Kompostování starého substrátu: Užitečný způsob recyklace a zlepšení půdy

Celé fungování přírody je založeno na procesu kompostování. Je to způsob, jak příroda recykluje živiny obsažené v rostlinách a zvířatech a vrací je zpět do půdy, kde budou přínosem stávajícím nebo dalším rostlinám a živočichům. V přírodě nenajdeme žádný nežádoucí odpad. I listí, trávu či popadané větve příroda beze zbytku zužitkuje. Je to dokonalý přírodní koloběh.

Kompost je tedy hmota, složená z organického materiálu (odumřelé části rostlin, živočichů a jejich exkrementů), od které očekáváme, že se přemění ve veleúrodný humus. Humusem zlepšujeme zdraví půdy, rostliny jím obohacené tak lépe prospívají a jsou odolnější před některými druhy škůdců.

Proces kompostování

Kompostování je proces tlení, tedy rozkladný proces za přístupu vzduchu, který vede k tvorbě úrodného humusu. Všichni živočichové zúčastnění v rozkladném procesu potřebují ke svému životu vzduch. Organický materiál, který vložíme do kompostéru, obsahuje velké množství bakterií. Tyto bakterie a další organismy mají dostatek potravy a rychle se množí. Nastěhují se sem také větší živočichové jako žížaly a hmyz a začnou rozkládající se hmotu konzumovat. Tím ji štěpí na menší kousky.

Mikroorganismy jsou nyní nejaktivnější. Kompost se velmi zahřívá. Bakterie v této fázi jsou uzpůsobené k životu za vysokých teplot. Žížaly a větší živočichové se odstěhují a vrátí se do kompostu opět, až vychladne. Vznikající teplo dokáže zahubit semena plevelů, škůdce i choroboplodné zárodky.

V této chvíli už může dojít ke spotřebování zásob vzduchu a vhodných zdrojů potravy, takže se rozkladné procesy zpomalí. Je-li kompost příliš mokrý, vytlačuje se vzduch a v rozkladném procesu pokračují anaerobní bakterie, které vzduch nevyžadují. Jedná se však o hnití, nikoliv kompostování (tlení). Výsledkem bude páchnoucí hnijící slizká hmota, nikoliv humus.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Druhy kompostování

Pomalé, studené kompostování

Na většině zahrad je nejběžnějším způsobem pomalé, studené kompostování. Jedná se o kompostování organického odpadu v objemu do cca 1m3. Přísady se přidávají postupně, jak jsou k dispozici a dbáme na vyvážený stav hnědé a zelené hmoty. Občas kompost převrátíme a provzdušníme. Nic víc není třeba. Tento druh kompostu vydá zralý humus za 12-18 měsíců.

Rychlé kompostování

Pro tento typ kompostování potřebujeme více místa a je třeba kompost naplnit najednou větším množstvím správných směsí přísad ve vyváženém poměru uhlíku a dusíku. Tento typ kompostu zraje jen 12 týdnů a musí se během této doby několikrát obrátit. Navršený materiál je třeba přikrýt, aby neunikalo vznikající teplo.

Berkleyho metoda

Velmi rychle, běhěm 18 dní je možno vytvořit velmi kvalitní kompost podle metody vyvinuté na universitě v Berkley v USA. Je třeba navršit jednorázově všechen potřebný materiál a nechat to pak zrát. Musíme vytvořit velkou hromadu, zhruba do výšky člověka, minimálně 1m3. A co tedy vše do této hromady dát? Hlavním uhlíkatým materiálem by mělo být listí, štěpka z větví nebo sláma nebo jejich kombinace.

Dále je třeba do hromady přidat další organické ingredience, co možná nejvíc druhů. Zde je možný výčet: čerstvě posekaná tráva, listí z kostivalu, jícha z kopřiv, močůvka, moč, krev, různé druhy hnojů, bahno z jezírka, vlasy, chlupy, mrtvá myš, atd. Těmito přísadami velmi účinně nabudíme kompostovací proces. Navršíme velkou hromadu vším uvedeným, co máme k dispozici a dbáme na poměr, tedy hodně uhlíkatého materiálu a dusíkatého málo.

