Problém s kosmickou lodí Progress a znečištění moří

Problémy kosmické lodi Progress M-27M

Kosmická loď Progress M-27M vypuštěná včera v 9:09 SELČ z kosmodromu Bajkonur vezoucí dvě a půl tuny zásob na ISS se včera dostala do velkých problémů. Rozhodli jsme se proto pokračovat ve sledování celé mimořádné situace. Progress je podle všeho ztracený a čeká jej zánik v atmosféře.

Progress je definitivně ztracený - potvrdily to i ostatní kosmické agentury zapojené do programu ISS. Ve světle těchto informací se zdá stěží uvěřitelné (neoficiální) tvrzení, že Rusové prý s Progressem mohou navázat velmi omezenou komunikaci. Prý by rádi zkusili využít korekčních trysek pro deorbitační manévr a alespoň částečně řízený sestup.

Zdá se, že 1,5 sekundy před oddělením Progressu od horního stupně došlo ke ztrátě telemetrie. Oddělení ale bylo posléze označeno jako správné (ve správném čase a správným směrem). Úlomky na dráze okolo lodi údajně nepochází z horního stupně.

Aby mohl 26.5. startovat Sojuz TMA-17M s trojicí kosmonautů, musí být nejpozději 13. května známá příčina havárie, nebo musí být jisté, že problém nebyl na raketě, ale v Progressu. Rusko zřejmě ukončilo snahy o navázání kontaktu s Progressem a loď je prohlášena za ztracenou. Zároveň není vyloučeno posunutí termínu příštího Progressu na dřívější termín.

Většinou tyto lodě zanikají nad neobydlenými částmi Tichého oceánu, ale jelikož půjde o neřízený sestup, může ke vstupu do atmosféry dojít kdekoliv mezi 51,6 stupně severní a jižní šířky. Přesto by obyvatelstvo nemělo být ohroženo.

Čtěte také: Zaoceánské lodě a znečištění

Podle zdroje z ruského kosmického průmyslu nedojde k odkladu let Sojuzu TMA-17M, hlavním důvodem má být, že nosičem bude v tomto případě raketa Sojuz-FG, narozdíl od aktuálně použitého Sojuzu-2.1a. Progress vezl téměř dvě a půl tuny nákladu. Jejich ztráta by ale pro posádku na ISS neměla být kritická.

Náklady na misi lodi Progress M-27M vychází podle ruských zdrojů na přibližně 5 miliard rublů, tedy cca. 2,5 miliardy českých korun. Rusové už zároveň prostřednictvím agentury TASS oznámili, že řízený sestup Progressu do atmosféry není možný.

Severoamerické velitelství protivzdušné obrany NORAD uvedlo, že v okolí oběžné dráhy Progressu eviduje dalších 44 objektů. Není přitom jasné, zda pochází ze samotné lodi, nebo z horního stupně rakety. Dokud se nevyšetří příčiny problémů lodi Progress M-27M, bude ruský kosmický průmysl lehce utlumen.

Dá se očekávat odklad startu kosmické lodi Sojuz TMA-17M plánovaný na 26. května. Lodě Sojuz a Progress mají některé systémy shodné, jiné velmi podobné. Dokud nebudeme znát příčinu selhání, bylo by velmi riskantní posílat do kosmu lidskou posádku. Zatím není jisté ani to, jakou roli na aktuálních problémech nese použitá raketa Sojuz 2-1A.

Dá se očekávat, že na nezbytně dlouhou dobu vyšetřování bude tento nosič uzemněn. Už i sami Rusové začínají opatrně připouštět, že Progress zachrání jedině zázrak. Loď zřejmě stále rotuje, což znamená, že solární panely nejsou trvale vystaveny slunečním paprskům.

Čtěte také: Druhy emisí zaoceánských lodí

Dříve či později se Progressu vybijí baterie a to bude konec - pokud se do té doby nepodaří navázat komunikaci. jelikož jsou ale zatím všechny pokusy marné, mnoho nadějí nemáme. Podle odborníka z ruského Centra řízení letů (CUP) bude zřejmě Progress v blízké době klasifikován jako kosmický odpad.

Vstoupit do atmosféry může kdekoliv mezi 52. rovnoběžkou severní a jižní šířky. Nicméně na to je zatím ještě čas. Na ruském portálu russianspaceweb.com se objevily informace, že Progress má možná problémy s tlakováním nádrží pohonného systému.

