Nejlepší třídění odpadu v České republice: Jak si vedeme a co můžeme zlepšit?

Tři čtvrtiny obyvatel ČR se aktivně zapojují do systému třídění odpadu. Díky jejich úsilí a rozsáhlé síti sběrných nádob se ročně podaří vytřídit přes milion tun obalového odpadu.

Podle aktuálně auditovaných statistik autorizované obalové společnosti EKO-KOM bylo v loňském roce v ČR vytříděno a předáno k recyklaci a dalšímu využití rekordní množství obalových odpadů. Z nových dat mimo jiné také vyplývá, že obyvatelé ČR stále více chápou, že třídění odpadů není jen nějaká povinnost nebo trend, ale že je to přirozená součást našeho každodenního života. Pro většinu z nás je třídění stejně běžným návykem jako třeba ranní káva nebo čištění zubů.

Výrobci a prodejci na tuzemský trh uvedli o 4 % více obalů než v předchozím roce. Díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se však podařilo větší část těchto obalů vytřídit a znovu využít. Tento pozitivní trend podporuje i rozsáhlá sběrná síť, která na konci roku 2024 zahrnovala více než 1 061 000 barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad.

Jak si vedeme v číslech?

A jak si vedeme v číslech? Pro porovnání - v roce 2023 vytřídil každý z nás průměrně 75,6 kg odpadu. Meziročně jsme tak vytřídili o 12,6 kg odpadu více! Infografika o třídění a recyklaci odpadu v ČR v roce 2024 přináší data za uplynulý rok - meziročně jsme vytřídili více odpadu o 12,6 kg.

Nejvyšší míra recyklace byla dosažena u papíru a lepenky, a to neuvěřitelných 99 %. Například míra recyklace u železa dosahuje v ČR 89 %! Právě třídění a recyklace kovů dává smysl, protože je lze recyklovat donekonečna. Papírové obaly si i v loňském roce udržely prvenství nejen v množství vytříděného odpadu, ale i v celkovém využití - součet recyklace a energetického využití dosáhl až 105 %.

Čtěte také: Jak recyklace pomáhá životnímu prostředí

A přijde vám zvláštní, jak je možné překročit hranici 100 %? Jedním z nich je nesplnění povinnosti zpětného odběru obchodních obalů ze strany některých firem, které uvádějí, že plní své zákonné povinnosti individuálně. Dalším faktorem jsou obaly dovezené spotřebiteli ze zahraničí, ať už osobně, nebo nákupy prostřednictvím e-shopů. Zejména zahraniční internetové obchody často nejsou registrovány v našem systému zajišťujícím likvidaci obalových odpadů, a jejich obaly tak unikají oficiální evidenci.

Díky třídění a následnému materiálovému či energetickému využití obalových odpadů nemuselo být do ovzduší uvolněno 1 057 000 tun emisí CO₂ekv. Díky třídění a recyklaci obalových odpadů šetříme také 422 mil. m3 vody - odhadem takový objem vody pojmou dohromady vodní nádrže Lipno a Vranov. A co to znamená v praxi? Díky třídění a nahrazování primárních surovin druhotnými při výrobě nových obalů a výrobků se nám podařilo uchránit přibližně 30 km2 přírody. Za všemi těmito čísly se skrývá mnohem víc než úspora energie. Jde o snížení znečištění ovzduší, zdravější krajinu a ochranu biodiverzity. A právě díky vám a našemu společnému třídění odpadu se daří dosahovat v oblasti třídění a recyklace odpadu stále lepších výsledků.

Výrobci loni uvedli na tuzemský trh o 4 % více obalů. A zejména díky zodpovědnému přístupu obyvatel ČR se jich ale také více vytřídilo a zrecyklovalo. Každý z nás vytřídil v průměru 88,2 kilogramu odpadů. Z více než 1,31 milionu tun vyrobených obalů jich tak bylo předáno k recyklaci nebo využito energeticky 89 %, což je meziročně o 3 % více.

Firmy v ČR uvedly loni na tuzemský trh více obalů. Častěji jsme se ale mohli opět setkat s těmi opakovaně použitelnými, těch jednorázových se pak podařilo vytřídit a předat k recyklaci 77 % (↗ +2%) a k energetickému využití 12 % (↗ +1 %). Nejvyšší míra recyklace byla dosažena tradičně u papíru, který lze recyklovat bez problému.

Na tom všem měli velkou zásluhu obyvatelé ČR, hlavně těch 75 %, kteří odpad třídí pravidelně. A v roce 2024 zase zvedli laťku o pořádný kus! Každý z nás tak v průměru vytřídil 30,5 kilogramu kovů, 24,4 kilogramu papíru, 18,1 kilogramu plastů, 14,8 kilogramu skla a necelé půlkilo nápojových kartonů.

