Problémy s odpady v Mexico City a jejich řešení

Odpadky se staly průvodním jevem současné civilizace. Experti se shodují, že hlavním zdrojem hutného pachu, který neustále proniká do některých částí Mexika, je přeplněná kanalizace. Městské kanalizační roury a stoky byly vybudovány před více než 50 lety. Od té doby se počet obyvatel zdvojnásobil a neustále stoupá.

Problémy se zápachem jsou následkem špatného zpracovávání odpadních vod a odpadů v rozlehlé metropoli, jejíž obyvatelé - podle oficiálních údajů 20 milionů - už před desetiletími přerostli možnosti místní infrastruktury. Ve špatných dnech zasáhne smrad návštěvníky, hned jak vystoupí z letadla, a provází je celým terminálem.

Nová řešení v Mexico City

Nový mexický starosta Miguel Mancera tento měsíc oznámil plány, jak alespoň zmírnit odporný zápach linoucí se z jediné kompostovací továrny ve městě, která je na skládce nedaleko letiště. Ambiciózní plán v hodnotě 135 milionů amerických dolarů počítá s výstavbou tří továren na bioplyn, které mají vyrábět elektřinu z kompostu.

Inspirace ze světa: Japonsko a Corona

Mexické pivo Corona přišlo s geniálně jednoduchým řešením za účelem snížení plastového odpadu. Značka piva Corona je pro mnoho lidí spojena s létem a zábavou na pláži. Brand pocházející z Mexika má proto možná o to větší motivaci, aby se plastové spojení tzv. six-packu plechovek piva nedostávalo do oceánu a nepůsobilo potíže, mimo jiné možné udušení mnoha živočišných druhů. K přenášení šestice piv nemusíte totiž mít nic navíc, co by je drželo pohromadě. Každý vrch a spodek plechovky je totiž vybaven do sebe zapadajícími závity. A je možné díky nim vytvořit jakousi pivní věž až o 10 kusech nad sebou. Za tímto kreativním nápadem stojí agentura Leo Burnett Mexico City.

Možná i proto si odnesl ocenění na Cannes Lions v kategorii Inovace. Jedním z největších znaků toho, že Coroně (respektive jejímu majiteli, společnosti Grupo Modelo) jde skutečně o řešení problému, je pak to, že tento koncept je tzv. open source. V hustě zalidněném Japonsku přišli japonští inženýři s důmyslným řešením. Ostrov je vybudován z popela z vysokoteplotních spaloven odpadu a z kalu z čističek smíchaného se zemí. Až bude ostrov zcela přeplněn, jeho západní část by měla sloužit jako překladní terminál pro nákladní lodě. Ostrov začali Japonci budovat již v 70. letech, nedlouho potom, co tehdejší guvernér vyhlásil „válku odpadkům“.

Čtěte také: Mexické umění a recyklace

Dopady odpadu na životní prostředí

V Tichém oceáně mezi Kalifornií a Havají plave umělý ostrov o rozloze dvakrát větší než Texas. Ostrov je tvořen ohromnou masou odpadků a neustále nabírá na objemu. V současné době tvoří tento ostrov 3,5 milionu tun s koncentrací 3,34 milionu kusů odpadků na kilometr čtvereční. Vysoké ceny dřeva? Obrovská skládka plastu, která se utvořila uprostřed Pacifiku, rozvrací ekosystémy a komplikuje mořským tvorům život. Spolu s odpadem se však do srdce oceánu dostávají také invazní druhy, jimž se na zmíněném smetišti překvapivě daří.

Velká tichomořská odpadková skvrna

Velká tichomořská odpadková skvrna představuje gigantickou oblast v severním Pacifiku, kde se v důsledku proudění vody usazuje smetí - a převážně plast. Podle výzkumníků z organizace The Ocean Cleanup však k roku 2016 zaujímala přibližně 1,6 milionu kilometrů čtverečních, což odpovídá více než dvacetinásobku území Česka, a tvořilo ji až 129 tisíc tun odpadků. Na vině je nehostinné oceánské prostředí, které plasty zvolna rozkládá na tzv. mikroplasty s rozměry do pěti milimetrů. Pouhýma očima se pak dají ve vodě zahlédnout jen stěží, ale dopad mají obrovský. Ostatně nacházejí si cestu dokonce i do našich těl, jelikož je přijímáme spolu s jídlem.

