Na řadě míst v moravskoslezském regionu jsou několikanásobně překračovány zákonné imisní limity pro polétavý prach a výhledové imisní limity pro polycyklické aromatické uhlovodíky. Zejména v zimních měsících zde opakovaně dochází k vysoké míře znečistění ovzduší a k závažným smogovým situacím. Jako jedna z hlavních příčin jsou přitom uváděny vysoké koncentrace množství polétavého prachu v ovzduší, na který se váží karcinogenní látky, zejména (opět výrazně zvýšené) polycyklické aromatické uhlovodíky a arsen.
Veřejný ochránce práv se může ze zákona zabývat pouze postupy státních úřadů. Proto jsem zaměřila své šetření hlavně na otázku, zda úřady, do jejichž působnosti spadá ochrana veřejného zdraví a životního prostředí, postupují v souladu s právem a principy dobré správy, zda využívají všechny zákonné nástroje a zda nejsou nečinné.
Za předmět svého zájmu jsem zvolila jen samotné statutární město Ostrava, i když jsem si plně vědoma toho, že v Moravskoslezském kraji jsou i jiná města se silně znečištěným ovzduším, například Třinec, Havířov či Bohumín. Vycházím však z toho, že podaří-li se najít určitá řešení pro Ostravu, bude možné je přiměřeně využít v celém Moravskoslezském kraji. V otázce znečištění z průmyslu jsem pak své šetření vymezila ještě úžeji, a to tak, že jsem zkoumala postupy úřadů vůči nejvýznamnějšímu průmyslovému podniku - hutnímu komplexu společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s.
Více než rok jsem od kompetentních institucí shromažďovala materiály k tématu s cílem seznámit se s celou situací a definovat podstatné problémy a získat informace klíčové, případně také málo známé nebo opomíjené. Komunikovala jsem písemně s řadou úřadů, například s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje, Českou inspekcí životního prostředí - oblastním inspektorátem Ostrava, Ministerstvem životního prostředí, a s Hlavním hygienikem ČR. Prostudovala jsem celou řadu vědeckých i odborných studií a posudků.
Podle právních předpisů chránících kvalitu ovzduší mají úřady usilovat o snížení celkového zatížení ovzduší znečištěním. Cílem by mělo být dodržení tzv. imisních limitů - to znamená celkové koncentrace škodlivých látek v ovzduší bez ohledu na to, z jakého zdroje pocházejí. V Ostravě jsou ale vybrané imisní limity pravidelně překračovány.
Čtěte také: Zpráva o znečištění ovzduší v regionu
Pro představu je možno uvést, že imisní limit pro polétavý prach (PM10) je stanoven ve výši 40 µg.m-3, pokud jde o průměrnou roční koncentraci. Na měřící stanici v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích byl tento imisní limit v letech 2007-2010 každoročně překročen, v roce 2010 téměř o 20 µg.m-3. Pro polétavý prach je dále stanoven imisní limit 24hodinový, který může být překročen nanejvýš 35krát za rok. Cílový imisní limit pro benzo(a)pyren je 1 ng.m-3, přičemž jde o průměrnou roční koncentraci, která by neměla být překračována nejpozději od 31. 12. 2012. Cílový imisní limit pro arsen je 6 ng.m-3, přičemž jde o průměrnou roční koncentraci, která by opět neměla být překračována nejpozději od 31. 12. 2012.
Nepříznivý stav ovzduší v Ostravě je způsoben především vysokou koncentrací těžkého průmyslu v regionu a geomorfologickými podmínkami hornoslezské pánve, v níž Ostrava leží, neboť při špatných rozptylových podmínkách zejména v zimních měsících se zde znečištění koncentruje. Znečištění z Polska má svůj původ v přeshraničním přenosu emisí ze sousední Polské republiky. Je třeba podotknout, že dopad těchto čtyř skupin zdrojů znečištění ovzduší a jejich vzájemný poměr se v různých částech Ostravy liší.
Jak vyplývá z rozptylových studií, je například v ostravské městské části Radvanice a Bartovice naprosto převažujícím zdrojem znečištění ovzduší průmysl, neboť toto území leží v sousedství jednoho z největších průmyslových podniků v oblasti a navíc se od něj nachází ve směru převažujícího větru. Naopak v některých místech v centru města Ostravy je převažujícím zdrojem znečištění ovzduší silniční doprava, jelikož tudy procházejí vytížené průjezdní trasy pro automobily.
