Mšice patří mezi nejznámější a nejobávanější škůdce rostlin. Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné rostliny nebo pokojovky, výskyt mšic vás zaručeně nepotěší. Tito hojně rozšíření škůdci napadají téměř všechny rostlinné druhy a obzvlášť v letních měsících způsobují pěstitelům nemalé škody.
Mšice jsou malý hmyz, který patří do řádu Hemiptera. Jsou známé tím, že sají mízu z rostlin a mohou tak způsobovat značné škody na zahradách a v zemědělství. Tyto škůdce mohou napadat širokou škálu hostitelských rostlin, včetně ozdobných rostlin, zeleniny a ovocných stromů.
Přestože jsou mšice mikroskopické, jejich dopad na rostliny může být gigantický. Tyto škůdci se vyznačují zeleným, žlutým, černým nebo dokonce červeným zbarvením a jsou zhruba 1 až 10 milimetrů dlouhé. Mšice mohou být křídlaté nebo bezkřídlé a obvykle se shlukují na spodních stranách listů nebo na mladých výhoncích, kde sají rostlinné šťávy. Jejich přítomnost je často zřetelná díky medovici, lepkavému sekretu, který vylučují.
Jakmile se na rostlinách objeví mšice, je třeba rychle jednat. Mšice napadají skoro všechny rostlinné druhy, ať už je pěstujete v zahradě, nebo uvnitř obydlí. Z rostlin sají šťávu, čímž je připravují o živiny a oslabují je, navíc se velmi rychle množí.
Poznáte to jednoduše, listy napadené rostliny jsou značně zkroucené a dochází k jejímu chřadnutí. Pupeny mají nepravidelný tvar a jsou deformované. Mšice preferují mladé listy a pupeny.
Čtěte také: Jak se zbavit mšic ekologicky
Při své činnosti vysají více cukru, než dokážou samy zpracovat. Proto vylučují sladkou lepkavou tekutinu zvanou medovice, kterou mají velmi rádi mravenci, včely a mouchy.
I podle mravenců Mšice dosahují velikosti dvou až deseti milimetrů a mají měkké tělo. Na napadené rostlině vytvoří velký shluk a velmi rychle se množí, během jednoho roku může vzniknout dokonce až třicet generací.
Životní cyklus mšic je velice pestrý. Průměrná délka života mšic se pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Samička mšice je za svůj život schopna naklást až 600 vajíček. Larvy se z těchto vajíček líhnou během několika dnů a jsou v této fázi velice citlivé na vnější vlivy jako je např. teplota a vlhkost.
Dospělé mšice se extrémně rychle rozmnožují, a to jak pohlavně, tak i nepohlavně. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco z pohlavního rozmnožování se líhnou okřídlení jedinci, z nepohlavního neboli partenogenetického vznikají bezkřídlé larvy. Zajímavé je, že samci mšic se rodí až ke konci cyklu. Poté, co pohlavně oplodní samice, vzniknou vajíčka, která jsou určena k přezimování a na jaře se z nich vylíhnou bezkřídlé samičky.
Koncem května pak dochází k přemnožení mšic. V tu chvíli je potřeba, aby se mohli nově narození jedinci přemístit za potravou. A protože příroda má na vše nějaké řešení, vyvíjí se v červnu a červenci okřídlené mšice.
Čtěte také: Mšice v zahradě: Přírodní řešení
Věděli jste, že na celém světě existuje více než 3000 druhů mšic? Každý druh má své specifické vlastnosti týkající se potravy, rozmnožování a vzhledu. V České republice se vyskytují jak původní druhy mšic, tak i ty, které k nám byly zavlečeny z ciziny.
Mšice jsou nejčastější škůdci rybízu. Kromě mšice rybízové napadá rybíz také mšice lociková a mšice Aphis schneideri. Tyto druhy napadají všechny tři barevné varianty rybízu, ale každý druh mšice má svou oblíbenou barvu rybízu.
Dva základní příznaky napadení rybízu mšicemi jsou změna barvy a deformace listů. Napadení poznáte hned zjara: listy jsou zkrabatělé, puchýřovité a lepkavé od medovice. Listy na koncích výhonků jsou nahloučelé, vznikají tzv. Medovice podporuje vznik černé plísně na výhoncích i plodech.
Samičky v květnu migrují po rybízu na listy, typicky na vršky letorostů. V polovině léta se vyvíjejí okřídlené samičky mšic, které se stěhují na další rybízové keře nebo na mezihostitelské rostliny.
Vajíčka mšic přezimují v kůře na keřích červeného rybízu. Z vajíček se na jaře, v březnu a dubnu, líhnou nymfy. S výjimkou podzimu samičky mšic k reprodukci nepotřebují samečky. Na jaře a v létě jsou samičky živorodé, tzn. rodí přímo živé nymfy, nikoli vajíčka. Mladé nymfy mšic nejprve sají na rašících listových pupenech, později na květních hroznech.