Na závěr hromadu pořádně zalijeme (při ždímání materiálu by z něj měla kapat voda). Hromadu pak zakryjeme plachtou, která pomůže udržet v hromadě vlhkost. Kompost se začne rychle zahřívat. Po 4 dnech jej přeházíme. Pak každé 2 dny. Při přehazování je důležité, aby se vnější části dostaly dovnitř a naopak ty, co byly uvnitř hromady, zase na vnější obvod. Hlídáme, aby měl materiál optimální vlhkost. Při rozkladném procesu dosahuje teplota v této hromadě až 65 °C, což ničí patogeny a semena plevelů. Výhodou tohoto kompostu je také skutečnost, že vůbec neztratí na objemu. To je úžasné zjištění, když si vezmeme, že některé dlouhodobé komposty ztratí až 90% objemu. A navíc ta rychlost!

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Vermikompostování

Tento druh kompostování je vhodný pro menší množství, tedy hlavně pro ty, kteří zahradu nemají nebo ji mají daleko či mají velmi malou zahrádku. Jedná se o žížalí kompost. Toto kompostování se uskutečňuje ve speciálně upravené bedýnce, kterou lze svépomocí sestavit nebo si koupit již vyrobený vermikompostér. S pomocí speciálního druhu žížal (žížaly hnojní a žížaly evropské) je možno zpracovávat organický odpad z běžné domácnosti.

Je velmi praktický, může být malý a nenápadný, lze jej umístit do domácnosti i na balkon, je možné ho přesouvat. Nezapáchá a jeho provoz zabere minimum péče. Zralý humus se začne vytvářet po několika měsících žížalí práce. Výsledný humus je velmi výživný a dobře zadržuje vodu.

Výroba vermikompostéru

Pro výrobu vermikompostéru nám postačí dřevěná bedýnka s víkem. Ideální proporce stran jsou 3:2:1 (délka : hloubka : výška). Vyvrtáme dírky do dna a do stěn. Vermikompostér postavíme na krátké nožky nebo na nějaké podkladové hranoly, aby bylo dno bedýnky ve vzduchu a neleželo v odtokové vodě. Podložíme ji nějakou nízkou nádobou na zachytávání odtokové vody s živinami. Tato výživná tekutina je výborným přírodním hnojivem. Na dno bedýnky dáme kartonový papír natrhaný na kousky společně s hotovým kompostem a třeba piliny nebo hobliny.

Materiály vhodné pro kompostování

Suroviny na kompost rozdělujeme na zelenou a hnědou hmotu, které by měly být v kompostu rovnoměrně zastoupeny, aby kompostovací proces zdárně probíhal a byli jsme na závěr obdarováni úrodným humusem. Zelená hmota dodává dusík a urychluje rozkladný proces. Hnědá hmota obsahuje stavební prvek uhlík a zajišťuje tak výslednou strukturu humusu, pomáhá udržovat v kompostu vzduchové kapsy, rozkládá se pomalu.

• Zelená hmota: čerstvě posekaná tráva, listí z kostivalu, jícha z kopřiv, močůvka, moč, krev, různé druhy hnojů, bahno z jezírka.
• Hnědá hmota: listí, štěpka z větví, sláma, použité papírové utěrky, nepotištěné nebo málo potištěné papíry či kartony.

Menší množství suchého listí z opadavých stromů je možno přidávat na kompost pro vyvážení velkého množství zelené hmoty, např. čerstvě posekané trávy. Velké množství podzimního spadaného listí by však kompost zahltilo. V takovém případě můžeme listí kompostovat zvlášť vytvořením listového kompostu neboli „listovky“.