Je proto třeba si při řešení ostravského problému vždy uvědomovat, v které části území se snížení znečištění z toho či onoho druhu zdrojů projeví významně, a kde naopak vůbec. Z celkového pohledu se tedy nelze zaměřit jen na jeden typ zdrojů. Jednak by tím zůstala nevyřešená situace v těch částech, kde tento vybraný typ znečištění ovzduší nemá velký dopad, a jednak i v těch místech, kde je dominantní příčinou špatné situace jeden typ zdrojů (například průmysl), se může po jeho snížení ukázat, že docházelo k tzv. maskovacímu efektu - tedy že po jeho omezení se projevilo též dosud skryté znečištění z jiného typu zdrojů (např. z lokálních topenišť).
Celek hornoslezské pánve, jejíž jižní část tvoří Ostravsko, patří na mapě Evropy k územím s nejznečištěnějším ovzduším. Podle evropské legislativy má Česká republika povinnost zajistit na celém svém území dodržování stanovených mezních hodnot koncentrací prachových částic a benzo(a)pyrenu. Tento svůj závazek však náš stát na Ostravsku výrazně porušuje. Povolený roční počet překročení stanovených limitů je většinou vyčerpán již v únoru příslušného kalendářního roku.
Čtěte také: Příčiny znečištění ovzduší v MSK
Znečištěné ovzduší nepříznivě působí na lidské zdraví a snižuje kvalitu bydlení i života. Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, přitom zaručuje ve své hlavě čtvrté všem lidem na území ČR hospodářská, sociální a kulturní práva. Mezi ně podle článku 31 Listiny patří i právo na ochranu zdraví. Každý má také právo na příznivé životní prostředí, a to podle článku 35 odst. V oblasti kvality ovzduší provádí výše zmíněná ústavně zaručená práva zejména zákon o ochraně ovzduší. Podle něj mají úřady sledovat nejen to, zda žádný ze zdrojů znečišťování ovzduší nepřekračuje stanovené maximální výstupní koncentrace škodlivých látek (tzv. emisní limity), ale také dodržení celkové úrovně znečištění ovzduší (tzv. K dosažení tohoto cílového stavu slouží řada nástrojů.
V současné době připravuje vláda návrh zcela nového zákona o ovzduší, který může významnou měrou přispět navrhovanými účinnějšími právními nástroji k řešení situace na Ostravsku. S návrhem zákona jsem se seznámila a základní principy a právní nástroje, které v sobě návrh zákona obsahuje, mohou dle mého soudu významně přispět ke snižování znečištění ovzduší. Současně ale platí, že změna právní normy sama o sobě nemůže situaci na Ostravsku vyřešit, nezmění-li se i přístup úřadů, které s ní pracují.
Zákon o ochraně ovzduší ukládá Ministerstvu zdravotnictví řadu úkolů, jejichž společným jmenovatelem je sledování a vyhodnocování vlivu znečištěného ovzduší na zdraví. Orgány ochrany veřejného zdraví nemají možnost bezprostředně zasáhnout, pokud jde o kvalitu vnějšího ovzduší a životního prostředí, neboť to je úkolem jiných orgánů státní správy. Mají však za úkol kontrolovat a vymáhat povinnosti, které se týkají hygieny práce a pracovních podmínek. Sem spadá i kvalita vnitřního ovzduší v jednotlivých provozech a jeho dopady na zdraví zaměstnanců, zařazení prací do příslušných kategorií dle míry rizika a provádění preventivních opatření ke snížení rizika pro zdraví zaměstnanců.
K tomu, aby si mohly úřady rozumně stanovit priority a dostatečně důrazně vyžadovat po provozovatelích ta nejpřínosnější opatření ke snížení znečištění ovzduší, potřebují odborné podklady. Pomoci jim mohou zejména informace o tom, jak závažné účinky má znečištěné ovzduší na lidské zdraví, které znečišťující látky a v jakých koncentracích jsou ze zdravotního hlediska v ovzduší nejzávadnější a jaké přínosy pro lidské zdraví mohou mít jednotlivá zvažovaná opatření ke snížení celkového množství emisí. Ministerstvo zdravotnictví se zapojilo - zejména prostřednictvím Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje - do celé řady výzkumných projektů.
