Kompost Obsahující Semena Plevelů: Jak na to?

Myslíte-li to se zahradničením vážně, pak víte, že kompostování patří k základním dovednostem tohoto oboru. Ne nadarmo se kompost láskyplně označuje jako černé zlato. Ze zbytků vytvoříte nepřekonatelné hnojivo a půdní vylepšovač. Navíc je to jedinečný způsob, jak omezit odpad z kuchyně i zahrady. Pokud nechcete čekat měsíce, můžete se naučit tajům horkého kompostování, které zkrátí proces na pouhých několik týdnů. Naučte se umění horkého kompostování. Tak proměníte zahradní odpad a kuchyňské zbytky v úžasně bohatý kompost během pouhých několika týdnů.

Co je to horké kompostování?

Kompost vzniká rozkladem organické hmoty za přispění mikroorganismů. Přitom mikrobi vytvářejí teplo, takže každý kompost je teplý, pokud dobře funguje. Horké kompostování je podobné tomu běžnému, ale za pomoci teploty optimalizuje aktivitu mikrobů, což vede k rychlejšímu rozkladu.

Výhody a nevýhody horkého kompostování

Největší výhodou horkého kompostování je rychlost. Při dodržení postupu lze vyrobit použitelný kompost již za měsíc. Dalším velkým plusem je, že při tak vysokých teplotách nepřežijí semena ani patogeny, které jsou problémem kompostu vyráběného standardní metodou. Za nevýhodu lze požadovat určitou pracnost procesu.

Co je potřeba k založení horkého kompostu?

K založení horkého kompostu potřebujete několik důležitých ingrediencí. Důležité je vědět, že hromadu musíte založit najednou. Jednotlivé složky si ale můžete připravovat do kupek nějakou dobu předem.

Horký kompost bude fungovat při minimálním objemu 1 m³. Připravte si proto místo o rozloze 1,2-1,5 m v závislosti na tom, jak bude kompost vysoký.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Budete potřebovat:

• Teploměr pro kontrolu teploty.
• Zelený odpad (dodá dusík) - posekaná tráva, odřezky rostlin, kávová sedlina, čajové lístky a zbytky ovoce a zeleniny
• Hnědý odpad (dodá uhlík) - suché listí, sláma, hnůj (slepičí, koňský), papír, plata od vajec, seno, piliny a štěpka, drobné větve
• Volitelné: urychlovač kompostu, zemina na prokládání vrstev

Jak založit horký kompost

Trávu, seno, slámu a další materiál přejeďte sekačkou, protože malé kousky budou rychleji tlít. Větvičky nasekejte na menší kousky, nebo projeďte drtičem. Půdu v ohradě pro kompost zryjte, aby se obsah lépe propojil se zemí a půdní mikrobi se líp přestěhovali.

Začněte vrstvit jednotlivé materiály. Spodní vrstvu udělejte z větších kusů rostlinného materiálu, jako jsou větvičky nebo sláma. To umožní určité proudění vzduchu ve spodní části hromady.

Každou vrstvu můžete posypat zeminou. Tak dodáte do hromady víc mikroorganismů.

Zhruba každou pátou vrstvu poprašte urychlovačem kompostu, pokud se pro něj rozhodnete. Je to dobrý způsob, jak podpořit rozkladné procesy, protože přípravek obsahuje hodně humifikačních organismů.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Při vrstvení materiálů je polévejte vodou. Celková vlhkost by měla připomínat vyždímanou houbu - tedy kompletně vlhký, ale nesmí kapat. Kompost musí být vlhký po celou dobu.

Vrstvení dokončete hnědým - uhlíkovým materiálem, abyste odradili mouchy a jiné škůdce.

Jak udržovat horký kompost

Založení horké kompostovací hromady je jen začátek. Abyste dosáhli dobrých a rychlých výsledků, musíte udržovat vlhkost hromady a sledovat vnitřní teplotu. Ideální teplota, která podpoří mikrobiální aktivitu, ale nezabije je, je zhruba 55 °C.

Ideálně denně kontrolujte teplotu hromady. Když teplota stoupne nad 65 °C, nebo klesne pod 50 °C, hromadu přeházejte. Otočením kompostu se teplota ochladí, pokud je příliš horký. Naopak, když je teplota příliš nízká, provzdušněním dojde k obnovení mikrobiální aktivity.

