Kolik Zvířat Ročně Zemře Kvůli Plastovému Znečištění?

Již celá desetiletí končí v mořích hromady odpadků a uprostřed oceánů vznikají celé plastové ostrovy. Kromě velkých kusů plastů jsou problémem i mikroplasty, které vznikají rozpadem větších kusů plastů. Tyto kousky plastů působí různé potíže mořským živočichům. Kromě toho, že se jim mohou hromadit ve střevech, tak se na ně můžou vázat různé toxické látky.

Až 100 000 mořských živočichů ročně umírá kvůli plastovému odpadu. Sedm z deseti mořských ryb žijících ve středně hluboké vodě na volném moři má ve střevech mikroplasty, na které se mohou vázat toxické látky.

Studie o Mikroplastech ve Střevech Ryb

Nová studie se podívala do střev ryb ze středně hluboké vody volného moře (jde o část vodního sloupce nazývanou mesopelagiál). Vědecká loď Celtic explorer (Keltský výzkumník) plula z Irska na New Foundland. Cestou odebrala na 8 místech po dvojici vzorků z hloubky 300 až 350 a 500 až 650 metrů a vzorky povrchové vody, které měly určit množství mikroplastů u hladiny. Ryby byly nejdříve zařazeny do sedmi druhů, aby se mohlo porovnat, zda některé druhy nemají ve střevech více plastů. Následně byla všem rybám vyjmuta střeva.

Obsah střev vědci podrobili mikroskopickému rozboru. Organický obsah střev byl rozpuštěn ve vodě a hydroxidu sodném a výsledný roztok se filtroval přes borosilikátové filtry o velikosti 0,7 mikrometru. Z výsledků studie vzešlo, že 73 procent ryb mělo ve střevech mikroplasty bez ohledu na hloubku, plnost střev a druh ryby.

Důležitost Zjištění

Studovaná skupina ryb žije ve vodách střední hloubky. Součástí jejich života jsou pravidelné vertikální migrace. V noci plavou směrem k hladině, aby se nakrmily a pak se vrací zpět do hloubky schovat se před predátory. Mesopelagické ryby jsou navíc důležitou složkou potravy větších predátorů jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci nebo mečouni.

Čtěte také: Energie z obnovitelných zdrojů

V tělech těchto predátorů se hromadí mikroplasty a na ně navázané toxické látky. V této studii mělo mikroplasty ve střevech více ryb, než kolik bylo zjištěno v předchozích studiích. Roli hrají použité metody, které umožnily spolehlivě odlišit znečištění z moře a ze vzduchu nebo laboratoře. Je třeba také zohlednit, že vzorky byly odebírány v oblasti teplé vody, která je centrem diverzity mořských ryb. Navíc jde o oblast, kam mohou plasty zanášet mořské proudy.

I když budeme předpokládat, že výsledky dané studie mohou být nadhodnocené v porovnání s jinými oblastmi volných moří, skutečnost, že plastů v mořích přibývá, nelze popřít.

Množství Plastového Odpadu

Celé lidstvo vytvoří za rok asi 300 milionů tun plastového odpadu. Podle vědců z americké National Academy of Sciences asi 0,1 procenta z tohoto množství skončí v oceánech. Jenže, jak teď zjistili experti z University of Western Australia, vůbec netušíme, co s tímto plastem děje. Jedna z možností, které se nabízejí, je obzvlášť děsivá… Možná se plast dostává do zažívacího traktu ryb a z něj do potravního řetězce. A tedy i do nás, do lidí…

Mezi lety 2010 a 2011 expedice Malaspina lovila plast v pěti světových oceánech. Čtyři speciálně upravené lodě lovily sítěmi zbytky plastů v nejrůznějších hloubkách - ale po vyhodnocení poznatků zjistil, že v oceánech je jen 40 000 tun plastového odpadu, tedy asi setina očekávaného množství. Kam zmizelo těch dalších 99 procent?

Jediné představitelné vysvětlení spočívá v tom, že plast žerou ryby. Je možné, že vlny a radiace ze Slunce rozbijí plastové tašky a oděvy na malé částečky, tak drobné, že je nevědomky sežerou ryby. Útržky plastových pytlíků totiž připomínají malé medúzy, a tak se po nich ryby mohou utlouct.

Čtěte také: Digitální stopa: Příběh na Instagramu

„Ano, je to jednoznačné,“ vysvětluje Peter Davison z Farralon Institute for Advanced Ecosystem Research z Kalifornie.

