Námořní přeprava: Emise a dopad na životní prostředí

Lodní doprava je klíčovou složkou pohybu zboží po planetě. Málokdo si dnes uvědomuje, že až téměř 80 až 90 % současného světového obchodu se uskutečňuje prostřednictvím tohoto způsobu. Historicky jde přitom o nejstarší druh přepravy a plavba jako taková měla velký dopad na rozvoj všech civilizací. Dá se říci, že vždy měly velkou výhodu národy s přístupem k moři a tato výhoda samozřejmě přetrvává i do dnešních dnů.

Ačkoliv na začátku pandemie covidu-19 v roce 2020 poklesla vytíženost lodní dopravy, agentura očekává její nárůst v nadcházejících desetiletích. Po moři se realizuje podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) 77 procent evropského zahraničního obchodu. "Je to dáno tím, že spotřebitel si zvyknul na dostupné, i když ne vždy kvalitní, ale levné zboží z Číny, které může mít za pár dní u sebe doma," řekl Freidinger. Dá se říct, že environmentální dopady jsou velké a stále se prohlubují.

Environmentální dopady lodní dopravy

Znečištění ovzduší z námořní dopravy postihuje zejména okolí přístavů a frekventovaných koridorů, po kterých se lodě pohybují. Je odhadováno, že okolo 70 % znečištění z námořní dopravy je v globálním měřítku produkováno do vzdálenosti 400 km od pobřeží a tento podíl je v Evropě ještě podstatně větší. Dálkový přenos znečištění pak způsobuje zhoršování kvality ovzduší zejména přímořských států, kde může lodní doprava přispívat 20-30 % k znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velmi jemné frakce (PM2,5). V okolí velkých přístavů to může být i podstatně více - okolo 80 % emisí oxidu dusičitého a oxidu siřičitého zde pochází z námořní dopravy. Zároveň však tato plavidla samozřejmě denně produkují velké množství emisí, které rozhodně nejsou zdravé. Většina lodí spaluje palivo a proměňuje ho na energii a jako vedlejší produkt vypouštějí spaliny obsahující oxidy síry, oxidy dusíku a samozřejmě oxid uhličitý, což způsobuje zhoršení kvality ovzduší.

Lodní doprava také znečišťuje vody při haváriích, například v podobě ropných skvrn nebo když se část nákladu dostává fyzicky do vody. Z environmentálního hlediska je lodní doprava problematická také kvůli hluku, který může narušovat přirozený život vodních živočichů. "Hluk může kytovcům a dalším druhům znemožňovat orientaci, dalším úskalím jsou střety lodí s těmito zvířaty," řekl Freidinger.

Emise z lodní dopravy

Emise skleníkových plynů nejsou tím největším problémem lodní dopravy, mnohem horší jsou emise oxidu síry a dusíku nebo prachových částic, řekl v rozhovoru s ČTK Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR. Uvedl, že 90 procent světového obchodu využívá lodní dopravu a podle predikcí bude podíl této přepravy narůstat. "Jejich výčet je pestrý. Prvním problémem jsou emise. Před časem se objevily informace, že největší světové lodě produkují emise jako stovky milionů aut. Tento argument byl ale používán především například proti zavádění šetrnějších opatření v automobilovém průmyslu, jako je elektromobilita," přiblížil Freidinger. Největším problémem jsou podle něj emise prachových částic a emise oxidu síry nebo oxidu dusíku.

Čtěte také: Vliv námořní dopravy na emise

"Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovský. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více jak polovinu. I tak to ale přetrvává jako obrovský problém," řekl Freidinger. Podle EEA emise oxidu siřičitého z lodí vplouvajících do evropských přístavů dosáhly v roce 2019 přibližně 1,63 milionu tun.

Zpráva agentury uvádí, že se lodě v EU na celkových emisích skleníkových plynů v dopravě podílejí 13,5 procenta, což je umisťuje na třetí místo za silniční dopravu a letectví. Freidinger uvedl, že vzhledem k očekávanému nárůstu lodní dopravy, se samozřejmě zvýší i emise skleníkových plynů, neboť se zatím nedaří ve velkém zavádět technologie, které by je snižovaly. "Je nutné ale připomenout, že například EU má v rámci Green Dealu plán v tomto segmentu zavést bezuhlíkové technologie do roku 2050, zároveň byla lodní doprava zahrnuta do obchodování s emisními povolenkami," řekl.

