Seznamte se s chráněnými oblastmi České republiky a zjistěte, čím jsou jedinečné a proč je příroda právě zde chráněna.
Krajina nekonečných horských hřebenů, hlubokých údolí, rozlehlých lesů, orchidejových pestrých luk a pastvin se stády ovcí. Kraj dřevěných kostelů, malebných chalup a osobitého folklóru. Území, kde žijí tři velké šelmy - vlk, rys a medvěd, a domov vzácného tetřeva hlušce. Podobnou horskou krajinu u nás nikde jinde nenajdete.
Málokterá krajina odráží soužití člověka s přírodou tak výmluvně. Jedinečnost a krásu Bílých Karpat totiž pomáhali od pradávna utvářet lidé. Zdejší květnaté louky se solitérními duby patří k nejpestřejším v Evropě, roste tu na třicet druhů orchidejí a domov tu má bezpočet druhů hmyzu. Na louky navazují dubohabrové háje s liliemi zlatohlavými a za nimi horské bučiny.
Dvojvrší Velkého a Malého Blaníku s cennými bukovými lesy dominuje harmonicky vyvážené krajině, kde se střídají pole, louky, lesy s malebnými vesničkami a kostely, lidovými stavbami i kapličkami a křížky. Blaník ale není jen bájná hora opředená mýty.
Blanský les je malebná podhorská krajina s bohatstvím cenných smíšených lesů a rozkvetlých luk, které dominuje masiv hory Kletě. Území se skalními sruby, vápencovými a hadcovými výchozy a s úchvatným kaňonem řeky Vltavy, které je domovem nebývalého množství vzácných druhů rostlin i živočichů. Krajina bohatá na historii a lidové stavby.
Čtěte také: Charakteristiky přírody ČR
Brdy - ostrov divočiny uprostřed Čech. Kraj, který člověk po staletí využívá, mění, ale neobývá. Brdy se pyšní největším souvislým lesem v českém vnitrozemí, ale i bezlesím a rozsáhlými vřesovišti na místě zaniklých obcí a později vojensky využívaných ploch. A nejen to.
Severní hranici České republiky lemuje pásmo sudetských pohoří. Broumovsko do něj vnáší změnu. Je krajem kontrastů, někde je úrodný, jinde divoký a nepřístupný. Rozsáhlá pískovcová skalní území vymodelovaná ze dna druhohorního moře jsou výjimečná reliéfem i klimatem, vhodným pro život unikátní květeny a zvířeny.
Strmé a vysoké kuželovité kopce, ostré skály, hluboké rokle, kaňon řeky Labe, neprostupné listnaté lesy, svěží pastviny i suché a horké stepi. To vše je České středohoří. Mimořádně pestrá krajina neopakovatelných a dech beroucích scenérií, která nezapře svůj sopečný původ ani mnohasetleté propojení s člověkem.
Český kras - pozoruhodná krajina, kde se střídají vápencové skály, rozvolněné světlé listnaté lesy a lesostepi spolu s rozkvetlými skalami a kaňonovitým údolím řeky Berounky. Největší krasové území v Čechách, které má počátky v prvohorním moři před 400 miliony lety.
Český les - jedinečné pohraniční hory západních Čech pokryté bohatými a v dřívějších dobách neprostupnými hvozdy. Krajina s desítkami zaniklých obcí, která má svou tajemnou atmosféru i pohnutou historii. Lesnatou krajinu doplňuje pestrá mozaika pastvin, luk, zarůstajících lad a rašelinišť. Mnohá místa, kde se dříve hospodařilo, si dnes příroda bere zpět.
Čtěte také: MS kraj v dětské koláži: nápady a postupy
Český ráj je krajinou kontrastů. Unikátní pískovcová skalní města a náhorní plošiny střídají strmé propady do hlubokých údolí. Zdejším dalekým výhledům vévodí třetihorní sopky, obklopené harmonickou, mírně zvlněnou mozaikou lesů, květnatých luk, mokřadů, rybníků a tůní.
