Námořní doprava a její dopad na životní prostředí

07.03.2026

Lodní doprava je klíčovou složkou pohybu zboží po planetě. Málokdo si dnes uvědomuje, že až téměř 80 až 90 % současného světového obchodu se uskutečňuje prostřednictvím tohoto způsobu. Historicky jde přitom o nejstarší druh přepravy a plavba jako taková měla velký dopad na rozvoj všech civilizací. Dá se říci, že vždy měly velkou výhodu národy s přístupem k moři a tato výhoda samozřejmě přetrvává i do dnešních dnů. Je bez diskuse, že i v současné době jde o nejekologičtější druh přepravy na planetě. Plavidla mají totiž obrovskou výhodu a tou je kapacita. Jedna loď pobere obrovské množství čehokoli. A to takovou masu a objem, že tu máme lodě a pak dlouho nic. Faktem je, že se bez plavidel všeho druhu neobejdeme a jejich význam stoupá ruku v ruce s tím, jak se zvyšuje objem obchodovaného zboží.

Zároveň však tato plavidla samozřejmě denně produkují velké množství emisí, které rozhodně nejsou zdravé. Většina lodí spaluje palivo a proměňuje ho na energii a jako vedlejší produkt vypouštějí spaliny obsahující oxidy síry, oxidy dusíku a samozřejmě oxid uhličitý, což způsobuje zhoršení kvality ovzduší. V posledních letech je tu velký tlak na emise produkované lodní dopravou a očekávají se i mezinárodní předpisy podobné automobilové normě Euro a již nyní se zkoušejí alternativní typy pohonů.

Dopad na životní prostředí

Studie zkoumala emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší, úniky ropy, vypouštění odpadních vod, plastů, hluk pod vodou a zanášení endemických druhů zvířat a rostlin do jiných vodních ploch. „Přestože je evropská námořní doprava zásadní pro naši ekonomickou prosperitu, tato zpráva ukazuje, že toto odvětví spolu s celým mezinárodním odvětvím námořní dopravy musí naléhavě vyvinout další úsilí ke snížení své ekologické stopy,“ řekl Hans Bruyninckx, výkonný ředitel EHP.

Lodě kotvící v přístavech Evropského hospodářského prostoru vypustily v roce 2018 přibližně 140 milionů tun nejdůležitějšího skleníkového plynu CO2. To odpovídá přibližně 18 % veškeré emise CO2 způsobené námořní dopravou po celém světě v tomto roce. Třetina částky pochází z kontejnerových lodí. Námořní doprava také poskytuje 24 % všech oxidů dusíku (NOx) a oxidů síry (SOx) a 9 % emisí jemného prachu způsobeného ekonomikou EU. A to navzdory skutečnosti, že flotila EU s přibližně 18 000 loděmi je podle zprávy moderní a do značné míry odpovídá nejnovějším normám energetické účinnosti.

Vnitrozemská plavidla musí taktéž splňovat čím dál přísnější normy a do budoucna budou muset být vybavena jen předpisovými pohony. Na legislativě se pracuje. Moderní družice pak mohou hrát roli v kontrole dodržování norem tam, kde by to jinak bylo nemožné a právě Sentinel-5P ukazuje, že je to rozhodně možné.

Čtěte také: Námořní přeprava a životní prostředí

Emise CO2 z dopravy

S emisemi tohoto plynu je na tom podobně jako letecká doprava či Německo - šestý největší znečišťovatel na světě. Na vrub tankerů a nákladních lodí připadají necelá tři procenta světových emisí, přibližně jedna miliarda tun emisí oxidu uhličitého.

Emise CO2 z lodní stejně jako letecké dopravy nejsou součástí přelomové Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015, kterou podepsalo 195 členských států OSN. A přestože se Mezinárodní organizace pro námořní dopravu (IMO) letos zavázala snížit emise CO2 v souladu s cíli Pařížské dohody, ti uvědomělejší provozovatelé lodní dopravy a majitelé trajektů v posledních letech neotáleli a začali se pídit po plavidlech na čistší pohon již dříve.