Co však v činnosti Ministerstva zdravotnictví postrádám zejména, je komplexní a průběžné hodnocení dopadů znečištěného ovzduší v Moravskoslezském kraji na zdravotní stav tamní populace. Toto vyhodnocení by mělo zohlednit též ekonomický rozměr, tedy zhodnotit zdravotní zátěž a dovodit následně s ní spojené ekonomické ztráty pro českou společnost - jak přímé zvýšené náklady zdravotnického sektoru a samotných obyvatel na léčení nemocí způsobených znečištěním ovzduší, tak i celospolečenské ztráty vyplývající ze zvýšené nemocnosti (mající vliv např. na produkci). Takovýto ekonomický ukazatel pak mohou příslušné úřady a samosprávné orgány odpovědně porovnávat s výší nákladů uvažovaných opatření ke snížení úrovně znečištění ovzduší.
Čtěte také: Odpad v Moravskoslezském kraji
Druhou velkou otázkou v tomto směru pak je, kdo by měl hradit nákladné rozptylové studie popisující situaci znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. V současné době se tyto studie zpracovávají obvykle na objednávku samosprávy města Ostravy nebo krajského úřadu. Ovšem rozptylová studie je nezbytným podkladem pro hodnocení zdravotních rizik plynoucích ze stavu znečištění ovzduší a studie zdravotních rizik má provádět právě Ministerstvo zdravotnictví. To má zároveň ze zákona možnost uložit zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika, jak jsem již uvedla výše. Ministerstvo má tedy v ruce nástroj, pomocí něhož by mohlo například iniciovat vznik fondu, kam by velcí znečišťovatelé přispívali finančními prostředky, a z něhož by se vytváření rozptylových studii i hodnocení zdravotních rizik prováděné na jejich základě hradilo.
Dnes je již všeobecně přijímaným faktem alespoň to, že znečištěné ovzduší v Ostravě závažným způsobem poškozuje zdraví dětí. V této souvislosti nelze také opomenout, že k rozšíření tohoto povědomí podle mého názoru přispěly vedle výše uvedených výzkumů i intenzivní občanské aktivity dětské praktické lékařky MUDr. Evy Schallerové z Ostravy-Radvanic a občanského sdružení Ekologický právní servis. V současné době se jako určité "záchranné" opatření vytvořil fond pro hrazení ozdravných pobytů dětí v čistém ovzduší mimo Ostravu, do něhož přispívá město a velcí průmysloví znečišťovatelé. To je však pouze první krok. Ministerstvo zdravotnictví by mělo podporovat další podobné aktivity.
Dalším, zcela samostatným problémem v oblasti ochrany zdraví, je pak otázka pracovních podmínek zaměstnanců ArcelorMittal, konkrétně znečištění vnitřního ovzduší v hale ocelárny. Příčinou vysoké koncentrace závadných látek je používaná technologie výroby. Nařízení krajského úřadu z roku 2008 stanovilo ArcelorMittalu z důvodu ochrany vnějšího ovzduší a zamezení nekontrolovaným únikům znečištění (tzv. fugitivním emisím) uzavřít střešní větrací otvory ocelárny, tzv. colty. Protože však ArcelorMittal provozuje zastaralou výrobní technologii oceli, která na podobné opatření nebyla připravena, zhoršilo se prudce vnitřní ovzduší ocelárny. Zde se nyní škodliviny drží pod stropem a dokonce zp...
Na většině území Moravskoslezského kraje byla ve čtvrtek večer vyhlášena smogová situace. Stalo se tak poprvé v aktuální topné sezoně. Důvodem je vysoké množství polétavého prachu v ovzduší. Není vyloučeno, že v blízké době může být vyhlášená regulace, během které musí podniky dodržovat různá opatření. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).Smogová situace aktuálně platí v oblasti Ostravska, Karvinska i Frýdecko-Místecka, a to včetně Třinecka. „Alespoň na polovině stanic reprezentativních pro toto území překročil dvanáctihodinový klouzavý průměr koncentrací suspendovaných částic PM10 informativní prahovou hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový,“ upřesnili meteorologové důvody vyhlášení smogové situace. Navíc během nejbližších 24 hodin nelze předpokládat, že by se situace výrazně změnila a hodnoty poklesly pod informativní prahovou hodnotu.Průměrné denní koncentrace polétavého prachu v ovzduší ráno na některých stanicích stále více než dvojnásobně překračovaly povolený imisní limit, který je 50 mikrogramů na metr krychlový.
