Lodní doprava, znečištění moří a dopady na životní prostředí

Lodní doprava je klíčovou složkou pohybu zboží po planetě. Málokdo si dnes uvědomuje, že až téměř 80 až 90% současného světového obchodu se uskutečňuje prostřednictvím tohoto způsobu. Historicky jde přitom o nejstarší druh přepravy a plavba jako taková měla velký dopad na rozvoj všech civilizací. Dá se říci, že vždy měly velkou výhodu národy s přístupem k moři a tato výhoda samozřejmě přetrvává i do dnešních dnů.

S příchodem parních lodí v 70. letech 18. století role mořské dopravy ještě posílila a počet plavidel i přepravní kapacita dodnes rostou. Nejrušnějšími přístavy světa prošly v roce 2015 stovky milionů tun nákladu: V čínském Ning-po se jednalo o 889 milionů tun a v Šanghaji o víc než 646 milionů. Nejvytíženější trojici uzavírá Singapur, kudy proplulo přes 575 milionů tun.

Trvající popularita lodní dopravy souvisí s cenou, která je v porovnání s ostatními formami přepravy mimořádně nízká: Velké lodě brázdí většinou oceány, takže je neomezují často složité přírodní podmínky, nemluvě o ničím nerušené plavbě v mezinárodních vodách. Nižší náklady na platy posádky jdou ruku v ruce se skutečností, že plavidlo nespotřebovává palivo při čekání v zácpách, při stoupání do kopců nebo kvůli podstatným změnám rychlosti: Jakmile jednou dosáhne optimálního tempa, obvykle jej udrží po celé dny, a pohybuje se tak s maximální efektivitou.

Je bez diskuse, že i v současné době jde o nejekologičtější druh přepravy na planetě. Plavidla mají totiž obrovskou výhodu a tou je kapacita. Jedna loď pobere obrovské množství čehokoli. A to takovou masu a objem, že tu máme lodě a pak dlouho nic. Faktem je, že se bez plavidel všeho druhu neobejdeme a jejich význam stoupá ruku v ruce s tím, jak se zvyšuje objem obchodovaného zboží.

Dopad lodní dopravy na životní prostředí

Znečištění ovzduší z námořní dopravy postihuje zejména okolí přístavů a frekventovaných koridorů, po kterých se lodě pohybují. Je odhadováno, že okolo 70 % znečištění z námořní dopravy je v globálním měřítku produkováno do vzdálenosti 400 km od pobřeží a tento podíl je v Evropě ještě podstatně větší. Dálkový přenos znečištění pak způsobuje zhoršování kvality ovzduší zejména přímořských států, kde může lodní doprava přispívat 20-30 % k znečištění ovzduší suspendovanými částicemi velmi jemné frakce (PM2,5). Zároveň však tato plavidla samozřejmě denně produkují velké množství emisí, které rozhodně nejsou zdravé. Většina lodí spaluje palivo a proměňuje ho na energii a jako vedlejší produkt vypouštějí spaliny obsahující oxidy síry, oxidy dusíku a samozřejmě oxid uhličitý, což způsobuje zhoršení kvality ovzduší.

Čtěte také: Námořní přeprava a životní prostředí

Lodní doprava také znečišťuje vody při haváriích, například v podobě ropných skvrn nebo když se část nákladu dostává fyzicky do vody. Z environmentálního hlediska je lodní doprava problematická také kvůli hluku, který může narušovat přirozený život vodních živočichů.

Námořní doprava má tak stejně velký vliv na znečištění ovzduší jako letectví. Topný olej, kterým jsou poháněny obrovské nákladní lodě, je jednou z nejméně ekologických pohonných hmot, protože produkuje saze, černý uhlík a síru.

Emise skleníkových plynů nejsou tím největším problémem lodní dopravy, mnohem horší jsou emise oxidu síry a dusíku nebo prachových částic, řekl v rozhovoru s ČTK Jan Freidinger z organizace Greenpeace ČR. Uvedl, že 90 procent světového obchodu využívá lodní dopravu a podle predikcí bude podíl této přepravy narůstat.

„Lodní doprava povětšinou využívá odpadní produkty z rafinerií jako mazut, těžkou ropu a velmi nekvalitní paliva. Znečištění oxidy síry je obrovský. Proto Mezinárodní námořní organizace před lety stanovila pravidla emisních norem, které snižují oxidy síry o více jak polovinu. Podle zprávy Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) a Evropské agentury pro životní prostředí (EUA) s ohledem na změnu klimatu a očekávaný nárůst dopravy to však nestačí na ochranu citlivých mořských a pobřežních oblastí a zdraví Evropanů. Studie zkoumala emise skleníkových plynů, znečištění ovzduší, úniky ropy, vypouštění odpadních vod, plastů, hluk pod vodou a zanášení endemických druhů zvířat a rostlin do jiných vodních ploch.

Kontejnerové lodě jsou odpovědné za jednu třetinu CO2 emisí - podle zprávy byly lodě zodpovědné za 13,5 % všech emisí skleníkových plynů způsobených provozem v EU v roce 2018. Lodě kotvící v přístavech Evropského hospodářského prostoru vypustily v roce 2018 přibližně 140 milionů tun nejdůležitějšího skleníkového plynu CO2. To odpovídá přibližně 18 % veškeré emise CO2 způsobené námořní dopravou po celém světě v tomto roce. Námořní doprava také poskytuje 24 % všech oxidů dusíku (NOx) a oxidů síry (SOx) a 9 % emisí jemného prachu způsobeného ekonomikou EU.

