Ekologická ochrana rybízu před mšicemi

Mšice patří mezi nejznámější a nejobávanější škůdce rostlin. Ať už pěstujete ovoce, zeleninu, okrasné rostliny nebo pokojovky, výskyt mšic vás zaručeně nepotěší. Tito hojně rozšíření škůdci napadají téměř všechny rostlinné druhy a obzvlášť v letních měsících způsobují pěstitelům nemalé škody.

Co jsou mšice a jak je poznat?

Mšice jsou malý hmyz, který patří do řádu Hemiptera. Jsou známé tím, že sají mízu z rostlin a mohou tak způsobovat značné škody na zahradách a v zemědělství. Tyto škůdce mohou napadat širokou škálu hostitelských rostlin, včetně ozdobných rostlin, zeleniny a ovocných stromů.

Přestože jsou mšice mikroskopické, jejich dopad na rostliny může být gigantický. Tyto škůdci se vyznačují zeleným, žlutým, černým nebo dokonce červeným zbarvením a jsou zhruba 1 až 10 milimetrů dlouhé. Mšice mohou být křídlaté nebo bezkřídlé a obvykle se shlukují na spodních stranách listů nebo na mladých výhoncích, kde sají rostlinné šťávy. Jejich přítomnost je často zřetelná díky medovici, lepkavému sekretu, který vylučují.

Jakmile se na rostlinách objeví mšice, je třeba rychle jednat. Mšice napadají skoro všechny rostlinné druhy, ať už je pěstujete v zahradě, nebo uvnitř obydlí. Z rostlin sají šťávu, čímž je připravují o živiny a oslabují je, navíc se velmi rychle množí.

Poznáte to jednoduše, listy napadené rostliny jsou značně zkroucené a dochází k jejímu chřadnutí. Pupeny mají nepravidelný tvar a jsou deformované. Mšice preferují mladé listy a pupeny.

Čtěte také: Jak se zbavit mšic ekologicky

Při své činnosti vysají více cukru, než dokážou samy zpracovat. Proto vylučují sladkou lepkavou tekutinu zvanou medovice, kterou mají velmi rádi mravenci, včely a mouchy.

I podle mravenců Mšice dosahují velikosti dvou až deseti milimetrů a mají měkké tělo. Na napadené rostlině vytvoří velký shluk a velmi rychle se množí, během jednoho roku může vzniknout dokonce až třicet generací.

Životní cyklus mšic

Životní cyklus mšic je velice pestrý. Průměrná délka života mšic se pohybuje v řádu několika dnů až týdnů. Samička mšice je za svůj život schopna naklást až 600 vajíček. Larvy se z těchto vajíček líhnou během několika dnů a jsou v této fázi velice citlivé na vnější vlivy jako je např. teplota a vlhkost.

Dospělé mšice se extrémně rychle rozmnožují, a to jak pohlavně, tak i nepohlavně. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco z pohlavního rozmnožování se líhnou okřídlení jedinci, z nepohlavního neboli partenogenetického vznikají bezkřídlé larvy. Zajímavé je, že samci mšic se rodí až ke konci cyklu. Poté, co pohlavně oplodní samice, vzniknou vajíčka, která jsou určena k přezimování a na jaře se z nich vylíhnou bezkřídlé samičky.

Koncem května pak dochází k přemnožení mšic. V tu chvíli je potřeba, aby se mohli nově narození jedinci přemístit za potravou. A protože příroda má na vše nějaké řešení, vyvíjí se v červnu a červenci okřídlené mšice.

Čtěte také: Mšice v zahradě: Přírodní řešení

Věděli jste, že na celém světě existuje více než 3000 druhů mšic? Každý druh má své specifické vlastnosti týkající se potravy, rozmnožování a vzhledu. V České republice se vyskytují jak původní druhy mšic, tak i ty, které k nám byly zavlečeny z ciziny.

Druhy mšic na rybízu

Mšice jsou nejčastější škůdci rybízu. Kromě mšice rybízové napadá rybíz také mšice lociková a mšice Aphis schneideri. Tyto druhy napadají všechny tři barevné varianty rybízu, ale každý druh mšice má svou oblíbenou barvu rybízu.