„Rozptylové podmínky budou většinou mírně nepříznivé. Průměrné čtyřiadvacetihodinové koncentrace prašného aerosolu se budou pohybovat většinou nad hodnotou stanoveného imisního limitu, a to místy i výrazněji,“ uvedli ve výhledu pro pátek meteorologové.Za současné situace meteorologové doporučují zdržet se při pobytu venku zvýšené fyzické zátěže, při níž by se člověk více zadýchal. Doporučení platí hlavně pro osoby s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starší lidi a malé děti.Meteorologové vyhlašují smogovou situaci, pokud alespoň na polovině stanic překročil dvanáctihodinový průměr koncentrací hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový a ve výhledu na 24 hodin není předpokládán jeho pokles. Regulace se vyhlašuje, pokud průměr koncentrací překračuje 150 mikrogramů na metr krychlový. Při regulaci podniky omezují výrobu.
„Doporučujeme maximálně omezit využívání dopravních prostředků se spalovacím motorem a přednostně používat veřejnou dopravu. Přispějete tak ke zlepšení momentální špatné kvality ovzduší, neboť emise ze spalovacích motorů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM10 a oxidu dusičitého,“ uvedli meteorologové.Smog postihuje region hlavně na podzim a v zimě.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů. Charakteristiky regionů zaměřující se na vlivy na kvalitu ovzduší jsou doplněny skladbou emisí TZL, NOX a SOX v daném regionu.
Vydáno 5. Kvalita ovzduší na Ostravsku se zlepšuje. Za loňský rok stanice v Moravskoslezském kraji naměřily rekordně nejnižší koncentraci znečišťujících látek ve vzduchu. Důvodem jsou například přijímaná opatření pro lokální topeniště ale i průmyslové konglomeráty. Více v následující reportáži.
Vysoká koncentrace těžkého průmyslu a špatné rozptylové podmínky. To jsou hlavní faktory, jež přispívají k nepříznivému stavu ovzduší na Ostravsku. Spolu s polským Slezskem patří region k nejvíce znečištěným částem Evropy. Situace se ale v posledních letech zlepšuje. V zimním období je pro ovzduší na Ostravsku zásadní koncentrace prachových částic, na jejímž základě jsou vyhlašovány smogové situace. V létě je to zase ozón.
Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „To je škodlivina, která vzniká vlivem dopravy a i díky ní se vlastně vyhlašují smogové situace, ale toho si tolik ti lidé nevšímají. Ke zlepšení stavu ovzduší přispívají opatření pro snížení emisí, jak pro lokální topeniště, tak pro velké průmyslové zdroje. Dále je to i obnova vozového parku s důrazem na bezemisní dopravu, jež je ve městech podporována.
Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ Ostrava: „K tomu přistupují zlepšené rozptylové podmínky, které v průměru v posledních letech zažíváme. Největším zdrojem znečištění ale zůstávají lokální topeniště. Jak správně topit v domácnostech lidem vysvětluje Jiří Horák, neboli Smokeman, a to prostřednictvím naučných videí.
Jiří Horák, VŠB-TUO, CEET, Výzkumné energetické centrum: „Když doma používáme na vytápění tuhá paliva, tak jsou 4 základní parametry, které nám ovlivní, co nám leze z našeho komínu. Do čeho to dávám - typ, kvalita spalovacího zařízení. Co tam dávám - například, že mám suché dřevo, ne mokré. Kdo to tam dává - kvalita obsluhy, jak ovládá ovládací prvky a jak se o to zařízení starám, to znamená kvalita servisu, když to takhle řeknu. Když jenom jeden z těch 4 parametrů je špatně, je špatné všechno a v tom je vlastně kámen úhelný, téhle problematiky.