Mohla by to být jedna z příčin současné rotace - při prvním automatickém zážehu po oddělení od horního stupně rakety možná došlo k nerovnoměrnému natlakování nádrží a proto se mohl Progress vlivem nesouměrného tahu dostat do současné rotace.

Pro vysvětlení - před dvojtečkou je katalogizační kód zaměřeného objektu, následuje výška nejnižšího bodu oběžné dráhy nad Zemí x výška nejvyššího bodu nad Zemí x sklon oběžné dráhy vůči rovníku. První objekt (40619/2015-024A) je zřejmě samotný Progress, zatímco 40620/2015-024B označuje horní stupeň nosné rakety.

Původně avizovaná oběžná dráha by znamenala, že Progress má jen velmi málo času na záchranu, než shoří v atmosféře. Během noci se Progress opět dostal nad ruské území. První sledovací okno začalo ve 2:50 našeho času a trvalo zhruba čtvrt hodiny. Bohužel se ani v jednom případě nepodařilo navázat spojení a získat telemetrická data.

Čtěte také: Ekologické lodě od České televize

Znečištění moří a migrace

Počet utonulých běženců na cestě do Španělska se loni zdvojnásobil. „Je to hrozné. Tohle jsou nejhorší čísla od roku 2007, kdy jsme (oběti) začali počítat,“ říká Helena Malenová ze španělské nevládní organizace Caminando Fronteras, která pomáhá migrantům.

Itálie otevřela přístav na Sicílii pro loď s 558 migranty. Německá charitativní loď Sea Watch 3 také hledá přístav, kde by mohla vysadit 440 migrantů, které v uplynulých dnech zachránila ve Středozemním moři. I mezi těmito lidmi jsou ženy a malé děti.

V Libyi moře vyplavilo 27 utopených lidí, kteří mířili do Evropy. Těla se našla v sobotu na dvou místech u pobřežního města Chums, uvedla libyjská pobočka Červeného půlměsíce. Zachránit se podle ní podařilo tři migranty a po dalších se pátrá.

V srpnu 2019 Salvini několik dní odmítal lodi se 147 běženci přidělit přístav, kde by mohla zakotvit. Vylodění nakonec povolil až po téměř třech týdnech, když to nařídila sicilská prokuratura.

Loď Ocean Viking zachránila u břehů Libye 200 migrantů. Část migrantů byla vyčerpána a někteří z nich byli poraněni, například mají popáleniny. Loď Ocean Viking v sobotu uskutečnila čtyři záchranné akce.

Po roce 2020, kdy se probíhající pandemie koronaviru poměrně výrazně promítla do snížení migrace do Evropy, začínají počty lidí připlouvajících k evropským břehům opět růst.

Zákaz vyplutí na moře kvůli technickým nedostatkům dostaly od italských úřadů rovněž další záchranné lodě nevládních organizací včetně plavidel Open Arms, Sea-Eye 4 či Alan Kurdi.

V libyjských detenčních centrech jsou drženy tisíce uprchlíků a migrantů, poznamenává The Guardian. Už v minulosti byla centra za svůj přístup k zadrženým migrantům kritizovaná a obviňovaná z násilí.

570 migrantů na palubě lodi Ocean Viking v pátek připluje na Sicílii. Po několika dnech čekání na moři jim italské úřady určily přístav k zakotvení. Na lodi začínaly docházet léky i potraviny.

Italská stráž zadržela loď pomáhající migrantům ve Středozemním moři.

Příslušníci tuniské pobřežní stráže zachránili dvě ženy z Nigérie.

Růžovo-bílá loď plující pod německou vlajkou má na sobě obrázek děvčete v záchranné vestě se záchranným kruhem ve tvaru srdce v Banksyho nezaměnitelném stylu.

„Záchranná akce v mezinárodních vodách byla velice nebezpečná, velké plavidlo postavené ze dřeva s více než 400 osobami na palubě začalo nabírat vodu,“ uvedla francouzská organizace.

Ekologické problémy a znečištění

Středozemní moře v helénistickém období za krátkou dobu stouplo o víc než 2 metry. Zvednutí hladiny může vysvětlit úpadek měst na pobřeží dnešního Izraele před příchodem Římanů.