Čtěte také: Postřiky bez chemie
Rozmnožování je silná stránka mšic. Aby zajistily přežití druhu při velkém množství predátorů, množí se mšice závratným tempem. V optimálních podmínkách a bez predátorů, parazitů nebo nemocí může jediná mšice za jednu sezónu vyprodukovat miliardy dalších mšic. Za týden dá jedna samička život 10 až 90 potomkům, a takto vytvoří až 20 generací mšic za rok.
Pokud chcete předejít tomu, aby mšice napadly vaše rostliny, zaměřte se na prevenci. V prvé řadě se pravidelně zbavujte plevele a likvidujte spadlé listí pod rostlinami. Dále dbejte na kvalitní výživu rostlin, zejména formou pravidelného zavlahování. Platí totiž jednoduché pravidlo: „Čím lepší kondice rostlin, tím větší odolnost a menší pravděpodobnost napadení škůdci a výskytu chorob.” Důležitou roli hraje také pečlivé rytí půdy na podzim.
Rostliny napadené mšicemi poznáte podle pokroucených listů se světlými skvrnami. Deformace tvaru listu je způsobena tím, že mšice z rostliny vysají šťávu. Dalším znakem počínání mšic je zpomalení růstu květů a plodů.
Indikátorem výskytu mšic mohou být také mravenci. Důvod je jednoduchý. Mravenci a mšice žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Zatímco mravenci pomáhají mšicím s transportem a přes zimu je chrání v mraveništi, mšice na oplátku mravence zásobuje medovicí, což je hustá lepkavá látka s vysokým podílem cukrů. Začnete-li pozorovat, že se kolem nějaké rostliny pohybuje podezřele mnoho mravenců, doporučujeme rostlinu pravidelně pečlivě kontrolovat.
Pokud není přemnožení mšic na rybízu extrémní, a keř napadený mšicí dává dobrou úrodu, ošetření obvykle není nutné. Mšice má řadu přirozených nepřátel, jako jsou berušky, škvoři, vosičky (pestřenky) nebo zlatoočky.
Když už se vaše rostliny stanou terčem mšic, měli byste vědět, jaké existují možnosti jejich likvidace. Stejně jako u hubení kteréhokoli jiného škůdce, i tentokrát máte na výběr z přírodních, biologických i chemických přípravků proti mšicím.
Chemický postřik na mšice představuje velice účinný a rychlý způsob, jak se těchto otravných škůdců zbavit. Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří snadná aplikace, široká škála dostupných přípravků a dlouhodobý efekt.
Z pesticidů proti mšicím na rybízu připadají v úvahu pouze přírodní postřiky. Účinnou látkou bývají přírodní oleje a silice: jako např. Pokud je vaší prioritou neublížit včelám, sáhněte po dražším postřiku Neudosan.
Nejlepší doba k postřiku proti mšici rybízové je na jaře, než se vytvoří silné kolonie. Ve vegetačním období se však postřik provádí kdykoli při výskytu mšic na rybízu.
Příklady chemických postřiků:
Potřebujete se zbavit mšic a současně chcete být šetrní k přírodě? Přečtěte si více o biologické ochraně před škůdci. Buď můžete sáhnout po biologickém přípravku proti mšicím, nebo se můžete pustit do hubení mšic pomocí jejich přirozených predátorů. Předností této metody je již nastíněná ohleduplnost k životnímu prostředí.
Mšice trápí pěstitele již po generace, a tak není divu, že za ta léta vzniklo nespočet babských rad, jak tyto škůdce likvidovat. Základem domácího postřiku proti mšicím je 1 litr vody a 1 středně velká cibule či 2 stroužky česneku. Cibuli nebo česnek rozmixujte a nechte přes noc louhovat ve vodě. Poté směs sceďte a máte hotovo. Do postřikové směsi mnozí doporučují přidat i tekuté mýdlo nebo čistící prostředek na nádobí.
Za přírodní postřik proti mšicím lze považovat také výluh z kopřiv. Pomocí pevných rukavic natrhejte zhruba 500 g kopřiv, nasekejte je, zalijte 5 litry vody a nechte louhovat ideálně alespoň 48 hodin.
Pozor! V boji proti mšicím je klíčový včasný a efektivní zásah. Cílem je zlikvidovat mšice ještě než se přemnoží a způsobí na rostlinách nenávratné škody.
Mnoho zahradníků preferuje přírodní prostředky k hubení mšic, protože nezatěžují životní prostředí ani lidské zdraví.
Vždy je důležitá prevence a pravidelná kontrola rostlin, aby se problémy s mšicemi začaly řešit včas.
tags: #msice #rybizova #ekologicky #ochrana