Vliv koronaviru na změnu ovzduší

Tato bakalářská práce je založena na rešerši odborné literatury na téma vývoj kvality venkovního ovzduší během pandemie COVID-19. Práce shromažďuje dosavadní poznatky o vlivu lockdownu na imisní koncentrace hlavních znečišťujících látek venkovního ovzduší, mezi něž patří oxid dusičitý (NO2), suspendované částice (PMx) a přízemní ozon (O3). Oblasti byly vybrány kvůli zajímavému vývoji znečištění ovzduší v posledních letech a poté během zavedených opatření proti COVID-19. Změny imisních koncentrací jednotlivých látek jsou zjišťovány pro vybrané oblasti, mezi něž patří Evropa, USA, Čína a Japonsko.

Pokusme se zamyslet nad tím, zda současná pandemie a šíření infekce koronaviru SARS-CoV-2 nějakým způsobem ovlivňuje a ovlivní stav životního prostředí. Odhadnout přesný dopad pandemie ať už na životní prostředí či na cokoliv jiného je samozřejmě velmi složité a s jistotou momentálně můžeme říct pouze to, „že s jistotou v současné době nevíme nic“.

Dopad pandemie na kvalitu ovzduší

Pravděpodobně nejvíce se v současnosti mluví o snížení emisí a zlepšení kvality ovzduší. Na jednu stranu je tu extrémně omezená doprava a to především ta mezinárodní, je tu zavření řady podniků a obchodů, ale i výrazně vyšší podíl lidí pracujících z domova či nepracujících vůbec.

Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila informace o poklesu koncentrací znečišťujících látek, konkrétně především oxidu dusičitého, v řadě evropských měst. Opatření uvedena v praxi v rámci boje s šířením nákazy vedla ke snížení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým (CO2) v řadě oblastí.

Studie v Číně poukazují na pokles emisí oxidů dusíku na začátku roku o přibližně 25 % a vzhledem k zavření továren došlo k poklesu spotřeby uhlí v šesti největších elektrárnách v Číně o 40 %. Jedna ze studií zabývající se právě touto problematikou zjistila pokles emisí oxidu uhelnatého (produkovaném ve městech například právě dopravou) v New Yorku v posledních dnech až o 50 %.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Dle studie také prudce poklesly emise právě CO2, skleníkového plynu, jehož emise přispívají ke globálnímu oteplování. V Číně byl pokles koncentrací oxidu dusičitého z družicových snímků na první pohled jasný.

Možné budoucí scénáře

Po dobu trvání pandemie lze očekávat, že až do skončení opatření se bude situace například, co se kvality ovzduší týče buď zlepšovat (třeba i vlivem zlepšujících se rozptylových podmínek a meteorologických podmínek s nástupem jara a léta) nebo stagnovat. Vše toto můžeme vnímat jako pozitivní dopad pandemie koronaviru na životní prostředí, byť se samozřejmě nejedná o žádoucí způsob dosahování zlepšení životního prostředí a zejména se nabízí otázka - jsou tyto dopady dlouhodobé?

Pokud se zamyslíme nad emisemi z dopravy, lze se domnívat, že po uvolnění současných restrikcí dojde k návratu do původního stavu, či bude tento stav krátkodobě mírně zhoršený - v některých případech můžou například lidé podniknout cesty, které v době pandemie odložili v kratším časovém sledu. Zároveň je však jasné, že ne všechny cesty budou nahrazeny - například dojíždění do práce se nijak nahrazovat nebude a bude se v něm pouze pokračovat.

Možná lepším srovnáním by byla situace výrazně mladšího data a to ekonomická krize v letech 2008-2009. Podle odhadů studií došlo v těchto letech k poklesu emisí CO2 avšak hned v roce následujícím, 2010, došlo k rekordnímu nárůstu. Dá se říci, že jak se bude situace dále vyvíjet záleží především na délce trvání současných opatření a restrikcí.