Mladá fronta Dnes napsala, že čeští provozovatelé dieselových vlaků a lodí nebudou muset od roku 2027 platit za emisní povolenky jako jiní dopravci, kteří využívají fosilní paliva. Deník upozorňuje na to, že podíl lodní dopravy i naftových vlaků je v ČR nízký.

Porovnání podílu dopravy na celkových emisích skleníkových plynů

Níže uvedená tabulka shrnuje podíl jednotlivých druhů dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v EU v roce 2018:

Mezinárodní předpisy a snahy o snížení emisí

V posledních letech je tu velký tlak na emise produkované lodní dopravou a očekávají se i mezinárodní předpisy podobné automobilové normě Euro a již nyní se zkoušejí alternativní typy pohonů. Sledování míry znečisťování ovzduší není v tomto případě jednoduché. Na konci 1. dekády 21. Poklesu emisí z námořní dopravy je možné dle EEA nejlépe dosáhnout snížením spotřeby paliva. K tomu mohou přispět nové technologie, ale i zvýšení efektivnosti námořní dopravy jako takové. Řešení může rovněž představovat přechod k alternativním palivům, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG).

Čtěte také: Dopady lodní dopravy na mořský život

Od ledna 2020 byl maximální obsah oxidu siřičitého v lodních palivech celosvětově snížen na 0,5 % (pokles ze 3,5 %) ve snaze snížit znečištění ovzduší a chránit zdraví a životní prostředí (ekvivalent normy Euro 4-6). Očekává se, že emise oxidu dusičitého z lodní dopravy budou v příštích letech také omezeny.

V roce 2020 tak vstoupil v platnost předpis Mezinárodní námořní organizace (IMO), který omezuje množství síry v lodním palivu na 0,5 % a platí po celém světě. Lodě tak musí buď zvolit jiné palivo nebo se vybavit zařízením na čištění výfukových zplodin, tzv. scrubbery. Nařízení kontrolují jednotlivé státy a řada z nich si k plavbě ve svých vodách přidává ještě přísnější požadavky na emise. A řeší se i lodní emise skleníkových plynů. Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný.

8. 8.9. - EU za posledních 30 let schválila řadu předpisů na ochranu životního prostředí před negativními účinky lodní dopravy. Mnoho z nich překračuje minimální mezinárodní standardy. S ohledem na změnu klimatu a očekávaný nárůst dopravy to však podle zprávy Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropské agentury pro životní prostředí (EUA) na ochranu citlivých mořských a pobřežních oblastí a zdraví Evropanů nestačí. Je prvním, kdo popisuje dopad námořní dopravy v Evropě na životní prostředí. Studie zkoumala emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší, úniky ropy, vypouštění odpadních vod, plastů, hluk pod vodou a zanášení endemických druhů zvířat a rostlin do jiných vodních ploch.

Využití družic pro monitorování emisí

Sledování míry znečisťování ovzduší není v tomto případě jednoduché. U vnitrozemské lodní dopravy to jde lépe, ale sledování hluboko na moři či oceánu byl léta doslova neřešitelný problém. Předpisy jsou jedna věc, ale kontrola dodržování je věc druhá a stále ne plně vyřešená. Oceány a moře pokrývají rozsáhlé oblasti s omezenou nebo žádnou kapacitou pro provádění kontrol. Zde do hry vstupují družice, které budou hrát a již hrají klíčovou roli. Družice Sentinel-5P včetně přístroje TROPOMI. Copernicus Sentinel-5P (Precursor) je první misí programu Copernicus určené k monitorování naší atmosféry.

Vědci jsou nyní poprvé schopni na základě dat z družice Sentinel-5P detekovat z vesmíru zplodiny oxidu dusičitého z jednotlivých lodí. Minulá studie odhadovala, že emise z lodní dopravy jsou celosvětově zodpovědné za přibližně 400 000 předčasných úmrtí na rakovinu plic a kardiovaskulární onemocnění a 14 milionů případů dětského astmatu každý rok.

