Klimatické změny a pěstování fíků v Česku

Chuť fíků si většinou zamilujeme na dovolené u moře a pak se na ně každoročně těšíme. Vypěstovat sladké fíky i v našich podmínkách však není nic složitého. Fíky se však stále častěji pěstují i v Česku.

Pokud jste měli to štěstí ho vidět, tak víte, že fíky nemají tradiční podobu ovoce, ale jde o uzavřené květenství, které je velmi sladké. Fíkovník je opadavý keř, který může dorůst až do 10 metrů.

Pěstování fíkovníků v Česku

Ačkoli fíkovník pochází z jižní Evropy, starší rostliny dokážou odolat mrazu, přesto byste měli fíkovník ochránit například tak, že ho před zimou zakryjete chvojím. Ideální místo na pěstování v zahradě je jižní slunečné stanoviště v teplejších oblastech Česka.

• Pokud fíkovník pěstujete v přenosné nádobě, dopřejte mu každoroční letnění, tedy pobyt na čerstvém vzduchu, od poloviny května do září až října, podle počasí.
• Fíkovník pěstujte v dobře propustném substrátu, složeného z kompostu, listovky a písku a jednou za dva roky ho přesazujte do o kousek většího květináče.
• Na zimu fíkovník přeneste do chladné a klidně i tmavé místnosti s teplotou okolo 10 °C, a zalévejte pouze střídmě.

Fíkovníky můžete pěstovat i celoročně venku, ale až starší rostliny. Nejméně prvních 5 let je pěstujte jako přenosné, později je můžete v oblastech jižní Moravy nebo v Polabí vysadit do zahrady. Vyberte pro ně slunečné místo, chráněné před mrazem i větrem.

Na jižní Moravě se podle botaniků a bioklimatologů daří středomořským dřevinám. Broskve nebo meruňky jsou pro jižní Moravu typickým ovocem. Blízko hranice s Rakouskem ale lidé ve svých zahradách sbírají také fíky. Díky současnému klimatu se daří i dalším středomořským rostlinám.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Podle bioklimatologů ale vysoké teploty v létě neznamenají, že zemědělci budou pěstovat stejné plodiny jako v Řecku nebo v Itálii. „Tady je násada fíků, které právě teď dozrávají a v půlce prázdnin budou krásně sladké,“ ukazuje botanik Radomír Němec fíky, které rostou u něj na zahradě. Několik posledních zim bylo mírných a fíkovníky neomrzly. Ta letní sklizeň byla velmi dobrá.

Podnebí se na jižní Moravě podle bioklimatologů proměňuje. Vyplývá to z dat, které brněnští vědci sbírají. Za posledních 60 až 70 let se průměrná teplota zvedla o jeden stupeň. Subtropický pás se ale podle Miroslava Trnky z projektu Intersucho Akademie věd České republiky nerozšiřuje. Došlo nepochybně k posunu spektra plodin, které můžeme pěstovat a které můžeme pěstovat také se ziskem.

Po pěti letech pěstování fíkovníků se mi tento rok díky přestěhování na jižní svah naskytla možnost postoupit s tímto koníčkem na vyšší úroveň - dosavadní pokusy troskotaly především na nevhodných podmínkách panujících na mé staré zahradě na severozápadním svahu s častými jarními a podzimními mrazíky. Zbídačené rostliny jsem postupně z volné půdy přemístil do kontejnerů, kde se tento rok poněkud vzpamatovaly, mezitím jsem rozšiřoval kolekci o další odrůdy - zajímaly mne především odolné kultivary vhodné pro pěstování v lokalitách s kratším vegetačním obdobím a celkově chladnějším podnebím než panuje v typických fíkovníkových oblastech jako je Středomoří, Kalifornie apod.

Fíkovníkům se v kontejnerech daří poměrně dobře, je to dlouhodobě osvědčená metoda pěstování, ale vyžaduje nemalé úsilí - ať už s neustálým přenášením těžkých nádob, pravidelným zaléváním, přihnojováním, přesazováním a výsledkem je pouze omezené množství plodů. Navzdory těmto nevýhodám hodlám určité množství rostlin i nadále v kontejnerech udržovat, hlavní iniciativa ale nyní směřuje k vybudování skleníku určeného výhradně k výsadbě fíkovníků.