Prohazování hromady je hlavní a zásadní. Proto bude třeba hromadu prohodit každých pět dní. Někdo dokonce doporučuje vzít vidle do ruky každý druhý den. Tím se proces urychlí, a kompost by měl být hotový již za měsíc. Ať tak či tak, řiďte se i teplotou hromady a radami uvedenými výše.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Jak poznáte, že horký kompost dobře funguje?

• Z hromady se totiž musí kouřit.
• Pokud to mu tak není, může to znamenat:
• moc uhlíku a málo dusíku - přidejte dusíkatý materiál,
• málo vláhy - při přehazování prolévejte vodou,
• málo vzduchu - opět je nutné hromadu přeházet.

Jak poznáte, že máte hotovo?

Velikost hromady by se měla zmenšit asi o 60 %. Vůně hotového kompostu je zemitá bez jakéhokoliv zápachu použitých materiálů.

Používejte horký kompost jako jakýkoli jiný.

Kompostér

Pokud máte velkou zahradu, na které neřešíte každý centimetr čtvereční, můžete kompostovat i volně na hromadě. Výhodou tohoto způsobu je, že nejste omezení objemem kompostéru a velikost vaší hromady závisí pouze na množství materiálu, který vaše zahrada (a kuchyň) vyprodukuje. Ke kompostovanému materiálu máte snadný přístup a můžete ho kdykoliv jednoduše přeházet a promíchat.

Nevýhodou této varianty je, že materiál na povrchu a na okrajích hromady snadno vysychá. Dalším problémem může být nepříliš estetický, neuspořádaný vzhled kompostu. Proto dává většina zahrádkářů (hlavně na menších zahradách) přednost kompostování ve speciálních boxech, které mohou být vyrobené z různých materiálů, například ze dřeva, pletiva nebo plastu.

Funkčnost kompostéru je daná splněním několika důležitých faktorů, podle nichž byste se při výběru měli orientovat: Objem kompostéru zvolte podle množství materiálu, které potřebujete zkompostovat. Jako minimální se ale doporučuje objem 1 m³, který zaručuje, že budou moci správně proběhnout všechny fáze kompostovacího procesu včetně prohřátí celého objemu kompostéru a jeho hygienizace.

Co kompostovat?

Kompostér můžete krmit jak rostlinnými zbytky ze zahrady, tak i organickým materiálem, který vzniká v domácnosti, zejména v kuchyni. Pro správnou skladbu kompostu je výhodné, pokud máte možnost míchat odpad ze zahrady s tím z kuchyně. Vhodné složení materiálu významně ovlivňuje aktivitu bakterií.

Uhlík (C) slouží jako zdroj energie nutný pro růst a množení buněk. Tělo buněk je složené z bílkovin, které jsou tvořené aminokyselinami, pro jejichž vznik je nezbytný dusík (N). Poměr uhlíku a dusíku (C:N) v kompostované směsi proto určuje rychlost kompostovacího procesu. Poměr uhlíkatého materiálu k dusíkatému by se měl pohybovat v rozmezí 20-40 jednotek C na 1 jednotku N.

A jak poznáte uhlíkatý materiál? Jednoduše řečeno - jedná se o suchý, hnědý bioodpad, který by měl mít v kompostu převahu. Tvořený je listy, větvemi, štěpkou a pilinami, slámou, znečištěným papírem, okrojky a slupkami z ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou a čajovými sáčky. Dusíkatý materiál je naopak mokrý a zelený, představit si ho můžeme jako čerstvě posečenou trávu nebo například jako zelené natě ze zeleniny a bylin.

Jak nastartovat tlení?

Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat, což je způsobené vysokou aktivitou mikroorganismů. Tato tzv. termofilní fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Dochází při ní k tzv. hygienizaci kompostu, při které se zničí semena plevelů i zárodky chorob.

Po dosažení maxima začne teplota zase pozvolna klesat. Aby proběhl proces hygienizace správně, je potřeba přidat do kompostu najednou větší množství materiálu. Ten si můžete shromažďovat postupně. Vlivem intenzivního tlení, které tímto způsobem nastartujete, si materiál sedá a snižuje se přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehoďte a znovu promíchejte. Pro zrychlení procesu kompostování můžete zkusit přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.