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Co do kompostu nepatří

• Listy z ořešáku

Listy z ořešáku na kompost nepatří. Obsahují totiž látky, které zpomalují růst jiných rostlin. Tyto listy můžeme nechat ležet pod ořešákem, dokud se samy nezapraví do půdy nebo na ně založit samostatný ořešákový kompost.

Jak poznat zralý kompost

Už je to tady, dočkali jsme se a máme zralý kompost - tedy HUMUS, který můžeme konečně použít. Vyzrálý humus poznáme podle tmavě hnědé barvy, konzistence a příjemné zemité vůně. Nemusí mít úplně jemnou strukturu, nevadí ani vlákna, hrudky, menší větvičky či ještě nerozložené vaječné skořápky.

Využití kompostu

Humus lze použít kdekoliv na zahradě - na zeleninu, ovocné stromy a keře i okrasné rostliny všeho druhu, na trávník i do truhlíků. Vyzrálý humus je dobré použít během několika měsíců po vyzrátí, neskladovat ho dále v kompostéru. Raději jej využít kdekoliv na zahradě, kde bude několikanásobně užitečnější. Humusem přihnojujeme na jaře a začátkem léta, když rostliny vyrůstají a mají vyšší potřebu živin. Je možné humus používat i v zimních chladných měsících. Humus aplikujeme na povrch půdy ve vrstvě silné 1 cm.

Recyklace starého substrátu

Přemýšlíte, jestli by nějak nešel znovu využít loňský substrát z květináčů a truhlíků? Máme pro vás dobrou zprávu. Jde to! Ale předtím je třeba udělat pár věcí, aby byla recyklovaná zemina stejně kvalitní jako ta právě koupená.

Jak recyklovat starý substrát

1. Vyčistit a naskladnit: Substrát můžete nechat v původních nádobách až do jara. Nebo, což je lepší, ho ještě na podzim vysypte do kolečka nebo na plachtu a přesejte, abyste ho zbavili rostlinných zbytků a kořenů.
2. Skladování: Skladovat ho můžete někde v suchu ve starých pytlích, nebo třeba v popelnici. Nechte je na místě, kde dobře promrznou. To znesnadní život jakémukoli hmyzu, který v substrátu zůstal, ať už jako dospělci, kukly, nebo vajíčka.
3. Prohřátí a dezinfekce: Pro jistotu se doporučuje nechat loňský substrát projít horkou fází. Přece jen nemáte jistotu, že není napadený plísněmi, či se v něm neskrývají choroboplodné zárodky či nepřezimovali škůdci. Stačí ho na alespoň půl hodiny vystavit teplotě nad 50 °C, což je dostačující k jeho dezinfekci.
4. Vylepšení vyžilého substrátu: Mnoho zahrádkářů jednoduše smíchá použitý substrát s novým materiálem v poměru zhruba půl na půl. Směs potom obohatí pořádnou dávkou organického hnojiva. Může to být váš zahradní kompost. Nebo třeba granulovaný hnůj, kostní moučka a podobně. To obvykle stačí, aby se staronový substrát pořádně „nakrmil“.

Tipy pro kompostování

• Kompost oddělit: Důležitou radou je, že kompost má být oddělený od zbytku zahrady. Ideálně řadou keřů nebo plotem.
• Dobrý přístup ke kompostu: Dobrý přístup potřebujeme proto, abychom mohli s nashromážděným odpadem dobře a pohodlně manipulovat při jeho vyhazování, nakládání, ale také při jeho provzdušňování.
• Pravidelné přehazování: Pravidlem kompostování je totiž jeho průběžné přehazování, aby se materiál rovnoměrně provzdušnil - okysličil, a také aby se tak všechny složky promíchaly (jak dusíkaté, tak uhlíkaté).

Časté problémy a řešení

tags: #kompost #stareho #substratu #použití

Oblíbené příspěvky:

• Odvoz bioodpadu Praha
• Ekologické lekce od Čaputové
• Suchomilné trvalky
• Význam a synonyma pro "být v ohrožení"
• Charakteristika klimatických regionů