Čtěte také: Nejlepší stromy pro zachycování prachu

Infrastruktura pro třídění odpadu

Pro třídění odpadů jsou v ČR velmi dobré podmínky, v celé ČR je rozmístěno již přes milion barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad a průměrná docházková vzdálenost k nim byla loni jen 91 metrů. Kromě známých barevných kontejnerů na ulicích fungují v některých obcích pytlové sběry nebo tzv. AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy v Systému pokračoval i v roce 2024 na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR.

Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2024 bylo do systému zapojeno 21 344 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy v rámci tzv. rozšířené odpovědnosti výrobce plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů, materiálů, ze kterých jsou vyrobeny, a jejich recyklovatelnosti.

Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem a obsluhou sběrné sítě nádob na třídění, dotříděním obalových odpadů na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. část nákladů Systému pak představují přímé platby městům a obcím za tříděné množství obalových odpadů.

Soutěž o Křišťálovou popelnici

Nejlepší systém sběru a třídění odpadů z obalů měl loni v Česku Týnec nad Sázavou na Benešovsku. Stal se absolutním vítězem 21. ročníku soutěže O křišťálovou popelnici, jejíž výsledky pořadatelé vyhlásili na konferenci Odpady a obce v Hradci Králové. V soutěži pořádané firmou Eko-kom, která v ČR organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů, se hodnotilo 6200 měst a obcí.

Do užšího výběru přes krajská kola postoupilo 64 měst a obcí. Druhé místo mezi městy obsadila Jilemnice na Semilsku a třetí byla Česká Kamenice z okresu Děčín. V kategorii obcí mezi 500 a 5000 obyvateli byly první Předotice z okresu Písek, za nimi byly Věcov ze Žďárska a Velký Týnec z okresu Olomouc.

Čtěte také: Šetrné praní

Kritéria hodnocení

Srovnání se účastní obce zapojené do systému Eko-kom, do finálového kola postupují nejlepší obce z každého kraje. Hodnoceny jsou podle výsledků v nakládání s komunálním odpadem. Hodnotí se množství vytříděného odpadu na člověka a rok pro každou komoditu. Posuzuje se i poměr tříděného odpadu a komunálního odpadu a hustota sběrné sítě. Eko-kom má v Česku monopol na třídění a recyklaci obalů. Jeho služby využívají firmy dodávající na český trh balené zboží.

V ČR podle údajů Eko-komu každý člověk loni vytřídil v průměru 88,2 kilogramu obalového odpadu, což bylo o 12,6 kilogramu více než v roce 2023. V Česku se loni podle Eko-komu vytřídilo a předalo k recyklaci nebo energetickému využití 89 procent obalových odpadů. Z více než 1,31 milionu tun obalů uvedených na trh se 77 procent zrecyklovalo a 12 procent využilo energeticky.

K třídění mají lidé k dispozici přes 1,06 milionu barevných kontejnerů a menších nádob, průměrná docházková vzdálenost ke kontejneru činí 91 metrů.

Barevné kontejnery a jejich význam

V ČR se pro třídění odpadů nejčastěji používají barevné kontejnery a popelnice. Kontejnery a menší nádoby můžou mít různé barvy i provedení. Nejčastěji se používají plastové kontejnery a popelnice s kolečky a odklápěcím víkem, dále sklolaminátové kontejnery tvarem připomínající zvony, v centrech měst často naleznete podzemní a polopodzemní kontejnery.

Plastové kontejnery mají nejčastěji objem 1100 litrů, sklolaminátové zvony mohou mít objem větší, až 5000 litrů, podobné je to i u podzemních kontejnerů. O tom, jaké nádoby se použijí, rozhoduje obec ve spolupráci se svozovou firmou. Pro jednotlivé typy kontejnerů se totiž používají odlišná svozová vozidla.

Kontejnery s kolečky a odklápěcím víkem se vysypávají horní částí kontejneru, pro jejich obsluhu se používají klasická popelářská vozidla. Zvony a podzemní kontejnery se musí při vysypávání zvednout do výšky a vyprazdňují se otevřením dna.

Barvy popelnic a kontejnerů se v ČR využívají pro usnadnění orientace při třídění odpadu. Obvykle platí, že černá barva se používá pro směsný komunální odpad, žlutá pro plasty, modrá pro papír, zelená a bílá na sklo. Šedá obvykle označuje sběr kovů, oranžová barva je spojena s nápojovými kartony, hnědé popelnice jsou na bioodpad či gastroodpad a červené na elektroodpad. Toto rozlišení platí na většině území ČR.

