Mezinárodní ochrana ohrožených druhů a legislativa v České republice


14.04.2026

Ochrana přírody je v České republice upravena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Účelem tohoto zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Česká republika má jako členský stát Evropské unie povinnost vytvářet národní soustavu chráněných území NATURA 2000, která slouží k ochraně nejvíce ohrožených druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť. Soustavu NATURA 2000 tvoří systém evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

Zákon o ochraně přírody a krajiny upravuje ve vztahu k soustavě NATURA 2000 rovněž povinnost posoudit jakoukoliv koncepci nebo záměr, který může významně ovlivnit území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, z hlediska jeho důsledků na tato území. Při hodnocení důsledků koncepcí a záměrů se postupuje podle zvláštních právních předpisů (zákon 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí).

Zajištění ochrany biodiverzity

Zajištění ochrany biodiverzity je v ČR zajištěno na úrovni ekosystémové, druhové i genetické diverzity zákonem o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. V druhové ochraně zákon rozlišuje formu zvláštní a obecné ochrany druhů.

  • Obecná ochrana druhů se vztahuje na všechny druhy volně žijících živočichů, rostlin a hub, které chrání před zničením a poškozováním, které by mohlo vést k ohrožení a zániku populací druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí.
  • Speciální postavení má ochrana volně žijících druhů ptáků a stále větší pozornost je věnována opylovačům, jejichž početnost i diverzita v posledních letech výrazně klesá.

Specifickou oblastí, která úzce souvisí s ochranou druhů i biologické rozmanitosti je problematika nepůvodních invazních druhů. MŽP se aktivně podílí také na omezování příčin ohrožení všech volně žijících druhů např. . Ochranu jedinců všech volně žijících obratlovců zajišťuje také zákon č. 246/1992 Sb. o ochraně zvířat proti týrání. V gesci MŽP je rozhodování o schvalování projektů pokusů na volně žijících zvířatech. Profesionální péči o zraněné a handicapované jedince druhů se věnují záchranné stanice.

Čtěte také: Ochrana přírody

Zvláštní druhová ochrana

Zvláštní druhová ochrana zajišťuje právní ochranu tzv. zvláště chráněným druhům, všichni jedinci těchto druhů jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích a chráněn je rovněž i jejich biotop (§ 50 odst.(1), 114/1992 Sb.). Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny (§ 50 odst.(2), 114/1992 Sb.).

Zákonná ochrana druhů je doplňována aktivním přístupem, realizací aktivních nástrojů druhové ochrany. Pro vybrané druhy MŽP spolu s partnery realizuje projekty na zlepšení jejich stavu. Pro efektivní zajištění ochrany druhů jsou MŽP zpracovávány a schvalovány odborné podklady a metodiky druhové ochrany.

Finanční zajištění péče o druhy je součástí Operačního programu Životní prostředí a většiny národních dotačních programů, více informací poskytují specializované stránky AOPK ČR zaměřené na dotace. Nastaven je systém kompenzací za ztížené zemědělské a lesnické hospodaření nebo náhrad škod působených vybraných zvláště chráněnými druhy.

Mezinárodní úmluvy a dohody

Pod záštitou Bonnské úmluvy byla sepsána mezinárodní úmluva Memorandum o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Great Bustard MoU). Státy svým podpisem deklarují svoji snahu dropa velkého chránit a napomoci jeho přežití či rozšíření. Česká republika k dohodě přistoupila v r.

Dovoz, vývoz a obchod s ohroženými druhy

Žádost o povolení nebo potvrzení pro účely dovozu, vývozu nebo zpětného vývozu exempláře v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy anebo potvrzení potřebné k přemístění živého exempláře živočišného druhu přímo ohroženého vyhynutím, s výjimkou rostlinolékařských osvědčení podle § 17 odst. 1, předkládá právnická osoba nebo fyzická osoba, která hodlá dovézt, vyvézt, zpětně vyvézt nebo přemístit exemplář (dále jen „žadatel“), Ministerstvu životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy.

Čtěte také: Ochrana přírody: Mezinárodní symbol

Žádost o výjimku ze zákazu obchodních činností týkajících se exemplářů podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy se podává u příslušného krajského úřadu na formuláři stanoveném nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy, s výjimkou potvrzení o putovní výstavě a potvrzení o souboru vzorků, která jsou současně výjimkou ze zákazu obchodních činností pro výhradní účely veřejného vystavování exemplářů.