Divoký, nespoutaný i melancholický. Takový je Hrubý Jeseník, naše druhé nejvyšší pohoří. Na vrcholcích hor vládnou horské hole s jesenickou tundrou a ledovcové kary s unikátním množstvím bylin. Na strmých svazích pramení horské bystřiny, které stékají do hlubokých údolí.
Jizerské hory - jedinečná tajemná vrchoviště, prastaré lesy a lidské příběhy. A také kontrasty. Na jedné straně rozsáhlé plochy mladých smrkových lesů, na straně druhé mimořádně přírodně cenné smíšené a především bukové lesy na severních svazích hor, které patří ke světovému přírodnímu dědictví.
Krajina pískovcových skal, protkaná mokřady a drobnými vodními toky, na nichž se jak na šňůrce navlečené korálky třpytí hladiny rybníků. Hrady a zříceniny na vrcholech kopců či v lesích, roubenky v malebných zákoutích. Místo, kde se poprvé po sto letech nedávno začali prokazatelně rozmnožovat vlci.
Krajina bohatých listnatých lesů uprostřed Čech. Řeku Berounku a její přítoky v hlubokém údolí lemují skalnaté svahy se suťovými lesy a vzácné stromy tisu červeného. Bezlesé vrcholky kopců zvané pleše hostí teplomilnou stepní květenu i zvířenu. Vyskytuje se zde výjimečné množství druhů dřevin, bylin a živočichů a bohatství v podobě miliony let starých zkamenělin se ukrývá i v zemi.
Čtěte také: Environmentální studia města
Přirozeně meandrující řeka Morava se mezi Mohelnicí a Olomoucí větví do mnoha ramen a vytváří vnitrozemskou deltu se štěrkovými náplavami, tůněmi a slepými rameny. Voda se tu pravidelně rozlévá do okolních rozsáhlých lužních lesů a přináší do nich život. Domov tu má mnoho vzácných druhů, které ke svému životu potřebují právě takové podmínky. Lužní lesy jsou u nás vzácností, Litovelské Pomoraví proto působí až exoticky.
Kdysi byly Lužické hory územím neprostupných pohraničních hvozdů, dlouhá staletí je ale pomáhal utvářet i člověk. Je to krajina typická čedičovými a znělcovými kupami, které se střídají s bizarními tvary pískovcových skal.
Moravský kras je krajinou dvou světů. Své bohatství ukrývá nad zemí i pod ní. Na povrchu najdete slunné stráně s kvetoucími teplomilnými rostlinami, klidné lesy na svazích údolí a krasových plošinách nebo hluboce zaříznutá údolí a krasové kaňony s chladnomilnými podhorskými druhy. V temnotě podzemí voda po miliony let rozpouští vápence a vytváří labyrinty jeskyní a propastí.
Krajina Orlických hor si vás určitě podmaní, má své kouzlo i romantickou atmosféru. Táhlý hřeben hor bez velkých vrcholů, kvetoucí louky a pastviny se vzácným chřástalem polním a kvetoucími hořečky, lesy a rašeliniště, ale i malebná údolí s chalupami.
V Česku není mnoho míst, která by se mohla pochlubit tak krásnou a rozmanitou přírodou jako Pálava. Leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy, která patří k nejdéle osídleným místům u nás.
Vítejte v Poodří. V krajině rybníků, širých luk a lužních lesů, kterou se nespoutaný tok Odry vine v nesčetných meandrech jako had. V krajině, kde se řeka volně rozlévá do okolí, zaplavuje louky i lesy, a spoluutváří tak unikátní mokřadní území - Oderskou nivu. Dnešní Poodří je společným dílem člověka a přírody. Člověk se zde naučil hospodařit a naučil se i respektu k vodnímu živlu.
Jedinečné území v trojúhelníku proslulých západočeských lázeňských měst ukrývá mimořádné přírodní bohatství i netušené historické klenoty, které u nás nikde jinde nenajdete.
