Pozemky obce Ústí byly v letošním roce zaplaveny nánosy hlíny a bahna z okolních polí. Stalo se to opakovaně 2x (6. května a 11. Zaplaveny byly rodinné domy, veřejné stavby, zahrady, silnice, poškozena byla čistička odpadních vod, kterou teprve nyní čeká náročná oprava.
Řada dalších jednání vyústila v minulých dnech v setkání úředníků města, expertů, zástupců hospodařících zemědělců a vedení obce Ústí. Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy (dále jen „VÚMOP“) vypracoval analýzu erozní ohroženosti katastru obce Ústí. Bonity půdy se v důsledku opakujících se vodních erozních událostí zhoršily. Vrstva půdy se v některých místech z původních 60 cm blíží kritické hranici 30 cm.
Pokud klesne pod 30 cm je ve smyslu stanovených opatření na těchto rizikových plochách možný pouze trvalý travní porost. Analýza VÚMOP doporučuje před přípravou komplexních pozemkových úprav vypracovat studii odtokových poměrů.
Podle erozní vyhlášky a dalších předpisů nelze považovat i několik samostatných erozních událostí v rámci téhož osevu za „opakované“. Postup úřadu proti neprovedení dostatečných opatření zemědělcem je prakticky reálně vymahatelný až teprve pokud situace nastane při jiném osevu, obvykle následující rok. Kdyby se i přesto v dalším roce závažná erozní událost stala a pokud zemědělský subjekt hospodaří podle plánu opatření, má se za to, že je ze strany obhospodařujícího zemědělce vše v pořádku (ust. § 6 vyhlášky). Vyhláška ale nestanovuje, kdo má plnění opatření plánu kontrolovat.
Veškerou kontrolu v této oblasti obcím s rozšířenou působností, nicméně není jasné, jaké by měly být jejich postupy. Bleskových povodní přibývá, v minulém roce jsou uváděny stovky hlášených případů. Současná stále nedostatečná opatření ochrany půdy by měla být posílena. Škody po bleskových povodních nikdo nesčítá ani neodškodňuje.
Čtěte také: Řešení fragmentace krajiny
Urychlené pozemkové úpravy v reakci na znalost odtokových poměrů a protierozní opatření mohou důsledky a škody významně snížit. Adaptační opatření mohou ochránit obce, majetek občanů a zemědělce. O tom, že adaptační opatření v zájmu zemědělců a vlastníků půdy musí být také urychleny, nám dokládá nejen situace v obci Ústí. Doprovázený četností a intenzitou přívalových srážek se zrychluje.
Zákon č. 41/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. ze dne 10. kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č.
Na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty, je zakázáno používání upravených kalů a sedimentů. Zemědělská půda se podle kvality rozděluje do 5 tříd ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „třídy ochrany“) vymezených prováděcím právním předpisem. Zemědělskou půdu I. a II. Zemědělskou půdu lze jako plantáž dřevin18) využívat nejdéle po dobu 10 let. Jedná-li se o výmladkovou plantáž dřevin, lze takto zemědělskou půdu využívat nejdéle po dobu 30 let; délka jednoho pěstebního cyklu nesmí přesáhnout 10 let.
Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni do 1 roku od ukončení využívání zemědělské půdy jako plantáže dřevin18) odstranit pařezy a rekultivovat ji tak, aby byla způsobilá k dalšímu zemědělskému využití. Vlastník, nebo jiná osoba, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, jsou povinni oznámit výsadbu dřevin nebo počátek nového pěstebního cyklu a ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin18) orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15 vždy do 15 dnů ode dne výsadby, počátku nového pěstebního cyklu nebo ukončení způsobu využití zemědělské půdy jako plantáže dřevin18).
Použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků je na zemědělské půdě možné pouze tehdy, jedná-li se o ornou půdu18) nebo trvalý travní porost18) při jeho obnově, a to se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a při dodržení podmínek a postupů stanovených zákonem o hnojivech. Při obnově trvalého travního porostu agrotechnické operace následující po jeho rozorání nesmí přesáhnout dobu 2 let, přičemž nové rozorání nelze provést před koncem pátého roku po ukončení procesu obnovy trvalého travního porostu.
Čtěte také: Uzdravení Krušnohorské Krajiny
Je-li i při splnění požadavků na kvalitativní vlastnosti sedimentu stanovených zvláštním právním předpisem29) podezření na výskyt rizikových prvků nebo rizikových látek v sedimentu, které neuvádí zvláštní právní předpis, a v důsledku toho hrozí riziko poškození příznivých fyzikálních, biologických nebo chemických vlastností zemědělské půdy, může orgán ochrany zemědělského půdního fondu žadateli uložit zpracování ekotoxikologických testů podle zvláštního právního předpisu29). Orgán ochrany zemědělského půdního fondu vede evidenci o použití sedimentů z rybníků, vodních nádrží a vodních toků na zemědělské půdě ve svém správním obvodu a předává údaje do evidence půdy podle zákona o zemědělství.