Faktory ovlivňující kompostování

Během procesu kompostování byste měli sledovat několik základních faktorů:

• Důležitá je správná vlhkost, kterou určíte vlhkoměrem.
• Další veličina, bez níž se proces kompostování neobejde, je vzduch. Bakterie a houby, které se na rozkladu organického materiálu zásadním způsobem podílejí, potřebují ke své práci obrovské množství kyslíku.
• Sledovat byste měli také teplotu, kterou snadno změříte pomocí teploměru určeného speciálně k měření teploty půdy a kompostu. Vyšší teplota materiálu v počátečních týdnech po založení kompostu je žádoucí a je důkazem dobrého průběhu kompostování.

Kompost a plevel

Plevel byste měli kompostovat odděleně, v černých plastových pytlích a přimíchat k němu nadrobno posekanou trávu ze sekačky, aby se tvořil dostatek tepla. Pytel zavažte a nechte ležet nejméně šest měsíců, v chladném období i déle. Až potom jeho obsah přidejte do kompostu.

Napadené rostliny ani oddenky plevele na kompost nepatří. To však neplatí pro kompost, který projde horkou fází.

Horké vs. studené kompostování

Běžné kompostování je tzv. studené. Rozklad probíhá poměrně pomalu, zatímco na kompost postupně přihazujete rozmanitý odpad ze zahrady i kuchyně. Horké kompostování je mnohem náročnější na přípravu materiálu, který necháte zkompostovat až najednou. Je také důležité dodržet správný poměr uhlíku a dusíku, vlhkosti, kompost pravidelně provzdušňovat.

Proč se tímto pracnějším postupem vůbec zabývat? Nejenže výsledné hnojivo získáte dříve, ale především horká fáze, kdy teplota stoupne až na 65 °C, spolehlivě zničí zárodky chorob rostlin a semena i oddenky plevelů. Díky tomu můžete zkompostovat veškerý odpad ze zahrady a neplnit jím popelnici, přičemž získáte mimořádně kvalitní materiál.

Jak horké kompostování probíhá?

Poté, co připravené materiály smícháte dohromady a vložíte do kompostéru nebo kompostovací ohrady (hromada by měla být 1 m vysoká a 1,5 m široká), bude až tři týdny probíhat horká fáze, při níž díky rozkladu teplota vystoupá na 50-65 °C. V této fázi je třeba kompost nejméně jednou týdně překopat, aby se provzdušnil - mikroorganismy ke své práci kyslík nutně potřebují a rychle ho spotřebovávají.

Poté teplota klesne na 20 °C a do kompostu se mohou nastěhovat žížaly, stínky, svinky a další pomocníci. Za měsíc či dva vznikne za jejich pomoci surový humus - skvělé hnojivo zúrodňující půdu, které se hodí i k mulčování, například na záhony obhospodařované bez rytí. Kompost je v této fázi také účinným očkovací materiálem pro další kompostování. I v této fázi překopávání (stačí jednou za dva týdny) rozklad urychlí. Do půl roku pak vznikne plně vyzrálý kompost tmavé barvy, jemné struktury a lesní vůně. Můžete ho využít jako skvělý pěstební substrát a hnojivo.

Urychlovače kompostu

Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Aplikuje se rozsypem do každé vrstvy kompostu. Je vyrobený z péřové moučky, kostní moučky, kakaových slupek a bakterií. Neobsahuje chemické látky.

Další možností pro urychlení kompostování je použití bakteriálních přípravků. Tyto přípravky obsahují milióny enzymů a bakterií, které je nutné aktivovat ve vlažné vodě. Zhruba po 20 minutách se daná vrstva tímto roztokem prolije. Při používání bakteriálních prostředků není nutno kompost přehazovat.

Velmi dobrá volba je také kapalný urychlovač, vyrobený z bylin. Tento přípravek je vodný koncentrovaný extrakt z šesti druhů bylin, které pomáhají rychlému rozkladu organických látek v kompostu a zároveň pozitivně působí pro vytvoření ideálních podmínek ke zvýšení počtu mikroorganismů, potřebných v procesu kompostování. Díky výtažku z dubu výrazně omezuje vznik zahnívajících procesů a vytváří kompostovanou hmotu bez plísní a kvasných procesů, které zhoršují kvalitu finálního kompostu. Aplikuje se velmi jednoduše zálivkou konví do každé nové vrstvy.

tags: #kompost #obsah #semen #plevelů

Oblíbené příspěvky:

• Umění a Věda v Přírodě
• Vliv přírody na tělo a mysl
• Správná likvidace kuchyňského odpadu
• Pražský Green Deal pod drobnohledem
• Výskyt motýlů