Kontejnery a popelnice volně přístupné na ulicích jsou určeny pouze pro občany a představují hlavní způsob sběru komunálního odpadu.

Zvýšená aktivita v třídění odpadu

Podle nejnovějších výsledků třídění odpadu v ČR se zvýšil počet obyvatel, pro které je třídění běžnou součástí jejich života, meziročně o 2 %. Celkově se tak jedná o 75 % obyvatel ČR, kteří pravidelně míří s vytříděným odpadem k barevným sběrným nádobám. Současně vzrostlo i množství sesbíraného separovaného odpadu.

Je ale na místě upřesnit, že množství vytříděných odpadů v obcích vloni sice stagnovalo, ale o to více se třídily hlavně kovy a papír prostřednictvím výkupen surovin. Zejména díky aktivnímu přístupu občanů se tak v ČR podařilo předat k dalšímu využití 81 % z celkových 1,313 milionu tun vzniklých obalových odpadů. Z toho bylo 71 % recyklováno, u 10 % došlo k energetickému využití.

Nejvyšší míry recyklace, a to 91 %, se podařilo dosáhnout u obalů z papíru a lepenky, 85 % to bylo u skla a 63 % u obalů z kovu.

Výsledky třídění a využití odpadu v ČR

V ČR dochází každoročně k zahušťování sběrné sítě určené k třídění odpadů. To je značný rozdíl oproti roku 1999, kdy se v ČR s tříděním odpadů začínalo. Jak již zaznělo, sběrnou síť určenou k třídění odpadu u nás tvoří nejen veřejně dostupná hnízda barevných kontejnerů, ale také nádoby pro individuální sběr pro domácnosti nebo tříděný sběr odpadů do pytlů.

Na konci roku 2022 bylo do systému EKO-KOM, a.s., zapojeno 21 200 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy plní prostřednictvím AOS EKO-KOM svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR jejich zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře.

Za to platí do systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů. EKO-KOM z těchto finančních prostředků hradí náklady, které souvisí s provozem sběrné sítě nádob na třídění odpadu, jeho dotříděním na třídicích linkách, recyklací a využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím za obsluhu sítě na třídění odpadů.

Tipy pro efektivní třídění odpadu

Nejlepší cestou je předcházet vzniku odpadu a ten, který už vyprodukujeme, vytřídit. Pokud si nejsme ohledně třídění odpadů jisti, poradí online průvodce tříděním odpadu Kam patří.

Třídění odpadu může být někdy oříšek. Nejlepší způsob, jak přistupovat k odpadům, je předcházet jejich vzniku. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.

Poptávka po větší udržitelnosti v současnosti velmi roste. Přechod na cirkulární ekonomiku a co největší opětovné využívání odpadů je vyžadováno nejen spotřebiteli, ale také Evropskou unií. Ta vydala nové recyklační cíle, které se budou každým rokem navyšovat a směřují ke konci skládkování v roce 2030. Nezodpovědné zacházení s odpady tak bude finančně postihováno.

Třídění odpadu není obtížné, jen je potřeba systém správně nastavit. Všichni musí pochopit, proč a jak mají správně třídit. K tomu vám pomůže tento odpadový průvodce, kde najdete odpovědi na všechny otázky ze světa odpadů, třídění a recyklace.

Druhy odpadu a kam s nimi

V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci.

• Sklo: Patří do zeleného nebo bílého kontejneru.
• Plast: Důležité je ho co nejvíce správně vytřídit.
• Papír: Můžete vhodit do modrého kontejneru.
• Nápojové kartony: Vyhazujte do oranžových popelnic.
• Kovy: Kovový odpad patří do šedého kontejneru.
• Bioodpad: Patří do něj odpad rostlinného původu.
• Tuky a oleje: Slít do plastové nádoby a pevně uzavřít.
• Nebezpečný odpad: Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí.
• Oblečení a textil: Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil.
• Baterie: Baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu.
• Léčiva: Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny.

Svoz odpadu a systémy sběru

Svoz, přesněji řečeno sběr, odpadů je dalším krokem odpadového koloběhu, který následuje po odložení odpadů na příslušná místa (popelnice, kontejnery, pytle, sběrné dvory…). Svoz zajišťují svozové firmy, které musí být vybaveny potřebnou technikou a musí disponovat oprávněním pro nakládání s odpady.

Povinností svozových společností je nemíchat svážené odpady. Veškeré automobily provádějící svoz odpadů musí odpady zabezpečit před jejich únikem, např. sítí, která zakrývá kontejner.

Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům.Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.

