rukavice.
3. Pak už stačí jen sbírat vše, co do přírody nepatří - směsný odpad do jednoho pytle, plasty, sklo, kov, případně drobný elektroodpad a baterie do druhého pytle.
4. Když najdete použité injekční stříkačky (tzv. infekční materiál), můžete buď zkontaktovat Městskou policii, která se postará o jejich bezpečnou likvidaci nebo je v Praze odnést do jednoho ze sběrných míst tzv. fix point.
5. Výzvou pro trpělivé jsou cigaretové nedopalky, které se v přírodě rozkládají velmi dlouho a komplikovaně.
6. Když člověk vidí, co vše za odpad sebral, sám pak přemýšlí nad svou produkcí odpadu a začne hledat možnosti a způsoby, jak ho produkovat co nejméně.
7. Za každý sebraný odpad je dobré se ocenit a být si vědom toho, že každý krok má smysl.

Analýza obsahu kontejnerů na oleje

Ve spolupráci s firmou EKO-PF s.r.o., která kontejnery na olej sváží a zpracovává, byla provedena analýza obsahu 11 nádob na třídění olejů, nacházejících se u stanovišť kontejnerů na tříděný odpad na území města. Z ní vyplynulo, že v kontejnerech se nachází vysoký podíl směsného komunálního odpadu, který patří do jiných odpadových nádob - popelnic a kontejnerů.

Čtěte také: Vývoj kvality ovzduší

Nejhorší situace byla v Průmyslové a Krátké ulici, kde 65 % objemu kontejnerů zabíral směsný odpad. V Lipové ulici směsný odpad zaplňoval polovinu obsahu kontejneru a v ulici B. Němcové čtvrtinu.

Žádáme proto všechny obyvatele, aby do kontejnerů na olej směsný odpad nevhazovali. Nežádoucí odpad v kontejnerech nejen že zvyšuje náklady svozové firmy na třídění odpadu, ale zejména dochází častěji k přeplňování kontejnerů a vzniku nepořádku v jejich okolí.

Proč sbírat potravinářské oleje?

Použité oleje a tuky vylévané do dřezů, výlevek nebo WC zapříčiňují problémy na domovní kanalizaci, zanášejí čistírny odpadních vod a zvyšují náklady na opravu této infrastruktury.

Řidiči ručně obsah sběrné nádoby vytřídí. Oddělí nežádoucí komunální odpad, který je bohužel velmi častý, od správně vytříděného oleje v uzavíratelných nádobách. Tyto nádoby, ať už s olejem či ztuženým tukem, putují do speciálního lisu, jehož válce s hroty PET lahve prořežou a olej se mezi nimi slisuje, jak nejvíce je to možné. Z tohoto důvodu jsou přímo nevhodné skleněné či plechové obaly.

Češi a třídění odpadu

Češi zatím třídí výrazně méně odpadu, než si vytyčili, jak ukazuje nový web. Šedesát procent vytříděných komunálních odpadů v roce 2025. To je cíl, který obcím stanovuje zákon o odpadech. V kalendářním roce 2030 a následujících letech to má být alespoň 65 procent a od roku 2035 přinejmenším 70 procent z celkového množství komunálních odpadů.

Web například informuje, že celé Česko v roce 2023 vytřídilo 44,4 procenta komunálních odpadů, oproti roku 2022 to představovalo zlepšení o 1,3 procentního bodu. Daleko od cíle však byla rovněž dvě největší města. Praha vytřídila něco málo přes 32 procent komunálního odpadu a Brno 33 procent.

Podle experta na odpadové hospodářství Milana Havla ze spolku Arnika to není v okolních státech zvykem. Havel sbírá data o odpadech od obcí už patnáct let. V řadě obcí třídění neroste. Třeba v Jihočeském kraji míra třídění v roce 2023 klesla. Směsného komunálního odpadu tam mají v průměru 203 kilogramů na obyvatele ročně, což je o 15 kg více než činí celorepublikový průměr. Obecně by Česko mělo snižovat množství směsného komunálního odpadu v černých kontejnerech k hranici 150 kg na obyvatele ročně, která je v zemích Evropské unie běžná.

Ve Velkém Oseku, kde je starostou, v roce 2023 chyběly do cíle pro rok 2025 jen necelá dvě procenta, roční objem na obyvatele srazili na necelých 150 kg. Jak to šlo, rozšířili jsme místa na třídění, kontejnerová stání na tříděný odpad jsou v docházkové vzdálenosti 80 metrů. Směsný odpad se vyváží spolu s bioodpadem jednou za čtrnáct dní, popisuje Drahovzal. Obcí prý k plnění cílů pomohlo, že začala třídit dřevo.

Vliv pandemie a Vánoc na produkci odpadu

Poslední téměř již dva roky chování lidí ve všech ohledech značně poznemenalo řádění koronaviru. Lidé mnohem více pracují doma a omezují své sociální kontakty. To platí i o nakupování zboží. To s sebou přináší také množství obalů, krabic nebo tašek.

Téma hromadění odpadu se také každoročně vrací s blížícími se Vánoci, kdy se nakupuje ve velkém. Doma pak lidem zůstávají doma krabice od elektroniky a dalšího zboží, kterých se potřebují zbavit. Bohužel se ale stává, že ne každý je před vhozením do kontejneru sešlápne. Když jsou pak kontejnery plné, často se stává, že lidé pospíchají a nechávají tašky s odpadem u popelnic s tím, že se o to někdo už postará. Odpad sice zmizí, ale snaha o třídění recyklovatelného odpadu přijde vniveč.

Vznikla tak série spotů ve spolupráci s hercem Vaškem Matějovským, které se postupně objeví na sociálních sítích se sloganem „Šlápni na to“.

tags: #nejhorší #recyklovaný #odpad #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Metody environmentální výchovy
• Kompletní průvodce čištěním odpadu
• Dětské tábory a finance
• Princip ručního sběru odpadků
• Sifon pro dřez: Průvodce výběrem