Čtěte také: Námořní doprava: environmentální aspekty

Až donedávna bylo nutné satelitní měření shromažďovat a zprůměrovat měsíce nebo dokonce roky, aby bylo možné objevit lodní trasy, což omezovalo použití satelitních dat pro kontrolu a vymáhání předpisů. V tomto článku z roku 2020 mezinárodní tým vědců z Královského nizozemského meteorologického institutu (KNMI), univerzity Wageningen, Ministerstva infrastruktury a vodního hospodářství, Aristotelovy univerzity v Soluni a Nanjing University of Information Science & Technology nyní objevili vzory v dříve ignorovaném „slunečním odlesku“ nad oceánem, které silně připomínají oblaky emisí lodí.

Postupem času se týmu spolehlivě podařilo dokázat, že po zohlednění dalších informací jako je poloha jednotlivých lodí a zohledněním účinku větru, měřené struktury téměř dokonale odpovídají stopám lodí. Nicméně získané výsledky mohou přispět k rozvoji nových přístrojů na dalších družicích v budoucnu tak, aby bylo možné detekovat i menší lodě. Tento posun je zásadní, protože podobné technologie umožní dobře odhalit lodě, které nebudou dodržovat z nejrůznějších důvodů emisní limity a půjde je i pokutovat apod.

Paradoxní situace: Snížení emisí síry a globální oteplování

Důvodem proč se tato paliva používají v lodní dopravě je jejich nízká cena. Přitom velké motory by již šlo nahradit a spalovat tak kvalitnější paliva, ale to by znamenalo i nárůst cen přepravy. Přesto je i tak v současnosti tlak na lodní společnosti enormní. Předpisy se i nadále zpřísňují a dochází i k modernizaci lodních pohonů. Hodně se sází třeba na LNG a používání odsiřeného paliva a vetší využívání dieselu. Vnitrozemská plavidla musí taktéž splňovat čím dál přísnější normy a do budoucna budou muset být vybavena jen předpisovými pohony. Na legislativě se pracuje. Moderní družice pak mohou hrát roli v kontrole dodržování norem tam, kde by to jinak bylo nemožné a právě Sentinel-5P ukazuje, že je to rozhodně možné.

Rok 2023 klimatology zaskočil. Globální teploty se totiž během léta zvýšily ještě víc, než předpokládaly modely. Simulace takový skok nepředvídaly, takže se začaly objevovat spekulace o tom, jestli se změna klimatu způsobená člověkem nezačala významně zrychlovat.

Když se pak vědci podívali na tyto změny detailně, začaly se objevovat první hypotézy, čím by to mohlo být. Již v listopadu toho roku tu nejpravděpodobnější popsal meteorolog ČT Michal Žák: „Jednou z příčin současného poněkud nečekaně rychlého oteplování je omezení znečištění ovzduší sírovými aerosoly z námořní lodní dopravy.“

Toto znečištění netvoří skleníkové plyny, nýbrž částice, které oteplování naopak zpomalují. Jak je to možné? Tyto aerosolové částečky působí jako kondenzační jádra, na nichž se pak sráží vodní pára a vzniká oblačnost. V podstatě tedy fungují podobně jako kondenzační páry za letadly, ale mají mnohem větší rozsah a také se nad oceánem déle udrží.

Změna nastala roku 2020, kdy vstoupilo v platnost dlouho plánované globální nařízení, podle nějž musely emise síry z paliva klesnout ze 3,5 procenta na pouhého půl procenta. Cílem bylo snížit množství těchto zdraví škodlivých částic, které mají negativní dopad hlavně na obyvatele přístavních měst.

A zabralo to. Snížení vedlo prakticky skokově k více než 80procentnímu poklesu celkových emisí oxidů síry z lodní dopravy. Ale s vedlejším efektem, jímž se stalo snížení množství i četnosti výskytu mořských oblaků, které z těchto aerosolů vznikají. Mraky tedy odrážely méně světla, které pak dopadalo na temnou mořskou hladinu a ohřívalo ji. Což vedlo k zahřátí planety a mohlo to způsobit výše popsaný rozdíl mezi očekáváním a realitou.

tags: #námořní #přeprava #emise #dopad #na #životní

Oblíbené příspěvky:

• UH Dust 16 l bílý - recenze
• Příroda: Omalovánky pro tisk
• Recyklace hliníku na odlevani
• Nákupy v Jablonci
• Monitoring kvality ovzduší