Pěstování fíkovníků ve skleníku

Zda použít sklo či polykarbonát jsem dlouho neváhal, ve prospěch polykarbonátu hovoří lepší tepelně izolační vlastnosti, nízká váha a s tím spojená větší bezpečnost. Hned v raných fázích plánování jsem zavrhnul zakoupení již hotového (typového) skleníku, hlavním důvodem byl fakt, že naprostá většina těchto výrobků má šířku pouze okolo 2,5m, což je na fíkovníky málo - kdybych je dal ve dvou řadách, tak by mezi nimi zůstala jen velmi malá ulička. Proto jsem zvolil širší variantu skleníku vyrobeného na míru - rozměry 3,5 x 10m mi připadají celkem důstojné. Jelikož bude umístěn v mírném svahu, nemělo smysl zvažovat položení hliníkové konstrykce rovnou na zem (u polykarbonátových skleníků se to díky malé váze často dělá), rozhodl jsem se tedy zbudovat poctivý betonový základ ze ztraceného bednění (tvárnice šířky 15cm) - tím se vyřeší vyrovnání terénu a zároveň se celý skleník zvedne o nějakých 40cm, čímž uvnitř vznikne více místa.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Polykarbonát jsem použil v podstatě ten nejlevnější - 4mm silný jednokomorový, pro fíkovníky to bohatě stačí, na pěstování citrusů nebo jiných teplomilných rostlin, které potřebují celoročně teploty nad bodem mrazu, by bylo potřeba silnější a vícekomorový.

Jelikož je známo, že fíkovníky ve skleníku velmi bujně rostou a musí se radikálně seřezávat, mám v plánu založit systém kosterních větví co nejníže nad zemí - inspirací jsou mi návody tzv. "japonského" způsobu pěstování, který je právě na tomto principu postaven. Ze silných vodorovných "tažňů" pak svisle vyrůstají nové výhony, jež ten samý rok nasadí plody a na konci sezóny jsou kompletně odstraněny, čímž se vytvoří místo pro další "cyklus". Asi nepůjdu až do takového extrému, protože k tomuto způsobu pěstování je zapotřebí mít také vhodné odrůdy, navíc se tím eliminuje získání první (breba) úrody, pokusím se spíše o nějaký kompromis a v případě potřeby budu postup průběžně přizpůsobovat dané situaci.

Pokud se to po osázení obou desetimetrových bočních řad bude zdát reálné, zkusím ještě mezi ně vmáčknout jednu speciální velmi úzkou řadu tvarovanou jako horizontální špalír (espalier), tím by vznikly dvě užší uličky a prostřední řada by se musela pravděpodobně vyvazovat k nějaké opěrné konstrukci, aby se výhony neklátily do šířky a nezavazely.

Kromě způsobu umístění rostlin musím vyřešit ještě problém se zeminou - pod svrchní vrstvou hnědozemě (cca 20cm - viz foto níže) je totiž jíl, který je takřka nepropustný pro vodu, hrozí tedy utopení kořenů fíkovníků pokud bych jednoduše vyhloubil jámy a pak je jen zahrnul. Jako vhodné řešení mi momentálně připadá vyvrtat na dně každé jámy hlubší otvor, který by byl zasypán nějakým propustným materiálem a sbíral by přebytečnou vodu do jakéhosi rezervoáru - v horkých dnech by toho mohly rostliny využít a čerpat odsud chybějící vláhu.

Aktualizace po dvou sezónách (jaro 2017): oproti plánovanému způsobu pěstování popisovanému výše jsem musel provést několik změn - především jsem zrušil prostřední řadu a nechal rostliny jen po obvodu skleníku, uvnitř bylo totiž dost málo místa na velké kontejnery, které tam na zimu schovávám. Dále bylo nutné pozměnit způsob vedení hlavních kosterních větví - původně plánované vodorovné tažení prokázalo jisté nedostatky, především příliš bujný růst výhonů v centru keře na úkor okrajových částí. Evidentně docházelo k nevhodnému rozložení toku růstových hormonů.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Aktualizace po osmi sezónách (zima 2023): dost dlouhou dobu jsem bojoval s rostlinami vysazenými ve skleníku ve volné půdě. Snažil jsem se volit vhodné odrůdy, správný typ řezu, zálivky i hnojení, ale vždy se objevil nějaký další problém, kvůli kterému to celé nefungovalo. Fíkovníky především extra bujně rostly a plodů z nich bylo pomálu. Skončilo to tedy tak, že jsem je všechny ze země vykopal a umístil do různě velkých kontejnerů.

