Rozdíly mezi Myrobalánem, Špendlíkem a Mirabelkou

Mnoho lidí pod pojmem špendlík vnímá často i keře a stromy, které jsou ve skutečnosti něčím úplně jiným. Stromů se žlutými nebo červenými plody najdete kolem našich cest skutečně mnoho. O jaké plody se vlastně jedná a jak je využijete?

V létě se můžeme na procházce setkat s drobnými žlutými kuličkami velikosti třešní, které rostou na keřích podél cest. Je to švestka, mirabelka, nebo snad špendlík? Jde o slivoně.

Co je to myrobalán?

To, co roste divoce v přírodě a kolem silnic, je obvykle slivoň myrobalán. Jde o zplanělý nebo planý druh slivoně, který je velmi odolný a dokáže růst na každé půdě, aniž by vyžadoval nějaké ošetřování, a i přes nejrůznější podmínky a počasí, i navzdory mrazům plodí každý rok.

Tato slivoň se velmi náruživě semeny, tedy peckami šíří do okolí, proto tyto stromy potkáte na mnoha místech. Hodně se používá jako podnož slivoňového ovoce a meruněk a někdy i broskví, tedy část rostliny, která se používá pro očkování nebo roubování jiné rostliny. Na pozemcích, o které se nikdo nestará, tato podnož podroste a naroubovanou odrůdu potlačí, takže tam nakonec zůstane a plodí jen tato slivoň myrobalán.

Slivoně lze konzumovat tak, jak jsou, případně je možné je nechat zkvasit a vypálit. Na kompot nejsou vhodné, marmeláda ze slivoně je kyselá a bez výraznější chuti, ale hodí se například jako kyselá omáčka k masu.

Čtěte také: Jedle: Přehled a popis druhů

Myrobalán se liší barvou - může být žlutý, červený i nazelenalý. Chuť má kyselejší a pecka od dužiny nejde dobře oddělit, proto se hodí spíš do kvasu než do koláče. Nejčastěji končí v kvasu na pálenku nebo ho lidé nechávají ptákům.

Mirabelka

Mirabelka je kulturní odrůda s malými kulatými plody, v přírodě bude růst jedině tam, kde v minulosti bylo nějaké osídlení. Pokud jde pecka dobře vyloupnout, objevili jsme mirabelky. Mirabelka je švestka v mini verzi. Kulatá, zlatavě žlutá a na slunečné straně posetá drobnými červenými tečkami. Uvnitř má jemnou, šťavnatou dužinu, která se krásně odděluje od pecky - a právě to je rozdíl, který ji odlišuje od jejích sestřenic.

Nejčastěji na ni narazíte u cest a silnic, protože ji tam kdysi lidé vysazovali jako nenáročný strom s jistou úrodou. Je sladká, voňavá a ideální na džemy, kompoty nebo koláče.

Mirabelky jsou o maličko kyselejší než špendlíky a potřebují proto více cukru - jsou ale zase dostupnější a můžeme si jich přinést domů i větší množství. Sladké ovoce zpracujeme do marmelád a džemů. Z každé kuličky musíme odstranit pecky nebo plody rozvaříme a propasírujeme.

Špendlík

Špendlíky jsou velikostí a tvarem podobné švestkám a jsou žlutozelené. Pravý špendlík je jen jeden. Zásadním poznávacím znamením je to, že se nejedná o keř, ale o strom. Špendlíky jsou velmi podobné švestkám. Špendlík je žlutá švestka, až na barvu a trochu chuť prakticky stejná jako klasická švestka domácí.

Čtěte také: Jedle korejská: Pěstování a stanoviště

Špendlíky poznáte snadno - jsou oválné, jasně žluté a nemají červené tečky jako mirabelky. Dužina je pevnější, slupka trochu tužší, ale chuťově pořád sladká a příjemná. Pravé špendlíky ale ve volné přírodě potkáte jen vzácně. To, co roste podél cest nebo v parcích, bývají většinou mirabelky nebo myrobalány - a ty už tak dobrou chuť nemají.

Výhoda špendlíků je, že při pečení dobře drží tvar, proto se skvěle hodí na koláče, kynuté buchty nebo do ovocných knedlíků.

Jak je poznat na první pohled

Zatímco mirabelky a myrobalány potkáte běžně podél cest nebo v parcích, pravé špendlíky jsou ve volné přírodě spíš vzácnost. Několik původních stromů přežívá hlavně na Moravě, kde jim lidé říkají „bílé trnky“.

A jak je od sebe rozeznat na první dobrou? Zapamatujte si naše shrnutí:

• Mirabelka je kulatá, zlatavě žlutá a na slunečné straně mívá drobné červené tečky. Sladká, voňavá a pecka jde krásně ven.
• Špendlík má tvar spíš oválný, barvu sytě žlutou a bez teček. Dužina je pevnější a slupka tužší, což z něj dělá ideální ovoce na pečení.
• Myrobalán se liší barvou - může být žlutý, červený i nazelenalý. Chuť má kyselejší a pecka od dužiny nejde dobře oddělit, proto se hodí spíš do kvasu než do koláče.