Satelitní monitorování

Sledování míry znečisťování ovzduší není v tomto případě jednoduché. U vnitrozemské lodní dopravy to jde lépe, ale sledování hluboko na moři či oceánu byl léta doslova neřešitelný problém. Předpisy jsou jedna věc, ale kontrola dodržování je věc druhá a stále ne plně vyřešená. Oceány a moře pokrývají rozsáhlé oblasti s omezenou nebo žádnou kapacitou pro provádění kontrol. Zde do hry vstupují družice, které budou hrát a již hrají klíčovou roli.

Copernicus Sentinel-5P

Copernicus Sentinel-5P (Precursor) je první misí programu Copernicus určené k monitorování naší atmosféry. Mise se skládá z družice nesoucí přístroj TROPOMI. Přístroj TROPOMI (TROPOspheric Monitoring Instrument) byl spolufinancován ESA a Nizozemskem. Hlavním cílem mise Copernicus Sentinel-5P je provádět atmosférická měření s vysokým časoprostorovým rozlišením, která budou použita pro monitoring kvality ovzduší, ozónu a UV záření a slouží též k předpovídání klimatu.

Spektrometr TROPOMI měří skleníkové plyny, jako je metan a to je silný skleníkový plyn, který zachycuje asi 30krát více tepla na jednotku hmotnosti než oxid uhličitý! Sentinel-5P ale měří například i aerosoly a mraky, které ovlivňují radiační bilanci Země. Mnoho výsledků z družice Sentinel-5P lze použít pro monitorování a pochopení změny klimatu jako celku. Dozvídáme se tedy mnohé o naší Zemi a hlavně to, jak jí naše činnost ve skutečnosti ovlivňuje.

Čtěte také: Vliv námořní dopravy na emise

Multispektrální zobrazovací spektrometr TROPOMI, je aparát snímající ultrafialové (UV, 270-495 nm), viditelné (VIS), blízké infračervené (NIR, 675-775 nm) a krátkovlnné infračervené (SWIR, 2305-2385 nm) vlnové délky světla pro monitorování: ozónu, metanu, formaldehydu, aerosolů, oxidu uhelnatého, NO2 a SO2 v atmosféře. Rozšiřuje poznatky již z jiných přístrojů družic, jako byl například spektrometr SCIAMACHY na automatu ENVISAT. TROPOMI mapuje každý den atmosféru s rozlišením 7 km × 3,5 km. V tomto rozlišení lze detekovat znečištění ovzduší nad městy, ale i vodní plochou.

Regulace a snižování emisí

Od ledna 2020 byl maximální obsah oxidu siřičitého v lodních palivech celosvětově snížen na 0,5 % (pokles ze 3,5 %) ve snaze snížit znečištění ovzduší a chránit zdraví a životní prostředí (ekvivalent normy Euro 4-6). Očekává se, že emise oxidu dusičitého z lodní dopravy budou v příštích letech také omezeny.

Pokud tedy chceme zůstat objektivní a přitom zodpovědět otázku ekologičnosti, musíme brát v potaz objem přepravovaného zboží. V takovém případě lodní doprava v přepočtu na jednu tunu nákladu vychází jednoznačně nejlépe a je nejekologičtějším způsobem přepravy z hlediska emisí skleníkových plynů (oxid siřičitý není skleníkový plyn).

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Neočekávané dopady snižování emisí síry

Varování, že s poklesem emisní zátěže produkované lodní dopravou se nemusí pojit jen benefity, vyřknul Leon Simons, člen představenstva Římského klubu, v roce 2020. Imise síry a jejich aerosoly přispívaly ke zvyšování albeda (schopnosti odrážet světelné záření), a tak paradoxně brzdily globální oteplování. Snižovaly onu průměrnou teplotu - velmi přibližně - o 0,5 stupně Celsia.

Čtěte také: Dopady lodní dopravy na mořský život