Péče o fíkovníky

I tentokrát zlobila molovenka - malá můrka, jejíž housenky ožírají listy fíkovníků, ale ty lze poměrně jednoduše zamáčknout, když jde člověk zrovna kolem a zkušeným okem ihned pozná jejich přítomnost. Horší je to tradičně s octomilkami (klasickými i suzuki), kde pomůžou spolehlivě pouze organza sáčky navlečené na fíky těsně před finální fází zrání. Nějakou drobnější škodu nadělají vosy a ptáci, ale není to tak hrozné a rozďobané fíky lze většinou ještě sebrat a sníst. Nově se nám zde objevuje takzvaná Black Fig Fly (BFF, Silba adipata), jež klade vajíčka do oka zelených fíků, což značně ztěžuje možnosti ochrany.

Teramo unknown - tuto rostlinu jsem nechal z pokusných důvodů na jaře zcela volně mimo skleník, abych ověřil její ranost. Bohužel mi během dubnových mrazů namrzla ještě v pupenech a kvůli tomu měla extra pomalý rozjezd. I přesto dokázala v závěru sezóny dozrát několik fíků.

Využití fíků

Všichni známe už z dětství fíky sušené, které se prodávaly především jako vánoční pochoutka, ale nejlepší jsou fíky čerstvé. Fíky se sklízí, když plod změkne, což poznáte na omak. Ačkoliv je někteří loupou, jíst se dají i se slupkou, ale nejdříve je umyjte.

Jelikož jsou sušených plodů plné obchody, nejlepší možností je konzumovat fíky čerstvé. Pokud jich budete mít příliš mnoho, můžete je sušit v troubě nebo si z nich udělat třeba džem. Používají se ve sladké i slané kuchyni. Můžete je dávat do koláčů, pudinků, dortů i různých dalších dezertů, a to i jako ozdobu. Salát z polníčku s kozím sýrem, fíky a ořechy je mimořádně chutné lehké jídlo. Čerstvé fíky jsou velmi šťavnaté a salátu dodají sladkou chuť s exotickým nádechem, v kombinaci s kozím sýrem a vlašskými ořechy jsou pak naprosto neodolatelné.

Co obsahují fíky? Fíky jsou plné důležitých živin, a to jak čerstvé, tak i sušené. Tyto přirozeně sladké plody se pyšní velkým množstvím vitamínu C, vitamínu K, draslíku, fosforu, hořčíku, vápníku a vlákniny. Jsou také nabité kvercetinem, kempferolem, epikatechin galátem a dalšími silnými antioxidanty. Navzdory vysokému obsahu cukru podporují zdraví, a mohou dokonce pomoci při hubnutí.

Zdravotní výhody fíků:

• Pomoc se zácpou - Působí jako přírodní projímadlo, a to díky vysokému obsahu rozpustné vlákniny.
• Pomoc při hubnutí - Vysoký obsah vlákniny se postará o to, abyste se cítili déle sytí a neměli potřebu stále něco mlsat.
• Lepší trávení - Jsou úžasným zdrojem prebiotik, která podporují funkci probiotik, což může pomoci zlepšit proces trávení a celkové zdraví střev.
• Vyšší plodnost - Od starověku jsou považovány za symbol plodnosti. To bylo později skutečně potvrzeno na základě vysokého obsahu železa.
• Zdraví srdce - Vysoký obsah vlákniny a draslíku pomáhá odstranit přebytečný tuk z těla a tlak ze srdce.

tags: #změna #klimatu #pěstování #fíků #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• Revitalizace krajiny po těžbě štěrku
• Zdravá půda: podrobný pohled
• Separett Villa 9010: Ekologická toaleta
• Fascinující lokality kaktusů
• Cena dřevěného odpadu v ČR