• Mšice rybízová (Aphis ribis): Mšice rybízová (Aphis ribis) se vyskytuje na listech a výhoncích rybízu. Vytváří na listech rybízů puchýřky a jejich horní stranu zbarvuje do žluta nebo červena. Tento druh mšice měří 1,5 až 2,5 mm. Má žlutou barvu. Mšice rybízová má nejraději červený rybíz, méně často napadá černé odrůdy. Na koncích výhonů způsobuje prohnutí listů a puchýře, červené či fialové na červeném rybízu, případně žlutozelené na černém rybízu. V létě migruje na hluchavkovitý čistec. Kromě deformací listů je snížena úroda.
• Mšice lociková (Cryptomyzus ribis): Mšice rybízová je jedna ze tří druhů mšic, které rybíz obvykle napadají. V malém množství se s koloniemi mšic rybízovníky vyrovnají, ale silné napadení způsobuje deformace listů, zpomalení růstu rostliny a někdy i snížení úrody. Mšice losiková dorůstá délky 2-3mm, a má neprůhlednou zelenou barvu. Je to nejrozšířenější mšice na černém rybízu, občas napadá i bílý a červený. Koncem jara způsobuje deformace listů a žluté skrvny. V létě migruje na plevel mléč, na podzim se vrací na rybíz.
• Mšice Aphis schneideri: Pro tento druh mšice se i v češtině používá latinský název. Napadá nejčastěji černý rybíz a mnoho jiných druhů meruzalek. Dorůstá délky 1,2 až 2,6 mm a má tmavou modrozelenou barvu. Při pohledu zblízka je na těle patrný voskový poprašek. Byla nalezena i žlutá forma této mšice, pravděpodobně jde o méně odolnou hybridní variantu.

Příznaky napadení rybízu mšicemi

Dva základní příznaky napadení rybízu mšicemi jsou změna barvy a deformace listů. Napadení poznáte hned zjara: listy jsou zkrabatělé, puchýřovité a lepkavé od medovice. Listy na koncích výhonků jsou nahloučelé, vznikají tzv. Medovice podporuje vznik černé plísně na výhoncích i plodech.

Samičky v květnu migrují po rybízu na listy, typicky na vršky letorostů. V polovině léta se vyvíjejí okřídlené samičky mšic, které se stěhují na další rybízové keře nebo na mezihostitelské rostliny.

Rozmnožování mšic

Vajíčka mšic přezimují v kůře na keřích červeného rybízu. Z vajíček se na jaře, v březnu a dubnu, líhnou nymfy. S výjimkou podzimu samičky mšic k reprodukci nepotřebují samečky. Na jaře a v létě jsou samičky živorodé, tzn. rodí přímo živé nymfy, nikoli vajíčka. Mladé nymfy mšic nejprve sají na rašících listových pupenech, později na květních hroznech.

Čtěte také: Postřiky bez chemie

Rozmnožování je silná stránka mšic. Aby zajistily přežití druhu při velkém množství predátorů, množí se mšice závratným tempem. V optimálních podmínkách a bez predátorů, parazitů nebo nemocí může jediná mšice za jednu sezónu vyprodukovat miliardy dalších mšic. Za týden dá jedna samička život 10 až 90 potomkům, a takto vytvoří až 20 generací mšic za rok.

Prevence

Pokud chcete předejít tomu, aby mšice napadly vaše rostliny, zaměřte se na prevenci. V prvé řadě se pravidelně zbavujte plevele a likvidujte spadlé listí pod rostlinami. Dále dbejte na kvalitní výživu rostlin, zejména formou pravidelného zavlahování. Platí totiž jednoduché pravidlo: „Čím lepší kondice rostlin, tím větší odolnost a menší pravděpodobnost napadení škůdci a výskytu chorob.” Důležitou roli hraje také pečlivé rytí půdy na podzim.

Rostliny napadené mšicemi poznáte podle pokroucených listů se světlými skvrnami. Deformace tvaru listu je způsobena tím, že mšice z rostliny vysají šťávu. Dalším znakem počínání mšic je zpomalení růstu květů a plodů.

