Emise z letecké dopravy: Výzvy a cesty ke snižování dopadu na životní prostředí

Letecká doprava produkuje 2,5 procenta celosvětových emisí CO2 podle Mezinárodní rady pro čistou dopravu (ICCT) i údajů Evropské komise (EK). Do této statistiky nejsou zahrnuty vnitrostátní lety včetně soukromých. Letecké společnosti podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekávají, že v letošním roce přepraví po celém světě asi 4,35 miliardy cestujících, což se blíží rekordu 4,54 miliardy cestujících z roku 2019, tedy z doby těsně před začátkem pandemie covidu-19.

Celkově se doprava podílí podle Evropské agentury pro životní prostředí na celosvětových emisích z 25 procent. Z toho 72 procent tvoří silniční doprava, 14 procent lodní doprava, 11 procent letectví. Podle vědců však letecká doprava zatěžuje životní prostředí i jinými vlivy, například negativně ovlivňují ozónovou vrstvu.

Obavy z budoucího nárůstu emisí

Očekává se, že do roku 2050 se objem letecké dopravy zdvojnásobí, proto panují obavy, že se emise oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek v letecké dopravě budou zvyšovat. Velká pozornost je tak upřena k tzv. alternativním či udržitelným palivům (SAF).

Udržitelná paliva (SAF) jako řešení?

Evropský parlament (EP) loni přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě prostřednictvím zvyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích. Chystané nařízení by nutilo dodavatele leteckých paliv od roku 2025 začít do svého mixu postupně zahrnovat alternativní pohonné hmoty, jako jsou syntetická paliva či biopaliva, případně i vodík.

Vodíkový pohon je považován za jednu z nejslibnějších technologií k dosažení uhlíkově neutrálních komerčních letů. Je ale drahý a problematičtější pro skladování na palubě. Rovněž potrvá léta, než se podaří vyvinout letadla a vybudovat pro ně infrastrukturu, jako je například zařízení pro doplňování paliva na letištích. Zatímco elektrický pohon je pro komerční letadla nemyslitelný, přidání elektromotoru poháněného vodíkovým palivovým článkem by mohlo zajistit zpočátku alespoň energii potřebnou pro vzlet a přistání.

Čtěte také: Soukromá letadla: ekologická zátěž

Mark Bentall, vedoucí výzkumného a technologického programu společnosti Airbus, řekl: „Již jsme věděli, že udržitelná letecká paliva mohou snížit uhlíkovou stopu letectví. Díky studiím ECLIF nyní víme, že SAF mohou také snížit emise sazí a tvorbu ledových částic, které vidíme jako contrails. „SAF je všeobecně uznáváno jako zásadní řešení pro zmírnění dopadu leteckého sektoru na klima, a to jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu. Alan Newby, ředitel pro výzkum a technologie společnosti Rolls-Royce, řekl: „Používání SAF ve vysokých směsných poměrech bude tvořit klíčovou součást cesty letectví k čistým nulovým emisím CO2. Výzkumný tým oznámil svá zjištění v časopise Copernicus Atmospheric Chemistry & Physics (ACP) v rámci recenzovaného vědeckého procesu a poskytuje první in-situ důkaz o potenciálu zmírnění dopadů na klima při použití čistého, 100% SAF v komerčním letadle.

Další možnosti snižování emisí

Další cestou ke snížení emisí skleníkových plynů - podle agentury AFP jde o snížení až o 34 procent - jsou technologická zlepšení. Největším znečišťovatelem v letecké dopravě jsou soukromá letadla, která jsou v přepočtu na jednoho cestujícího pětkrát až čtrnáctkrát více znečišťující než komerční lety a padesátkrát více než vlaky, vyplývá ze studie neziskové organizace Transport & Environment’s (T&E).

Simulace globálního klimatického modelu provedené DLR byly použity k odhadu změny energetické bilance v zemské atmosféře - známé také jako radiační působení - způsobené contrails. Bylo odhadnuto, že vliv contrails se při 100% použití SAF sníží nejméně o 26 % ve srovnání s contrails vznikajícími při použití referenčního paliva Jet A-1 použitého v ECLIF3.

Investice a náklady na dekarbonizaci

Dekarbonizace letecké dopravy je v nedohlednu a dosažitelná pouze s investicemi v řádu bilionů eur. Cesta ke klimaticky neutrální letecké dopravě bude dlouhá a podle studie, na níž upozorňuje list Frankfurter Allgemeine, je dosažitelná pouze za využití velmi vysokých investic. Aby bylo dosaženo požadované dekarbonizace letecké dopravy do cílového roku 2050, jak plánuje Mezinárodní sdružení letecké dopravy (IATA), by bylo nutné investovat přibližně 4,4 bilionu eur.

Kondenzační stopy a oxidy dusíku ještě zesilují negativní klimatické dopady leteckého petroleje spalovaného v proudových motorech. Civilní letectví je v současné době zodpovědné za přibližně 6 % globálního oteplování způsobeného člověkem, uvádí studie.

Čtěte také: Harry a Meghan pod palbou kritiky

Autoři píší, že emise CO2 poškozující klima by se mohly snížit o 60 až 90 procent díky širokému využívání udržitelných leteckých paliv (SAF). Kromě výroby SAF z obnovitelných, biogenních materiálů, je možná i teoreticky neomezená výroba syntetických paliv z obnovitelných zdrojů energie (power-to-liquid, PtL). Autoři studie považují již zavedený systém obchodování s emisemi na evropské i globální úrovni za dočasné řešení. Tento tržně orientovaný nástroj může poskytnout správné pobídky pro nezbytné investice. Kritizují skutečnost, že povolenky jsou v současné době stále levnější než udržitelná paliva.

