Naše příroda: Krása české krajiny a boj s invazivními druhy

Hlavním cílem časopisu Naše příroda je ukázat všem čtenářům krásy domácí přírody a dostat jej do školních lavic. Do budoucna bychom rádi podpořili i zajímavé domácí projekty, které se přírody týkají. Časopis je neziskový projekt populárně naučného přírodovědného časopisu se zaměřením na flóru, faunu a zajímavá místa České republiky i nejbližších států.

Publikace Naše příroda odkrývá čtenáři krásy českých národních parků a chráněných krajinných oblastí. Nevyniká možná rozlohou, její krajina a příroda to však bohatě nahrazují. Vedle vysokých hor leží romantická údolí i úrodné roviny. Bystřiny a potůčky rostou do úctyhodných řek, nebesa se zrcadlí v malebných rybnících, jezerech původních i umělých. Na dosah skalních labyrintů dřímají sotva vychládající sopky, krápníky pod krasovou stepí nespočítáš. A celou tu podivuhodnou mozaiku prostupuje, sdílí ji a zkrášluje zázračný život, tisíce a desetitisíce druhů rostlin a živočichů.

Od alpínských palouků, přes hvozdy horské, podhorské, nížinné až k lužním hájům a tamním mokřadům je to kronika starobylá, proměnlivá a poutavá. Dědictví, jehož jsme součástí, vesmíru, který nás láká, inspiruje i zavazuje.

Invazivní druhy v české přírodě

Mezi nejrozšířenější invazivní nepůvodní druhy (INDD) patří například trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a dub červený.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Trnovník akát pochází ze Severní Ameriky, do Evropy byl zavlečen počátkem 17. století a do Čech v roce 1710 jako okrasný druh. Dnes je to invazní druh s masivním dopadem na naše ekosystémy.

Čtěte také: Českého Středohoří

Poznávací znaky:

• Tlustá značně rozbrázděná borka
• Dvojice dlouhých úzkých trnů při bázi listů a na kmenech
• Květy pronikavě vonící po medu a vanilce

Charakteristika:

Opadavý keř či strom vysoký 10-15 m (při dostatku živin a vláhy až 30 m), s kmenem o průměru do 50 cm (výjimečně 80 cm), často křivým; s řídkou nepravidelnou korunou a silnými větvemi; s kůrou v mládí hnědavou až tmavě šedohnědou, později s tlustou rozpukanou hluboce brázditou borkou; s koláčovitým kořenovým systémem; s pupeny skrytými mezi párem jednoduchých špičatých trnů (přeměněných palistů); s listy střídavými, až 20 cm dlouhými, lichozpeřenými (sestávajícími z až 10 párů krátce stopkatých eliptických celokrajných lístků, svrchu matně zelených s modravým nádechem), s dvojicí trnů při bázi; s bílými květy uspořádanými v až 20 cm dlouhých převislých hroznech; plodí až 10 cm dlouhé hnědé lusky s až 16 semeny dozrávajícími na podzim a setrvávajícími přes zimu.

Rozšíření v ČR:

Výskyt po celém území, lesnicky se pěstuje na ploše téměř 14 000 ha, zejména na jižní Moravě.

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Rizika:

• Šíří se do přirozených společenstev světlých lesů, stepních trávníků a křovinatých strání, a to dokonce i v chráněných oblastech.
• Vytváří souvislejší skupiny a ochuzuje či modifikuje druhové zastoupení bylinného a keřového patra, a to zejména nepřirozeným obohacováním půdy dusíkem, okyselováním svrchních vrstev půdy a zvýšeným vyplavováním půdních bází.
• Navíc z půdy odčerpává i více živin, zejména fosforu, vápníku a draslíku.
• Vykazuje intenzivní evapotranspiraci vedoucí k vysychání svrchních vrstev půdy.
• Stíní sousedům.
• Vylučováním alelopatických látek zpomaluje růst a vývoj některých rostlin (např. břízy (Betula spp.), buku (Fagus spp.), dubu letního a jilmu (Ulmus spp.)).

Zajímavosti:

• Agresivně se šíří především kořenovými výmladky.
• Produkuje velké množství semen s dlouhou životností a za příznivých podmínek regeneruje ze semenné banky.
• Je jedovatý pro býložravce.
• Ve spolupráci se symbiotickými bakteriemi obohacuje půdu o dusík.
• Produkuje trvanlivé a výhřevné dřevo.
• Rod byl pojmenován po francouzských zahradnících a botanicích Robinových.

Likvidace akátu holosečí zároveň představuje značné riziko jeho dalšího šíření klíčícími semenáčky. Navíc je jedovatý. Jeho pletiva obsahují toxiny způsobující živočichům (např. koním) otravy a shlukování červených krvinek. Vzhledem ke kontroverznosti akátu se u nás nové lesní výstavby neprovádějí ani neplánují, naopak na mnohých místech dochází k nahrazování akátů původními druhy a v některých chráněných oblastech probíhá jeho systematická likvidace.

Dub červený

K nejrozšířenějším INDD patří i dub červený. Od našich původních dubů jej odlišují nápadně špičaté laloky na podzim červenajících listů a téměř kulovité žaludy. Dodnes se využívá nejen k parkovým úpravám, ale i k obnově lesních a zalesňování zemědělských půd, a zejména pak k rekultivacím výrazně degradovaných stanovišť. Nově také k zakládání porostů odolnějších vůči probíhající změně.

Fotosoutěž Naše příroda

Opět je na čase vás ponouknout vzít fotoaparát a vyběhnout do přírody, pořídit snímky do naší tradiční fotosoutěže. Přihlásit se můžete do pěti kategorií, oceněny jsou vždy nejlepší tři snímky v každé kategorii. Své snímky můžete pohodlně nahrát přes webové stránky www.nasepriroda.cz - stačí se zaregistrovat na webu (registrace je v pravém sloupci na stránkách) a následně přihlásit do správy fotosoutěže. Do každé kategorie můžete vkládat nejvýše 5 snímků na dané téma. Velikost jednotlivých fotografií je maximálně 5 MB (formát JPG).

Čtěte také: Životní Prostředí a Klimatické Změny

Letní vydání časopisu Naše příroda

Letní číslo časopisu Naše příroda je plné změn - rozrostl se počet stran, nechybějí nové rubriky, úpravami prošel i vzhled a těšit se můžete i na lepší distribuci, kterou nově zajišťuje společnost PNS. V aktuálním vydání se vypravíme za naší největší sovou, výrem velkým. Šumavu si tentokrát prohlédneme z letadla, naučíme se rozpoznávat naše hnědé skokany a samozřejmě zavítáme i do říše rostlin, a to přímo mezi křížence orchidejí.

Výr velký

Výr velký má zřejmě nejpestřejší jídelníček ze všech sov. Nejen proto, že při své velikosti a síle snadno přemůže i větší kořist, na kterou by si jiné sovy netroufly, ale hlavně díky své přizpůsobivosti. Výr se živí hlavně savci (do velikosti lišky nebo srnčí), ptáky, žábami, ale dokáže ulovit i ryby, zejména pstruhy v horských bystřinách. Pro výra je přirozené, že loví a hledá potravu tam, kde je jí nejvíce a nejsnáze ji dostane. Pokud se mu naskytne možnost využít nový zdroj potravy, bez problémů překvapivě rychle změní způsob lovu. Nejednou uloví kořist větší než je on sám.

tags: #nase #priroda #pocet #cisel

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce světem hub
• Co je ekologický dluh?
• Zajímavosti o odpadkovém koši
• Definice a význam biotopů
• Kamenná sůl v přírodě