Třídění využitelných složek odpadu v domácnostech se dá řešit různými způsoby. V případě, že obec či město provozuje sběr odpadu „dům od domu“, tedy odvoz odpadu přímo z domácnosti, existuje například pytlový sběr, kdy domácnost třídí využitelné složky do pytlů podle druhu.Další variantou je nádobový sběr tříděného odpadu, kdy mají občané nádoby umístěné na vlastním pozemku a v den svozu je opět jen přistaví před dům k vyvezení odpadu.

Pokud je ve městě či obci zavedena evidence odpadů, je možné také nastavit výši poplatků pro jednotlivé domácnosti dle množství vyprodukovaného odpadu. Samostatnou kapitolou je třídění bioodpadů, které lze řešit například pravidelně vyváženou hnědou popelnicí nebo sezónním sběrem do velkoobjemových kontejnerů.

Výrazně efektivnější varianta je zavést domácí kompostování. Sběr odpadu tímto způsobem ale má svá úskalí - je anonymní, a tak nemotivuje občany k zodpovědnosti. Výsledkem se proto stává nekvalitně vytříděný obsah, nepořádek kolem popelnicového stání, nesešlapané lahve apod.

Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.

Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa. Obce a města musí v současnosti řešit stále větší tlak na zvyšování míry recyklace - Evropská unie vyžaduje po členských státech 65 % míru recyklace a směřuje k úplnému zákazu skládkování využitelných složek odpadu v roce 2030. Pokud samosprávy nebudou splňovat stanovené limity, budou muset platit výrazně vyšší poplatky za odpady, které se budou každým rokem zvyšovat.

Při tomto způsobu třídění jsou sváženy odpady (tříděné i směsné) adresně přímo z jednotlivých domácností. Občané v den svozu jednoduše umístí pytle či klasické nádoby na odpad před dům a popeláři odpad vysypou/svezou. Adresný svoz odpadu má výhodu pro občany, kterým umožňuje snadné třídění v pohodlí domova, ale i pro samosprávy. Těm poskytuje možnost snadno evidovat vyprodukované odpady každé domácnosti, a získat tak kompletní a adresná data o odpadech v obci.

Systém sběru odpadů dům od domu funguje tak, že občané plní přidělené pytle nebo nádoby (120 l, 240 l) na vybrané druhy odpadu a v den svozu přistaví nádoby nebo plné pytle před dům. Velkou výhodou tak je pohodlnost pro občana, který již nemusí s tříděným odpadem až do sběrného hnízda, ale může jej stejně jako SKO jednoduše postavit před dům a nechat svozovou společnost odpady odvézt.

Pokud je zavedena ve městě či obci evidence odpadů, jsou pytle či nádoby označeny příslušným QR kódem, který obsluha popelářského vozu jednoduše načte do evidence a odpad odveze. Pokud je ve městě nebo obci zavedena evidence odpadů, označuje občan každý pytel nalepovacím identifikačním kódem, který obsluha svozového vozu při svozu načte do evidenčního systému. Obec či město má tak komplexní přehled o vyprodukovaných odpadech a data, na kterých může stavět a zefektivňovat dále své odpadové hospodářství.

Nádobový sběr (podobně jako pytlový sběr) umožňuje občanům třídit využitelné složky odpadu v pohodlí domova. Je vhodný pro vilové čtvrti se zahradou. Kombinovaný sběr je spojením pytlového a nádobového sběru. Občané tedy třídí odpad jak do pytlů, tak do nádob.

Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.

V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.

Co se děje s vytříděným odpadem?

Třídicí linky slouží k dotřídění již vyseparovaného odpadu. Obsluha dotřiďovací linky přebere tříděný odpad a vybere z něj materiál, který je možné dále využít pro účely recyklace. Se zbytkovým odpadem, který není pro recyklaci vhodný, se nakládá jako se směsným komunálním odpadem - umisťuje se na skládku nebo do spaloven.

Ve skutečnosti nikdo nemá zájem míchat vytříděný odpad dohromady. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.

Udržitelnost a budoucnost třídění odpadu

Zajímá vás třídění využitelného odpadu? Důvodem je stále nízká legislativní podpora na národní a evropské úrovni, i když už se situace naštěstí začíná zlepšovat. Nové zákony mají motivovat výrobce k využívání sekundárních zdrojů a na druhé straně podporovat poptávku (například úpravou pravidel pro zadávání veřejných zakázek) po výrobcích z druhotných surovin.

tags: #ktery #odpad #je #nejlepe #trideny #v

Oblíbené příspěvky:

• Krásy a problémy české přírody
• Princip chytrého svozu odpadu
• Životní prostředí a zemětřesení
• Onemocnění z přírody
• Příklady ekologických škod