Říční krajina lužních lesů a luk s mohutnými solitérními duby, protkaná sítí slepých ramen a tůní. Harmonickou a jedinečnou podobu jí vtiskli lidé, kteří zde odpradávna žili a hospodařili. Domov tu má mnoho ohrožených druhů - majestátních dravců, pestrobarevných brouků či pozoruhodných ryb. K původním lužním lesům, tajemným rašeliništím, nespoutaným meandrujícím řekám, průzračným tůním a písečným dunám v průběhu věků přibyly stříbřité rybníky s dubovými hrázemi, spletitý systém kanálů, ale i louky, pole a pastviny nebo lidská sídla.
Krajina Žďárských vrchů s mírně se vlnícími hřebeny zalesněných kopců lidi přitahovala od pradávna. Kdysi tu ale rostl divoký prales. Pověsti vypráví o zubrech a vlčích smečkách. Nebyl to kraj ani úrodný, ani jinak bohatý. Současná podoba Žďárských vrchů se zrodila za zvuku úderů seker, pachu kouře z milířů a potu těžké práce na kamenitých polích. Člověk dal zdejší krajině jedinečné kouzlo.
Příkrý zlomový hřbet okraje hor korunovaný divokými lesy v okolí romantické zříceniny hradu Lichnice. Řeky protékající divokými údolími ve stopách prastarých geologických zlomů. Rašelinné louky s orchidejemi a motýly, výslunné stráně s hořečky a starými sady. Prales Polom s potomky královských jedlí, stopy černých čápů na dně potoků, zahlazované pískem vířeným ploutvemi pstruhů. Dutiny staletých lip a dubů. A lidé, kteří zde žijí a o tento kraj pečují.
Na mimořádně cenném území západního okraje Krušných hor, které bylo z hlediska ochrany ptáků dlouhodobě opomíjeno, byla k 1. lednu 2025 vyhlášena již 42. ptačí oblast v České republice. Ptačí oblast Západní Krušné hory se zaměřuje na ochranu dvou ptačích druhů: tetřívka obecného (Lyrurus tetrix) a sýce rousného (Aegolius funereus). Zařazení tohoto území do soustavy Natura 2000 má za cíl zásadně posílit ochranu jejich biotopů a zajistit dlouhodobou stabilitu jejich populací. Nová ptačí oblast svou polohou přirozeně navazuje na dvě stávající krušnohorské ptačí oblasti: Východní Krušné hory a Novodomské rašeliniště - Kovářská. Ty byly rovněž vyhlášeny primárně za účelem ochrany tetřívka obecného, jednoho z nejohroženějších ptačích druhů ve střední Evropě.
Nařízením vlády z 15. ledna 2025 byla vyhlášena chráněná krajinná oblast Soutok jako 27. chráněná krajinná oblast v České republice. Lužní krajina v oblasti soutoku řek Moravy a Dyje byla navrhována k ochraně již od poloviny minulého století. Od té doby bylo území negativně ovlivněno intenzivním hospodařením a dramatickou změnou vodního režimu v důsledku vodohospodářských úprav. Navzdory tomu se zde stále uchovala unikátní krajina s koncentrovaným mimořádným přírodním a kulturním dědictvím, díky kterému byla v posledních desetiletích zapsána na mnoho evropských a světových prestižních seznamů. Česká republika se tím opakovaně zavázala k ochraně tohoto dědictví a odpovídající péči o něj.
CHKO Soutok představuje jedno z našich nejvýznamnějších území pro dravce, důležité minimálně ve středoevropském kontextu (Horák 2004). Hnízdiště i místo velkých početních koncentrací dvou druhů orlů i obou našich luňáků přitahuje pozornost ornitologů i milovníků dravých ptáků už téměř sto let. První poznatky o dravcích této oblasti publikovali otcové-zakladatelé jihomoravské ornitologie, jako byli Zdeněk Kux, František Balát nebo Stanislav Svoboda, již ve 40. letech 20. století.
tags: #přírodní #krajina #česky