Dopady na mořský život

Asi netřeba dodávat, že takto gigantické smetiště zásadně ohrožuje mořský život. Do změti odpadů se chytají ryby či želvy, načež se nedokážou vysvobodit a umírají. Ptáci si zase plovoucí smetí pletou s kořistí, jenže jejich trávicí ústrojí si s víčky, nedopalky a kusy obalů neporadí. Plasty se tak v tělech opeřenců usazují a brání jim přijímat běžnou potravu, tudíž nebozí tvorové hynou hladem.

Oceány představují nejméně prozkoumanou část planety a tamním ekosystémům nerozumíme ani zdaleka tolik jako těm suchozemským. Změna prostředí přesto mnoha pobřežním tvorům nebrání v rozmnožování. Zmíněná badatelka s kolegy objevila na kusech plastu například členovce, kteří se starali o čerstvě nakladená vajíčka, nebo sasanky množící se nepohlavně klonováním.

Produkce odpadu v číslech

Podle loňské studie Global Plastics Outlook vyprodukuje průměrný obyvatel USA za rok 221 kilogramů plastového odpadu, u Evropanů se jedná o přijatelnějších 114 kilogramů a nejšetrnější jsou Japonci a Korejci s 69 kily. Z globálních 353 milionů tun odpadních plastů se pouze 9 % recyklovalo, 19 % putovalo do spaloven, 49 % se vyvezlo na skládky a celých 22 % proniklo do neregulovaného prostředí včetně oceánů.

Čtěte také: Trendy v ekologickém zemědělství v Mexiku

Snahy o vyčištění oceánů

Zatímco jedna skupina vědců se snaží rozložit plastový odpad na benzín ještě než se dostane do našich oceánů, druhá se snaží vyčistit nepořádek, který již v oceánech nějakou dobu plave. Na podzim roku 2018 organizace The Ocean Cleanup oficiálně spustila systém na vyčištění tak zvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, ve které pluje odhadem asi 1,8 bilionů kusů plastu. Pro představu, rozlohou je tato plovoucí skládka asi dvakrát větší než Francie.

Hráz má přispět k vyčištění moře v oblasti takzvané velké pacifické skládky mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy, kde podle odhadů vědců pluje 1,1 bilionu až 3,6 bilionu kusů plastu. Zařízení organizace The Ocean Cleanup (Úklid oceánu) má podobu 600 metrů dlouhé plovoucí hráze, na níž je zespodu upevněná přepážka sahající až do třímetrové hloubky. Systém dokáže zachytit odpad od velikosti pneumatiky či rybářské sítě po úlomky plastů o šířce jednoho milimetru.

Příčiny vzniku skládek

Problém rostoucích plastových skládek v oceánech je znám již řadu let, přesto se ale o jejich chování neví příliš mnoho. Ve vyspělých státech se sice na recyklaci a likvidaci odpadu klade velký důraz, existuje ale mnoho zemí, kde se plastový odpad stále vyhazuje do řek, nebo je nesprávně likvidován a následně odplaven přívalovými dešti do moře.

Každým rokem se do oceánu dostane přes 8 milionů tun plastového odpadu, který překvapivě většinou pochází z vnitrozemí. Předpokládá se, že ve světových vodách se nachází asi 3 biliony kusů plastu. Velkou mírou přispívá k znečištění také lodní doprava, zejména pak kontejnerové lodě. Ročně se celosvětově do oceánu dostane přes 10 tisíc kovových kontejnerů, které nákladní lodě ztratí například v rozbouřeném moři, nebo vlivem jiných událostí.

Dopady na životní prostředí

Každá čtvereční míle oceánu je podle OSN zároveň místem, kde se nachází téměř 50 tisíc kusů odpadků, z nichž většina ohrožuje živočichy v moři - buď plasty požijí, nebo v nich uvíznou. Větší kousky plastů, především zbytky rybářských sítí, mohou zvířata uvíznout - savcům a ptákům brání v pohybu a dýchání, ryby si o pevná plastová vlákna sítí zase mohou pořezat citlivé části těl.

