Metodická úprava postupu pro omezování staré zátěže odpady

Ekologicky znečištěná lokalita často brání jejímu dalšímu průmyslovému nebo urbanistickému využití. Bývalé i stávající průmyslové areály jsou často zatíženy hříchy minulosti, zejména pak v historii používanými výrobními postupy, které nebyly nijak šetrné k přírodě. Typickým příkladem ekologicky kontaminovaných míst jsou bývalé průmyslové areály, které nejsou v současné době využívány ke svému původnímu účelu. Ekologická znečištění většinou pochází z období 50 - 70 let minulého století. Při průmyslové výrobě docházelo často k nadužívání zdraví škodlivých chemických látek, které se výrobními postupy dostaly mimo kontrolu.

Staré ekologické zátěže byly způsobeny výlučně lidskou činností, jako je například průmyslová a chemická výroba nebo těžební a důlní činnost. Tyto ekologické škody vznikaly především do roku 1990 nevhodným nakládáním s rizikovými látkami a nevhodnou invazivní důlní činností.

Následkem mnohaleté nedostatečné zabezpečenosti technologií, nesprávné manipulace s nebezpečnými látkami, absence opatření pro nakládání s odpady nebo i následkem havárií ve starých provozovnách došlo k nahromadění vysokých koncentrací rizikových kontaminantů, které působí toxicky přímo ve starých budovách výrobních podniků, v okolní půdě, horninovém prostředí a v povrchových a podzemních vodách. Dosah škod je ovšem dalekosáhlý a má vliv na další složky životního prostředí, včetně významného dopadu na všechny ekosystémy v zasažené oblasti.

Procesy odstraňování starých ekologických zátěží se týkají především kontaminovaných míst jako jsou skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Veškeré tyto nebezpečné lokality jsou zastřešeny v celostátní databázi "Národní inventarizace kontaminovaných míst".

Pracovní postupy při sanaci

Při odstraňování ekologických zátěží postupujeme vždy v souladu s rozhodnutím dotčených orgánů státní správy, zejména pak ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. Sanace ekologicky znečištěných míst je provázena řadou doplňkových činností. Ty zpřesňují samotné sanační postupy, vyhodnocují aktuální měření a modelují budoucí scénáře na základě kterých pak dochází k průběžné aktualizaci sanačních prací. V rámci sanačních prací provádíme vrtné práce, odběry vzorků zemin a vod a laboratorní analýzy.

Čtěte také: Společenské vědy a odpad

Metodiky pro řešení kontaminovaných míst

Cílem MŽP je zajistit co nejefektivnější odstraňování kontaminovaných míst (resp. starých ekologických zátěží) v rámci jednotných standardů. Za tímto účelem jsou pracovníci odboru environmentálních rizik autory, spoluautory nebo odbornými garanty metodických pokynů, které mají za úkol zajistit jednotných principů a postupů při identifikaci, průzkumu nebo sanaci kontaminovaných míst.

Kompetence v této oblasti vyplývá ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, podle něhož je Ministerstvo životního prostředí orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí a ústředním orgánem státní správy mj. pro státní politiku životního prostředí.

SEZ (stará ekologická zátěž)

„Co se týče definice SEZ, zákonná definice neexistuje, nejkomplexněji je definována pro potřeby Operačního programu Životní prostředí,“ uvádí Richard Přibyl, vedoucí oddělení sanace, odbor environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ), Ministerstvo životního prostředí.

SEZ = závažná kontaminace podzemních či povrchových vod, zemin nebo stavebních konstrukcí, která znamená významné riziko pro lidské zdraví nebo složky životního prostředí a současně původce kontaminace neexistuje nebo není znám.

Kontaminovaná místa mohou být rozmanitého charakteru - může se jednat o skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika.

Čtěte také: Příručka pro práci s dětmi a mládeží

Odstranění SEZ

„Co se týče nálezu SEZ, je nutné znát rozsah a hlavně původce. Proto je třeba v první fázi realizovat Analýzu rizika, která ohodnotí míru rizika vyplývající ze zátěže a navrhne opatření. Na odstranění SEZ existuje řada programů, nejrozsáhlejší je v rámci privatizace, kdy součástí procesu byl i tzv. ekologický audit a stát se pak zavázal v tzv. ekologické smlouvě hradit náklady související s odstraňováním SEZ. Nyní toto zabezpečuje Ministerstvo financí, MŽP vykonává funkci garanta,“ vysvětluje Richard Přibyl.

