Charakteristika medvěda malajského

Medvěd malajský, zvaný též medový, je nejmenším zástupcem z čeledi medvědovitých.

Vzhled a charakteristické znaky

Jeho krátká, uhlazená srst je obvykle černá, ale může příležitostně být i v rozsahu načervenale hnědé až po šedou. Každý malajský medvěd má individuálně odlišnou skvrnu na hrudi, která je typicky žlutá, oranžová, bílá, i světle hnědá, ale může být někdy skvrnitá nebo strakatá. Samec může vážit o čtvrtinu až polovinu více než samice.

Malajský medvěd má široký čenich, který je relativně krátký. Ten a velká hlava mu propůjčují vzhled psa. Má malé kulaté uši, masivní čelo, které občas vypadá vrásčitě. Charakteristickým znakem je nejdelší jazyk ze všech osmi druhů medvědů z celého světa a nejdelší drápy v porovnání k tělu.

S nohama lehce vtočenýma dovnitř, velkýma holýma tlapama a dlouhýmy křivýmy drápy jsou velmi dobře adaptováni na šplhání po stromech. Jejich chodidla jsou výjimečně velká ve srovnání s velikostí těla, silně pomáhají s hrabáním a prorážením do mrtvých stromů při hledání hmyzu.

Ocas je obdobně jako u medvěda hnědého krátký a není téměř vidět. Stavba lebky je protáhlejší než u medvěda hnědého.

Čtěte také: Kreslený medvěd v souladu s přírodou

Způsob života a potrava

Většinu času tráví na stromech, po kterých umí obratně šplhat. Je to noční živočich, přes den spí v korunách stromů, kde si staví hnízdo z ohnutých větví. V noci se vydává za potravou. Žijí samotářsky.

Živí se převážně rostlinnou potravou ve formě ovoce, výhonků či plodin z okolních plantáží.

Výskyt

Malajští medvědi žijí pouze v Jihovýchodní Asii. Jejich přirozeným prostředím jsou tropické pralesy Jihovýchodní Asie, prostírající se od východního cípu Indie, přes Myanmar, Laos, Thajsko, Kambodžu, Vietnam, Malajsii až po ostrovy Sumatra a Borneo.

Je možné, že velmi malá populace zbývá v jižní Číně a v Bangladéši, ale pravděpodobně již byla v těchto lokalitách vyhubena. Nacházíme historické zmínky o tom, že kdysi malajští medvědi obývali východní Tibet, část Indie a Číny a ostrov Jáva.

Tropické listnaté lesy jsou hlavním prostředím pro malajské medvědy.

Čtěte také: Historie medvěda hnědého

Ohrožení

V současnosti je medvěd malajský na seznamu ohrožených druhů označen jako zranitelný druh. Jejich počet v přírodě neustále klesá. Nejvíce mu škodí lidé odlesňováním pralesů a ilegálním lovem na maso a kožešinu a jako škodnou. Hrozbou je také odchyt pro sběr žluči. Takoví medvědi jsou drženi v malých klecích a žluč jim je odebírána zaživa.

Chov v zoo

Jedná se o vzácný druh medvědů, který se v zoo příliš často nevyskytuje. Odchovat mláďata se daří velice zřídka.

Počátek chovu malajských medvědů v ústecké zoo Chovem medvědů malajských se zoologická zahrada v Ústí nad Labem zabývá od roku 1987. Tehdy dorazila do Ústí nad Labem skupina celkem 12 zvířat. Jednalo se o 4 samce a 8 samic z Vietnamu. Je zajímavostí, že dovozem malajských medvědů se částečně umořoval dluh Vietnamské lidově demokratické republiky vůči tehdejší ČSSR.

Současný chovný pár medvědů malajských přišel do zoo na konci roku 2006 z Barmy.

Úspěchy v chovu

Odchovat mláďata se daří velice zřídka, v zoo v Ústí nad Labem se to podařilo čtyřikrát. Nejprve byli rodiče mláďat zvířata, která přišla v roce 1987 přímo z Vietnamu. Samička Bora se narodila v roce 1993 a byla historicky prvním mládětem zoo, čtyři roky poté se narodil sameček Cecil 1997. Současný pár měl zatím tři mláďata, první byla samička Babu (2011), která v sedmi letech odešla na doporučení koordinátora EEP do skotské Zoo Edinburgh, druhá samička Batu (nar. 2018), která z zoo odešla v roce 2021 do Zoo Lodź. Nejnovějším přírůstkem je samec narozený 14. února.

Čtěte také: Více o baribalovi

Rozmnožování

Jen málo faktů je známo o rozmnožování a výchově mláďat divokých malajských medvědů. Samice jsou většinou viděny s jedním mládětem, zřídkakdy s dvojčaty. Samice mají také pouze 4 aktivní struky, v protikladu s většími druhy medvědů, kteří mají větší vrhy mláďat, a mají aktivních 6 bradavek.

Vypadá to, že malajští medvědi jsou nesezónní vyvaděči mláďat, je možné spojení s nepravidelným cyklem plodů ovocných stromů a větší variace potravy. Je možné, že samice malajských medvědů mohou oddálit oplození (otěhotnění), aby zajistili svým mláďatům, že budou mít dostatečné tukové zásoby, porodem v období, kdy je příznivé počasí a dostatek potravy. Avšak není to potvrzeno.

Samice rodí v norách nebo v dutinách stromů, mládě je chráněno po určitý čas, dokud není dostatečně odvážné a schopné doprovázet matku, když se pase nebo cestuje.

tags: #medvěd #malajský #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Inkaso ekologických daní v ČR
• Tipy pro ochranu přírody
• Disulfidy: Pyrit a markazit v přírodě
• Odcizení a Nové Možnosti v ČR
• Jak pěstovat borovici Golden Winter