Každou minutu použijí lidé na světě 2,8 milionu roušek. Odborníci zatím neví, jak přesně masky přispívají k zamořování životního prostředí plasty, ale uvedli, že stejně jako jiné plastové úlomky mohou hromadit a uvolňovat škodlivé chemické látky.

Severnímu Kypru hrozí ekologická katastrofa. Problém je, že skvrna se zvětšuje. Podle snímků evropského satelitu Sentinel 1 se skvrna rozpíná po hladině asi na 150 kilometrech čtverečních, takže je větší než Plzeň.

Místní rybář Gaetano Esposito poznamenal, že dříve pobřežím projíždělo tolik lodí, až se podobalo dálnici. „Je tu ale ekonomický problém. Nachytám sice ryby, ale neprodám je,“ dodává.

Roušky, rukavice i láhve od dezinfekce. Řím reagoval na stížnosti firmy zajišťující svoz odpadu, která upozorňovala na vzrůstající množství obyvatel, kteří se odpadu souvisejícího s epidemií zbavují jednoduše jeho vyhozením na ulici.

Vltavu u oblíbené pražské náplavky znečistily nánosy plovoucího odpadu. Správce náplavky Jan Nejedlý na dotaz řekl, že jde o odpad z kanalizace, který vyplavil noční déšť. Úklidová firma i majitelé kotvících lodí od rána odpad z vody odstraňovali. „V tuto chvíli je břeh kolem náplavek zase v pořádku," uvedl po 15. hodině Nejedlý.

Světový den oceánů, který připadá na pátek 8. června, byl oficiálně uznán OSN teprve před 10 roky, ačkoliv jej kanadské organizace International Centre for Ocean Development a Ocean Institute of Canada navrhly již v roce 1992. Loni se celém světě pořádalo více než tisíc akcí ve 118 zemích světa s jasným cílem - upozornit na důležitost podmořského světa, jeho ekosystému a boj s odpadky.

Britský deník The Guardian upozornil na to, že plast se dostal už i do nejodlehlejšího, věčně ledového kontinentu. Výzkumníci Greenpeace sbírali vzorky na ostrově Greenwich celkem tři měsíce.

Na začátku letošního roku začala kampaň za vytvoření největší přírodní rezervace v mořích okolo nejchladnějšího kontinentu, aby byl ochráněn křehký ekosystém před klimatickými změnami. Zkoumat antarktické prostředí jezdí pravidelně každý rok také vědci z Masarykovy univerzity. V březnu 2015 zde naměřili zatím nejvyšší teplotu +17,8 stupňů Celsia.

Úhyn ryb v Odře

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) dnes definitivně potvrdila, že příčinou úhynu zhruba tuny ryb v řece Odře na česko-polské hranici v Bohumíně na Karvinsku byl nedostatek kyslíku způsobený extrémními hydrometeorologickými podmínkami. Potvrdily to laboratorní rozbory i šetření expertů. Cizí zavinění tak bylo zcela vyloučeno.

Během přívalového deště za zhruba půl hodiny spadlo na metr čtvereční 25 až 35 milimetrů srážek. "V jejich důsledku došlo k odlehčování jednotných kanalizací a k výplachům dlouhodobých sedimentů z kanalizací a ke splachům z polí a zpevněných ploch," uvádí ČIŽP.

"Podle Českého rybářského svazu zůstaly nedotčeny populace cejnů a kaprů, uhynuly ostroretky, oukleje, parmy a jiné ryby. Inspektoři také vyloučili, že by se v místě rozmnožovala takzvaná zlatá řasa, která při vyšším výskytu způsobuje úhyn ryb.

Uhynulé ryby se objevily zhruba na čtyřkilometrovém úseku od ústí Stružky po hraniční profil v Bohumíně. Největší úhyn ryb v českých vodách za posledních 20 let postihl v srpnu 2018 rybník Nesyt na Břeclavsku, kvůli nedostatku kyslíku ve vodě tam uhynulo přes 100 tun ryb. Loni kvůli nedostatku kyslíku uhynulo 42 tun ryb v Dyji u Bulhar na Břeclavsku.

tags: #lode #vozici #odpad #do #more #problem

Oblíbené příspěvky:

• Nádraží Holešov
• Skládka zeminy v Bosonohách
• Nový zákon o měření emisí
• Odpad, který se mění v nový zdroj
• Školy v přírodě Hrachov