Ekologické smlouvy

Mezi MF (dříve FNM ČR) a nabyvateli privatizovaných podniků byly uzavírány smlouvy o úhradě nákladů vynaložených na vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací - tzv. ekologické smlouvy. Náklady na vypořádání ekologických závazků zahrnují náklady na průzkumy ekologické závady, analýzu rizik a její aktualizace, projekt a realizaci nápravných opatření i činnost odborného dohledu při nápravě ekologických závad.

„Tam, kde neexistuje ekologická smlouva, lze v některých případech použít Operační program Životní prostředí, popřípadě Národní program Životní prostředí,“ zmiňuje možnosti Richard Přibyl.

OEREŠ

Činnost oddělení sanace odboru environmentálních rizik a ekologických škod (OEREŠ) je primárně zaměřena na řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží, nicméně zasahuje i do dalších oblastí s touto problematikou spojených jen částečně.

Nejdůležitějšími z nich jsou role odborného garanta v procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a kompletní řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží vzniklých pobytem sovětské armády na našem území.

Čtěte také: Územní systémy ekologické stability

Nedílnou součástí hlavní činnosti odboru je také metodická a odborná pomoc krajským úřadům, které řeší problematiku odstraňování starých ekologických zátěží pomocípomocí odst. 4, § 42 zákona o vodách. Významnou pomocí krajským, ale i dalším úřadům, je v tomto směru Operační program Životní prostředí a dále i Národní program životní prostředí. V neposlední řadě nelze zapomenout ani na účast zástupců odboru v meziresortních komisích, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin.

Systém evidence kontaminovaných míst

Nejdůležitějším zdrojem informací o starých ekologických zátěžích, resp. o kontaminovaných místech obecně je databáze Systém evidence kontaminovaných míst. Jedná se o veřejně přístupnou databázi.