Globální Klimatické Změny a Plastový Odpad

Globální klimatické změny spolu s plastovým odpadem mají znepokojivý vliv na růst ryb. Podle výzkumu vědců ze Sydneyské univerzity ryby rostou pomaleji v teplejší vodě a za přítomnosti chemikálie běžně obsažené v plastu. Ryby vystavené průmyslové chemikálii bisfenol A - běžně známé jako BPA - potřebují více energie k růstu ve vodách s vysokou teplotou.

Tato kombinace jinak řečeno zvyšuje energetické náklady růstu: tedy to, kolik toho ryba musí sníst, aby se vyvíjela. Bisfenol A je spojován s reprodukčními a vývojovými poruchami také u lidí. BPA se uvolňuje do mořského prostředí z odpadních vod z výroby a také z rozpadu plastů.

Podle vědců, kteří vytvářeli modely vývoje znečištění spolu s oteplením, hrozí největší riziko masivního snížení počtu ryb v oblasti jihovýchodní Asie, ale také v Severní a Jižní Americe. Menší populace ryb ale v konečném důsledku znamená ohrožení pro všechny. Kombinace oteplování a plastového odpadu ve světovém oceánu totiž výrazně sníží možnosti rybolovu, a ryby tak brzy možná budou pro mnohé lidi na světě nedosažitelnou potravou.

Odpady z Rybářských Sítí

Komerční rybolov úzce souvisí i se zamořením oceánů plasty. Zatímco plastová brčka tvoří dle dokumentu 0,03 procenta celkového plastového odpadu, rybářské sítě a jiné vyřazené rybářské vybavení přispívá celými 46 procenty. Vyhozené vybavení je navíc mnohem nebezpečnější než jiné jednorázové plasty, neboť jsou navrženy k chytání a zabíjení mořských živočichů.

Čtěte také: Poplatky za odpad v ČR

Plastové Brčko v Koktejlu

Je na čase dát sbohem plastovému brčku! Plastové brčko v koktejlu vypadá nevinně. Je ale třeba si uvědomit, že spotřeba brček je extrémně vysoká. V Evropě se ročně použije 25,3 bilionů brček. V USA dokonce 500 milionů za den. Patří jim i nelichotivé 7. místo mezi nejčastěji se vyskytujícími plasty na plážích.

Dostávají se do moře a spousta živočichů si je plete s potravou. Během let se brčka rozpadají na mikroplasty, které ryby a další vodní živočichové konzumují. Od roku 2021 bude platit zákaz jednorázového plastového nádobí. Nečekejte a jednejte už při objednání koktejlu. Vypijte ho úplně bez brčka nebo zkuste využít kovové či skleněné alternativy.

Žraloci a Plasty

Stovky žraloků a rejnoků se ročně zamotají do plastového odpadu v oceánech - a většina zvířat zřejmě na tato zranění umírá. Přitom tomuto výzkumu se zatím věnovalo jen minimum expertů, takže skutečných případů bude mnohem více.

Podle autorů studie není tento problém kritický - žraloků a dalších paryb zatím kvůli plastovému odpadu umírá mnohem méně, než lidé těchto zvířat uloví. Podle kvalifikovaných odhadů za rok lidstvo uloví kolem 100 milionů žraloků; tisícovka uhynulých kvůli umělohmotnému odpadu je jen zrnkem písku na poušti. Ale jejich utrpení podle vědců nelze přehlížet.

„Jedním příkladem v této práci je žralok mako, kolem jehož těla je těsně ovinuté rybářské lano,“ uvedl mořský biolog Kristian Parton. „Tento žralok očividně rostl i poté, co se do lana zamotal, takže se provaz, který už byl porostlý škeblemi, parybě zařezával stále více do těla. Tam mu poškodil nejen kůži a vnitřní orgány, ale zasáhl dokonce i páteř,“ dodal vědec.

„I když si nemyslím, že by plastový odpad představoval velkou hrozbu pro budoucnost žraloků a rejnoků, je důležité chápat rozsah hrozeb, jimž tyto druhy čelí - a oba jsou mezi těmi nejohroženějšími v oceánech,“ vysvětlil Parton.

Podle něj je tu ještě další aspekt - a to práva zvířat. Plasty totiž parybám způsobují rozsáhlá poranění, která jsou kvůli jejich povaze nesmírně trýznivá.

tags: #kolik #zvířat #ročně #zemře #kvůli #plastovému

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické aspekty prohlášení o shodě
• Dopad znečištění vody na zvířata
• Znečištěný naftový motor: příznaky
• Odkládání odpadu mimo popelnice
• Měření emisí pomocí dynamometru