Rostoucí poptávka a nové technologie

Letecký průmysl dosahuje velmi pomalého pokroku v získávání nových a efektivnějších letadel kvůli problémům s dodávkami od předních výrobců. Veškeré snahy o snižování emisí CO2 navíc maří neustále rostoucí poptávka po letech. Studie předpovídá, že místo zhruba 5 miliard cest po celém světě uskutečněných letos, tak se v zlomovém roce 2050 uskuteční 12,4 miliardy letů. V Evropě se očekává relativně mírný nárůst poptávky o 52 % na 1,81 miliardy cestujících.

Více než polovina těchto cestujících bude přesunovat v rámci Evropy. To představuje nejzřetelnější příležitost ke snížení emisí, tedy pokud by se tyto cesty mohly přesunout na vysokorychlostní železniční spojení.

Srovnání emisí různých dopravních prostředků

Vlaky jsou v oblasti cestování, zvlášť toho dálkového, jednou z nejvíc šetrných možností. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků.

Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Čtěte také: Auto vs. Autobus vs. Vlak vs. Letadlo

Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste.

Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Emise automobilů se liší podle typu pohonu. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Následující tabulka shrnuje průměrné emise CO2 na kilometr a cestujícího pro různé druhy dopravy:

Evropská agentura pro životní prostředí a doprava

Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila dvě studie zabývající se dopravou a životním prostředím. Vyplývá z nich, že z hlediska emisí skleníkových plynů, je jeden druh motorizované osobní dopravy v Evropě výrazně ekologičtější, než ostatní.

Nejnovější výroční zpráva o dopravě a životním prostředí (tzv. zpráva TERM) za rok 2020 se zabývá posouzením hodnoty železniční a letecké dopravy."Jedním z cílů této dohody je snížit do roku 2050 emise skleníkových plynů z dopravy v porovnání s rokem 1990 o 90 %. K dosažení tohoto cíle může významně přispět přechod k udržitelnější dopravě. Podle zprávy by v případě osobní dopravy mohl hrát klíčovou roli přechod z letecké na železniční dopravu," uvádí Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).

Podle zprávy EEA se v roce 2018 doprava na emisích skleníkových plynů v EU podílela 25 %. "Emise z tohoto odvětví pocházejí především ze silniční dopravy 72 %, zatímco námořní doprava se na emisích z dopravy podílí 14 %, letecká doprava 13 % a železniční doprava 0,4 % - emise pouze z dieselových vlaků," doplňuje EEA.

Data nezohledňují pouze emise, které přímo přispívají ke globálnímu oteplování a znečišťování ovzduší, ale i emise, k nimž dochází při výrobě, přenosu a distribuci energie využívané vlaky a letadly.

Efektivita letecké dopravy

Při kritice leteckých společností obvykle nezaznívá, že od 70. let dokázaly spotřebu paliv zefektivněním provozu utáhnout u vnitrostátních letů o 74 %, že se celková efektivita leteckého provozu zvýšila o 45 % (podle údajů ICCT), že dnes letadla u těchto letů bývají kapacitně naplněna z 84 %. Letadla spotřebují až 25 % svého paliva během manévrů přistávání a vzletu.

Analýza vědců z Massachusets poukazuje na velké dilema, kterému čelí konstruktéři letadel, ale i aut a lodí. Jak vyrobit motor, aby produkoval co nejméně emisí, které ovlivňují klima, a způsobil přitom co nejmenší škody v ovzduší? Odpověď není tak jednoznačná, jak by zdálo.

Kvalitnější motory s nižšími emisemi oxidů dusíku spotřebovávají vyšší objem paliva a letadlo proto vyprodukuje větší množství emisí, které negativně působí na klima. Miroslav Šuta, lékař a odborník na vztah životního prostředí a zdraví, připomíná, že ačkoliv letecká doprava má na emisích jen pětiprocentní podíl, jde zároveň o nejrychleji rostoucí zdroj emisí skleníkových plynů. „V Evropě za posledních pět let vzrostly emise o 25 % a rostou o 5 % ročně,“ říká.

Možnosti snižování emisí

Snížit znečištění vytvářené dopravou podle studie vyžaduje zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. Vzestup letecké dopravy má podle badatelů z prestižního Massachusettského technologického institutu (MIT) dvakrát horší dopady na kvalitu ovzduší než na klima. Autoři studie ale zároveň upozorňují, že když se zasáhne proti jednomu typu emisí z letecké dopravy, rostou emise jiné.

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta.

Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje. Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem.

Evropská agentura pro životní prostředí zveřejnila dvě studie zabývající se dopravou a životním prostředím. Vyplývá z nich, že z hlediska emisí skleníkových plynů, je jeden druh motorizované osobní dopravy v Evropě výrazně ekologičtější, než ostatní.

tags: #letadla #emise #vyroba #studie

Oblíbené příspěvky:

• Tescoma odpadkové koše: Co si o nich myslíme?
• Stálá pohyblivá stanoviště: Definice
• Řešení pro zhoršené emise BMW
• Environmentální politika - nástroje
• Nepovolené přečerpání u mBank