SEKM znamená „Systém evidence kontaminovaných míst“ a jedná se o systém zřízený Ministerstvem životního prostředí ČR pro evidenci, sledování a posuzování príorit kontaminovaných resp. SEKM slouží MŽP k evidenci případů ekologické újmy dle § 16 odst. 2 písm. zákona č. některých zákonů, v platném znění. č. dle zákona č. Informační systém SEKM je zdrojem dat pro jev č. prací z vyhlášky č. 369/2004 Sb. průzkumem, hodnocením rizikovosti, monitorováním či sanací, tj. starých ekologických zátěží. zákona č. výsledků starších průzkumných, resp. o kontaminovaných místech a ekologické újmě uložených v systému SEKM. nebo WGS-84 (GPS). každá lokalita má svůj záznam. k nim k dispozici údaje. podobjektů (např. oblast, stavba, objekty apod.),- fotky, resp. obsahující např. priority. pozicí v souřadnicích X, Y systému S-JTSK nebo WGS-84 (GPS), (např. "starých skládek" (tj. ještě starší. které se v systému SEKM u nových lokalit doplňují, resp. vzorků odebraných na sledovaných objektech. Nevyhnutelnou podmínkou identifikace kontaminovaného, resp. V SEKM je završením anotační práce s každou lokalitou hodnocení priority. jsou pro toto hodnocení nezbytné. podle Přílohy č. pro lidské zdraví a životní prostředí. (P) anebo nekontaminované (N). Každá kategorie je vymezena tzv. Každá lokalita je charakterizována třímístným kódem priority. tohoto kódu určují kategorii. hodnotit samostatně také priority pro každou sledovanou oblast zvlášť. Zobrazuje přehledně nejdůležitější informace o každé evidované lokalitě. situačním výrokem. se při této klasifikaci. jejího hodnocení a zařazení do příslušné kategorie. rubrik, s důrazem na přehlednost a snadnou orientaci. SEKM. nesprávně či neúplně zaneseného údaje podle § 28 odst. 3 stavebního zákona. je nezbytné, aby zapisoval do systému pouze ověřené a pravdivé informace. Pracovník administrace SEKM, mj. reálná data. Seznam všech pojmů je uveden v Příloze č. mobilní aplikace). příslušná oprávnění. Jedná se a) o obecné oprávnění zakládání záznamů, resp. územnímu celku. O obecné oprávnění zakládání, resp. o oprávnění v uživatelském profilu. nebo zamítne. Informace o žádosti dostane uživatel avízem. systému je Ministerstvo životního prostředí. prováděného úkolu, např. v rozsahu hlavního formuláře, tzv. nebo aktualizaci záznamu a studium problematiky lokality použity. odpovědného řešitele, příslušná rozhodnutí atp. v systému SEKM. životního prostředí o odborné způsobilosti podle § 3 odst. 3 zákona č. o geologických pracích v platném znění a § 2 odst. 1 vyhlášky č. lokality), rozsahem a zaměřením řešeného úkolu. zvlášť. ploch, skládkových těles, stavebních celků, vrtů, analýz atd. priority dle Přílohy č. místa (např. problematiky kontaminovaného místa do etapy následující (např. oblasti, provádí se hodnocení priority pro lokalitu jako celek. Pokud autor doplňuje, resp. hodnocení priority dané lokality. přijmout, je třeba zohlednit výsledky průzkumných prací a hodnocení rizik. do schvalovacího řízení tlačítkem "Odeslat k přijetí". krocích - verifikace a validace. je o žádosti o schválení lokality informována avízem. může ještě anotátor žádost odvolat a záznam znovu rozpracovat. vrácení k přepracování. Přijatý záznam je automaticky odeslán k finálnímu schválení - validaci. úkolu, v jehož rámci byly změny prováděny. automaticky generováno avízo. dohodnuto jinak. pro práci s otevřenými daty. nebudou využity ke komerčním účelům (tj. dále obchodováno). poskytnuta žádné další třetí osobě jinak, než se souhlasem MŽP.3. s ustanovením zákona č. (stavební zákon) a vyhláškou č. 500/2006 Sb. podkladů pro jev 64. důsledků v případě nesprávně či neúplně předaného údaje podle § 28 odst. zákona. Odborem environmentálních rizik a ekologických škod. resp. Tento metodický pokyn ruší a plně nahrazuje metodický pokyn MŽP č. Doklad o schválení, resp. k prováděcí dokumentaci či k studiím, popřípadě k dalším dokumentům). Ing. Zpracovali:Ing. Jiří Tylčer, CSc., Mgr. kontaminovaných míst. či možných důsledků kontaminace lokality, tj. podle vyhlášky č. 1. tj. kontaminovaným. dřívějšího využívání. územních celků. odkaliště, pokud mohou nebo mohly by být zdrojem kontaminace. součástí péče o životní prostředí. nemalé finanční prostředky. horizontu není reálné. Plně to bude platit i pro Českou republiku. 2. prostředí. toho, jaký další postup vyžadují. naléhavost řešení. než nějaký jemně odstupňovaný porovnávací žebříček priorit. definovaných kategorií dalšího postupu. reálné již z principu. priorit. nejdůležitější informace o ní soustřeďuje tak zvaný souhrnný formulář. kontaminovaným lokalitám všeho druhu. jsou jen podmnožinami všech kontaminovaných míst. jen podezření na kontaminaci. operativně přehodnocovány na základě zjištění nových skutečností. 3. klasifikační matrice, kterou zobrazuje tabulka R1. lokality. Každá lokalita je charakterizována třímístným kódem priority (např. První dvě pozice kódu jsou základními a roztřiďují kontaminované, resp. kontaminované lokality do jednotlivých kategorií. lokalitu z hlediska situace a odpovídajícího dalšího postupu. Existují tři základní skupiny kategorií. pro definitivní závěry. rizik. Třetí pozici v třímístném kódu nazýváme řádem priority. faktorů je součástí modulu pro hodnocení priorit databáze SEKM. charakterizuje rozsah problému té které konkrétní lokality. než znehodnocení studny pro zásobování jednoho rodinného domku. je však problém u obou lokalit stejně závažný - je ohroženo zdraví lidí. o skutečném charakteru, rozsahu a úrovni znečištění. v zásadě žádné opodstatnění.