Čtěte také: Kvalita ovzduší a Smart City

Plasty se v tělech opeřenců usazují a brání jim přijímat běžnou potravu, tudíž nebozí tvorové hynou hladem. Do změti odpadů se chytají ryby či želvy, načež se nedokážou vysvobodit a umírají. Obrovská skládka plastu, která se utvořila uprostřed Pacifiku, rozvrací ekosystémy a komplikuje mořským tvorům život. Spolu s odpadem se však do srdce oceánu dostávají také invazní druhy, jimž se na zmíněném smetišti překvapivě daří.

Úsilí o udržitelnost v Japonsku. Téma „Navrhování budoucí společnosti pro naše životy“ zdůraznilo globální výzvy a spolupráci národů při hledání společných řešení. Demontáž ikonického dřevěného kruhu Grand Ring a dalších pavilonů je součástí ambiciózního plánu snižovat odpad a znovu využít materiály. Japonská asociace pro světovou výstavu si klade za cíl znovu použít více než 20 % stavebních materiálů z pavilonů. I když některé exponáty a zbytky materiálů se stanou odpadem, plánuje se recyklovat až 98 %.

Dobrovolníci Míša a Jirka

Náš projekt začal jako MJ Aquaholics (24.5.2020), (M-Míša, J-Jirka, Aquaholics = jsme závislí na vodě) se zaměřením na ochranu vody, čistotu, dostupnost. A v rámci Mezinárodního dne oceánů 8.6.2020 - jsme poprvé vyrazili s taškami a rukavicemi na úklid. Docela nás to bavilo, a hlavně se ukázalo, že je pořád co uklízet, a tak se to stalo naší součástí, bez které už teď nemůžeme žít.

Vždy jsme měli za cíl naším účtem vzdělávat, motivovat k víc udržitelnému životu i naším stylem cestování. Vždy máme s sebou skládací talířky a kelímky, bambusové příbory, filtr na vodu a vícerázové láhve, protože si odmítáme kupovat vodu v plastu, hledáme nejlevnější ubytování, většinu úklidů platíme z vlastní kapsy.

My říkáme, že každý kus (jakkoliv velký) se počítá. Během cest pravidelně mluvím nebo i křičím na lidi, co zahazují odpadky, je to často dost trapná situace pro ně, že je kritizuji, ale doufám, že tohle trauma je příště zastaví a zamyslí se na tím, co dělají, často bohužel již automaticky. Já bývám zdravě naštvaná a můj vztek využiju na video, ke zviditelnění problému, ale také ukážu, že ho spolu můžeme vyřešit. Tím se asi odlišujeme, protože sice upozorňujeme na dost negativní věci, ale nabízíme řešení. A bez upozornění na ten problém nikdy nedojde ke změně.

Sbírali jsme odpad ve 31 zemích světa. Obecně evropské státy jsou na tom mnohem lépe, koše i kontejnery na tříděný odpad existují, už hezky rozseparované na materiály. Nikde jsme neměli problém s úklidem, vždy to všichni uvítali, jenom v Dominikánské republice nám nechtěli dát povolení k úklidu, ale díky našemu virálnímu videu a lidem, co se zapojili, jsme ho nakonec po tlaku na místní úřady dostali.

Za 50 dní jsme prostopovali skoro 5 000 km na trase Česko-Lucembursko-Belgie-Nizozemsko-Dánsko-Švédsko-Finsko-Estonsko-Lotyšsko-Litva-Polsko-Německo a zpátky v Praze. K tomu jsme zorganizovali 15 úklidů. V každém státě jsme navázali nějaký kontakt skrz sociální sítě. Často šlo o lidi, jejichž aktivity sledujeme už hodně dlouho a šlo o takové splnění snu se s nimi všemi potkat.

Snažíme se motivovat místní lidi, aby na nic nečekali a sami se snažili být tou změnou, pak můžeme ovlivnit naším chováním vlády a naší poptávkou i společnosti.

tags: #mexiko #city #odpad #problémy #a #řešení

Oblíbené příspěvky:

• Odpad na osobu ročně
• Chemická skládka Chabařovice - vývoj a současnost
• Oteplení klimatu o 1,5 °C
• Pyramidy početnosti, biomasy a energie
• Environmentální výchova a univerzity