Podle mezivládní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, OECD) však bude i přes současný pád na burzách a ekonomické dopady v roce 2020 globální ekonomika růst. Předpokládá, že bude růst globálního HDP přibližně 2,4 % (v roce 2019 to bylo 2,9 %) s možnou negativní bilancí v prvním kvartálu roku 2020. To za předpokladu pravděpodobného vývoje a trvání pandemie.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Vliv na ochranu životního prostředí

V současné době není středem zájmu ochrana životního prostředí, řešení klimatické změny, zcela logicky je v tuto chvíli nejdůležitější co nejdříve zabránit šíření pandemie a zachránit co nejvíce lidských životů. Toto může mít i dlouhodobější dopady na řešení klimatických problémů.

V současné době jde plánování různých opatření stranou, jsou odkládány všemožná setkání a jednání, zároveň může mít současná krize dopady na ekonomiku jednotlivých zemí a tedy i finanční možnosti. Řada opatření ke snížení emisí skleníkových plynů jsou opatřeními relativně nákladnými a toto může představovat problém.

Například studie z roku 2018 hovoří o tom, že může vynucená změna vést i k dlouhodobějším změnám po skončení povinnosti onu věc dodržovat. Zároveň současná situace ukázala, že dokáže společnost v krizových situacích jednat rychle a rychle akceptovat a přizpůsobit se novým nařízením a podmínkám.

Dopady pandemie na emise skleníkových plynů a globální oteplování

Koronavirus se šíří po světě už více než rok. Jednotlivci, státy i nadnárodní instituce podnikají bezprecedentní opatření na ochranu lidských životů. Ačkoli kvůli omezení ekonomiky množství vypouštěných emisí znatelně pokleslo, měřitelný vliv na trend oteplování klimatu to asi mít nebude.

Podle analýzy OSN způsobila pandemie v roce 2020 pokles průmyslové aktivity a tím i hrubého světového produktu o sedm procent, místo původně očekávaného růstu o dvě a půl procenta. To se odráží i ve spotřebě fosilních paliv. Historicky lze globální snížení emisí srovnat třeba s redukcí průmyslu v sovětském bloku v devadesátých letech nebo s finanční krizí v roce 2008.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Roku 2020 došlo k prvnímu poklesu emisí oxidu uhličitého už koncem února. Druhý, výraznější pokles - téměř o 20 procent - byl zaznamenán v dubnu. Na celkovém poklesu emisí se nejvíc podílela pozemní doprava a průmysl.

Emise z fosilních paliv by musely klesnout na nulu, aby se koncentrace skleníkových plynů ve vzduchu již dále nezvyšovala. Letecká doprava se na světových emisích podílí jen asi dvěma procenty a fakt, že její provoz výrazně poklesl, bohužel má jen nepatrný vliv na množství emisí v atmosféře.

Ke globálnímu oteplování by navíc po nějakou dobu docházelo dál i v případě, že by lidstvo emise skleníkových plynů zcela omezilo. Koncentrace oxidu uhličitého se poněkud zvyšuje i zpětnými klimatickými vazbami, například táním permafrostu v Arktidě.

Úroveň koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu stoupla roku 2020 dle NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) o 2,3 ppm, a do prosince 2020 se tak zvýšila na rekordních 415 ppm, takže oteplování Země pokračovalo podle trendu z posledních let rychlostí asi jeden stupeň Celsia za padesát let.

Abychom však zabránili oteplení o více než jeden a půl stupně Celsia, a splnili tak cíl Pařížské dohody, emise by podle OSN musely klesat podobným tempem každoročně. Bez zásadních změn společnosti a světové ekonomiky tak budou trendy oteplování ve světě i u nás zřejmě pokračovat stávajícím tempem i v příštích letech.

Zneužívání nouzového stavu a budoucnost

Zatímco Evropská unie vnímá pandemii a nutnost ekonomické obnovy po ní jako příležitost k transformaci na nízkouhlíkové a udržitelné hospodářství, v Česku i v některých dalších zemích zejména střední a východní Evropy naopak zaznamenáváme tendenci některých politiků kvůli ekonomickým problémům na řešení změny klimatu rezignovat, nebo dokonce zneužívat nouzového stavu k osekávání environmentální legislativy i veřejného dohledu nad důležitými rozhodnutími nebo k silovému prosazování projektů, které nás od ochrany klimatu ještě více vzdálí.

