Téma povinných kontrol kotlů na pevná paliva je aktuální i vzhledem k blížícímu se datu 1. září 2022 ukončení provozu některých kotlů. Otopná sezóna skončila, nicméně téma povinných kontrol kotlů na pevná paliva podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší rezonuje stále více. Výstupem z pravidelné kontroly kotlů na pevná paliva podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (podrobnosti v článku Kontroly kotlů na pevná paliva podle zákona o ochraně ovzduší), je vyplněný „Doklad o kontrole technického stavu a provozu“ (dále jen Doklad).
Správné vyplnění Dokladu o kontrole technického stavu a provozu, který vystavují osoby kontrolující kotle na pevná paliva na základě zákona o ochraně ovzduší, je zásadní záležitostí i pro majitele a provozovatele kotle. Správné vyplnění dokladu je velice důležité, protože na základě skutečností uvedených v něm může příslušný úřad s rozšířenou působností nařídit provozovateli nápravná opatření, v krajním případě je oprávněn vydat rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního zdroje.
Zákon odborně způsobilé osobě provádějící kontrolu (OZO) neumožňuje zakázat provoz. OZO pouze ověřuje skutečný stav věci a v Dokladu zadokumentuje zjištěné skutečnosti. V případě zjištění porušení některého z ustanovení Zákona či jiných závažných skutečností, na toto provozovatele upozorní a doporučí mu nápravná opatření. Pojďme si projít postupně náležitosti dokladu a vysvětlit si základní pravidla jeho vyplňování. Vyplnit se musí všechny náležitosti („kolonky“) dokladu.
Od 1. ledna 2020 byl nově zaveden systém pro povinné nahlašování výsledků kontrol (ISPOP), do kterého musí OZO do 60 dnů od provedení kontroly nahlásit údaje o výsledku kontroly v rozsahu, který stanoví zmíněná vyhláška. Prostřednictvím systému ISPOP může provozovatel zdroje také vyhledávat nejbližší OZO v jeho okolí, či komunikovat s výrobcem. Především díky zavedení systému ISPOP byl nepatrně upraven tištěný Doklad o kontrole kotle, který je nově platný také od 1. ledna 2020.
Pojďme se podívat na konkrétní náležitosti dokladu a jejich správné vyplnění:
Čtěte také: Nakládání s odpady v Česku
Po překontrolování základních konstrukčních, řídících, regulačních, měřících a zabezpečovacích prvků se v kolonkách určených v Dokladu pro tyto prvky zaškrtne zjištěný stav formou VYHOVUJE/NEVYHOVUJE. U některých prvků v havarijním stavu může být použito i NENÍ. A některé prvky dokonce u jistých typů ani být nemohou.
U teplovodní soustavy je nejdříve nutné zjistit její typ. Tedy zda se jedná o otevřenou či uzavřenou soustavu. To je důležité zejména z pohledu zabezpečení kotle proti maximálnímu přetlaku a přetopení. Otevřená soustava je proti přetlaku a přetopení chráněna fyzikálně, tudíž nemusí být zabezpečena pojistným ventilem a i kotle s ručním přikládáním v ní nemusí mít zapojeno zařízení proti přetopení.
Pokud nebyly předloženy doklady o revizi a kontrole spalinové cesty, vyplní se pouze NEPŘEDLOŽENO. Čištění spalinové cesty (čištění komína a kouřovodu) si může provozovatel kotle na pevná paliva do 50 kW provádět sám (3x ročně u celoročního provozu, 2x ročně u sezónního provozu, který nepřesahuje v součtu 6 měsíců). Kontrolu ale musí provést pouze „kominík“ a to minimálně 1x ročně. U kotlů nad 50 kW musí kontrolu a čištění provádět minimálně 2x ročně pouze kominík.
Nicméně absence revizní zprávy ani dokladu o kontrole spalinové cesty není důvodem ke konstatování, že dochází k nadměrnému znečišťování ovzduší. Po čištění spalinových cest za kotlem je velice důležitá také údržba spalinových cest v kotli, tedy především výměníku. Ve starém Dokladu byla uvedena společná kolonka pro uvedení data poslední kontroly a čištění spalinové cesty. Nyní jsou tyto údaje odděleny (každý má svoji kolonku). Je to z toho důvodu, že kontrola a čištění spalinové cesty (komína) jsou dvě odlišné činnosti. U celoročního provozu spalovacího zdroje na pevná paliva do 50 kW si může jeho provozovatel čištění komína provést minimálně 3krát ročně i sám.
Zde jde tedy především o konstatování, zda byl kotel řádně usazen v dostatečné vzdálenosti od hořlavých ploch, je umožněn řádný přístup ke všem ovládacím a čistícím prvkům, je řádně napojen na otopnou soustavu, je řádně zabezpečen proti překročení maximální provozní teploty a maximálního provozního tlaku, je zajištěn dostatečný přívod spalovacího vzduchu ke kotli a odvod spalin.
Čtěte také: Znečištění ovzduší v ČR
Nejdůležitější část celého Dokladu. Zde by měla OZO na základě pečlivé rozvahy konstatovat, zda byly zjištěny zásadní nedostatky, které mají vliv na ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ. Je nutné opravdu pečlivě zvážit, zda zjištěné závady mají zásadní vliv na kvalitu spalovacího procesu. Poškozená izolace či špatně umístěný pojišťovací ventil jsou jistě závažné nedostatky, ale nemají bezprostřední vliv na zvýšenou produkci emisí kotle.
Zde by se mělo především uvést, jaké palivo konkrétně bylo v kotli spalováno v době kontroly. Poměrně dosti těžce zjistitelná skutečnost, pokud v násypce paliva nenajdeme vysypaný odpadkový koš, protože odběr a analýza vzorků popela v průběhu pravidelné kontroly jsou nemožné.
Pokud v kolonce „Třída kotle“ není uvedena třída 3, 4 nebo 5, musí být konstatováno, že kotel Nesplňuje. Tedy kotle, u nichž není znám výrobce (samovýroba), které byly vyrobeny podle starých norem do roku 2000 nebo u kterých prostě nebylo možné zjistit jejich třídu, nelze konstatovat nic jiného, než že nesplňují.
Požadavky podle přílohy č. 11 se týkají pouze teplovodních kotlů, nikoliv lokálních topidel (krby, kamna, sporáky) s teplovodním výměníkem. Zde by se měla uvést doporučení k odstranění zjištěných nedostatků.
Spalovny odpadu se projektují, staví, vybavují a provozují tak, aby obsah znečišťujících látek v odpadním plynu byl v souladu se specifickými emisními limity stanovenými podle přílohy č. Spoluspalovací zařízení se projektují, staví, vybavují a provozují tak, aby obsah znečišťujících látek v odpadním plynu byl v souladu se specifickými emisními limity stanovenými podle přílohy č. Pro spoluspalovací zařízení, kde více než 40 % tepla vzniká spalováním nebezpečného odpadu, platí pro stanovení emisních limitů příloha č. V případě spoluspalování směsného komunálního odpadu platí pro stanovení emisních limitů příloha č.
Čtěte také: Vliv odpadů na životní prostředí
Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť. Je však nutné mít na paměti, že i při dodržování všech zásad správného vytápění jsou spalovací zdroje na pevná paliva (kotle, kamna a krb) velmi významným zdrojem emisí znečišťujících látek (především prachových částic (PM10 a PM2,5) a na ně navázaného benzo[a]pyrenu.
tags: #kontrola #kotle #spalovani #odpadu #normy