Zahájení použití sedimentů je oprávněný ze souhlasu podle odstavce 1 povinen oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který souhlas vydal, nejpozději 14 dnů předem. Orgány ochrany zemědělského půdního fondu předávají informace podle odstavce 1 získané z činnosti prováděné podle tohoto zákona do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy. Evidence informací o kvalitě zemědělské půdy je součástí evidence půdy podle zákona o zemědělství, vedená v její samostatné části.
Orgány ochrany zemědělského půdního fondu uloží původci závadného stavu opatření k nápravě k odstranění závad vzniklých porušením povinností uvedených v § 3 s výjimkou odst. 1 písm. b) a opatření k nápravě závadného stavu vzniklého neplněním podmínek jimi vydaných souhlasů. Náklady na opatření k nápravě nese původce závadného stavu. Jako opatření k nápravě lze v závislosti na zjištěném znečištění zemědělské půdy uložit speciální osevní postupy, agrotechnická a meliorační opatření sledující zlepšení půdních vlastností, snížení přístupnosti nebo odčerpání rizikových prvků a rizikových látek, popřípadě změnu druhu pozemku.
Opatření k nápravě se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě30). Vlastníci a jiné osoby, které jsou oprávněny užívat zemědělskou půdu, k níž se opatření k nápravě váže, kteří nejsou zároveň původci závadného stavu, jsou povinni strpět provedení opatření k nápravě.
Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo tato území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Stavebník tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací, celostátních drah a vodních cest a jejich součástí je povinen navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond.
Čtěte také: Jak zachránit umírající orchidej
K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle zvláštních právních předpisů32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při rozhodování o záměru se nepoužije § 4 odst.
Žádost o souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu musí kromě náležitostí podle správního řádu obsahovat účel zamýšleného odnětí, vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a zdůvodnění, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu, životního prostředí a ostatních zákonem chráněných veřejných zájmů nejvýhodnější. Pokud je předmětem odnětí pouze etapa celkového záměru, žadatel uvede jeho konečný předpokládaný rozsah, zejména celkové požadavky na zemědělskou půdu.
Výši odvodů vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu může na návrh osoby podle odstavce 1 změnit pravomocné rozhodnutí o souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 21), jestliže se změnily podmínky rozhodné pro obsah souhlasu. Změna souhlasu pro těžbu nerostných surovin prováděnou ve stanoveném dobývacím prostoru z důvodu ochrany přírody je možná pouze na základě vyjádření orgánu ochrany přírody o záměru vyhlášení registrovaného významného krajinného prvku nebo přechodně chráněné plochy. Změny souhlasu z důvodu ochrany přírody nesmí převýšit 10 % plochy řešené původně schváleným plánem rekultivace.
Souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne jeho oznámení žadateli, nestal-li se podkladem pro řízení podle zvláštních právních předpisů. O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru.
Dojde-li ke změně v osobě povinného k platbě odvodů, je nový povinný k platbě odvodů povinen oznámit a doložit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím, a orgánu ochrany zemědělského půdního fondu příslušnému k rozhodnutí o odvodech tuto změnu, a to do 1 měsíce od této změny.
Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 8 písm. Ukončení rekultivace potvrdí na základě šetření v terénu orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.
Rozhoduje podle § 1 odst. ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a d) a v § 3 odst. dodržování povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst. ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) a v § 3 odst.
Projednává správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. a), e), f) a h) a podle § 20a odst. 1 písm. a), e), f) a h); správní delikty podle § 20 odst. 1 písm. h) a podle § 20a odst. 1 písm. uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře menší nebo rovné 1 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst.
Uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nad 10 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst. uděluje podle § 9 odst. 8 souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, má-li být dotčena zemědělská půda o výměře větší než 1 ha a menší nebo rovné 10 ha, a u dočasného odnětí nebo trvalého odnětí s dočasným odvodem vydává u souhlasů jím vydaných potvrzení o ukončení rekultivace podle § 11b odst.
Předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy (§ 3b odst. 2) informace o zemědělské půdě získané z činnosti prováděné podle zákona o hnojivech, zejména informace o obsahu rizikových prvků nebo rizikových látek v zemědělské půdě, fyzikálních vlastnostech zemědělské půdy a škodlivých změnách zemědělské půdy [§ 3b odst. 1 písm.
Žádost o vydání souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází největší část zemědělské půdy, která má být ze zemědělského půdního fondu odňata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle věty první posoudí, a není-li příslušný k jejímu vyřízení, předá ji se svým stanoviskem krajskému úřadu. Obdobně postupuje krajský úřad, je-li k vyřízení žádosti podle věty první příslušné Ministerstvo životního prostředí.
V rozporu s § 3 odst. 1 písm. v rozporu s § 3 odst. 1 písm. v rozporu s § 3 odst. 1 písm. v rozporu s § 3 odst. 1 písm. v rozporu s § 3 odst. v rozporu s § 3 odst. v rozporu s § 3a odst. nesplní některou z podmínek ochrany zemědělského půdního fondu stanovenou rozhodnutím vydaným na základě souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu podle § 10 odst. v rozporu s § 11 odst. 4 písm. v rozporu s § 11 odst. 4 písm. v rozporu s § 11 odst. v rozporu s § 3 odst. v rozporu s § 3 odst. 5 využívá zem...
tags: #naprava #erozniho #ohrozeni #postupy
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]