Čtěte také: Vliv námořní dopravy na emise

Podíl dopravy na celkových emisích skleníkových plynů v EU v roce 2018

Mezinárodní předpisy a snahy o snížení emisí

EU za posledních 30 let schválila řadu předpisů na ochranu životního prostředí před negativními účinky lodní dopravy. Mnoho z nich překračuje minimální mezinárodní standardy.

Od ledna 2020 byl maximální obsah oxidu siřičitého v lodních palivech celosvětově snížen na 0,5 % (pokles ze 3,5 %) ve snaze snížit znečištění ovzduší a chránit zdraví a životní prostředí (ekvivalent normy Euro 4-6). Očekává se, že emise oxidu dusičitého z lodní dopravy budou v příštích letech také omezeny.

V roce 2020 tak vstoupil v platnost předpis Mezinárodní námořní organizace (IMO), který omezuje množství síry v lodním palivu na 0,5 % a platí po celém světě. Lodě tak musí buď zvolit jiné palivo nebo se vybavit zařízením na čištění výfukových zplodin, tzv. scrubbery. Nařízení kontrolují jednotlivé státy a řada z nich si k plavbě ve svých vodách přidává ještě přísnější požadavky na emise. A řeší se i lodní emise skleníkových plynů. Od roku 2024 proto do schématu emisních povolenek budou spadat všechny lodě nad 5000 hrubé tonáže, které plují do evropských přístavů. Od roku 2027 to budou i lodě nad 400 hrubé tonáže a zpoplatněn bude nejen CO2, ale i metan a oxid dusný. V posledních letech je tu velký tlak na emise produkované lodní dopravou a očekávají se i mezinárodní předpisy podobné automobilové normě Euro a již nyní se zkoušejí alternativní typy pohonů. Sledování míry znečišťování ovzduší není v tomto případě jednoduché.

Poklesu emisí z námořní dopravy je možné dle EEA nejlépe dosáhnout snížením spotřeby paliva. K tomu mohou přispět nové technologie, ale i zvýšení efektivnosti námořní dopravy jako takové. Řešení může rovněž představovat přechod k alternativním palivům, jako je zkapalněný zemní plyn (LNG).

Využití družic pro monitorování emisí

Zde do hry vstupují družice, které budou hrát a již hrají klíčovou roli. Družice Sentinel-5P včetně přístroje TROPOMI. Copernicus Sentinel-5P (Precursor) je první misí programu Copernicus určené k monitorování naší atmosféry.

Čtěte také: Námořní doprava: environmentální aspekty

Vědci jsou nyní poprvé schopni na základě dat z družice Sentinel-5P detekovat z vesmíru zplodiny oxidu dusičitého z jednotlivých lodí. Minulá studie odhadovala, že emise z lodní dopravy jsou celosvětově zodpovědné za přibližně 400 000 předčasných úmrtí na rakovinu plic a kardiovaskulární onemocnění a 14 milionů případů dětského astmatu každý rok.

Až donedávna bylo nutné satelitní měření shromažďovat a zprůměrovat měsíce nebo dokonce roky, aby bylo možné objevit lodní trasy, což omezovalo použití satelitních dat pro kontrolu a vymáhání předpisů. V tomto článku z roku 2020 mezinárodní tým vědců z Královského nizozemského meteorologického institutu (KNMI), univerzity Wageningen, Ministerstva infrastruktury a vodního hospodářství, Aristotelovy univerzity v Soluni a Nanjing University of Information Science & Technology nyní objevili vzory v dříve ignorovaném „slunečním odlesku“ nad oceánem, které silně připomínají oblaky emisí lodí.

Postupem času se týmu spolehlivě podařilo dokázat, že po zohlednění dalších informací jako je poloha jednotlivých lodí a zohledněním účinku větru, měřené struktury téměř dokonale odpovídají stopám lodí. Nicméně získané výsledky mohou přispět k rozvoji nových přístrojů na dalších družicích v budoucnu tak, aby bylo možné detekovat i menší lodě. Tento posun je zásadní, protože podobné technologie umožní dobře odhalit lodě, které nebudou dodržovat z nejrůznějších důvodů emisní limity a půjde je i pokutovat apod.

Lodní doprava a globální oteplování - paradoxní situace

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

„Jednou z příčin současného poněkud nečekaně rychlého oteplování je omezení znečištění ovzduší sírovými aerosoly z námořní lodní dopravy.“

Jak je to možné? Tyto aerosolové částečky působí jako kondenzační jádra, na nichž se pak sráží vodní pára a vzniká oblačnost. V podstatě tedy fungují podobně jako kondenzační páry za letadly, ale mají mnohem větší rozsah a také se nad oceánem déle udrží.

tags: #namorni #doprava #znecisteni #mori #dopad

Oblíbené příspěvky:

• Jak vybrat béžový koš Curver?
• Znečištění a biodiverzita
• Emisní kontroly v České republice
• Dopad elektrokol na životní prostředí
• Kontroverze s Greenpeace