Pandemie tedy hrozbu dalšího oteplování nejen neodvrátila, ale v některých případech navíc od řešení změny klimatu odvrátila pozornost, nebo dokonce vedla ke snaze řešení změny klimatu marginalizovat. Abychom změnu klimatu skutečně dokázali zpomalit, musí dojít k dalekosáhlým systémovým změnám, díky nimž se pokles emisí stane trvalým a zároveň nebude založen na drastickém omezení pohybu lidí a omezení lidských svobod.

Změna v přístupu české populace ke klimatickým změnám

Ještě před pěti lety popírala klimatické změny téměř třetina Čechů, dnes se již 84 procent domnívá, že měnící se klima ohrožuje budoucnost naší země. S tvrzením, že klimatické změny ohrožují budoucnost naší země, souhlasí 84 procent obyvatel ČR a 9 z 10 si myslí, že bez snižování emisí neochráníme naši krajinu před suchem, umíráním lesů a dalšími neblahými vlivy.

K tomu, aby Češi přestali být ohledně změn klimatu skeptičtí, přispěly jeho viditelné projevy - například výrazně suchá období posledních let, zimy téměř bez sněhu a extrémně teplá léta. Vliv člověka ostatně ilustruje i současná situace, kdy byl kvůli pandemii koronaviru v řadě zemí utlumen průmysl a omezena doprava, načež odborníci ohlásili výrazné zlepšení ve znečištění ovzduší.

Problém s odpadem v době pandemie

Bohužel má koronavirus na přírodu i negativní dopady. Přírodu po celém světě zaplavuje jednorázový zdravotnický odpad. Oceány začíná v té době zaplavovat „vlna“ jednorázového zdravotního odpadu, zejména roušek.

Jednorázový odpad v podobě roušek zaplavuje i české luhy a háje. Jedná se o nový problém, který může přírodu zatížit až na 200 let, než dokáže pohozené roušky rozložit. V souvislosti s pandemií se zvýšilo množství odpadu produkovaného domácnostmi.

Současně došlo ke změně nákupního chování, kdy čím dál více lidí nakupuje online, a to jak elektroniku, oblečení či obuv, tak i potraviny, léky a hotová jídla. Tento trend s sebou přináší nárůst obalových odpadů, jako jsou krabice od zásilek, fólie, do nichž jsou zásilky baleny, výstelky balíčků, jednorázové plastové tašky, sáčky apod.

Koronavirus a změny klimatu - co bude dál?

Pokud se zaměříme na snížení emisí, je třeba vidět věci v souvislostech. Jedním z faktorů, které vedly k jejich snížení, byly celostátní lockdowny, díky kterým se omezilo cestování a které zahrnovaly i největší globální ekonomiky: Čínu, Indii, Velkou Británii, Španělsko nebo Francii. Doprava (především pak ta letecká) totiž tvoří až čtvrtinu celkových emisí oxidu uhličitého.

Celosvětově klesla i spotřeba ropy, a to až o 10 %, což znamenalo pro spoustu měst čistší ovzduší. Právě v Číně se po krizovém roce 2008 průmysl obnovoval dosud nevídaným tempem s rozsáhlými dopady na znečištění životního prostředí.

Svět se mění - přesouvá se rychleji a více do virtuálního prostředí (ať jsou to jednání nejvyšších zástupců společností, obří kongresy, nebo i kulturní akce jako představení divadel, premiéry filmů, festivaly…). A my zatím jen můžeme odhadovat, kde a jak nakonec takhle výrazná proměna skončí.

tags: #koronavirus #vliv #na #změnu #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Krabičkové diety v Brně: Co si vybrat?
• Vlastnosti a likvidace minerální vaty
• Srovnání papírových a plastových tašek
• Ochrana prahů u aut
• Efektivní recyklace dřeva