Ministerstvo vydá povolení k dovozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst. Ministerstvo vydá povolení k dovozu jiného exempláře než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož dovoz je nezbytné povolení ministerstva, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst.

Ministerstvo vydá povolení k vývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst. Ministerstvo vydá potvrzení o zpětném vývozu exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů, § 3 odst.

Ministerstvo vydá povolení k vývozu nebo potvrzení o zpětném vývozu exempláře jiného než exempláře druhu přímo ohroženého vyhynutím, pro jehož vývoz nebo opětovný vývoz je nezbytné povolení nebo potvrzení ministerstva, jen pokud žadatel splnil podmínky požadované právem Evropských společenství o ochraně ohrožených druhů a podmínky stanovené v § 3 odst.

Registrace exemplářů

Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře podléhajícího registrační povinnosti je povinen požádat registrační úřad o vydání dokladu o registraci, a to do 30 dnů od nabytí exempláře nebo od uplynutí lhůty podle odstavce 2 nebo ode dne účinnosti právního předpisu, jímž byl druh, do něhož exemplář patří, zařazen mezi druhy podléhající registrační povinnosti. Vlastník nebo dlouhodobý držitel, který je povinen požádat o vydání dokladu o registraci, nesmí exemplář převést na jinou osobu dříve, než registrační úřad tento doklad vydá.

Čtěte také: Vývoj klimatických dohod

Označování exemplářů

Vlastník nebo dlouhodobý držitel exempláře je povinen označit na své náklady exemplář v souladu s nařízením v oblasti obchodování s ohroženými druhy pro účely stanovené nařízeními v oblasti obchodování s ohroženými druhy a stejným způsobem je povinen označit i exemplář podléhající registrační povinnosti podle § 23. Pokud tento zákon dále nestanoví jinak, bude exemplář označen již v době podání žádosti o registraci. Pro účely individuální identifikace exempláře musí být jeho označení nezaměnitelné. Stejné označení nesmí být použito pro více než jeden exemplář a použitou značkou již nesmí být označen žádný jiný exemplář.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody

Evropská komise zveřejnila 22. června 2022 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody. Přináší tím legislativní nástroj k naplňování Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 přijaté před dvěma lety, která obsahuje plán na obnovu přírody a je jedním z pilířů „Zelené dohody pro Evropu“ (The European Green Deal). Evropská komise tím plní svůj úkol vyplývající ze strategie předložit právně závazný návrh cílů v oblasti obnovy přírody (obnovy narušených ekosystémů).

Plán na obnovu přírody obsažený ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti 2030 (dále jen Strategie EU) se může jevit jako ambiciózní a obtížně proveditelný (Pešout 2020), nicméně jeho bezodkladná realizace je nezbytná pro naše další přežití (Hermoso et al. 2022). Na zachovalé přírodě jsme plně závislí - potravinově, z hlediska dostupnosti čisté vody a vzduchu a samozřejmě také zdravotně.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody - „Nature Restoration Law“ (dále jen „nařízení“) je postaven jako komplexní norma navazující na stávající legislativu EU v oblasti ochrany přírody (směrnice o ochraně volně žijících ptáků a směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení o invazních nepůvodních druzích) a v oblasti ochrany řek a vodních ekosystémů (rámcová směrnice o vodách) a další dokumenty EU (např. lesní strategii EU do roku 2030 či iniciativu EU týkající se opylovačů).

Nařízení naplňuje nejen Zelenou dohodu pro Evropu, ale i další evropské politiky a koncepce v oblasti udržitelného hospodaření a využívání přírodních zdrojů. Nařízení není zaměřeno pouze na obnovu ekologických funkcí přírodních stanovišť, jak jsou definovány stávající, výše zmíněnou legislativou, ale na krajinu celkově, na široce vymezené skupiny ekosystémů zemědělské krajiny, měst, lesů, vodních toků či na stanoviště významná pro opylovače atp.

Systém druhové ochrany v ČR

Současný systém druhové ochrany upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZOPK“). Zákon zároveň zajišťuje transpozici směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „směrnice o stanovištích“), a směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (dále jen „směrnice o ptácích“).

Ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, tedy druhová ochrana, v rámci ZOPK zahrnuje tzv. obecnou ochranu druhů, zajišťující všem volně žijícím druhům a jejich populacím ochranu především před ničením nebo poškozováním, a tzv. zvláštní druhovou ochranu, která zajišťuje ochranu jedinců vybraných, vzácných a ohrožených druhů stanovených vyhláškou č. 395/1992 Sb.

Obecná ochrana rostlin a živočichů je ochranou před nadměrným využíváním, před ničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který by mohl vést k ohrožení druhů jako takových na bytí (tj. k jejich vyhynutí na území ČR). To je doplněno o prevenční povinnost ze strany všech osob zamezit při zemědělské, lesnické činnosti, v rámci vodního hospodářství, dopravy a energetiky a dalších aktivit zbytečnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, včetně narušení migračních tras živočichů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgány ochrany přírody jsou oprávněny takovou činnost omezit a uložit zajištění potřebných opatření. Součástí obecné druhové ochrany je ochrana všech volně žijících ptáků.

Ochrana zvláště chráněných druhů (dále „ZCHD“) doplňuje a rozšiřuje v případě vzácných a ohrožených druhů ochranu obecnou. Zákon rozlišuje v případě zvláště chráněných druhů tři kategorie ochrany (kriticky ohrožený, silně ohrožený a ohrožený) s tím, že seznam zvláště chráněných druhů je uveden v přílohách vyhlášky č. 395/1992 Sb. Ochrana zvláště chráněných druhů se vztahuje na jednotlivé jedince, jejich vývojová stádia a části i sídla a deklarována je rovněž ochrana jejich biotopu, zakotvena také ochrana mrtvých jedinců, jejich částí nebo výrobků z nich.

Zvláště chráněné rostliny je zakázáno trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji, u zvláště chráněných živočichů je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Dovoleno rovněž není sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat vývojová stádia nebo užívaná sídla zvláště chráněných živočichů a jak v případě ZCHD rostlin, tak živočichů je rovněž zakázáno je držet, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.

Ochranné podmínky, zákazy sloužící k ochraně ZCHD rostlin a živočichů nejsou stanoveny jako absolutní a zákon umožňuje z uvedených zákazů udělit výjimku, a to za podmínek a z důvodů stanovených v zákoně. Tyto důvody se liší pro druhy chráněné podle směrnic, tedy evropsky významné druhy (dále také jen „EVD“), a pro druhy chráněné pouze na národní úrovni.

Podle ZOPK je podmínkou pro udělení výjimky buď jiný veřejný zájem převažující nad zájmem ochrany přírody (daného druhu), nebo zájem ochrany přírody. U EVD, tedy druhů chráněných rovněž dle legislativy EU, je požadavek doplněn o podmínky neexistence jiného uspokojivého řešení, neovlivnění dosahování či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně musí být dán některý ze zákonem jmenovaných důvodů jako např. zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, zájem prevence závažných škod nebo účely výzkumu a vzdělávání.

Povolení výjimek pro evropsky významné druhy je každý druhý rok Českou republikou hlášeno Evropské komisi skrze systém HABIDES+ a stav těchto druhů je každých šest let hodnocen a reportován Evropské komisi.

Zákonná ochrana se neuplatňuje pro druhy, jde-li o rostliny pocházející z dovozu nebo pěstované v kulturách založených povoleným způsobem nebo mrtvé jedince ZCHD živočichů, jejich částí či výrobků z nich, v případech jejich dovozu ze zahraničí nebo mrtvé jedince získané před datem vstupu do EU. Podmínkou je v těchto případech prokázání původu držených jedinců. Ochrana je omezena také u rostlin z kategorie ohrožených, pokud dochází k jejich poškozování apod. při běžném obhospodařování kultur, v nichž se vyskytují.

Specifickou úpravou je také řešen přístup k živočichům odchovanými v lidské péči (v zajetí), jejich ochrana je omezena vydáním osvědčení o původu jedince.

Příslušnými orgány v oblasti druhové ochrany jsou pro obecnou ochranu obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Pro zvláštní druhovou ochranu krajské úřady a dále na území národní parků příslušné správy národních parků. Na území chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek je kompetentním orgánem AOPK ČR.

tags: #mezinarodni #ochrana #ohrozenych #druhu #legislativa

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]