Mravenci jako indikátor výskytu mšic

Indikátorem výskytu mšic mohou být také mravenci. Důvod je jednoduchý. Mravenci a mšice žijí v symbióze a vzájemně si pomáhají. Zatímco mravenci pomáhají mšicím s transportem a přes zimu je chrání v mraveništi, mšice na oplátku mravence zásobuje medovicí, což je hustá lepkavá látka s vysokým podílem cukrů. Začnete-li pozorovat, že se kolem nějaké rostliny pohybuje podezřele mnoho mravenců, doporučujeme rostlinu pravidelně pečlivě kontrolovat.

Možnosti likvidace mšic na rybízu

Pokud není přemnožení mšic na rybízu extrémní, a keř napadený mšicí dává dobrou úrodu, ošetření obvykle není nutné. Mšice má řadu přirozených nepřátel, jako jsou berušky, škvoři, vosičky (pestřenky) nebo zlatoočky.

Když už se vaše rostliny stanou terčem mšic, měli byste vědět, jaké existují možnosti jejich likvidace. Stejně jako u hubení kteréhokoli jiného škůdce, i tentokrát máte na výběr z přírodních, biologických i chemických přípravků proti mšicím.

Chemické postřiky

Chemický postřik na mšice představuje velice účinný a rychlý způsob, jak se těchto otravných škůdců zbavit. Mezi hlavní výhody tohoto řešení patří snadná aplikace, široká škála dostupných přípravků a dlouhodobý efekt.

Z pesticidů proti mšicím na rybízu připadají v úvahu pouze přírodní postřiky. Účinnou látkou bývají přírodní oleje a silice: jako např. Pokud je vaší prioritou neublížit včelám, sáhněte po dražším postřiku Neudosan.

Nejlepší doba k postřiku proti mšici rybízové je na jaře, než se vytvoří silné kolonie. Ve vegetačním období se však postřik provádí kdykoli při výskytu mšic na rybízu.

Příklady chemických postřiků:

• Isekticid na přírodní bázi proti mšicím ve spreji - je vhodný pro okrasné rostliny, kterým nijak neškodí a mšice spolehlivě zahubí.
• Přírodní koncentrát na mšice určený i pro jedlé plodiny - použít ho můžete na zeleninu, ovoce i pokojové rostliny.
• Insekticid NeeemaZal T/S 50 ml - je systémový a translaminární insekticid.

Biologická ochrana

Potřebujete se zbavit mšic a současně chcete být šetrní k přírodě? Přečtěte si více o biologické ochraně před škůdci. Buď můžete sáhnout po biologickém přípravku proti mšicím, nebo se můžete pustit do hubení mšic pomocí jejich přirozených predátorů. Předností této metody je již nastíněná ohleduplnost k životnímu prostředí.

Babské rady a domácí postřiky

Mšice trápí pěstitele již po generace, a tak není divu, že za ta léta vzniklo nespočet babských rad, jak tyto škůdce likvidovat. Základem domácího postřiku proti mšicím je 1 litr vody a 1 středně velká cibule či 2 stroužky česneku. Cibuli nebo česnek rozmixujte a nechte přes noc louhovat ve vodě. Poté směs sceďte a máte hotovo. Do postřikové směsi mnozí doporučují přidat i tekuté mýdlo nebo čistící prostředek na nádobí.

Za přírodní postřik proti mšicím lze považovat také výluh z kopřiv. Pomocí pevných rukavic natrhejte zhruba 500 g kopřiv, nasekejte je, zalijte 5 litry vody a nechte louhovat ideálně alespoň 48 hodin.

Pozor! V boji proti mšicím je klíčový včasný a efektivní zásah. Cílem je zlikvidovat mšice ještě než se přemnoží a způsobí na rostlinách nenávratné škody.

Přírodní prostředky k hubení mšic

Mnoho zahradníků preferuje přírodní prostředky k hubení mšic, protože nezatěžují životní prostředí ani lidské zdraví.