Tabulka 1: Klasifikační matice

I aktuálních či potenciálních důsledků kontaminace I I základ I 3. rizik. 4) Například: využívání lokality podle územního plánu by znamenalo neakceptovatelné zdravotní riziko. jejíž nutnost nedokážeme jednoznačně vyžadovat na základě existující legislativy ani analýzy rizik. průmyslovou krajinou. 6) Například: v rámci platného územního plánu změna administrativní budovy na dětskou školku. 4. pouze jediný z nich:- nápravné opatření nutné, resp. využívání lokality, resp. Lokality kategorií A1, A2, A3, P1, P2, N2, N0 patří mezi prozkoumané. k redukci rizik z kontaminace. (např. zajištění nezávadné pitné vody z náhradního zdroje, nebo např. na každé konkrétní lokalitě mohou být rozhodující pouze závěry analýzy rizik. pokynu MŽP č. 13 z roku 2005. podloženo, nesmí být zpochybnitelné. obecně nutno považovat za lokality neprozkoumané, tj. z kategorií A, u kterých je nápravné opatření nutné, resp. 2) Výjimky z tohoto pravidla existovat mohou. dispozici. esteticky rušivým prvkem. závěru. šíření kontaminace, musí být lokalita zařazena do kategorie P2. o kontaminaci nemusí vždy spadat do kategorie lokalit N (bez kontaminace). být využívána náročnějším způsobem, například pro domovní zástavbu. Lokality tohoto druhu spadají do kategorie P1. postsanační monitoring. kategorii A až do doby oficiálního ukončení sanace (např. informacemi o lokalitě. vymezuje potřeba dalšího průzkumu pro získání doplňujících informací. rizik spadají obecně do kategorie P3 nebo P4. a bez podrobného nebo i vůbec jakéhokoliv průzkumu kontaminace je značný počet. a zdraví obyvatel na základě informací, které mohou být reálně k dispozici. je, že i toto hodnocení probíhá podle jednotných kritérií. 6. hodnocení priorit závisí na správné interpretaci závěrů analýzy rizik, resp. podstatné pro zařazení lokality do správné kategorie. dle AR", "nápravné opatření"). důležitost. je priorita hodnocena. programem nabízené zařazení lokality do kategorie A3, resp. z roku 2013 (Indikátory znečištění). existuje neakceptovatelné zdravotní riziko. roku 2005 a na lokalitě od té doby neprobíhaly žádné další práce. starší analýzy rizik. spadají. kontaminaci (tj. 7. využívání lokality, resp. dotčeného okolí. být realizováno vždy bezodkladně, a to zejména podle zákona o vodách č. Sb. ve znění pozdějších předpisů nebo také podle zákona č. 258/2000 Sb. zdravotního rizika. pitnou vodou. která by mohla někdy být i řádově vyšší než náklady nápravného opatření. ohledu na počet ohrožené populace. Lišit se bude pouze náročnost řešení, nikoliv jeho princip. přihlížet k rozsahu zdravotního rizika - tj. nutné, avšak nikoliv bezprostředně naléhavé. limity přípustné podle příslušné legislativy. rizika. V každém případě jde ale o závadný stav ve smyslu vodního zákona. existence např. legislativou a její nezbytnost nevyplývá přímo ze závěrů analýzy rizik. Může např. periférií velkoměsta. potenciální rizikovostí. lokalit je dána jejich předpokládaným velkým počtem. informací o způsobech jejího historického využívání. existenci či neexistenci kontaminace vzorkováním a analýzami. zatím potřebu nápravných opatření ani potvrdit, ani vyloučit. je u těchto lokalit provedení předběžného průzkumu kontaminace, resp. pojímány jen jako jedna podmnožina všech kontaminovaných míst. zahrnuty do jednotného registru kontaminovaných míst. lokality. není dostatečný pro vyslovení definitivního závěru o jejich rizikovosti. o kontaminaci. č. vyloučena možnost jejího dalšího šíření. Nutnost nápravného opatření zatím nelze vyloučit. využívání lokality sanace není nutná. Lokality s plánovaným méně citlivým využitím (např. ani po ukončené sanaci zařazeny do kategorie N, ale právě do P1. využívání odůvodňuje předpokládat, že kontaminované nejsou. považovat za podezřelé, potenciálně kontaminované. je evidentně již po staletí jen zemědělskou půdou či lesem. Roli administrátora může