Emise zaoceánských lodí: Skutečnost versus mýty

31.10.2025

Když se na internetu objeví text o škodlivých dopadech automobilové dopravy nebo přechodu na elektromobilitu, téměř záhy se v diskuzích objeví námitka: „K čemu je nějaké omezování automobilové dopravy, když lodě ničí planetu mnohem víc?“ Někteří autoři jdou tak daleko, že prezentují bombastické titulky typu „Patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší jako 760 milionů aut“. Jaká jsou však fakta o dopadech lodní a námořní dopravy na životní prostředí? Jak už to tak bývá, situace je poněkud složitější.

Zásadní informace je, že pomocí námořní dopravy dnes přepravujeme přibližně devadesát procent veškerého nákladu a zboží. Správně bychom tedy měli počítat emise jednotky přepravené váhy nákladu. Zůstaňme ale u celkových čísel. Celkově vzato lodní a námořní doprava skutečně patří k největším znečišťovatelům ovzduší na světě. Ale… automobilová doprava je na tom v řadě ohledů o dost hůře. Pro celkové zhodnocení je proto třeba porovnat různé typy znečištění.

Typy lodí a jejich spotřeba

Současné zaoceánské lodě jsou převážně nákladní plavidla s délkou 400 m a šířkou 60 m (zhruba polovina Václavského náměstí), tato velikost je limit pro průjezd Suezským kanálem. Pro určení velikosti lodí a jejich porovnávání se používají různá měřítka, jedním z nich je „hrubá tonáž“ udávaná v tunách (gross tonnage, GT), která závisí na celkovém objemu lodi uzavřeného vnějším povrchem - od kýlu (spodní části) po komín.

Příkladem větších lodí jsou kontejnerové lodě Maersk Triple-E class (194 849 GT), momentálně provozované ve 30 exemplářích. Jedná se o moderní design s důrazem na úsporu paliva a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Další velkou lodí je TI (Tankers International) supertanker (234 006 GT) provozovaný ve 4 exemplářích. Slouží pro přepravu surové ropy, zkapalněného zemního plynu nebo chemikálií. Udávaná spotřeba je 141 tun těžkého lodního oleje za den [2], tedy téměř dvakrát více než kontejnerová loď Maersk Triple-E class.

Spotřeba paliva závisí na způsobu provozu lodě, i mírné snížení rychlosti lodi může vést k úsporám desítek procent.

Čtěte také: Druhy emisí zaoceánských lodí

Spotřeba paliva výletních lodí

Každá velká loď, ať už pro cargo nebo osobní přepravu, spotřebuje značné množství paliva a ani výletní lodě nejsou výjimkou. Velká výletní loď může při vysokém nasazení motorů v průměru spotřebovat až neuvěřitelných 250 tun denně, podle Coloradské univerzity v Boulderu. Menší výletní lodě mohou mít při vyšších otáčkách motoru o něco menší spotřebu paliva, přibližně 150 tun denně. Velká výletní loď o délce přes 300 metrů může mít na palubě až 7 milionů litrů paliva. Menší výletní loď obvykle pojme kolem půl milionu litrů paliva. V každém případě se jedná o značné množství paliva. Pro srovnání, menší jachty mají na palubě obvykle jeden až sedm tisíc litrů paliva.

Spotřebu paliva výletních lodí ovlivňuje několik faktorů. V roce 2016 deník Guardian informoval, že loď Harmony of the Seas společnosti Royal Caribbean - dříve největší výletní loď na světě - vybavena motory Wärtsilä má spotřebu pět tisíc litrů nafty za hodinu. Právě velikost je zásadním faktorem spotřeby paliva výletní lodi. Při stejné vzdálenosti bude mít menší loď menší spotřebu paliva než větší loď, platí zde podobné pravidlo jakou motorových vozidel na silnici. Dalším faktorem je cestovní rychlost. Jak už jsme se zmínili, při vysoké rychlosti těchto superobřích zaoceánských výletních lodí může denní spotřeba paliva dosáhnout až 250 tun, proto lodě příliš rychle neplují a “spokojí se” tak i s poloviční spotřebou… která je ale i tak obrovská. Větší výletní lodě potřebují k dosažení určité rychlosti více paliva kvůli výkonu potřebnému k pohonu plavidla. Velkou roli hraje také typ motoru.

Paliva používaná v lodní dopravě a jejich dopady

Velké námořní lodě a trajekty pohání „odpadní“ materiál z rafinérií, mazut a jiné produkty z těžké ropy, během jejichž spalování vzniká obrovské množství nečistot: prachových částic, sazí a oxidů síry. Tedy takových látek, které při spalování nafty a benzínu vznikají v menším či zanedbatelném množství. I proto se často zmiňuje údaj, že pár desítek velkých lodí zaneřádí ovzduší více než všechna auta na světě.