Podrobný přehled toho, jaké podmínky z hlediska kvality ovzduší panují, poskytují městu i veřejnosti monitorovací stanice. Po celé Ostravě jich je 10 a 5 z nich provozuje s podporou města Zdravotní ústav. Ve spolupráci se zdravotním ústavem magistrát města měří kvalitu ovzduší už od roku 2002. Úplně první měřící stanice stojí v Radvanicích. Při smogových situacích jsou nejnáchylnější lidé s dýchajícími obtížemi a děti. Ti by dle doporučení ústavu neměli po jejich vyhlášení vůbec pobývat venku.
Lucie Hellebrandová, vedoucí oddělení ovzduší Centra hygienických laboratoří, ZÚ Ostrava: „Udivují mě například lidi, kteří sportují, běhají kolem hlavních cest a ještě v době, kdy je smogová situace. To je samozřejmě úplně špatně. Aktuální stav kvality ovzduší na Ostravsku lidé naleznou na stránkách www.zdravaova.cz nebo v mobilní aplikaci SmogAlarm.
Moravskoslezský kraj je dlouhodobě zatěžován několika klíčovými zdroji znečištění ovzduší. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší patří především vytápění domácností, které se uplatňuje téměř ve všech sídlech kraje. Významnou roli hraje také přenos znečišťujících látek z jiných regionů, jenž působí celoplošně, i když s rozdílnou intenzitou v jednotlivých oblastech. Ve městech se lokálně projevuje doprava, která zatěžuje ovzduší v některých sídlech a jejich nejfrekventovanějších částech. Dalším faktorem je průmyslová výroba, jejíž vliv je prostorově omezený, avšak v místech koncentrace průmyslu vznikají tzv.
Dynamická krajská síť monitoringu kvality ovzduší slouží k ověřování úrovně znečištění v lokalitách bez stálého měření, k hodnocení trendů vývoje kvality ovzduší, účinnosti přijatých opatření a k posuzování zdravotních rizik spojených se znečištěným ovzduším. Krajská síť tvořená pěti monitorovacími stanicemi je každoročně obměňována tak, aby se jednotlivé lokality proměřily v tříletém cyklu.
Koncentrace většiny měřených znečišťujících látek v ovzduší Moravskoslezského kraje se v meziročním srovnání let 2013 a 2014 snížily. Některé dokonce významně. Zmenšila se však i rozloha území, které je považováno za znečištěné, a to o 9,4 %. V oblastech kraje, jehož ovzduší pravidelně překračuje imisní koncentrace, tedy nyní žije o 114 tisíc obyvatel méně. Situace však stále není pozitivní. Nové technologie filtrů v továrnách a automobilech sice přinesly určité zlepšení, problémem však stále zůstávají lokální topeniště. Ty totiž v zimních měsících, kdy jsou tradičně zhoršené rozptylové podmínky, tvoří nejvýznamnější zdroj znečištění. Oblast Ostravsko Karvinské aglomerace je navíc v rámci hustoty výskytu lokálních topenišť na republikové špičce. V rámci deseti nejexponovanějších českých lokalit jich je totiž zdejších hned pět. A Orlová spolu s Bohumínem zaujímají první dvě příčky.
Samotná statistika poklesu emisních hodnot pak problematičnost lokálních topenišť jasně potvrzuje. Největší pokles byl totiž zaznamenán u těkavých organických látek a u oxidů dusíku, jichž v roce 2014 oproti předchozímu roku ubylo v součtu o 6 580 tun. Tyto hodnoty se však týkají zejména průmyslu a dopravy. Lokální topeniště s emisemi pevných prachových částic a oxidu siřičitého sice také zaznamenaly určitý pokles, ale zdaleka ne tak významný. Těchto znečišťujících látek totiž ubylo jen o 1 360 tun. Tato statistika je pak navíc ještě jasnější v rámci procentuálního srovnání.
Předkládané projekty jsou zaměřeny na nákup vozu, který žadateli umožní kvalitní úklid zpevněných komunikací za účelem snížení prašnosti. Právě vhodně zvolené čištění komunikací v pravidelných intervalech bude mít významný vliv na zlepšení kvality ovzduší v zájmové lokalitě. Dojde k podstatnému snížení sekundární prašnosti (způsobené resuspenzí prašných částic na zpevněných komunikacích zejména automobilovou dopravou), která představuje plošný zdroj znečišťování ovzduší.
tags: #moravskoslezsky #kraj #kvalita #ovzduší #firmy #zdroje