zastávat více osob. data SEKM. nesprávně či neúplně zaneseného údaje podle § 28 odst. 3 stavebního zákona. je nezbytné, aby zapisoval do systému pouze ověřené a pravdivé informace. Ekologická újma je dle zákona č. která se může přímo či nepřímo projevit. prostorových geografických dat společně s jejich atributy. které jsou pro toto hodnocení nezbytné. lokality podle Přílohy č. pro lidské zdraví a životní prostředí. (P) anebo nekontaminované (N). Každá kategorie je vymezena tzv. postupu. Každá lokalita je charakterizována třímístným kódem priority. tohoto kódu určují kategorii. hodnotit samostatně také priority pro každou sledovanou oblast zvlášť. výsledků starších průzkumných, resp. nebo WGS-84 (GPS). a každá lokalita má svůj záznam. k nim k dispozici údaje. podobjektů (např. oblast, stavba, objekty apod.),- fotky, resp. obsahující např. priority. pozicí v souřadnicích X, Y systému S-JTSK nebo WGS-84 (GPS), (např. "starých skládek" (tj. ještě starší. které se v systému SEKM u nových lokalit doplňují, resp. vzorků odebraných na sledovaných objektech. Nevyhnutelnou podmínkou identifikace kontaminovaného, resp. Pod metadaty se rozumí seznam atributů daného objektu. v terénu. horninového prostředí pro člověka a/nebo pro ekosystémy. v systému SEKM. životního prostředí o odborné způsobilosti podle § 3 odst. 3 zákona č. o geologických pracích v platném znění a § 2 odst. 1 vyhlášky č. vyhlášky č. Sb., tj. či jiné lokality podobného charakteru) do krajiny. jsou terénní úpravy, překryvy, úpravy odtokových poměrů, osázení vegetací. může mít rekultivace i efekt nápravného opatření. Souřadný systém Ing. zpracovaný po 1. je dosud nejpřesnějším kartografickým zobrazovacím systémem tohoto území. Sanace je jedním z možných druhů nápravného opatření. informační systémy. o kontaminovaných místech a ekologické újmě uložených v systému SEKM. situačním výrokem. se při této klasifikaci. jejího hodnocení a zařazení do příslušné kategorie. rubrik, s důrazem na přehlednost a snadnou orientaci. Správcem systému je Ministerstvo životního prostředí. mezi dva odbory:1. dat.2. měněna reálná data. Pracovník administrace SEKM, mj. Projekt nápravných opatření k odvrácení škod způsobených vlivem staré ekologické zátěže bývalé skládky Vlčí důl v k.ú. Projekt nápravných opatření k odvrácení škod způsobených vlivem staré ekologické zátěže bývalé skládky Vlčí důl v k. ú. Předmětem projektu je realizace kompletního zabezpečení skládky Vlčí důl formou enkapsulace a následná rekultivace. Tato metoda vychází ze zpracované Analýzy rizik vlivu bývalé skládky Vlčí důl v k.ú. Zásmuky na podzemní vody v oblasti a na povrchové vody vodního toku Špandava a Výrovka a ze studie proveditelnosti. V roce 2011 Město Zásmuky, velmi intenzivně začalo řešit situaci týkající se předmětného území. Společností Bioanalytika CZ s.r.o. Průzkumnými pracemi byla v lokalitě prokázána kontaminace prostředí polutanty antropogenního původu. Přítomnost těchto látek byla ověřena v horninovém prostředí zkoumaného prostoru skládky a v okolních ekosystémech. Prokázané toxické kontaminanty, přítomné v tělese skládky, jsou trvale vymývány srážkovými vodami, které do skládky vnikají skrze nekvalitě provedenou izolaci. Jelikož skládka není zabezpečena zespodu a přirozeně je prostředí v zájmovém prostoru zvodnělé, jsou uložené nebezpečné odpady neustále promývány podzemní vodou a transportovány ve směru jejich proudění do okolních složek ekosystému. Kontaminované vody vytékají z nedokonalého drenážního systému v patě skládky na povrch. Prostřednictvím bezejmenných toků se levobřežně vlévají do vodního toku Špandava. Cílem projektu je provedení nápravných opatření, která zamezí další migraci polutantů z prostoru skládkového tělesa do údolní nivy a přímé dotaci kontaminace do povrchových vod současnými drenážními příkopy. Celkové finanční náklady projektu jsou předpokládány ve výši 100,2 mil.