Lodě jako palivo používají těžký lodní olej (mazut), což je černá hmota medovité konzistence, která zbude z ropy poté, co se z ní oddělí frakční destilací lehčí složky (benzín, nafta, letecký petrolej, oleje). Hlavním důvodem použití tohoto paliva je jeho nízká cena, na druhou stranu obsahuje výrazně vysoké množství síry, což vede při spalování k emisím oxidů síry (SOx). U běžné automobilové nafty je obsah síry max. 0,003 %, kdežto u lodního paliva mohl být až 3,5 %. Od roku 2020 je ovšem obsah síry v lodních palivech omezen celosvětově na max. 0,5 %.

Pro hrubý odhad můžeme uvažovat, že obsah síry je v lodním palivu zhruba 100× vyšší než v naftě a veškerá se při spalování přemění v oxidy síry (SOx). Pak našich 20 lodí spotřebuje stejně paliva jako 0,3 % amerických automobilů, ale produkce SOx je 100× větší, takže emise oxidů síry odpovídají 30 % silniční dopravy v USA. Oxidy síry, SOx, způsobují především kyselé deště a jejich emise jsou předmětem přísnějších nařízení, která nutí výrobce a provozovatele lodí k jejich snižování.

Čtěte také: Znečištění moří

Srovnání emisí lodní a automobilové dopravy

Když se na internetu objeví text o škodlivých dopadech automobilové dopravy nebo přechodu na elektromobilitu, téměř záhy se v diskuzích objeví námitka: „K čemu je nějaké omezování automobilové dopravy, když lodě ničí planetu mnohem víc?“ Někteří autoři jdou tak daleko, že prezentují bombastické titulky typu „Patnáct největších nákladních lodí znečišťuje ovzduší jako 760 milionů aut“. Jaká jsou však fakta o dopadech lodní a námořní dopravy na životní prostředí?

Doprava odpovídá přibližně za čtvrtinu všech emisí CO2, z toho automobilová doprava přibližně za tři čtvrtiny všech emisí z dopravy a lodě přibližně za patnáct procent (v posledních letech množství emisí z námořní dopravy roste). Emise CO2 z lodní stejně jako letecké dopravy nejsou součástí přelomové Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo 195 členských států OSN.

Již několik let koluje mezi lidmi informace, podle které deset největších lodí vyprodukuje více emisí než všechna auta na světě. Snažili jsme se tento údaj ověřit, nicméně došli jsme k závěru, že se patrně jedná o takzvanou „městskou legendu“. Výsledky vycházejí z měření emisí plavidel britsko-americké společnosti Carnival Corporation a její pobočky Princess, které provozují luxusní osobní lodní dopravu. Luxusní výletní lodě produkují do ovzduší 10× více škodlivin než všechna auta v Evropě. Na druhém místě skončila druhá největší společnost na světě Royal Caribbean Cruises, která do vzduchu vypustila čtyřikrát více emisí než celý evropský vozový park.

Emise CO2 a SO2

Prvně je nutné si uvědomit, že uhlíkatá paliva mají emise CO2 na základě spotřeby. Zde žádný katalyzátor nepomůže, tam jde prostě o přímou úměru spáleného paliva a výsledných emisí. Ty sice mohou být trochu jiné s ohledem na konkrétní uhlíkaté palivo, např. u spálením litru benzínu vyprodukujeme 2320 gramů CO2, zatímco u nafty dokonce 2650 gramů CO2, ale v rámci každého paliva je tu přímá úměra. Zvýšíte spotřebu benzínu 10krát, emise CO2 se zvýší 10krát.

Je pak otázkou, zda jej lidé zamlčují záměrně (pro prokázání nesmyslnosti řešit emisní problémy automobilovou elektromobilitou) nebo z nevědomosti (když si nepřečtou ani nadpis studie, kterou citují). Celý vtip je v tom, že nejde o emise CO2, ale SO2. Ty totiž se spotřebou paliva až tak úzce nesouvisí. Stále tu máme lineární závislost na množství paliva, ale velmi výrazně to závisí i na kvalitě paliva. A tady je problém.

