Pokud jste propadli zahradničení, kompostování je skvělý způsob, jak získat kvalitní hnojivo pro vaše rostlinky. Díky němu si totiž zajistíte snadný přísun živin pro vaše rostlinky. Sami si vytvoříte úrodné hnojivo bohaté na humus, které prospěje vašim rostlinám, květinám a plodinám. Pokud jste ještě nepropadli kompostování, věříme, že tento článek všechno změní. Jedná se totiž o velmi praktickou zahradní aktivitu, která vás nebude stát téměř nic a přinese vám kopec benefitů.
V první řadě je ideální mít zahrádku, ať už vlastní nebo komunitní, kde můžete kompostovat společně. Jednoduše potřebujete prostor pro umístění kompostéru a také podmínky, ve kterých dokážete kompost následně i využít. Pokud nemáte přístup ke společnému kompostéru, prvním krokem je pořídit si jeden vlastní. Objem je vhodné zvolit podle velikosti vaší zahrádky, přičemž platí, že 1 m2 zahrady = přibližně 1 litru objemu kompostéru. Založit kompost není vůbec složité. Většinu práce za vás udělá matka příroda, vy jí jen připravíte podmínky. Začít s tím můžete kdykoliv během roku.
Ideální je umístit kompostér dále od obytného prostoru, abyste předešli zápachu, který je přirozenou součástí kompostování. Kompost by neměl být na přímém slunci, větru nebo dešti. Je důležité, aby na kompost dopadal déšť a ze všech stran proudil vzduch.
Úkolem je vybrat správný kompostér. Pokud pěstujete víc ovoce a zeleniny, případně obhospodařujete větší plochu, oceníte bytelný a stabilní kompostér K 700, do něhož se vejde až 720 litrů biomasy. Kónický tvar umožňuje snadné ukládání odpadu. Horní víko má panty pro otevírání jednou rukou a otočný ventil, sloužící k regulaci prostupu vzduchu. Jste-li příznivci klasického kompostování, přestavuje potom ideální řešení jednoduché, otevřené stavebnicové silo S 650, jež pojme až 650 litrů biomasy. Velmi rychle se v něm tvoří například kompost z posekané trávy. Další variantou jsou kompostéry ze stabilního plastu. Ideálně kvalitní, vyrobený z vysokohustotního polyetylenu. Ten totiž nejlépe odolává mrazu a nekroutí se na sluníčku.
Jestliže máte malou zahradu, postačí pevný a kompaktní kompostér K 390, který pojme až 400 litrů biomasy.
Čtěte také: Bubnové kompostéry OBI pod lupou
Kompost by měl mít pestré složení, dostatek vláhy (občas nutno zalít, aby byl vlhký) a vzduchu (aspoň jednou měsíčně promíchat „hnědé“ se „zeleným“). Odpad můžete rozdělit do dvou skupin: měkký a vlhký zelený (tráva, zbytky zeleniny a ovoce) je bohatý na dusík. Suchý a tvrdý hnědý odpad (větve, papír) zase na uhlík. Do zeleného odpadu patří čerstvě posekaná tráva, hnůj, kávový lógr, čajové zbytky, čerstvé listí a samozřejmě ovoce a zelenina. Do hnědého odpadu zase patří sláma, suché listí, papírové utěrky a ubrousky, piliny, obaly a skořápky od vajíček, ořechové skořápky nebo větvičky. Biologický odpad do kompostu patří, jiný tam zase nepatří.
Do kompostu rozhodně nikdy nepřidávejte kosti a zbytky masa, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, časopisy, výkaly ani pleny. Nemocné rostliny (tzn. Vařená jídla obvykle obsahují různé suroviny, které se do kompostu nehodí (koření, sůl, tuky). Ani samotné tuky do kompostu nepřidáváme. Ani výkaly masožravců (psů, koček) z hygienických důvodů do kompostu nepatří, protože mohou mimo jiné obsahovat parazity a některé patogeny, které jsou pro nás rizikové. Nepřidáváme popel z uhlí, lepených briket, barveného dřeva.
Na spodek kompostu založíte vzdušnou vrstvu hnědého odpadu asi do výše 15 cm. Ten umožní provzdušnění a odtékání přebytečné vody. Nejprve do kompostu vložte 15 cm vrstvu hnědého odpadu. Pak vložte vrstvu zeleného odpadu. Vždy odpady střídejte, proto když posečete trávu, neházejte trávu do kompostéru bezmyšlenkově, vytvořte vrstvy, které proložíte větvemi nebo lepenkami. Jestliže jste ho správně založili, začne se do dvou dnů zahřívat činností mikroorganismů. Horká fáze dosahuje teploty více než 50 °C a trvá řádově dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, při níž se likvidují zárodky chorob. Po tu dobu musíte kompost zásobovat dalším materiálem, protože bude tlením sesedat. Jestliže se hmota správně nezahřívá, je třeba ji zalít nebo přidat materiál. Jestliže chcete proces kompostování urychlit, zpracujte větve v drtiči nebo štěpkovači, případně můžete přidat zralý kompost nebo chlévský hnůj.
Kompost by neměl být příliš mokrý ani příliš suchý. Přílišná vlhkost vede k hnití a nepříjemnému zápachu. Sucho zase naopak komplikuje kompostovací procesy. V takovém případě je nejlepší ho pokropit dešťovou vodou. Kompost musí mít kontakt s půdou. Přibližně dvoucentimetrová vrstva dodá půdě výživu na celý další rok.
Možná si myslíte, že se v zimě kompostovat nedá, ale to není pravda. Mikroorganismy, které se starají o rozklad organického odpadu, jsou sice méně aktivní při nízkých teplotách, ale nezastaví se úplně. Pokud jim vytvoříte vhodné podmínky, budou pracovat i v zimě - jen pomaleji.
Čtěte také: Kompostér: Co tam dát?
Při správném postupu získáte v kompostéru čerstvý kompost už za 2 měsíce. A jestliže si počkáte až rok, bude výsledkem vyzrálá prsť, vonící po lesní půdě. Potřebné zralosti dosáhnete asi až po 10 měsících. Pak už jen stačí zapravit ji mělce do půdy.
Ve vaší zahradě, na balkoně i v bytě pro něj najdete široké využití - hnojení stromků, zeleniny, zahradních květin i pokojových rostlin. Kompost můžete míchat se zeminou v různém poměru a využít jej při výsadbě, přesazování i pravidelné péči o vaše rostliny. Správné kompostování patří k základním dovednostem každého zahrádkáře.
Čtěte také: Jak žádat o kompostér v Jablonci?
tags: #kompostování #velká #zahrada #tipy #a #triky