MEGA provádí průzkumy a sanace starých ekologických zátěží již od roku 1991. Jsme předními odborníky na odstraňování následků ekologických havárií a na dekontaminaci zemin a vod. Současně spolupracujeme s českými univerzitami a dalšími specializovanými odborníky z oboru na vývoji inovačních sanačních metod, které jsou v porovnání s běžnými dlouhodobými sanačními postupy efektivnější, rychlejší a v konečném důsledku levnější. Disponujeme veškerými oprávněními pro projektování a řízení technických prací při odstraňování starých ekologických zátěží, především pro sanace průmyslových areálů, rekultivace starých skládek odpadů a zahlazování následků hornické činnosti. Garantujeme odstranění ekologických zátěží dle požadavků státních orgánů nebo zadavatele nápravných prací.

Aplikace jednotlivých sanačních metod a postupů je volena na základě typu kontaminace, charakteristik horninového prostředí a hydrogeologických poměrů. Navrhovány jsou vysoce efektivní inovativní metody vyvíjené v rámci výzkumných aktivit MEGA a.s. Součástí našeho portfolia služeb je i dotační činnost. Disponujeme týmem zkušených odborníků, kteří předložený záměr posoudí a případně doporučí vhodné úpravy tak, aby bylo možné žádat o finanční příspěvek z některého z dotačních programů. Aktivity v oblasti geologie a ekologie byly po útlumu těžby uranu postupně přesměrovány z uranového průmyslu do oblasti průzkumu, oceňování a sanace průmyslových ekologických zátěží, kde se společnost vyprofilovala jako významná sanační firma. Nicméně vzhledem k značným zkušenostem s radioaktivní kontaminací je stále MEGA a.s. vnímána jako specialista na zahlazování následků těžby uranu v ČR, a to především chemické těžby na ložisku Stráž pod Ralskem.

Od roku 1996, kdy byla fakticky v ČR zahájena likvidace dolu chemické těžby, jsme se významnou měrou podíleli na vypracování metodiky sanace, jejímu technologickému, ekologickému a ekonomickému posouzení a následně i na dozoru nad prováděním prací. V rámci likvidace povrchových areálů po těžbě uranu v oblasti ložisek Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře jsme působili v pozici „správce stavby“, což představovalo technický dozor demoličních prací a finanční kontrolu vykazovaných prací. V současné době jsme zapojeni do výzkumu dalších aktivit spojených s těžbou uranu, především možnosti využití odvalů po těžbě nebo separace a potencionálního využívání doprovodných prvků při sanaci chemické těžby.

Společnost MEGA se významnou měrou podílí na sanaci následků po chemické těžbě uranové rudy a to od roku 1996, kdy byla fakticky v ČR zahájena likvidace dolů chemické těžby. V rámci likvidace povrchového areálu po hlubinné těžbě uranu DH I - areál jámy č.3 v oblasti ložiska Hamr na Jezeře působila MEGA v pozici „správce stavby“. Společnost je MEGA specialistou na sanaci následků po chemické těžbě uranové rudy a to již od roku 1996, kdy byla v ČR zahájena likvidace dolů chemické těžby. V rámci likvidace chemické úpravny ve Stráži pod Ralskem, působila MEGA na pozici „správce stavby". To představovalo technický dozor demoličních prací a finanční kontrolu vykazovaných prací.

Společnost MEGA se podílí na projektu Národní inventarizace kontaminovaných míst 2. etapa, který je jednou z hlavních priorit MŽP. Cílem projektu je zpracování komplexní databáze SEKM (systém evidence kontaminovaných míst) Ministerstva životního prostředí, a to včetně vyhodnocení priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží. Výsledky projektu jsou rovněž využitelné pro podnikatelský sektor a informační služby veřejnosti.

tags: #metodická #úprava #postupu #pro #omezování #staré

Oblíbené příspěvky:

• Recyklace odpadu v ČR
• Leták o komunitním kompostování
• Třídění odpadu v ČR
• Definice ekologického optima
• Více o Skládce Brtnice