Čtěte také: Ekologické lodě od České televize

Emise oxidů síry jsou v Česku nechvalně proslulé z éry socialismu, kdy kvůli neodsiřeným uhelným elektrárnám na severu Čech oxidy síry reagovaly v atmosféře a okyselovaly déšť. Následkem bylo plošné odumírání na PH velmi citlivých a na většině dotčených území nepůvodních smrkových porostů. Takové dopady naštěstí námořní dopravu neprovázejí, ta však vlivem oxidů síry přispívá k částečnému okyselování oceánů. Ale podstatně větší měrou za to může hlavní skleníkový plyn oxid uhličitý.

Automobilová doprava mění klima pětinásobně více než lodě. S emisemi tohoto plynu je na tom podobně jako letecká doprava či Německo - šestý největší znečišťovatel na světě. Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého. Vtip je ovšem v tom, že emise automobilové dopravy jsou ještě výrazně vyšší, ve srovnání s námořní dopravou přibližně pětinásobné.

Aneb tady vidíme, že zatímco v oblasti SO2 jsou lodě obrovským problémem, v oblasti CO2 jsou naopak minoritním. Není pravdou, že 50 takových lodí má emise jako všechna evropská auta za 10 let, resp. 5 takových lodí za jeden rok, ale nejspíš až někde kolem 6 tisíc (řádově to budou tisíce).

Ekologické iniciativy a regulace

Námořní dopravci si tuto nechvalnou skutečnost uvědomují. Mezinárodní námořní organizace (IMO) před časem schválila povinnost dodržovat emisní normy (Euro 4-6) na oxidy síry. Tato opatření, jež vstoupí v platnost v roce 2020, dovolí lodím z komínů vypouštět maximálně 1,5 % síry z celkového objemu emisí oproti současné 3,5% hladině.

Emise lodí se samozřejmě řeší. V roce 2020 tak vstoupil v platnost předpis Mezinárodní námořní organizace (IMO), který omezuje množství síry v lodním palivu na 0,5 % a platí po celém světě. Lodě tak musí buď zvolit jiné palivo nebo se vybavit zařízením na čištění výfukových zplodin, tzv. scrubbery. Nařízení kontrolují jednotlivé státy a řada z nich si k plavbě ve svých vodách přidává ještě přísnější požadavky na emise.

A řeší se i lodní emise skleníkových plynů. Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný. Podíl zpoplatněných emisí u každé takové lodi bude postupně narůstat.

Icon of the Seas a kontroverze okolo LNG

Na svou první plavbu vyplula vloni koncem ledna nová největší výletní loď na světě Icon of the Seas. Je pětkrát větší než Titanic, vejde se na ni 7600 pasažérů, o které pečuje přes 2000 zaměstnanců. Její provoz by měl být díky motorům poháněným zkapalněným zemním plynem, ohřevu vody teplem lodních motorů a možnostem napájení elektřinou v přístavech šetrný k životnímu prostředí.

Ekologové však varují, že z lodi poháněné zkapalněným zemním plynem (LNG) bude do ovzduší unikat nebezpečný metan. „Je to krok špatným směrem,“ citovala agentura Reuters Bryana Comera, šéfa mezinárodní organizace pro ekologickou dopravu ICCT. „Odhadujeme, že používání LNG jako lodního paliva vypouští během životního cyklu o více než 120 procent více emisí skleníkových plynů než tradiční lodní paliva,“ dodal.

Začátkem tohoto týdne ICCT vydala zprávu, ve které tvrdí, že emise metanu z lodí poháněných LNG jsou větší, než povolují současné předpisy. LNG je sice ekologičtější než tradiční lodní paliva, jako je topný olej, ale je s ním spojeno riziko úniku, píše BBC. Metan je skleníkový plyn, který v atmosféře zachytí za dvacet let osmdesátkrát více tepla než oxid uhličitý. Snížení těchto emisí je považováno za klíčové pro zpomalení globálního oteplování.

Plavidla poháněná LNG tedy možná vylučují méně oxidu uhličitého než tradiční námořní paliva, avšak jsou poměrně významně neefektivní v jeho spalování. Téměř 80 % lodí plujících na LNG vypouští 3,1 % tohoto neviditelného paliva, obsahujícího právě metan, do atmosféry.

Představitelé Royal Carribean’s, provozovatele Icon of the Seas, prohlašují, že když byla před deseti lety navrhována její výstavba, bylo LNG pro její provoz nejvhodnějším palivem. V příštím roce společnost chystá představit Celebrity Xcel, exkluzivní zaoceánský výletní parník pro 3248 pasažérů, který bude disponovat motory, jež bude možné pohánět třemi různými palivy: námořní naftou, LNG a metanolem. Nařčení z greenwashingu, kterému čelí, se společnost brání. Prohlašuje, že Icon of the Seas byla postavena tak, aby ke svému provozu mohla využívat palivové články.