• Mýdlová voda: Jedním z nejjednodušších a nejúčinnějších přírodních prostředků je mýdlová voda. Stačí smíchat vodu s tekutým mýdlem nebo prostředkem na nádobí a nastříkat ji na postižené rostliny, a to i na spodní stranu listů. Mýdlo pomáhá rozpustit ochrannou vrstvu mšic a zabraňuje jim v dýchání, ty pak vysychají a umírají. Je důležité použít jemné mýdlo, aby nedošlo k poškození rostlin. Zároveň ale v tomto případě počítejte s tím, že mýdlový roztok zlikviduje nejenom mšice, ale i prospěšný hmyz, který zasáhnete.
• Ocet: Ocet je další účinný přírodní prostředek k hubení mšic. Smíchejte vodu s octem v poměru 1:1 a aplikujte roztok na rostliny postižené mšicemi. Ocet funguje jako přírodní pesticid a mšice odstrašuje. Tento prostředek je obzvláště účinný proti mšicím na listnatých rostlinách. Přidat do něj můžete ještě například mátu v nejrůznějších podobách (listy, olej, odvar), kterou mšice nesnášejí.
• Bylinné postřiky: Některé byliny mají na mšice přímo odstrašující účinky, a můžete je tak využít k jejich hubení. Například rozmarýn, petržel, česnek nebo pelyněk obsahují látky, které mšice nemají rády. Můžete si připravit výluh z těchto bylin - nechat je vyluhovat ve vodě a poté ho aplikovat na postižené rostliny. Tento přírodní prostředek není jen účinný, ale také má příjemnou vůni. Krom uvedených bylin můžete zkusit i listy rajčat, které obsahují alkaloidy hubící hmyz, odvar z rebarbory či nálev z tabáku.
• Neemový olej: Neemový olej je přírodní olej získávaný z neemového stromu. Má insekticidní účinky a je účinný při hubení mšic. Stačí smíchat malé množství oleje s vodou a nastříkat roztok na rostliny postižené mšicemi. Olej ničí jejich tkáňové buňky a také zasahuje jejich trávicí systém. Neemový olej je šetrný k životnímu prostředí a můžete ho s klidným svědomím využít na širokou škálu rostlin. Jeho výhodou je určitě to, že jde o naprosto přírodní látku, která vás zbaví nejenom mšic, ale i dalších škůdců, larev a červů.
• Fyzické odstranění: Fyzické odstranění mšic může být také účinným způsobem, jak s nimi bojovat. Silné vodní paprsky z hadice nebo rozprašovače mohou mšice opláchnout z rostlin a odstranit je. Postříkejte rostliny vodou tak, aby paprsky dosáhly i na spodní stranu listů, kde mšice často přebývají. Tímto způsobem můžete fyzicky odstranit velkou část mšic z rostlin. Musíte být ale samozřejmě opatrní, abyste rostlinu nepoškodili.
• Přirození nepřátelé mšic: Dalším přírodním způsobem, jak se zbavit mšic, je přilákat jejich přirozené nepřátele, jako jsou larvy pestřenek, slunéček nebo zlatoočky, své dokáží i škvoři. Můžete vysadit rostliny, které tyto přirozené nepřátele přitahují, jako jsou například levandule nebo slunečnice.

Další tipy a triky

• Lepové desky: Mšice přitahuje jasně žlutá barva, takže jako prevence a prvotní odchyt při výskytu mšic se skvěle hodí žluté lepové destičky. Instalují se do blízkosti růží nebo nebo jiných rostlin, které chcete před mšicemi ochránit.
• Kávová sedlina: Stačí ji prý přisypat k rostlině do květináče či na záhon. V každém případě ji můžeme přidávat i do kompostu, je tedy ekologická a půdě neuškodí.

Vždy je důležitá prevence a pravidelná kontrola rostlin, aby se problémy s mšicemi začaly řešit včas.

tags: #msice #rybizova #ekologicky #ochrana

Oblíbené příspěvky:

• Požadavky na pracovníky v odpadovém hospodářství
• Zpráva o Žatci a životním prostředí
• Výtvarná výchova v zimě
• Jaderný odpad v ČR a obalové soubory
• Hotely v přírodě: tipy