Tabulka rozdílů mezi myrobalánem, mirabelkou a špendlíkem

Proč se je vyplatí sbírat

Možná se vám zdají obyčejné, protože rostou doslova na každém rohu. Ale to je právě jejich kouzlo. Nemusíte za nimi do supermarketu, stačí projít cestou k lesu nebo k poli a plná miska je doma. Mirabelky i špendlíky jsou ideální surovina na domácí džemy i kompoty a pokud máte chuť experimentovat, zkuste z nich udělat ovocný ocet, čatní nebo i sladký sirup do limonád.

Čtěte také: Jedle: Druhy a využití - podrobný článek

Ať už sáhnete po mirabelkách nebo špendlících, uděláte dobře. Jsou plné vitamínu C, skupiny B, draslíku a vlákniny. Podporují trávení, pomáhají při detoxikaci a prospívají srdci i pleti.

Slivoň myrobalán "Nigra" (Prunus cerasifera)

Číslo výrobku 5830369Slivoň myrobalán "Nigra" (Prunus cerasifera) je okrasný strom nebo keř, který je oblíbený pro své dekorativní vlastnosti. Tento druh třešně pochází z oblasti západní Asie a má několik zajímavých charakteristik.

Listy a barva

Nejvýraznější rys této rostliny jsou její temně purpurové až černé listy, které mají lesklý vzhled. Tyto listy jsou oválné a mají výrazně tmavou barvu, což přidává rostlině dramatický vzhled, zejména v kontrastu s jarními květy.

Květy

Na jaře vykvétá Prunus cerasifera Nigra drobnými růžovými až bílými květy, které se objevují ještě před tím, než se plně otevřou listy. Květiny jsou velmi dekorativní a mohou pokrýt celou rostlinu.

Plody

Po odkvětu se objevují malé tmavě červené až purpurové plody, které jsou jedlé, ale spíše kyselé. Obvykle jsou ale spíše dekorativní než užitkové.

Růst

Tento strom nebo keř je středně rychlý ve svém růstu a může dosáhnout výšky 4-6 metrů, i když lze tento růst kontrolovat řezem. Roste dobře na slunných nebo polostinných místech.

Použití

Prunus cerasifera Nigra je ceněna hlavně jako okrasná rostlina. Myrobalán s červenými listy je jedním z nejoblíbenějších listnatých stromů, který si získal popularitu díky své barvě, minimální potřebě údržby a nenáročnosti na půdu i teplotu. První červenolistou formu do Evropy přivezl M. Pissard roku 1880, tehdejší zahradník na dvoře perského šáha Násira ad-Dín Šáha (vládl 1848-1896), když poslal první rostlinu z paláce v Tabrízu na zkoušku do Francie. Odrůdu myrobalánu Nigra vyšlechtil Luther Burbank v roce 1916 v USA a rychle se rozšířila jako okrasná dřevina.

Myrobalán Nigra si získal obdiv zejména díky své intenzivní tmavé barvě listů, která zůstává zachována po celou sezónu. Jsou opadavé, podlouhle vejčité až oválné a objevují se již v průběhu kvetení. Zjara jsou hluboce purpurové až téměř černé a tento odstín si udržují po celou sezónu. Myrobalán Nigra kvete světle růžovými květy o průměru asi 2.5 cm, které se objevují od konce března do dubna, často současně s rašením listů.

Kvete extrémně bohatě a brzy, často již před trnkami a sakurami, takže zároveň nabízí i dobrou včelí pastvu. V létě se z opylených květů vyvinou tmavě červené peckovice, avšak strom plodí jen minimálně. Jsou jedlé, ale nikterak výtečné.

Ve školkách se formuje do jednokmenného stromu nebo atraktivního vícekmene, přirozeně však vytváří bohatě větvené keře se zavětvením již od země a široce trychtýřovitým tvarem. Pokud je pěstován jako strom, jeho koruna se časem zaoblí do široce oválného až kulatého tvaru.

Takto sytě vybarvený menší strom se skvěle hodí k narušení jednolité zeleně v zahradě nebo jako solitéra vedle kontrastně zbarvené fasády. Výborně ladí s urbanistickou šedí i odstíny krémové barvy. Lze jej libovolně tvarovat a stříhat, ideálně po odkvětu a nejpozději začátkem léta.

Pěstební nároky a péče

Myrobalán je velmi odolný a spolehlivý strom. Je vhodný do měst i průmyslových center, jelikož výborně snáší znečištěné ovzduší. Není náročný na půdu, ale pokud chcete opravdu krásný strom s bohatým olistěním a větvením, zasaďte jej do mírně kyselé země, která nebude vysychat, ale nebude stát ve vodě a v prvních letech mu dopřejete zjara několik hrstí pomalu rozpustného organického hnojiva.

Stromové formy je nutno na prvních 3-5 let přivázat k pevné opoře (zavětrovací úvaz) a nenechat trávník růst nad jeho kořeny.

tags: #myrobalán #jedle #plody #rozdíly

Oblíbené příspěvky:

• Autorizované měření emisí II. kategorie
• LP Večerní písně: Recenze
• Recyklace kapsičkových přesnídávek
• Právní aspekty trestní odpovědnosti právnických osob
• Vitalita českých lesů